Cilčina cesta
Heather Morris
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
< 2. díl >
Krása jí zachránila život – a odsoudila ji. V roce 1942, když bylo Cilce pouhých šestnáct let, odvedli ji do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Velitel Březinky Schwarzhuber si všiml jejích krásných, dlouhých vlasů a násilně ji oddělil od ostatních vězenkyň. Cilka rychle pochopila, že moc – dokonce i neochotně svěřená – znamená přežití. Za to, že spala s nepřítelem, byla po osvobození obviněna z kolaborace a poslána na Sibiř. Měla však na vybranou? Kde jsou morální hranice pro Cilku, která přišla do Osvětimi jako dítě? Ve vězeňském táboře na Sibiři musela Cilka čelit novým a děsivě povědomým hrozbám, včetně nechtěné pozornosti dozorců. Potom však zapůsobila na lékařku, a ta ji vzala pod ochranu. Cilka se začala starat o nemocné, usilovně o ně pečovala i v brutálních podmínkách. Cilka se denně potýkala se smrtí, čelila hrůzám, a přitom v sobě nacházela nekonečné zdroje sil. A když ošetřovala vězně Alexandra, zjistila, že i navzdory všemu, co prožila, v sobě dokáže najít i lásku. Cilka byla ten nejstatečnější člověk, jakého jsem kdy znal. Lale Sokolov, Tatér z Osvětimi... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2019 , CPressOriginální název:
Cilka's Journey , 2019
více info...
Přidat komentář
Velmi silný příběh o obrovské statečnosti, nezdolné vůli přežít a neochvějné víře v život . Nikdo z nás si ani v nejhorším snu neumí představit, co se tehdy dělo. Máme to štěstí, že o tom pouze čteme z pohodlí svých domovů . Nepokazme si to ...
Cilčina cesta mi přišla o něco lepší než Tatér, ale na 5* to podle mě není.
Hlavní hrdinka mi byla sympatická a taky byla hodně silná, vždyť prošla koncentrákem a gulagem za sebou. Zajimavé byly scény z nemocnice nebo porodnice. Prolínání života v Osvětimi mi někdy přišlo, že moc nesedí s tím co bylo napsané v Tatérovi. Ale možná si ho jenom moc nepamatuji.
Můžu vidět stovky dokumentů, číst stovky příběhů a nikdy nevýjdu z toho šoku. Jak si tohle mohli navzájem lidé dělat? Moc doufám, že se lidstvo poučilo, že nás to posunulo dál.
Taky jsem zjistila, že jsem hrozný sobec, protože jsem při čtení myslela i na sebe. Jak obrovské mám štěstí, že žiju v téhle době. Musím za to být vděčná!! Všichni bychom měli být. Protože ať se nám děje cokoliv, není to nic proti tomu, čemu byli vystaveni všichni ti hrdinové, co bojovali za každý jeden den na tomto světě! Buďme vděční!
Po Tatérovi z Osvětimi opět výborná kniha, přečtená velmi rychle. Plná emocí a prožitků z hrůz pracovního poválečného tábora, kde přežít další den byl zázrak. Nejvíce mě oslovila pasáž z dětského baráku, v níž bezcitné sestry jen přihlíželi, jak malé děti postupně umírají.
Kniha je skvěle napsaná a krásně se čte. Příběh je silný i slza ukápla. Všem můžu jen doporučit.
Co je knize říct. U tohoto tématu se nedá napsat, že se mi kniha líbila. Nikdo z nás si to utrpení nedovedeme představit, pokud jsme ho nezažili. Obdivuji ale sílu a odvahu, se kterou Cilka všechno zvládala.
Asi do poloviny knihy jsem si myslela, že je to lepší dílo než Tatér z Osvětimi.
SPOILER
Cilka měla od začátku velké štěstí. Ale nechce se mi věřit, že by někdo mohl strávit v gulagu takovou pohodu. Vůbec se nepsalo o dřině a utrpení, jaké tam ostatní zažili. A fakt, že Josju a Natálii pustili obě z lágru mi přišel už přitažený za vlasy. Konec byl takový uspěchaný. Dostala mě hláška autorky, že "po propuštění byla Cilka poslána do pankrácké nebo ruzyňské věznice v Praze, teprve potom se vrátila do Československa". A Praha tedy ležela v jakém státě?? Nejvíc se mi líbil začátek a pak doslov Owena Matthewse. Ale 3 * dávám knihám, do kterých se musím nutit - a tahle kniha se četla sama, proto dávám i přes kritiku 4 *.
A jeden citát se mi hodně líbil: "Každý, koho zasáhly válka, věznění nebo útisk,reagoval jinak, a ten, kdo to nezažil, nemůže vědět, jak by se sám v takové situaci zachoval. Nikdo z nás to prostě neví předem."
Zajímavá a poutavá kniha, stejně jako byl Tatér z Osvětimi. Líbila se mi Cilčina silná osobnost, že ji nedokázalo nic zlomit, dokázala přežít koncentrační tábor a pak ji potkaly další útrapy v podobě života v pracovním táboře v Rusku. Ale vždy dokázala nemožné a postavila se osudu čelem.
Tohle je další kniha od této autorky a opět mě nezklamala! Je to silný příběh o lidské síle přežít.
Velmi silný příběh, tak jako každý příběh z tak hrozných míst, jako jsou koncentrační tábory a gulagy. Kniha je napsána krásně, poutavě. Příběh je chvílemi až neuvěřitelný, takové to malé štěstí v neštěstí (to, že přežila zával aj.). Cilka byla opravdu silná a odvážná osobnost a to se mi na knize moc líbilo, ten obdiv k postavě. Podmínky, ve kterých ona a ostatní vězni žili, byly nelidské a jen těžko představitelné. Většina z nás by to nepřežila, proto Cilku obdivuji.
A také obdivuji autorku, která si dala takovou práci s hledáním informací, s rozhovory a cestováním za poznáním tohoto neuvěřitelného příběhu. Doporučuji!
Krásně napsáno, knihu jsem přečetla jedním dechem. Po přečtení jsem si vyhledávala i další informace a fotografie z té doby.
Krásná,ale hrozně smutná knížka.Vůbec si nedokážu představit jak to mohl někdo zvládnout a přežít.
Cilka přežila tolik hrůz a nespravedlností, že si to podle mě nikdo nedokážeme v dnešní zhýčkané době vůbec představit. Nenechala se zlomit, žádným režimem ani vězením. Hodně na mě zapůsobil doslov této knížky, ale v samotném příběhu jsem měla od půlky lehký pocit, že teď už je to jen autorčina fantazie a potřebuje pár stránek zaplnit.
Volné pokračování Tatéra z Osvětimi, které se věnuje příběhu Cilky. Hrůzné zážitky 2 totalitních režimů.
Příběhy z této doby ve mně vždy zanechají hluboký šrám...
Nedovedu si představit to utrpení, které musela Cilka prožívat. Příběh byl moc pěkný, pokud se dá takto označit, neb žádný příběh lidského utrpení není pěkný.
Doufám, že nyní si Cilka tam nahoře žije jako v bavlnce, zaslouží si to!
Při čtení s vámi mávají emoce a jen přemýšlíte, jak se něco tak hrozného mohlo dít. A ke všemu ještě vydržet a přežít. Hóódně silný příběh.
Čekala jsem sice něco trošku jiného, ale knížka je to úžasná... Prolínání příběhu z Ruska a příběhu z Polska mi vůbec nevadilo, i když na začátku překvapilo. Ani nevím, která část Cilčina příběhu mi přijde horší - Polsko nebo Rusko? Opravdu smutné, že se tak lidé k sobě dokaží chovat :/
Knihu jsem přečetla za 2 dny, podstatě na jeden nádech! Mohu jen doporučit. Velmi silný příběh, až neuvěřitelné osudy lidí, podobně jako v "Tatérovi".
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) gulagy zdravotní sestry tetování poválečná doba ženské věznice oběti komunismu oběti nacismu
Autorovy další knížky
2018 | Tatér z Osvětimi |
2019 | Cilčina cesta |
2021 | Tři sestry |
2020 | Příběhy naděje |
2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Podobně jako Tatér z Osvětimi mi tato kniha přinesla hodně nových informací. Situace v gulagu mi znovu otevřela oči v pohledu na zvěrstva, kterých byli lidé schopni i po zkušenostech z války. Velmi čtivé, záležitost 1-2 dnů.