Tajemství DNA
James D. Watson
Působivé vyprávění o událostech, které vedly k objevu struktury DNA v roce l953. Přestože od Watsonova a Crickova objevu struktury DNA v roce 1953 uplynulo již mnoho let, neztrácí tato kniha nic na své jedinečnosti. Obsahuje výčet událostí, které vedly k rozluštění struktury DNA, základního genetického materiálu, což byla ve 20. století jedna z největších událostí ve vědeckém světě. Pro laické čtenáře se tak otevírá nový svět. Autor mimořádně živým a přitažlivým způsobem vypráví nejen o vědě, ale i o poválečné atmosféře v Anglii a o životě na cambridžských kolejích. Kniha je velmi čtivá, nejnapínavější jsou zejména poslední kapitoly, ve kterých je velmi živě popsáno zrození nové myšlenky. Stále stoupající napětí dovede čtenáře až ke konečnému vyvrcholení. To umožňuje každému "spoluprožít" s badatelem jeho boje, pochyby i konečný triumf. ... celý text
Literatura naučná Věda
Vydáno: 2005 , AcademiaOriginální název:
The double helix: A personal account of the discovery of the structure of DNA , 2003
více info...
Přidat komentář
Mám podezření, že název knihy laického čtenáře odradí, budí spolu s obrázkem představu, jak příšerně odborné informace se za nimi skrývají... Přitom je to opravdu jen příběh. Příběh jedné neobyčejné struktury a pár chlápků, co vysoutěžili Nobelovku.
Jedna z nejlepsich popularne naucnych knih co kdy byla napsana. Autorem je samotny objevitel DNA a drzitel Nobelovy ceny James Watson a provede ctenare vedeckym svetem takzvane z prvni ruky. Dozvime se o tom co jednomu z nejvyznamnejsich objevu lidstva predchazelo a jakym zpusobem autor a jeho spolupracovnici prisli na tu zasadni myslenku jakym presne zpusobem se uchovava genom. Zajimave je, jake nahodne okolnosti k objevu vedly. Na to o jak zasadni objev se jednalo tak samotny vyzkum se zda byla vlastne takova pohoda :-)
Dnes už deoxyribonukleová kyselina žádné velké tajemství není, její báze umíme vcelku rychle číst a u některých úseků dokonce i víme, co přečtená část znamená. A ty úseky, o jejichž funkci nemáte potuchy, prostě označíme jako odpad, abychom nemuseli přiznat, že to nevíme :) Ještě v polovině minulého století však mnoho vědců předpokládalo, že DNA je, na rozdíl od proteinů, nezajímavá a nedůležitá molekula. Tehdy však do děje vstoupil téměř dr. Watson, usilující o svůj titul PhD., se svým Sherlockem Crickem a s potuchou, že DNA je neprávem podceňována. I přes mnohé nezdary vydrželi tak dlouho, až se jim podařilo toto tušení něčím podložit.
Kniha podává velmi zajímavý obrázek o práci vědců, především části věnující se skládání 3D modelů DNA jsou nezapomenutelné a vytváří dojem, že vědci jsou jen malé děti, které baví nevšední puzzle. Tyhle puzzle však přinesly zúčastněným Nobelovu cenu, vědcům do té doby nevídané možnosti a studentům stovky stran k učení.
Velmi čtivá kniha, i když je pravda, že mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala v postavách, ale jakmile se člověk jednou začte, už musí číst, dokud ústřední dvojce, samozřejmě s pomocí Rosalindy, nepřijde na zdánlivě jednoduché CG a AT :)
Štítky knihy
vynálezy a objevy věda genetika
Autorovy další knížky
| 2005 |  Tajemství DNA |
| 2004 |  Geny, ženy a Gamow |
| 1988 |  Rekombinantní DNA |
| 1982 | Molekulární biologie genu |
Četla jsem už před mnoha lety, a to i v originále. Byla to jedna z prvních knih, co jsem v angličtině přečetla – napsaná je velice čtivě.
Watson s Crickem byli bezesporu velmi schopní badatelé, ale někdy člověk potřebuje tu správnou inspiraci – a tu by možná vůbec nezískali bez Rosalind Franklinové, z které neustále tahali "rozumy". Měla jsem celou dobu pocit, že se ti dva na to, že se stali nositeli Nobelovy ceny, dost poflakovali, zatímco Rosalind dřela dnem i nocí v laboratoři. A paradoxně ona jediná z širokého okruhu spolupracovníků oceněna nebyla. Sám Watson ve své knize přiznává, že mu to po letech přišlo líto, už kvůli tomu, že Rosalind předčasně zemřela na rakovinu.
V tomto je uvedený příběh velmi aktuální – na ženy ve vědě se mnohdy kladou vyšší nároky než na muže, ale "smetanu" dost často slíznou jejich mužští kolegové či nadřízení. A to si u toho dotyčné občas zničí zdraví nebo předčasně zemřou (viz např. https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/aktuality/Jak-skloubit-vedu-a-rodinu-ptala-se-konference-Women-in-Science/). Takže bohužel, ani mezi vědci spravedlnost a jiné vznešené hodnoty nehledejte.