Strážce sadu

25.03.2013

Zatím nejslabší román z pera pana McCarthyho. Jeho díla nejsou z nejlehčích, co se týče četby, ale tady jsem se doopravdy ztrácel a upřímně, ani mě děj tolik nezaujal. Tohle je opravdu pro ty největší McCarthyho fajnšmekry.

24.10.2012

Strážce sadu je jeden velký popis, a to jak je u McCartyho zvykem, jde o popis polorozpadlých domů, pochybných existencí v otrhaných hadrech, nevlídného počasí, světa v beznaději. Příběh veškerý žádný, ale o tom ta kniha není. Ten popisný styl, pro který bude později McCarthy nezaměnitelný, je zde přiveden málem k dokonalosti. Jakoby si autor trénoval a vybrušoval styl pro pozdější slavnější díla. Já v podstatě ani netuším o čem to celé mělo být, a ani v nejmenším mi to nevadí, protože McCarthy dokáže danou situaci popsat tak dokonale a do nejmenších detailů, že ona scéna vám doslova vyvstane před očima velmi realistická a v plných barvách. A v podstatě jen kvůli tomu se mi ta kniha líbila, vstupoval jsem do autorova předapokalyptického světa a jen se rozhlížel, a to mi úplně stačilo.

19.08.2012

McCarthy už ve své prvotině ukazuje, že je skutečným mistrem. Text je sice méně čtivý a nerozvíjí příběh, na jaký jsou čtenáři patrně zvyklí z jeho pozdějších knih, především z jeho populárnější a přístupnější "hraniční" trilogie a románu Cesta, ale zato to dohání úžasnými popisy, zaměřenými na detail, které pro mě rozhodně nebyly nudné, a metaforickou vynalézavostí. Román je percepčně obtížnější, ale domnívám se, že není po formální stránce samoúčelem, tedy v tom smyslu, že by formální hutností zakrýval jiné spisovatelské nedostatky nebo absenci výraznějšího tématu. Ve Strážci sadu se ukazují nejen autorovy později k dokonalosti rozpracované postupy, ale i charakteristická symbolika a jakýsi "mccarthyovský světonázor". Ve srovnáním s jeho pozdějšími díly jistě nejde o vrchol ani o "bezesporu geniální dílo", ale autorovu genialitu kniha poměrně sebejistě zjevuje.

Poznámka k jedné zdejší čtenářské reakci: Co se týče doslovu, nemyslím si, že by v něm Alena Dvořáková čtenáři své interpretační stanoviska vnucovala jako "správný" návod ke čtení. Naopak jsem jej vnímal jako velmi chytrou a podnětnou analýzu a výklad v širším, ale konzistentním rámci, který je tudíž zcela oprávněný.

Více v recenzi:
http://www.knihozrout.cz/blog/cormac-mccarthy-zivot-jako-smrtelna-choroba_b4.htm