Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel

V den, kdy se mají v přítomnosti různých hodnostářů slavit jeho sté narozeniny, vyleze Alan Karlsson z okna domova důchodců, a jak praví název knihy, zmizí. Zatímco je po něm vyhlášeno pátrání, dostane se jako slepý k houslím ke kufru plnému peněz, takže ho začnou honit jak zloději, kterým ho „ukradl“, tak policisté. On se ovšem se s...celý text

V den, kdy se mají v přítomnosti různých hodnostářů slavit jeho sté narozeniny, vyleze Alan Karlsson z okna domova důchodců, a jak praví název knihy, zmizí. Zatímco je po něm vyhlášeno pátrání, dostane se jako slepý k houslím ke kufru plnému peněz, takže ho začnou honit jak zloději, kterým ho „ukradl“, tak policisté. On se ovšem se svými pronásledovateli postupně spřátelí, takže vše dopadne úplně jinak, než čtenář očekává. Druhá dějová rovina mapuje Alanovy předešlé osudy, a tudíž i celé dějiny Švédska, Evropy a světa v průběhu dvacátého století. Jakkoli je totiž Alan člověk veskrze apolitický, během svého úctyhodně dlouhého života se setkal snad se všemi významnými politiky – od Harryho Trumana, přes Mao Ce-tunga, Churchilla, Stalina, de Gaulla až po Kim Ir-sena – a navíc bezděčně ovlivnil významné historické události (např. sestrojení atomové bomby). Jak patrno, má přímo cimrmanovské rysy. Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel je kniha duchaplná, inteligentní a také velmi vtipná a zábavná. Švédsky vyšla poprvé na podzim 2009 a skoro okamžitě se stala čtenářským hitem. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/12_/129734/stolety-starik-ktery-vylezl-z-okna-a-zmizel-129734.jpg 4.23756
Série:

Jonasson (1.)

Originální název:

Hundraäringen som klev ut genom fönstret och försvan (2009)

Žánr:
Literatura světová, Humor, Romány
Vydáno:, Panteon
Více informací...
Nahrávám...

Komentáře (956)

Přidat komentář
neproniknu
26. března

Byl jsem zvědavý, jaké bude čtení této knihy, když má tak vysoké hodnocení. Výsledný pocit. Ani nadšení, ani zklamání. Sem tam vtipné, sem tam vyloudí úsměv na tváři, sem tam předvídatelné pokračování situací. Po přečtení první čtvrtiny se my vloudil do mysli Jára Cimrman.
Závěr mi přišel "ušit horkou jehlou, jak z toho vlastně ven, z toho přívalu neuvěřitelných potrhlostí".

Kaik
26. března

Geniální. Lehce napsaná kniha plná černého humoru a absurdních situací. Bavily mě obě dějové linie. Stařík rozhodně překvapil!

Květi62
25. března

Knihu jsem začala číst, potom přestala, přečetla dvě jiné, a zase se k ní vrátila. Byla to bláznivá kniha. Přesto jsem ji po "druhém naskočení" četla stále dál a dál. A po přečtení zjistila, že byla vtipná, a že mě vlastně bavila.

MPauk
24. března

Příjemná a místy až třeskutě vtipná oddychová kniha.

Pichoval
24. března

Jelikož nejsem zrovna nadšenec dějin, tudíž mi ten slet historických událostí moc neříkal. Místy jsem děj moc nevnímala, bylo to pro mne zmatené. Příběh je velice nereálný. Knihu jsem přečetla jako oddychovku

bábuška
22. března

Přestože mi kniha byla doporučena, jsem ráda, že jsem ji měla jen vypůjčenou. Dočetla jsem ji s velkým sebezapřením, Alan mi připadal pouze jako pojítko rychlokurzu - průřezu politickými dějinami jednoho (a kousek) století. Tento druh humoru mě nijak neoslovil, knihu rozhodně nepovažuji za přínos pro kvalitní literaturu.

SeverusSnape
20. března

Opravdu nápadité a vtipné čtení -sloních Soňa

sagasir
19. března

Současná švédská literatura- krimi a humor

Zajisté novodobí švédští autoři píší i žánrově jiné knihy, ale rozhodně nejvíc známí jsou díky svým detektivkám a nyní i díky humorné literatuře. Z této oblasti jmenujme například výborného Backmana a nyní i Jonassona. Zároveň si uvědomuju, že švédští důchodci alespoň v knihách jsou tedy pěkná kvítka. Tu máme Allana a Backman má zase svou babičku, která věří na kouzelnou zemi a slušně se rozhodně nechová.

Švédská novodobá humorná literatura mě prostě baví a Stoletý stařík se povedl přesto ne tak jako knihy od Backmana. Humor se tu samozřejmě najde a ve velkých douškách. Rozhodně není trapný a zajisté dokáže pobavit. Nejvtipnější je zajisté onen stoletý dědula. Jeho postava je sepsána velice komplexně a nejde si ho neoblíbit. Ostatní postavy mají v knize také co říct a určitě nepůsobí jen tak do větru. Samotný příběh čtenářovi stránku za stránkou krásně odsýpá, nemá hluchá místa, zbytečné odbočky od hlavního či hlavních dějů zde také nenajdeme. Příběh je rovněž uspokojivě uzavřen, což je rozhodně také plus. Oceňuji, že Jonasson dokáže poutavě a věrohodně sepsat i prostředí, v němž se kniha odehrává. Co se jazyka v knize použitého týče, tak i ten zaslouží pochvalu. Je krásně barvitý, plný hezkých či zajímavých přirovnání a i zde je vidět, že si na něm dal autor záležet. Ostatně záležet si určitě dal autor s celou touto knihou, která čítá 400 stran. Suma sumárum Stoletý stařík je tedy propracovaný vtipný příběh s fajn postavami, dobře sepsaným prostředím a zakončeným koncem. Přesto jsem u nich tak trochu na rozdíl od Backmanových humorných knih postrádal jakousi lehkost a nonšalanci. Přesto Stoletého staříka hodnotím vysoko a to 85 % a určitě se chystám na jeho další knihy.

Zdá se, že se u současné literatury ze Švédska budeme buďto bát a nebo smát. Zajímavý rozkol, každopádně mně ani jedna možnost nevadí a naopak ji vítám všemi deseti

DracoMalfoy
19. března

Nejvtipnější kniha za hodně dlouhou dobu co jsem kdy četla. Fakt mě to bavilo, a nejlepší byl konec ze kterého si odnáší hlavně větu : „A propó, Einstein !" která vytržená z kontextu sice nic neznamená, ale po přečtení knihy se nad ní pobavíte. 4* (tu pátou knize nedám kvůli pasáži se slonem.)

Ema22
18. března

Na doporučení jsem se do ní pustila s velikou chutí. Na začátku jsem nevycházela z údivu a Alana si nesmírně oblíbila. S přibývajícími stránkami se moje čtení zpomalovalo a zpomalovalo. Knihu jsem do úplného konce nedočetla. Pustila jsem si film, který se od mých představ dost lišil. Je to takový Forrest Gump po seversku, který by si zasloužil vynechat hluchá místa a některé, tedy podle mě, zbytečné zápletky.

Leenah
17. března

První kniha, kterou jsem četla od Jonassona a musím říct, že mě hodně bavil jeho styl a velmi zvláštní humor, který asi není pro každého. Bavilo mě rozuzlení celého příběhu, některé pasáže "okének do minulosti" mi přišly moc dlouhé, ale o to víc jsem se vlastně těšila na ty části ze současnosti. Nic podobného jsem asi ještě nečetla a těším se na další autorovy knihy.

L_Into
16. března

Takový evropský Forrest Gump. Až na to, že není vtipný. Skoro vůbec. Po sto stránkách jsem přestala doufat, že mě kniha něčím překvapí, a odložila jsem ji. FIlm, který podle ní vznikl, je ještě o poznání horší.

Radvana
15. března

Nejdřív jsem přečetla Analfabetku a líbila se moc,Stoletý stařík mi připadá jako téměř totéž,jen v červeném obale a ani tak zábavné

Abes
12. březnaodpad!

Po pár stránkách se mě zmocnilo přesvědčení, že bych podobným stylem dokázal budovat příběh i já sám. Výsledek takové práce bych opravdu nikomu nepřál, proto hodnotím odpadem a knihu odkládám do sekce hanby hřbetem ke zdi.

MinaHawke
12. března

Super vtipný příběh.

SelenaDemi428
11. března

Co říct - kniha mě zaujala a i ne. Líbil se mi způsob, jakým to bylo napsané, navíc i to propojení s historií se mi zamlouvalo, to jsem asi ocenila nejvíce (i když žádná fanatička do historie nejsem). Ale i tak, nevím, něco mi tam asi chybělo, protože jsem tu knihu četla tak měsíc a to je na mě moc, jsem schopná přečíst tlustší knihy za týden. Navíc podle popisu, že se zasměju, jsem čekala fakt ně+co hodně humorného, no, za celou knihu jsem se dvakrát pousmála. tolik k tomu humoru :D. Ale i tak dávám 4 body, knížku jsem sice četla na mé poměry dlouho, ale i tak mě zaujalo a je něčím výjimečná mezi ostaními knihami, co jsem četla.

PetK
08. března

Milé, zábavné, dojemné.

Kitty
07. března

Super čtení. Kniha mě nadchla, vtipným zakomponováním skutečné historie do Alanova příběhu. Trochu připomíná Forrest Gump.

LucyJec
05. března

Od všech jsem slyšela, jak je tato kniha vtipná a že se smáli od začátku až do konce. Byla jsem opravdu natěšená, až si ji přečtu, ale možná to byla ta chyba. Všechny ty situace, do kterých se Alan dostal mi přišli až absurdní. Je jasné, že se tato kniha musí brát s nadsázkou, ale chvilkami mi až přišlo, že se autor pokouší vypotit situace, které mají působit vtipně.
Abych ale nebyla jen negativní, děj a nápad byl opravdu dobrý. Kniha se četla rychle a kdyby se nepokoušela být až tak vtipná, určitě by ode mne dostala plné hodnocení.

MrKrahujec
04. března

No, je sice pravda, že filmová podoba není zdaleka tak dobrá, jako text knihy, ale teď k tomu přičtěte, že i přesto je film výrazně nadprůměrný a bezesporu vynikající. Jaký už pak musí být ten román! Román je pžedevším úplně fantasticky bláznivá jízda, která samozřejmě není nijak původní, připomene toho až moc: Nejen Forresta Gumpa a našeho Járu Cimrmana, ale i Ginsbergova Ignu a samozřejmě Hrabalovy pábitele a navrch dokonce některé dobrodružné knihy pro děti (třeba takového Armanda Lavaréda od Paula d´Ivoise) a nakonec vlastně i němé grotesky třeba spolu s povídkami Šimka a Grossmanna. Velice pozoruhodné je to, jak to ani trochu nevadí. Autor se prostě při psaní bavil tak velkolepě, že bychom byli sami proti sobě, kdybychom se nezačali bavit s ním. A součástí toho může být i to, jak nám postupně naskakují další a další paralely: španělské pikareskní romány v čele s donem Quijotem, samořejmě i Haškův Švejk a pro mně za mně určitě i Gargantua s Pantagruelem Francoise Rabelaise. Při tom ani v jednom případě nejde o plagiát, byť je ta podobnost místy až na hranici únosnosti. Snad je to trochu i odpověď na jeden dávný článek Přemysla Ruta, který si (velmi správně!) posteskl, že literatura 20. století se příliš utopila sama v sobě, čili že vzniklo přespříliš románů, ve kterých autoři píší hlavně o sobě a o problémech kolem psaní, a že se trochu pozapomnělo na staré dobré vypravěčství a sílu fabulace. Chvíli se mi zdálo, že se takovému ideálu blíží snad jen Tolkien (a jaksi zadem Rowlingová s Harrym Potterem), ale tohle je z tohoto hlediska skutečně bomba! A furt se de!!! (snad jen jediná historicky faktická nepřesnost, či připomínka: skutečný Josif Stalin nejen že se v poezii vůbec nevyznal, ale dokonce ji z duše nenáviděl (stejně jako filosofii), protože jí nerozuměl a asi těžko by tedy mohl na první poslech identifikovat při recitaci nacistického básníka. Ale to je opravdu jen drobnost...)

Mahuleno
28. února

Je to už dva roky, co jsem "staříka" četl, takže budu stručný - dobré a zábavné čtení, trochu bláznivé historky, ale baví. Film jsem neviděl, od známých, kteří četli i viděli: film nesplnil očekávání.

Valeška
27. února

Pár vtipných situací, jinak mě kniha nijak neuchvátila.

Aniday
26. února

milé i čtivé...

jamesek007
26. února

Jakmile jsem si přečetl, že hlavní postavou je Karlsson a je ze Švédska, osypal jsem se. Vzpomněl jsem si totiž na jiného Karlssona (Karkulína) z pera pachatelky Astrid Lindgren. Vylekalo mně, že Karkulín dospěl a s ním i děti z Bullerbynu. Po zjištění, že to není od Astrid, ale Jonase - autora Zabijáka Anderse - osyp zmizel.
Kniha výborná - film slabý - audiokniha výborná - kniha na přeskáčku vynikající. Plný počet - a jdu do Analfabetky !!

manioaio
23. února

Stařík mě na mnoha místech zahřál na srdci a na pár místech jsem si zase uvědomila, že jsem nedávala moc pozor a musím se o kousek vrátit. Jsem ráda, že mám s fiktivní postavou románu společnou vlastnost, a to naprostý nezájem o politiku. Stejně jako Alan přestanu vnímat, kdykoliv se debata sesune politickým směrem. I tak byl Alan celý život svým způsobem užitečným občanem. "Je to, jak to je a bude to, jak to bude". Zpočátku jsem nedokázala přijmout fakt, s kým vším se setkal, ale to bylo nejspíš právě to, co mi po čase přišlo nejúžasnější. Stařík je rouzmný, víceméně pravdomluvný, inteligentní a přizpůsobivý muž, kterého si nelze neoblíbit.

RyxiraAmyGinger
22. února

No, kdybych nejdřív neviděla film, asi bych se v tom trošku ztrácela. Takhle jsem se ale mohla míň soustředit na děj a víc na jednotlivé pasáže, což bylo určitě ku prospěchu věci.

Aleen
21. února

Beru nadsázku, obrazotvornost a beru všechny výmysli, protože příběh je zamotaný, ale logický. A ze všeho nejvíc je prostě velmi humorný. Sranda jako blázen! A to beru úplně nejvíc. Zaslouží si svou popularitu. U tohohle počteníčka si odpočinete!

gumkacik
20. února

U této knihy byla jednoznačně chyba na mé straně. Kniha mě místy nebavila, ačkoli sama o sobě je vtipná, dobře napsaná, se zajímavým námětem. Využiji zde slova popisující Alana: "Vysvětlil, že s ním se to má tak, že když se lidi baví o politice, přestane poslouchat. Dochází k tomu jaksi automaticky." (str. 367) Na koho (bohužel stejně jako na mě) sedí tento citát, ten bude mít při čtení krušné chvilky.

Welinie
19. února

Achjo. Nevím čím to přesně bylo, ale na tak opěvovanou knihu klidne dám dopustit. Nuda nuda nuda a zase nuda. Vůbec jsem se nesmála :-\ Ani mi to nepřišlo nijak jinak humorné. Navc to je téměř to samé, jako Analfabetka. Škoda.

arket
19. února

Parádní kniha, která čtenáře pobaví ale i poučí.