Spis Odessa
Frederick Forsyth
Hamburk, rok 1963. Když se Peteru Millerovi, mladému ambicióznímu reportérovi, dostane do rukou deník se svědectvím o nelidských krutostech velitele koncentračního tábora v lotyšské Rize, zavětří šanci na senzační článek. V honbě za sólokaprem se bezhlavě pouští do riskantního pátrání na vlastní pěst. V Německu se však najde jen málokdo, kdo by měl zájem vyhledávat nebo soudit bývalé nacisty. Snaha vystopovat Roschmanna a předat ho spravedlnosti nakonec Millera zavede do samého středu mocné tajné organizace Odessa, kterou SS vytvořila proto, aby ochránila své členy, ukrývající se ve všech koutech světa...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2009 , Knižní klubOriginální název:
The Odessa File , 1972
více info...
Přidat komentář
První polovina knihy je více méně dokumentární, nečte se to jako román. Naopak druhá část je čtivější, děj se rozjíždí a začíná to být víc zajímavé a víc napínavé. Bohužel autor párkrát ohnul děj tak, aby to bylo víc "americké", rozumějte nelogické, ale akčnější, to mě zklamalo. Celkově ale perfektně připravené podklady a skvěle zpracované do románové podoby. 75%, 31. 12. 2019.
Skvělý příběh,který poodhalí něco z historie,konkrétně s poválečného období,o čemž se až tak moc nepíše . Hvězdičkou ubírám za snahu do všech knih nacpat nějakou milostnou zápletku,jakoby dobrý špionážní příběh nemohl být stejně tak dobrý i bez ní.
Frederika Forsytha mám rád a tato kniha mě silně překvapila.. Nejúžasnější je, že Roschmannovi tato kniha udělala ze života v Argentině peklo.
Kniha která dokázala nejen pobavit plno čtenářů, ale i jednomu masovému vrahovi změnit život.
Moje první kniha (před lety přečtená) od autora, která mě nastartovala na další.
Dodnes ji považuji (že by nostalgie) za jednu z nejlepších - samozřejmě po Dni pro Šakala, ta je kultovní.
Chudák Forsyth... Marxová by neměla beztrestně překládat, označuje-li v tomto díle Litevce za nacisty.
Forsytha mám ráda. Spis ODESSA patří mezi jeho raná díla, jeho rukopis a už tehdy přísně analytický přístup k práci s vysokou mírou detailu opírající se o skutečné postavy je však nezaměnitelný. Situaci v koncentračních a pracovních táborech v zemích komunistického bloku popsal tak, jak ji více méně známe, hrůzná a smrtící. Přidanou hodnotu v tomto Forsythově díle pro mě vidím v popisu stavu ne/vyšetřování zločinů nacistů za 2. sv. války v Německu a postojů a ne/zájmu či strachu Němců nacistické pohlaváry v 60. letech 20. st. skutečně odhalit a postavit před soud. Řezník z Rigy a spousta dalších nacistů se úspěšně uklidila do Jižní Ameriky, křesťanské Peronovy Argentiny především. Údajně tvoří až 4% zdejší populace (s evropskými kořeny). A Argentina teď paradoxně, či spíše právě pro existenci významné zdejší německé vlivové menšiny, pěstuje úspěšné vztahy s Německem. Role lotyšských pomahačů nacistům je taky smutná. Můžu pochopit, že se z obav před Sověty Lotyši za války otočili směrem k Německu, fanatismus místních nacionalistů ve snahách o vyvraždění místních židů a Romů už ovšem nejspíš nebyl tak účelový. Inu historie není nikdy černobílá. Důležitá je současnost. Poučili jsme se ale dost? A co ODESSA? Už opravdu neexistuje?
Kniha s výborně zvoleným námětem. Líbilo se mi využití skutečných osob např. Roschmann, Glücks, Wiesenthal. Hodně jsem se dozvěděl o ODESSE jakožto organizaci.A Forsythův náznak jak německá společnost neměla zájem o hledání nacistických zločinců, prostě chtěli to už nechat být a žít přítomností.
Samotný Peter Miller měl někdy víc štěstí než rozumu. Z toho vychází i závěr vyšetřování, který se k příběhu hodí.
Knihu komentovat nebudu po obsahové stránce-bez výhrad. Překladatelka Marxová - co to stvořila? Pokud překládám knihu opírající se o fakta, musím se snad s nimi seznámit !? Pak vznikne paskvil viz tato kniha, v níž neznalý čtenář do sebe infiltruje výrazy jako :"SS a SD...to byla v Polsku generální vláda ( vždyť jde o tzv. Generální gouvernement, čili území dobytého Polska ), … byl seržantem velkoněmecké divize...( seržanti ani kapitáni v SS nebyli, jde o Waffen SS Division Grossdeutschland ), mezi "základním" bezpečnostním sborem SS a Waffen SS byl obrovský rozdíl, nelze je slučovat dohromady, v Hamburku opravdu těžko najdete High Street a Žida Hassida určitě taky nikdo neviděl, leda snad Chasidského žida atd. Tento způsob překladu mne znechutil a vytočil k nepříčetnosti. Kvalitní knihu hází na úroveň Blesku, Hromu a podobných slátanin.
Zase z jiného soudku, název evokuje ukrajinské město a pak se nestačím divit, o čem, že to je. Ale je to skvělé! A k tomu jeden parádní moment překvapení? Tak to má být...
Svižné a čtivé, klasika, na které je přece jen trochu znát zub času. Pokud jste pár Forsythů přečetli, odhadnete, co se stane, ale knize to z jejího kouzla zas tolik neubere.
Slabá kniha, pre znalca 2 sv. vojny bol dej strašne predvídateľný.Opisy z denníka mi však ukázali realitu omnoho desivejšie ako reálne zábery obetí, a to je už čo povedať.
F. Forsyth opět nezklamal. Čtivý román, reálná zápletka atd. Za mě určitě 5/5.
Hodnotím po dlouhé době od přečtení...vyloženě mi ji vnutila bývalá kolegyně, za což jí patří dík. Protože mám příběhy, týkající se druhé světové války, ráda, užila jsem si zase maličko jiný pohled na téma. A mohu říci, že každý, komu jsem Spis Odessa doporučila, si pak přišel pro další Forsythovy knihy. Doporučuji jej ráda :-)
Spis Odessa pro mne kdysi byla první forsythovkou, která se mi dostala do ruky. Autora ani podobný žánr jsem do té doby moc nevyhledával, ale zajímala mne problematika uprchlých válečných zločinců a jejich odhalování. Takže k přečtení mne nakonec donutil název románu... Byl jsem nadšený. Styl psaní Fredericka Forsytha se mi na první dobrou zalíbil. Líbí se mi míchání skutečných historických faktů (jejichž studii autor jistě věnoval spoustu hodin) s fiktivním příběhem, jehož hlavním hrdinou je novinář Peter Miller, jenž je na stopě bývalému veliteli koncentračního tábora v Rize Eduardu Rochmannovi... Styl Forsythova psaní nesedí každému a setkal jsem se i s názory, že nudí. U mě to bylo právě naopak. Forsyth mě zaujal tak, že jsem se rozhodl sáhnout i po dalších jeho knihách. Tato kniha je výbornou ukázkou historické fikce.
Zajímavé téma, trocha poučení, fajn pisatelský styl ... Miller sice občas lezl na nervy, ale vesměs jsem si ho oblíbila. Dobrá knížka.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 1975 |  Den pro Šakala |
| 2004 | Boží pěst |
| 2005 | Ikona |
| 2008 | Vyjednavač |
| 2014 | Seznam smrti |
Spis Odessa je lehce nadprůměrná "detektivka" s nečekaným motivem v závěru. Díky posledním dvěma kapitolám dávám knize plný počet bodů. Líbí se mi závěrečné shrnutí, v kterém jsem se dozvěděl, jaké byli osudy hlavních postav příběhu a jednoho tanku.