Poločas rozpadu
František Kotleta (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/330800/bmid_polocas-rozpadu-2BH-330800.jpg
4
1032
183
Volné pokračování románu Spad. Válka skončila. Zbyla jen vzpomínka v podobě zničené planety, na kterou dopadly stovky jaderných hlavic. Starý svět zmizel a ten nový je jiný – divoký, tvrdý, radioaktivní… Zbytky lidí se snaží přežít v jeho troskách a vybudovat něco jako civilizaci. Jsou ale takoví, kteří civilizaci nechtějí. Vlastně nechtějí ani divošství. Touží po jediném – dokončit práci, kterou začaly světové mocnosti ve své válce. A proti nim stojí ti, kteří věří v nové začátky. Ale – stojí tenhle svět vůbec za záchranu?... celý text
Přidat komentář
Tohle byla pro mě, víc než cokoli jinýho, taková sonda do způsobů, jak nastolit aspoň nějakej komfort v totálních srač.kách.
Dlouho mi žádná série takhle nesedla, nečtu je ráda, nemám ráda protahovaný příběhy (ano, nesnáším i seriály), chci, abych dostala všechno klidně na 800 stranách, ale najednou! A tady mi to nevadí. Klidně budu číst Spad celej život. Vlastně ho klidně i budu žít. Protože to, co Kotleta v příběhu dovede, je masakr. Představivost jede na milion procent a já tam s nima rajtuju na koních, sprostě nadávám, mluvím podivnou hantýrkou, vrham nože, jsem děsně ostrá a vím, že to, co bylo normální, už se nikdy nevrátí.
A pak jsem zase zpátky tady, haha. Jen si fakt nejsem jistá, na jakým základě se Spadová série označuje jako brak? Vždyť se celý ten děj k nám blíží sedmimílovými kroky, haha. Haha...
Opět super, spoustu akce i myšlenek hlavní postavy. Hned se vrhám na třetí díl :)
I druhý díl série mě nezklamal, spousta akce, sarkazmu. Těším se, až si přečtu další díl.
Tohle je prostě nabité akcí a prostě suprovíma hláškama, těžko se hledají slova, páč je to prostě perfektní. Doporučuji.
Tak to je jízda, napínavé od začátku do konce. Čte se prostě jedním dechem. Těším se až se pustím do dalšího dílu.
O něco lepší než Spad. Skvělá story. Měnitelé jsou pěkný hovada a nastal čas jim pěkně vyprášit kožich. Jak u Spadu by klidně stačilo si přečíst jenom ten, tak tentokrát se jen tak přestat ve čtení nedá, čeká vás na konci totiž celkem cliffhanger a to prostě nechceš nechat otevřený. Jsem fakt ráda, že jsem si koupila celou sérii naráz :D
Boj o záchranu českého dvorku se zvedl na boj o záchranu toho našeho podělanýho světa, který chtějí vyholený hlavy - měnitelé zničit. A Japončíči (přesněji Japonečky), kteří neuspěli v obsazení Brna, v tom hrají svou roli, krom stárnoucího plukovníka Michálka a jeho pobočnice Alice. Michálek neztrácí nic ze svého lesku. Není to přehnaný tvrďák, ale když je třeba, tak se umírá a krev teče. Bum, prásk, ratata... Jedno je jisté, touha po spravedlnosti, a nejen záchrana světa, žene plukovníka Michálka a jeho ekipu dál do boje. On totiž už taky nezbývá nikdo jiný, kdo by to mohl udělat. Hrdina z Istanbulu tak může na zasloužený odpočinek zapomenout. Poločas rozpadu více než důstojně navázal na Spad, je naplněný sarkastickými hláškami, hemží se mrtvolami a není nouze o hrdinské činy. Oddychovka, která vám dá zapomenout na starosti všedního života a přes svou brutalitu a temnost často vykouzlí na tváři úsměv. I sexu je tady méně než v předchozí části. Ale jen trochu. Po roce jsem sáhla po pokračování Kotletovy brakovky a vůbec toho nelituji. Taky bezpečně vím, že dříve či později dojde na další pokračování. Protože takhle brutálně hodit do děje vidle se přece nedělá.
Nemůže být nikdy klid. Měnitelé - chtějí dokončit zkázu Země. A tak plukovník Michálek musí opustit Brno, v němž se snaží udržet řád a vybudovat fungující slušnou společnost. Vojenská základna Japonců v Brně byla dobyta a zajatá Japonka Nacumi tu nenašla své spojence. Nicméně je naděje, jak zastavit měnitele, pokud bude kontaktováno Japonsko jako paradoxně jediná země, kterou nepostihla jaderná zkáza. A od toho se odvíjí další dobrodružství, je to cesta za záchranou lidstva. Není teda veselá a když se člověk podívá, co se děje ve světě teď, tak tiše doufá, že věhlas našeho spisovatele ani hrdiny z Istabulu nedošel tak daleko, aby inspiroval... Lidi, když mohou, tak jsou schopni si udělat vzájemně hrozné věci...
Příběh z postapokalyptického světa jaderného holokaustu dále nabírá na obrátkách a jelikož mě velice příjemně překvapil otevřeným koncem, bleskurychle (než bys řekl "jaderný holokaust") jsem sáhl po následujícím díle Rázová vlna :-)
...jednou budeme všichni Měnitelé...
(SPOILER)
Potěšilo mne, že druhý díl nerecykloval jedničku. Přibylo brutality a ne že by jí předtím bylo málo ... možná jí bylo stejně ale přibylo barvitějšího líčení. Musím přiznat, že jsem se kolikrát zašklebil, když jsem si představil to co jsem zrovna četl. Bohužel jsem si kolikrát musel přiznat, že to není úplně mimo mísu, naopak. Jak z historie, tak i z toho co se děje nyní (a to si říkáme civilizovaná společnost) se dá docela dobře vysledovat, že bychom byli schopni ještě mnohem horších věcí. Hodnota lidského života je v záporných hodnotách a ten pocit moci páchat cokoli bez následků ..... No, i neandrtálci by nad tím kroutili hlavami.
Hrdinská grupa se lehce obměnila a dějová linka se více stočila směrem k jedné ujeté skupině fanatiků. To, že jsou MNOHEM ujetější než se ze začátku zdá, zjistíme relativně rychle. Díky bohu za to, že na světe ještě zůstal někdo (Češi), kdo na lidství ještě úplně nerezignoval. Útrapy, kterými naši hrdinové museli projít v prvnímu dílu jsou proti dvojce procházkou radioaktivním růžovým sadem.
Poločas rozpadu je taková přihrávka do velkého vápna na pořádné zakončení. Takže doufám, že ta finálovka bude stát za to.
Doporučuji
Bylo by to lepší než první díl. Putování plukovníka Michálka po stopách apokalyptické sekty měnitelů je napínavé, strhující a čtenáře jen tak nepustí. Vrcholem je pak dění v Krakově v čele s "čubčím pohárem". Čili jasných pět hvězdiček. Snad jen ten na můj vkus příliš otevřený konec... ale co mrsknu tam plný počet, ať neškudlím.
Nemám ve zvyku nechávat nedočtené knihy, stejně tak nemám rád nedočtené série. Spad byl navíc moc pěkným výkopem, který mě od Poločasu rozpadu rozhodně neodradil, ba právě naopak.
Podtitul knihy by mohl být "Řezničina pokračuje" - jenže když s tím dopředu počítáte, víte, do čeho jdete (a to po Spadu už prostě vědět musíte), nevadí vám to a jste naladěni na tu správnou post-apo vlnu, prostě si to užijete. V některých knihách jsem odsuzoval naprosto zbytečné násilí pro násilí, ale bylo to přesně u těch, do kterých se to moc nehodilo a které měly ambice být "vyšší" literaturou. Kotleta žádné takové ambice nemá a ve Spadu to výslovně uvedl, což cením. Top level brakové literatury, navíc od českého autora, jasných 5 hvězd.
A velmi doporučuji audioverzi knihy od Borka Kapitančika. Stojí za to.
Protože mě 1. díl sice pobavil, ale zase nijak zvlášť neoslnil, k tomuto jsem přistupovala dost opatrně. Zbytečně. Teď příběh konečně dostal pořádné grády - před plukovníkem Michálkem a spol. se objevil problém, který se už zdaleka netýkal jen přežití zbytků Česka, ale doslova celé planety. Kromě řady strhujících akcí (ne všechny končí úspěšně), jako obvykle proložených tu méně, tu více vtipnými hláškami, autor na mnoha případech zobrazil naprostou degradaci lidskosti v některých typech komunit - měnitelé, Krakow. V jiných pak zase zcela pragmatické jednání obyvatelstva zaměřeného na jediný cíl - přežít. Obávám se, že by v případě celosvětové katastrofy nebyl tak daleko od pravdy. Ale to snad ani nechci vědět.
Plukovník se svou jednotkou po boku, s koltem v jedné ruce a s doutníkem v té druhé (čímž mi připomíná režiséra Marhoula nebo ekonoma Pikoru), jde nezadržitelně za svým cílem. Mrtví, a ještě více mrtvé, se nedají spočítat, popis drsného postapo světa je krutě přesvědčivý, rozhovory náležitě ostré, ženských vnad přebytek, akce téměř nekonečná, hlášky většinou úderné a vtipné, zabíjení mrazivě naturalistické. Japonské zprávy z první části tu nahrazují japonská přísloví. Chlapácká četba Borka Kapitančika mi oživovala renovaci dřevěných částí naší domácnosti. Broušení, nátěry, broušení, nátěry, rychlost četby je ale mnohem svižnější než rychlost mého úsilí. Potřeboval bych ještě minimálně deset dalších pokračování, než tu práci dokončím.
Jak se tahle permanentní akce blížila ke konci, naskakoval mi v hlavě jeden kdysi populární text: „A náhle už není kam spěchat. I cesta může být cíl, i cesta může být cíl…“
85 % (zatím 682 hodnotících generuje průměr 88 %).
P.S.
Přetlačování s Ruskem je, zdá se, nekonečné a občas mám strach, že od naplnění autorových vizí nejsme daleko. Počet pracovníků našeho velvyslanectví v Moskvě se aktuálně blíží nule...
Až nelegálně čtivé. Celý dokonale promyšlený svět je ještě lepší a objevují se nové zajímavé skupiny lidí, hlavní hrdinové si mě už konečně získali. Na rozdíl od první knížky je konflikt mnohem zajímavější a napínavější. Poslední třetina knížky skvěle vrcholí. Úplně si dokážu představit boží apokalyptický film, akčnější verzi Mad Maxe.
Štítky knihy
boj o přežití násilí brutalita konec světa akční české sci-fi krveprolití otroci postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Kniha Poločas rozpadu je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 1 513x |
| Čtenářské výzvě | 117x |
| Doporučených | 63x |
| Knihotéce | 478x |
| Chystám se číst | 151x |
| Chci si koupit | 61x |
| dalších seznamech | 5x |
Druhý díl velmi dobrý. Opět si neodpustím pochvalu mistra Kotlety v tom směru, že se oprostil od své nadpřirozeno-archetypální šablony nesmrtelného borce, a místo toho máme sympatického plukovníka Michálka. Noví záporáci jsou klasický apokalyptický kult, ten nesmí chybět. Navíc jsou správně kotletovsky ujetí a zvrácení. Doufám, že zcela nezapomenu, o čem to bylo, než se dostanu k pokračování.