Soumrak knížecího rodu
Nikolaj Semjonovič Leskov
V Leskovově korespondenci z roku 1888 čteme o Soumraku knížecího rodu:,,Je to moje nejmilejší knížka, chtěl bych, aby vyšla ve vysokém nákladu - vždyť za to stojí!'' V tomto románu, napsaném formou kroniky jednoho šlechtického rodu, je zachycena ruská předreformní společnost a první projevy buržoazního kořistnictví, Leskovovo svědectví o těch vrstvách, které ztrácejí svou historickou úlohu a jejichž mravní normy přestávají platit: zásady orlovského rodu Protozanovových, které byly vlastní celým generacím, žít spravedlivě a čestně, a nikoli na úkor drobného lidu, neobhájí ani představitelka rodu kněžna Varvara - je zrazena svými nejbližšími. Dcera vychovaná v módním petrohradském penzionátě necítí k rodině a jejímu dobrému jménu žádné vazby, provdá se za ziskuchtivého hraběte Funkendorfa, odmítnutého nápadníka kněžny. Sňatek zasáhne hrozivě především do života rolníků, kteří dostali nové panstvo. Kněžnin pokus napravit osudovou chybu jinou výchovou synů rovněž ztroskotává - svobodomyslné ideály učitele Červeva jsou ve světě provinční šlechty nepřijatelné. Zánik posledního rodu spravedlivých je provázen soumrakem rozprostírajícím se i nad ostatními postavami, které v tomto komorním rodinném dramatu vystupovaly jako dobráci se srdcem na dlani či romantičtí donkichotové s bájným spřežením a prozářily děj gogolovským smíchem. Od tohoto ,,nejbalzakovštějšího'' díla ruské literatury 19. století vede přímá spojnice k Buninovým neúprosným epitafům nad posledními šlechtickými hnízdy.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1978 , OdeonOriginální název:
Захудалый род (Zachudalyj rod) , 1873
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1962 | Lady Macbeth mcenského újezdu |
1986 | Starosvětské lásky |
1962 | Očarovaný poutník |
1978 | Soumrak knížecího rodu |
1957 | Zapečetěný anděl |
Leskov, autor ve stínu Dostojevského, Tolstoje či Čechova, možná tak nějak by se dal charakterizovat tento ruský spisovatel 19. století. Ve skutečnosti se jedná o jednoho z vynikajících spisovatelů kritického realismu, kteří se holt narodili do doby, kdy současně psali možná ti nejlepší romanopisci v dějinách. Soumrak knížecího rodu je román spíše o postavách než ději samotném. Leskov popisuje úpadek rodu Protozanovových, přičemž se soustředí na osoby, které se vyskytly v té či oné době v okolí vypravěččiny babičky Varvary. Knížka se nese často i v mírně humorných kolejích, např. osudy Hrajvrány či Rogožina. Jindy v milostně smutných, např. nenaplněná láska Olgy Fedotovny. Nakonec je kniha spíše panoptikem různých "postaviček", a nestojí na nějakém vyvrcholení či dějovém napětí, což v mých očích dělá tuhle knížku méně čtivou než jinou Leskovovu prózu, a totiž Lady Macbeth mcenského újezdu, kterou osobně považuji za mnohem povedenější. Zda je Leskov opomíjen neprávem, toť nechám posoudit kompetentnější literární vědce, za sebe mohu ale dodat, že Leskov stojí za čtenářskou pozornost a určitě zůstává v mém čtenářském povědomí, ačkoli právě Soumrak nezanechal ve mně takové literární dojmy, že bych ho měl potřebu číst někdy znovu.