Smažená zelená rajčata ve Whistle Stop Cafe

23.02.2023

Krásná kniha. Příjemná, laskavá i k zamyšlení. Hodně dobrá. Má i krásnou obálku. Film jsem zatím neviděla, ale chci se na něj podívat.

17.02.2023

To je neuvěřitelně krásná kniha. Její citová rozvrstvenost a mnohomluvnost je nejen laskavá, ve smyslu hřejivá, ale lidská ve vztahu pravdivá.
Člověk ví opravdu přesně jaké postavy si má představit a ačkoliv na každého čtenáře vystoupí ze stínů jiná vize, budou to vize podobné. Je to překrásný ponor do lidských duší a překrásný závan lidského hlasu.
Přála bych si aby od autorky byly přeloženy i jiné knihy, které možná kvalitou tuto nepřeskočí, ale rozhodně jsou to vždy krásné kousky....kniha se zařadila do mých Top už navždy, protože český překlad je český překlad...
Překlad úžasný,

11.02.2023

Tento krásný příběh je moje absolutní srdcovka ;-). Jako první jsem ale viděla film, který mne fakt rozsekal na malé kousíčky. Prožila jsem u něj totiž celou škálu pocitů, doslova jako na houpačce. Místy jsem se smála a pak zase ronila slzy. A tak stále dokola. No a u knihy jsem to měla podobně. I když mi zde tak trochu vadilo střídání časových rovin a právě tyto skoky způsobovaly lehký zmatek. Ale o co tady vůbec půjde?
Ninnie Threadgoodeová žije v domově důchodců a potkává tam mnohem mladší Evelyn, která chce ve skutečnosti navštívit svou tchyni, ale tyto návštěvy nejsou právě dobrovolné, proto před ní utíká do salónku. Ninnie se při každém setkání s Evelyn ponoří do vzpomínek a vypráví jí svůj životní příběh o svých kamarádkách Ruth a Idgie, jejich kavárně ve Whistle Stop a také o přátelství lidí v této těžké době. Vyprávění je to opravdu pěkné, postavy sympatické a styl psaní příjemný. A nejde jen o přátelství a zážitky Idgie a Ruth v jejich kavárně, ale také o záhadné zmizení Ruthina manžela - Franka Bennetta. To je podle mého názoru asi nejzajímavější linka celého příběhu ;-). Kromě toho se postupně mění také Evelyn, která je na začátku knihy, když se poprvé objeví v pečovatelském domě, nejistá a bázlivá, ale ve finále se z ní stane sebevědomá a silná žena. Kniha je doplněná o vsuvky z místního deníku, které píše Dot Weemsová a které se mi moc líbily, protože byly skvělé a vtipné. A čtenáře navíc poutavým způsobem informovaly o událostech ve vesnici.
Autorka navíc na jedničku vykreslila všechny postavy, nikdo zde není jen dobrý nebo špatný, ale každý má také svoje chyby. Samozřejmě nejsympatičtější mi byly Ruth a Idgie, ale také mladý Pahýl, kuchařka Sipsey, Big George nebo tulák Smokey. No a potom také vypravěčka Ninnie a Evelyn. Knihu nemohu hodnotit jinak než plným počtem, doslova se mi vryla do srdce a já se k ní - i k filmu, který se mi líbil dokonce o maličko víc :-) - zase někdy opravdu moc a moc ráda vrátím...

05.01.2023

Film jsem viděla hodně dávno, ale dodnes si na něj pamatuju. Což je samo o sobě známkou kvality. Kniha je jak pohlazení. Čte se krásně, životní hodnoty a pravdy se celým starým příběhem o Idgie a Ruth táhnou s přesahem do současnosti. Reteospektivni kapitoly jsou dobře oddělené a člověk se neztrácí ve vyprávění staré Ninny. Obzvlášť skvělé jsou trefné a humorné zápisky paní poštmistrové....to jsem občas vydala i hlasitý smích.

02.01.2023

Film Smažená zelená rajčata byl v celé naší rodině dlouhá léta velice oblíbený. O to víc nás mrzelo, že knižní předloha v čestině nevyšla....tedy až doteď :-). Hurá! Kniha je mnohem vrstevnatější, novinové vsuvky Dot Weemsové jsou vtipné, příběh Ruth a Idgie vezme za srdce. Stařenka, paní Threadgoodová, je skvělá a Evelyn v ní nalezne nejen novou přítelkyni, ale díky ní i nový smysl života, který ve středním věku a v období nastupující menopauzy postupně ztrácela...Všechny lidské hodnoty zamíchané v jednom krásném příběhu...

Film je mym nejoblibenejsim uz tak 20 let, ale tohle se cist nedalo.. Je mi lito, ale odkladam s cistym svedomim..

31.12.2022

V dnešní den jsem si nemohla vybrat k poslechu lepší knihu.
Určitě jsem se více bavila, než u Tv programu ( samozřejmě krom Mrazíka :-)
Obrovská spokojenost a doporučuji !

„Proč pustil Noe do lodi dva hady, když měl příležitost se jich jednou provždy zbavit?“. Pokud má někdo nějaké vysvětlení, nechť laskavě zatelefonuje Vestě.

Mimochodem, nechce si někdo koupit mírně použitého manžela, levně?
Jenom si dělám legraci, Wilbure.

Železniční Bill onehdy v noci vyhodil z vládního zásobovacího vlaku 17 šunek, a jak jsem se dozvěděla, naši přátelé v Troutvilleu si užili báječné Díkůvzdání.

Nenajde se tu někdo, kdo by dokázal vyléčit chrápání? Pokud ano, přijďte k nám domů. Můj choť mě totiž co nejdřív dožene k šílenství. Mohla bych ho poslat ven ke psům. I když jeden z jeho starých loveckých psů chrápe stejně jako on. Onehdy jsem mu říkala, že to musejí mít v rodině. Ha. Ha.

Když byla Vesta Adcocková mladší, někdo jí řekl, ať mluví víc nahlas, a ona na to už nezapomněla. Bylo ji slyšet i přes cihlovou zeď. Dunivý hlas té drobné ženy se nesl na vzdálenost několika bloků.
Cleo Threadgoode poznamenal, jaká je to škoda, že Earl Adcock musí platit účty za telefon, když by Vesta klidně mohla otevřít dveře a otočit se směrem k domu, kam volá.

„Jaké to je, když je člověku šestaosmdesát, paní Threadgoodeová?“
„No, cítím se vlastně pořád stejně. Jak říkám, stáří se k vám prostě nenápadně připlíží. Jeden den jste mladá, a nazítří vám poklesnou prsa a brada a nosíte stahovací podvazkový pás. Ale neuvědomujete si, že jste stará. Samozřejmě, když se podívám do zrcadla, tak to poznám…