Šílená ze Sacré-Coeur
Alejandro Jodorowsky , Mœbius (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366922/bmid_silena-ze-sacre-coeur-Ukh-366922.jpg
4
82
15
Pro Alaina Mangela, emeritního profesora ze Sorbonny, sex ztratil veškerý živočišný význam a stal se zdrojem posvátné energie. Začal se oblékat do fialové, která je barvou spirituální otevřenosti, a skoncoval jednou provždy s erekcí. Ne že by byl impotentní, ale svou pohlavnost daroval Bohu. Už se ani nepovažuje za člověka, ale za „duchovního“. Vrátil se k nejčiřejší formě judaismu jako k cestě ke svatosti, vrhl se cele do studia talmudu a otevřel srdce slovům proroků. Jenže pak se všechno pokazilo, Alaina Mangela opustila žena, studenti ho zavrhli jako zpátečníka, který žvaní o barvotiskovém duchovnu… Jen mladá Elizabeth v něm probudila démona chlípnosti, ačkoli ji žádal, ať mu pomáhá odolávat pokušení... Eli-za-bet: neznamená to hebrejsky doslova „prorokův dům“? Alain Mangel vyráží za neslýchaným dobrodružstvím za hranicemi morálky a zdravého rozumu a jeho průvodkyní bude právě Šílená od Sacré-Coeur... Alejandro Jodorowsky Muž, který se těžko vtěsnává do několika řádek; nejen komiksový scenárista, ale i spisovatel, avantgardní filmař, režisér či spirituální guru. Narozen 17. února 1929 v Chile židovským rodičům z Ukrajiny. Český čtenář zná už řadu jeho komiksových scénářů a předloh od Incalu přes Kastu Metabaronů a Bílého lámu po Andělské drápky a další – a při jeho oblibě se dá spoléhat na to, že jejich počet poroste i dál. Šílená od Sacré-Coeur patří mezi ta jeho díla, která vzešla z dlouhé a plodné spolupráce s francouzským komiksovým mágem Moebiem. Moebius Vlastním jménem Jean Henri Gaston Giraud. Narozen 8. května 1938, zemřel 10. března 2012. Bez nadsázky jedna z největších hvězd francouzského komiksu. Začínal s westerny (Blueberry), ale postupně stále víc táhl k fantastice a mystice. Jeho Arzach znamenal celosvětově malou… nebo spíš větší revoluci v nahlížení na toto médium. Moebiův nezaměnitelný výtvarný styl zná český čtenář nejen z tohoto díla, ale i z jeho spoluprací s Jodorowským. Moebius se ale výrazně podepsal i na výtvarné podobě řady filmových hitů, třeba Vetřelec, Tron, Pátý element nebo Hlubina. Ovlivnil nespočet komiksových tvůrců včetně řady těch českých.... celý text
Literatura světová Komiksy Erotika
Vydáno: 2018 , ArgoOriginální název:
Madwoman of the Sacred Heart , 1996
více info...
Přidat komentář
Slovo 'šílené' nevystihuje popis tohoto literárního díla zcela, jelikož krom toho se jako přívlastek může užít i slov 'sexy' a 'božské' (to božské berte jako nadsázku). Bylo opravdu podivuhodné se začíst do něčeho, co bylo na počátku tak trochu divné (Alainova filosofie), leč obyčejné (chtíč starého muže po mladší ženě). Pak se do tohoto začalo nenápadně vkrádat náboženství, které z tohoto rázem udělalo crazy road-movie. Najednou byl Zachariáš a Elizabeth na útěku před spravedlností po únosu spojeném s vraždou společně s další /svatou/ dvojicí, která vstoupila do jejích společnosti /církve/. Opravdu šílenější to nemohlo už být. Nebo snad ano?
Pokud ne šílené, tak zaručeně komické. Ve druhé kapitole jsem se smál situacím, do kterých byl Alain uvrtán, a zvláště jeho průpovídkam a neustále potřebě na velkou. Konec této kapitoly bylo absolutno absurdum a vše co se mohlo stát se stalo jen čistou náhodou (slovy Elizabeth: zásahem božím), tudíž nebylo výjimkou únos, ponorka, stíhačky, vrtulníky, rakety, vojenská komanda a nájemni vrazi.
Děj byl překotný i po přetočení do kapitoly třetí. Postupně se to běsnění kolem začalo uklidňovat a být postupem více osvícenější. Alain podstoupil duchovní i fyzickou očistu a stal se otcem. Alain jako vyměněny se změnil v usazeného, spořádaného občana a Elizabeth jeho vroucně milující ženou, kteří společně na svět přivedli hodného a inteligentního chlapce, na jehož zrodu ovšem nebylo nic obyčejné...
Při četbě prošel děj řadou proměn, které budily zpočátku rozpaky, následované vzrušením až nakonec zavládl smích a uvolnění. Tenhle komiks - mnou považovány za "jen erotický", se ukázal být mnohem více literárním dílem než pornografii. Možná jsem při jeho četbě nedošel osvícení jako Alain, však zaručeně jsem se nenudil.
O kresbě mohu říct, že mi prvními lehčími okamžiky připominala tu od Mila Manary, což i vlastně celé zasazení. Jak valná italova tvorba, tak tento komiks se odehrávají v minulosti - zde tedy v první polovině 90.let, kdy ženský klín byl bujný (rozuměj zarostlý jak Boubínský prales) a umožnil tak kreslířům vymalovat Venušin pahorek decentní formou aniž by muselo být šahnuto po detailnějším znázornění.
Těch několik erotických scén mělo svůj půvab a sexuální nádech. Alainova touha byla hmatatelná, jeho chlípnost viditelná a samotný akt s mladými dívkami přirozený. Sex nehrál však nikdy hlavní roli, přestože má v příběhu své jasné místo, a bylo mu při porovnání s celkovou velikostí obrazového materiálu věnováno jen několik oken.
Nebylo nemožné si nevšimnout jak se kresba postupem letitého vydávání proměňovala. Jasné řezané rysy mnohdy i s řadou detailu přešly časem v uvolněnou formu, která si více hrála s barvami a jednoduchostí, aniž by trpěla kvalita.
Jeden z nejpřeplácanějších komiksů, co jsem četl. Autorům tu není nic svaté a po svém šijou do zatuchlých univerzit, náboženství, narkomafie, sekt, moderním drogám rozšiřujícím vědomí, sexu a mnoha dalšího.
A celé, jakoby se to snažilo do toho obout jakoby v Richardovské nebo Funesovské francouzské komedii.
Ale je to celý tak postavený na hlavu a tak moc se tlačí na pilu a je to tak plný nečekanejch a nelogickejch zvratů a humoru všech úrovní (od fekálního až po filozofický), až to působí jako nesourodej slepenec gagů pro gagy.
Příběh se skládá ze třech dílů, kde ten třetí už ani není se zbytkem moc kompatibilní, je děsně ukecanej, jinak se pracuje s obrazem a členěním stránky.
A i když je to moc pěkně nakreslený, Moebius je skvělej, tak Alejandro Jodorowsky tady podle mne moc nevěděl co a jak tím příběhem vlastně řekne, kromě toho, že se rozhodl ironizovat a vysmívat se úplně všemu kolem nás.
Jako největší pozitivum shledávám, že číst tohle Sakrblé je jako sledovat klasickou francouzskou komedii se zápletkou vybudovanou na poměrně neškodný křestanský mystice... takže asi "nejnormálnější" Jodowo komiks, co znám:) Taky je docela zábava sledovat Moebiho postupnou animátorskou proměnu, spousta těch kreací je prostě vtipnejch i bez textu. Akorát škoda velkýho náporu slov ve třetí části, vzhledem k citelnýmu zmenšení panelů to mohlo bejt mín ukecaný.
Ačkoliv Jodorowskyho obdivuju a mám rád jeho tvorbu, tak u tohohle komiksu jsem se tedy brutálně seknul. Příběh mě nebavil, přišel mi nudný a divný, možná až hloupý. Nedokázal jsem se vžít do postavy Alaina a asi tak od 20 strany jsem si pořád jen opakoval: "Proč proboha, proč to děláš, proč s tím souhlasíš, co to je za kravinu, proč by tohle někdo dělal." Moebius je možná velký umělec, ale jeho kresba zrovna taky nepatří mezi mé oblíbené, takže ve výsledku to byl skutečně tandem utrpení.
Postava Alaina je prostě trhlá, možná by se mi líbilo, že v sobě má dvě osobnosti, z nichž jedna je vážně predátor, ale celé to pobožné osvícení a otročení sektě feťáků, to už bylo moc. Elizabeth, to je s prominutím kráva na entou, to se prostě nedá. Její postava je šílená a štvala mě od začátku do konce. Horší jsou snad už jen ti dva feťáci Marie a Josef. No a nejhorší na tom všem je, že ono jim skutečně vše vychází. Když pominu tyhle nepříjemné postavy, tak se mi nelíbí celé to téma, které jsem asi úplně nepobral, protože po konci první části už jsem se nemohl překonat a nutit se do čtení, takže jsem knihu louskal hodně dlouho a na části. Nechci to úplně odsoudit proto, že mi to nesedlo, ale pokud v tom je nějaký obrovský význam, který mi měl obohatit život, tak jsem ho bohužel nenašel.
Dvě hvězdy dávám jen proto, že nechci být úplný trouba, co strhá knihu za to, že mu nesedla. Taky za hezké velké vydání Argo komiksů...
Typický Jodorowsky a témata kterými se zabývá. Nic jiného jste ani nemohli dostat. Buď vás baví nebo nedočtete.
Sám Jodo na tuhle kniha nedá dopustit a považuje ji za jeden ze svých vrcholů, ale dle mě je to ujetá kravina. Navíc mě nebavila. Obě hlavní postavy jsou labilní až to bolí. Nyní, s velkým časovým odstupem už ani ani nevím, o co v komiksu šlo, což se mi u téhle dvojice fakt nestává. Jejich díla mají vždy nějakou hloubku, poselství... Při čtení jsem si říkal, jak dobré ještě byly Andělské drápky... OMG. Nejslabší dílo tandemu Jodo & Mœbius.
Luxusní komiks pro dospělé, který si utahuje z náboženství, filozofie i psychologie a nechybí ani drogy a sex (ve své době to musela být hodně velká provokace). Díky přehledu ve filozofii i mytologii jsem se u toho hodně nasmál, ale myslím, že zkáza života ctihodného filozofa pobaví i náboženského laika.
Je nutné dodat, že čím víc jste intelektuální, humanistickými vědami poznamenaní (tedy máte povědomí o křesťanské mytologii a různých filozofech), tím víc se pobavíte a pochopíte zlomyslný humor. Bez toho nevhodným divákům spousta podprahové zábavy a metahumoru unikne.
Tento erotický komiks zesměšňuje zejména náboženství, filosofii a sexualitu, ale není tak docela vyhraněn jen v těchto tématech, takže si vezme za terč třeba i drogové kartely, korupci nebo pokrytectví. Komiks se snaží za každou cenu šokovat. Několikrát určitě tyhle pokusy vyjdou, některé mě i pobavily (např. zobrazení „poslední večeře páně“ u kartelové mafie), někdy jsou ale tyhle pokusy zbytečně laciné.
Komiks je rozdělen do tří hlavních částí. V první sledujeme, jak se hlavní postavě postupně bortí jeho život uznávaného filosofa a mentora, plný filosofických blábolů a zamyšlení. Druhá část je již daleko akčnější, kdy se hlavní postava ocitne na hraně zákona a neustále se bojí následků svého jednání za hranou zákona. Ve třetí části se pak jedná hlavně o mysticismus, a o to, že přestože hlavní postava zažije nezpochybnitelný zázrak, i nadále je schopna si ponechat nevíru v ostatní zázraky. Jedná se vlastně o poukaz na to, že když něčemu (ne)věříte, nedokáže váš zarytý názor změnit ani jasný důkaz, že i něco dalšího, podobného, může být pravda.
Já si vždycky říkám, že jestli existuje peklo tak tam mají na Jodorowského extra velký kotel a nebo mu rovnou nabídnou místo ředitele:-D Krásně ulítlá a přitom filozoficky zajímavá četba o cestě do nitra stárnoucího profesora, drogách, sexu a poněkud svérázném výkladu nejen Bible. Prostě Jodo:-)
Šílená ze Sacré-Coeur je zvláštní kniha. Ta nejistota, kterou při čtení neustále pociťujete, se vám dostane pod kůži. Není to ten typ příběhu, kdy si říkáte, že se hlavní hrdina chová nelogicky. On se totiž chová jako kretén, ale chápete ho. Alain Mangel se snaží chovat a uvažovat racionálně a rozhodovat se správně. Někdy ale zkrátka neuhlídá svůj chtíč a jindy mu zase morálka nedovolí všechno utnout a poslat všechny do háje. A to jej ve spirálách stahuje dolů a zároveň jej to v určitém směru i osvobozuje. Šílená ze Sacré-Coeur rozhodně není kniha na jedno přečtení. Je napínavá, zábavná a navíc v ní Jodorowsky nešetřil humorem. Když se vám celý ten příběh rozleží v hlavě, tak budete mít chuť dát si ho znovu.
Kniha Šílená ze Sacré-Coeur je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 94x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 45x |
| Chystám se číst | 38x |
| Chci si koupit | 16x |
| dalších seznamech | 6x |
Nejnormálnější kousek od Joda i Moebia. Místy je to hodně sranda, hlavně druhý díl je obzvlášť vypečený.