Si ako slnko
Táňa Keleová-Vasilková
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/309565/si-ako-slnko-XSR-309565.jpg
3
121
44
„Tento príbeh nie je o mne a o mojom ockovi, a zároveň aj trochu je. No predovšetkým je to príbeh všetkých dcér, ktoré tragicky prišli o svojich otcov a nevedeli sa s tým vyrovnať, zmieriť, prijať smrť milovaného človeka. Je smutný, pretože som ho – po dlhšej prestávke – písala ako prvý po tom, čo ocko od nás odišiel. Vpísala som doň svoj žiaľ, smútok, bolesť. Súčasne však ide o príbeh plný zvratov, prekvapení... a lásky.“ Táňa Keleová-Vasilková... celý text
Přidat komentář
Bohužel musím souhlasit s tím, že tahle kniha se nepovedla. Také mě hlavní hrdinka neskutečně vytáčela neustálým sebelitováním... děj takřka žádný.
Autorka se potřebovavala vypsat . 44 letá hlavní hrdinka se vyrovnává se ztrátou tatínka. Věk píšu záměrně . Od prvních stránek jen sebelitování a neskutečná sobeckost - já, já, já . Přitom rodiče bohužel umírají i daleko mladším lidem , než je hlavní hrdinka . Tahle knížka mě doslova vytáčela .
Nedala jsem na špatné komentáře a do knihy se stejně pustila. Opravdu to bylo ukňourané.
Taková rychlokvaška. Pár myšlenek, jednoduchý příběh a děj se točí stále dokola. Všechny tři ženy stále vzdychají a nic neřeší. Doufám, že u dalších knih převládne kvalita před kvantitou.
Mě se to líbilo moc. Věřila jsem hrdince každou emoci i každou myšlenku kterou proživala. Možná proto že se taky ráda nimrám v pocitech a jsem spíš hlavou v oblacích.Už dlouho mě takhle kniha nepohltila.
Omlouvam se za svůj komentář, ale kniha plná vzdychaní 44 ženy nad smrtí otce, stále jsem doufala, že to skončí a začne děj - nezačal. Ve chvíli, kdy při sexu myslí na svého mrtvého otce, že se na ni dívá, jsem si řekla, že to snad nemyslí autorka vážně. “Děj”, který vyplňuje řádky mezi vzdechy, je jak z béčkového filmu.
Velmi silný a smutný příběh. Od začátku knihy člověk ví, jak to vše dopadne. Každý si po přečtení uvědomí, co je v životě nejdůležitější. Jednohubka na dva večery.
Nečetlo se to nejhůř, ale chování hlavní hrdinky na mne bylo trochu moc. Autorku mám ráda, ale tohle zatím nejhorší kniha. Bohužel.
Autorku čtu moc ráda. Kniha Jsi jako slunce je hodně smutná a při čtení mě několikrát rozplakala. Příběh je nabitý emocemi, je to „jednohubka“ na dva večery. Doporučuji
Podle hodnocení tady jsem od knížky moc nečekala. Přiznám se, že se mi úplně každá knížka od autorky nelíbí. Ale tato mě překvapila. Ano je o smrti, smutná, ale přesto má příběh a taky velký přesah. Vede k zamyšlení a myslím, že někomu může pomoct smířit se se smrtí svého blízkého.
Příběh není úplně jednoduchý a ve mně vyvolal spoustu emocí od smutku přes vzek až po dojetí .
Hodně smutná a ponurá knížka, ve které se objevuje pořád to samé dokola - smrt tatínka, s kterou se hlavní hrdinka nedokáže vypořádat.
Popisuje se zde krásný vztah mezi dcerou a otcem a komplikovanější s matkou. I to se v životě stává. Pěkná kniha i k zamyšlení.
Hezky napsané prožívání situací, které nás v životě mohou potkat. V některých situacích jsem se našla. Rozhodně bych nedoporučovala číst tento příběh brzy po ztrátě blízkého člověka. To bych nezvládla.
Ano,je smutná...ale mě se líbila.Dle tady zmíněných komentářů jsem asi nic od knihy neočekávala,ale težko někoho soudit,každý se z takovou situací vyrovnává jinak a hlavní hrdinka pro mě byla docela frajerka,když vezmu v úvahu co vše musela v životě podstoupit a obětovat pro dobro jiných.Možná sama autorka se tímto vyrovnávala se smrtí svého tatínka...snad tato kniha někomu v tomto ohledu pomůže,protože návod na truchlení prostě neexistuje..někdo hledá víru ,jiný možná zrovna takovou knihu.
Jana má s otcem nádherný vztah. Mluví s ním po telefonu, chystá si seznam na Vánoce. Po deseti minutách volá její matka, že otec upadl. Když po pár minutách přijíždí Jana k domu jejich rodičů, otec již nežije...
Janě je 45let, ale se smrtí svého milovaného tatínka se nedokáže smířit. A o tom je celá kniha.
Strašně smutná. Všechny věty se ale stále točí dokolečka, Jana se ve svém smutku stále plácá...
Autorka chtěla zavzpomínat na svého otce, to chápu, ale...
Hodně smutná kniha,zvláště pro nás kteří takovou ztrátu zažili. Při čtení se vám všechny vlastní bolestné vzpomínky připomenou. Život takový prostě je. Patří k němu nejen šťastné a krásné chvíle,ale i ty smutné a bolestné.
Jinak příběh pěkně napsaný a přesto, že si u něj pobrečíte,stojí za přečtení.
Kniha Si ako slnko je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 206x |
| Čtenářské výzvě | 20x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 24x |
| Chystám se číst | 23x |
| Chci si koupit | 10x |
| dalších seznamech | 1x |
Chtela jsem na svátky něco veselého, autorku mi doporucili v knihovne, nazev mi připadl optimistický.... no, chyba - prvni a asi poslední kniha od autorky. Kniha ma 204stran, na prvnich strankach se seznamime s prominentni rodinou - (ne)muz lekar, hlavni postava pucka v domacnosti, sestra ve Švýcarsku, rodiče z vyssi vrstvy vlastnici vinohrad, nasleduje 70 intenzivnich stran pláče a omilani vety ,,byl to muj tata", bylo to tak casty, ze se snad jednalo o umele natahovani skrz pocet stran!? Jako by ji nikdy nikdo v okoli neumrel a se smrti se ve strednim veku setkala poprve. Hlavni hrdinka mi lezla krkem, sebestredna, sobecka s patentem na rozum, kde vidi do kazdeho. Stejne nesympaticke se postupne stavaji i dalsi postavy. Ty se predbihaji v tom, kdo vic trpi smrti otce. Zapletka s detmi nelogicka, (ne)sex smesny, prozreni ostudne, a zaver s dopisem vylozene trapný.
Mimochodem, zajimalo by me kolikrat je v knize pouzito slovo tata.... tak 750x?