S lodí jež dováží čaj a kávu

10.02.2024

Konstantin Biebl se tu vyznává z toho, že je manwhore.

Četly jsme s dcerou během seifertovského projektu, ty jávanské verše se nám moc líbily, spousta hravosti, kouzla, zvuky a obrazy, a na závěr - kdo je tady vlastně protinožec? - "na druhé staně světa jsou Čechy / krásná a exotická země". Nakoupily jsme k tomu tropické ovoce, pustily si z internetu zvuky džungle a piknikovaly pod dracénou. Učení všemi smysly :o)

29.07.2023

Přemýšlel jsem, jak tuto básnickou sbírku popsat, ale nevím. Má to jakýsi zvláštní nepojmenovatelný náboj, netuším, k čemu tuto nevšední poezii přirovnat. Ve srovnání se svými současníky působí Biebl jako zjevení.

"Koutkem úst na mne kradmo se pousmála
a do kočárku spad žlutý list
Na prsou prudce dýše její přehozená šála
Tolik je po lese opuštěných hnízd"

15.05.2023

Ač vyznavač prózy, dostal jsem se k této sbírce spíše díky historickým reminiscencím. Náhodně jsem totiž na stránkách jinak zprofanovaného Českého rozhlasu narazil na celkem zajímavé povídání o Nezvalovi a Bieblovi. Kupodivu vyjímečně nijak nezatížené prorežimní rétorikou. Jak by řekl básník - i v žumpě se občas zaleskne odraz slunce.
Mé hodnocení berte s rezervou - nejsem znalcem poezie. Takže jen v krátkosti - dá se to přečíst "nad jednou dvoudeckou vína". Jednoduché verše s milostnou a cestovatelskou tématikou. Příjemné. Potěší.

06.03.2023

Ekniha zdarma. A snad nejlepší meziválečná sbírka naší poezie, kterou jsem zatím četl. Na Bieblovi je sympatické, že si svoje politické přesvědčení nechal pro sebe a začal ho do své tvorby cpát až ke konci života, navíc zřejmě jen v záchvatu pudu sebezáchovy. Někteří jeho zahraniční současníci si to odpustit nemohli a jejich dílo je dnes bohužel k neučtení. A to rozhodně není Bieblův případ.
Řekl bych, že sbírka je takovou malou autorovou autobiografií, spousta uvedených skutečností odpovídá detailům z autorova života, včetně smrti jeho otce, vojenského lékaře, který za světové války po nákaze tyfem spáchal sebevraždu:

Přišla vojna přišly poštou tatínku tvoje šaty
nikdo z nás neuměl rozvázat provázek

Ba ani s tvého kabátu sejmout bílé vlákno vaty

Vše zůstalo netknuto na tvou památku
plášť od lápisu šavle a pouzdro na cigarety
v něm jedna jediná: německá

S hnědou a zaschlou skvrnou na pozlátku

05.02.2023

Narazil jsem na tuto básnickou sbírku v online knihovně mlp (znal jsem ji, ale nikdy nečetl). Začetl jsem se... a přečetl.
Sbírka rozdělena na tři části. Jasné, čtivé, bez složitých rýmů, nemůže nikoho nudit.
(I když může, proč ne, tak by neměl číst...)
- - - - - - -
Byla hrozně krásná a jako pohřeb líná,
ta doba, než ona dojde z koupelny k zrcadlu
s rukama vzadu za hlavou —
Půl roku, co jsem žádnou ženu nerozpínal.
- - - - - - -
Koutkem úst na mne kradmo se pousmála
a do kočárku spad žlutý list
Na prsou prudce dýše její přehozená šála
Tolik je po lese opuštěných hnízd
- - - - - - -
Na domov myslím a proto se dívám do země
kdyby zem byla průhledná
všem ženám v Evropě bylo by viděti pod sukně
Sem tam se míhají nohy v bílém prádle
jako když baletky
v Paříži tančí po zrcadle

17.03.2022

„našel jsem její prsy kousla mě za to veverka
má prudká Anděla můj anděl do mdlob padlý
a její tělo pyšné a zářící jako Severka
svítilo nad vodou přes zábradlí”

01.02.2021

Kdo jednou k téhle sbírce přivoní, stane se kuřákem opia.

04.07.2020

Sbírka básní, která by se mohla líbit i těm, kteří poezii příliš nevyhledávají. Většina básní je snadno čitelná a pochopitelná, navíc zajímavé exotické prostředí, odkazy na mnohé země a vlastenecké velebení Čech, dodává na zajímavosti.

05.04.2020

Tak takhle ne. Bohužel tohle mi neříká nic - vlastně ani pořádnou emoci to nevzbuzuje, když už to nic konkrétního neříká. Takové poetické žvatlání o dálných krajích, koření, lidech, palmách, moři, lehké dozvuky války, vzpomínky na domov... OK. A to je vše? Asi tam něco v tom je, určitě tam v tom něco je a určitě se jedná o kvalitní poezii, ale prostě to není pro mě. Pro mě je tohle málo.
Snad jen jedno dvojverší mi stálo za zapamatování:

Náš hřbitov tolik se zvětšil za války
jeden cíp sahá až na Sibiř

Jo, tohle je síla. Škoda, že takových veršů tady není víc. Ještě jednou - všem milovníkům poezie se omlouvám, ale s tímhle se netykám.

15.03.2020

Něco tak neskutečně krásného, z básnických sbírek jež jsem četla tato rozhodně nejvýrazněji mi utkvěla v paměti. Líbí se mi vnitřní kompozice básní, kdy první verše navozují atmosféru a tímto mi připomínají básně japonské. Stejně tak volba slov, jde o jazyk srozumitelný a přesto působivý.
Biebl tady nabízí všechno co já od poezie očekávám – mistrné navození atmosféry a útok na emoce, srozumitelnost a zároveň prostor k vlastní imaginaci, vyváženost epické linie a nezbytné lyričnosti, neočekávané asociace které čtenáře nenudí. Nyní musím si to vše jít přečíst ještě jednou.
Ochutnávka:

Návštěva (z části první, Začarovaná studánka)

Letí a letí brašna na zádech jí nestačí
do nedávna byla školačkou posud po chodbách ráda utíká
Já čekám dole se srdcem vzhůru k pavlači
ona odmyká

Má zdravé zuby jako klavír s kterého právě stírá prach
Jdu blíž
a cítím vanout z kláves Odol
a pastu Thymolín
Ví co je láska proto se zimou třese v poduškách
a rukama hájí ňadra
i svůj klín

Holubi k ránu vrkají pod jejími krovy
bohudík
bydlí u staré nahluchlé vdovy

Za okny chodí kominík

16.08.2017

Učili jsme se o ni ve škole, tak jsem si ji ze zvědavosti přečetla. :)

21.12.2013

Sbírka obsahuje tři části. V Začarované studánce autor píše o svých láskách, otci, rodném kraji. Jsou to vzpomínky mírně smutné, spíše nostalgické. Další dvě části - S lodí jež dováží čaj a kávu a Protinožci - reflektují dojmy z cesty na dalekou Jávu. Exotické prostředí, zvířena, mentalita domorodých obyvatel - to vše barvitě ožívá v poezii nevšedního, moderního a svěžího stylu. Některé básně nepostrádají vtip (např. V Africe).