Rodinné klubko
Táňa Keleová-Vasilková
V každé rodině to vře a klokotá… láskou, ale i situacemi, které přináší sám život. Rodina je jako klubko. Klubko svázané láskou, co narůstá s přibývajícími společnými roky, prožitými událostmi, co skrývá malá i větší tajemství, bolesti i prohry. Platí to i pro rodinu Sáry a Vlada. Jejich klubko je velké, protože mají čtyři děti a pořád se u nich něco děje. Ale co když se klubko naruší? Co potom?... celý text
Přidat komentář
Spisovatelku mám moc ráda a její knihy jsou užasné,čtivé,ze života,ani Rodinné klubko není vyjímka,,,moc mě to bavilo,dobře se to četlo,,,,,
Tentokrát si autorka vybrala svou slabší chvilku, určitě umí psát lépe. Nedovedu si představit, že tak perfektně fungující manželská dvojice takhle reaguje na problém, nikomu v rodině nic nevychází a pak se vše najednou samo urovná. Celé je to povrchní, možná to dělá menší rozsah knížky. Nevím, radši bych si přečetla novou knížku o rok později, ale lépe propracovanou tak, jak autorka psávala dříve.
(SPOILER) Půldenní odbytá a povrchní jednohubka. Během jednoho měsíce se náhle naráz začnou komplikovat životy 4 “dětí” hlavní hrdinky, během dalších tří se situace přiostřuje , aby nakonec dostalo hlubokou trhlinu i její do té doby 30 let bez poskvrnky fungující manželství, aby se pak během pár týdnů vše jako zázrakem vyřešilo a urovnalo. K tomu přidejte přeslazený styl a zdrobnělin a superlativů na každé stránce plno, takže to celé vyznívá až falešně a člověk se při čtení cítí tak nějak nepříjemně ulepený.
Za mě vše co jsem čekala se splnilo.Táňa nezklame.
Díky,za všechny úsměvy,které cestou svým životem dostávám.
Po čase jsem si zase s chutí přečetla jednu knihu od T. Keleové. Je to jednoduchý příběh ze života, do kterého jsem se začetla od prvních stránek. Čtu její knihy už skoro dvacet let a líbí se mi, jak její hrdinky stárnou jako já a řeší i podobné problémy, teď už s dospělými dětmi.
Nemůžu si ale odpustit jednu poznámku - mrzí mě, že jsou knihy T. Keleové čím dál tenčí a ještě se počty stránek snaží "nahnat" širším řádkováním, to je aspoň můj dojem. Dříve měly knihy i 300-400 stran a ty příběhy se daly mnohem víc prožít. Tady se celý příběh vešel i přes to řádkování na 217 stránek a já jsem měla pocit, že tím letím jen tak letem světem.
Moc hezká knížka. Jen mě trošku štval Vlado se svým sobeckým chováním. Přece tím že děti vyrostou tak se o ně rodiče nepřestanou zajímat a pomáhat jim když je třeba.
Moc jsem se na knihu těšila.Měla tolik pozitivních hodnocení,že jsem nepředpokládala zklamání.Bohužel.Toto je první kniha od této autorky,kde jsem přeskakovala stránky.Do poloviny se nedělo skoro nic,jen vysvětlení kolik je dětí a kdo co dělá a od poloviny žádný skutečný zvrat nebo pořádný děj.Každé z dětí mělo problém,ale to se vyřešilo bez nějakého většího napětí.Prostě obyčejný příběh.
Příběh ze života, jakých se odehrávají tisíce. Ale čte se dobře a skvěle vyplní chvíle oddechu.
Většinou tvrdím, že je kniha moc vleklá a zbytečně dlouhá, ale tady bych klidně příběh snesla delší. Ale nedá se nic dělat kavickova knížka o rodině, která splnila svůj účel a líbila se.
Příjemné čtení pro chvíle odpočinku od známé autorky, které určitě patří k těm lepším. Příběh ze života větší rodiny se čtyřmi již dospělými dětmi, kde se jasně potvrdilo to známé "malé děti malé starosti, velké děti velké starosti".
Knihu bych doporučila čtenářkám, která mají rády romantický styl psaní. Opakující se popisy situací, psané líbezným stylem nemám ráda. Hlavní postava Sára mi nebyla sympatická od začátku, všem se motala do života, všechno o všech musela vědět. Jen její názor byl správný. Do práce nechodila, ekonomická situace nebyla v knize zmíněná. Knihu jsem dočetla jen z povinnosti.
Opět dobrý a čtivý, jen bych ubrala na časté popisování pocitů a víc děje, tenhle příběh by si ho zasloužil.
Odpočinková a zároveň ze života...
Více o knize v záložce Recenze nebo na stránkách FB Tučňákův knižní svět.
Další skvělá kniha ze života. A přesně jako název této knihy ,je rodina svázána klubkem lásky. I v tomto příběhu je to tak .Děti jim dospěli a rozletěli se z rodinného hnízda ,každý po svém a tak si konečně Sára a Vlado začnou užívat vše na co neměli čas. Ovšem to netrvá dlouho a opět mají plný dům lidí a musí se vyrovnat i s jejich starostmi a děti u nich hledají pomoc a oporu a to naruší veškerý poklid. A od tohoto jsou tu právě rodiče aby se opět klubko stmelilo.
Moje oblíbená spisovatelka, takže tato kniha nesměla chybět v mojí sbírce, opět moc povedená knížka, příběh o sounáležitosti jedné rodiny, moc se mi to líbilo a člověk si u toho uvědomí co je pro něj v životě opravdu důležité a na čem mu nejvíc záleží.. Na svých nejbližších....
Moc příjemná knížka, přečtená za dva večery. Hodně jsem se při jejím čtení zamýšlela nad tím, co nás s manželem čeká až jednou děti "vyletí z hnízda". Je fakt, že člověk nad takovými věcmi vůbec nepřemýšlí a nemusí to být vždy jednoduché, oba mohou mít na různé situace různé názory, a přestože se tolik let znají tak to každý mohou cítit jinak. Hezky toto téma Táňa v mé mysli otevřela. :)
Nenáročné a oddechové čtení.