Nenávist
Chris Carter
Robert Hunter série
< 10. díl >
Poprvé se setkali jako spolubydlící na vysokoškolské koleji. Dva nejchytřejší mozky, co kdy promovaly z psychologie na Stanfordově univerzitě. Jako protivníci se znovu setkali ve virginském Quantiku. Robert Hunter se stal šéfem Útvaru ultranásilných zločinů Losangeleského policejního sboru. Lucien Folter se stal nejvýkonnějším a nejnebezpečnějším sériovým vrahem, s jakým se kdy FBI střetla. Teď, po třech a půl letech věznění na samotce, se Lucienovi konečně podařilo dostat na svobodu. A zuří. Tři a půl roku nemyslel Lucien na nic jiného než na pomstu. Ten, kdo nese odpovědnost za jeho uvěznění, musí pykat, musí trpět. Ten někdo je… Robert Hunter. A konečně přišel čas uskutečnit plán.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2019 , BB artOriginální název:
Hunting Evil , 2019
více info...
Přidat komentář
V první polovině jsem si už začínala myslet, že Carterovi dochází dech, trochu parodie na Dana Browna...?
Ale rychlost čtení i té první poloviny mě usvědčila z toho, že mě to taky bavilo. Ovšem - pak se přehoupla polovina knížky...
a pak už nic nevím, protože najednou byl konec! 8-0
Když jsme dočetla Galerii mrtvých, nemohla jsem se dočkat dalšího dílu, protože Zloba je moje nejoblíbenější a pokračování s Lucienem už aby vyšlo. No vyšlo a už dočteno a já zcela spokojená. Opět Carter jak jsme zvyklí, nestačím se divit, kde autor chodí na způsoby vražd, přijdou mi stále více drsnější co je hlavní, neopakují se. Možná bych přidala na závěr ještě asi tak 2-3 kapitolky, ale nic to nemění na plný počet.
Nebylo to nějaké krátké? Pár hodin čtení a je konec! Což jen ukazuje, jak čtivé a výborné to bylo. Souboj dvou geniálních mozků byl strhující a tzv. final battle tváří v tvář dlouho očekávaný a rozhodně nezklamal. Leč, ano, tato minisérie Robert vs. Lucien byla specifická, že vše bylo dáno a jasné od první strany, a tak se již těším na nový list a znovu Cartera v plné polní. "Hodně čtu." již legendární.
Opět super čtení, nechápu kam na takové věci vůbec autor chodí. Nechapu jak muze vůbec někdo psát tak dokonale o lidské psychice a takových vraždách? Konec knihy jsem byla tedy napnutá jako kšandy. Jen tak dál a doufám že ještě pár dílů o Hunterovi a jeho parťákovi budou protože neznám lepšího autora než je Carter.
Zase nezklamal:)úplně nejvíc TOP.Jen je mi líto ze nemůžu dát víc hvězdiček protože tohle je minimálně za 30 hvězd.Už aby vyšla další;)Miluju Roberta,Garciu a samozřejmě Chrise Cartera:)
Překvapivý konec, opět nešla odložit. Člověk se neustále bál, že to skončí zle... Napětí se mu povedlo opět udržet až do poslední stránky ;-)
Fantazie! Přečetl jsem všechny knihy od Cartera, ale až ta desátá v pořadí se liší od těch předchozích, a nutno dodat, že se autor vydal dobrým směrem. Děj má spád, líbí se mi zabřednutí do minulosti Luciana, jeho myšlenky a těžko uvěřitelný mrazivý popis autora, jehož popis v některých pasážích nahání husí kůži. Záporák, kterého známe už od počátku je skvělý (svým zvraceným způsobe) I proto Carter patří mezi mé nejoblíbenější autory.
Kniha mě moc nebavila, protože se točila jen kolem pomsty, ale na druhou stranu byl závěr překvapivý.
Cartera mám moc ráda, ale tato poslední kniha se mi líbila bohužel ze všech předchozích nejméně..
V desátém díle ze série Robert Hunter se setkáváme s tím nejhorším - jeho nepřítelem Lucienem Folterem, který je jako Robertův duch. Poté, co Lucien uprchne z vězení, roztáčí se kolotoč nevídaných a brutálních činů, s nimiž si losangeleská policie ani FBI neví rady. Lucien totiž mění tváře, převleky, přízvuk... Je skoro nemožné ho dopadnout. A nejhorší na tom je, že kvůli nevyřízeným účtům s Robertem umírají nevinní lidé.
Na začátku mně trvalo si zvyknout, že od začátku víme, kdo je vrah a přibližně odhadnout linii příběhu. Avšak je mně jasné, že Chris Carter chtěl ve své desáté knize nevyřízené záležitosti Luciena s Robertem nadobro ukončit.
Musím říct, že v každé Chrisově knize mě překvapí to, jak široký má autor přehled - ať už je to psychologie, biologie, pyrotechnika, chemie. Při těchto popisných pasážích mám pocit, že je příběh ještě víc reálnější a zajímavější.
Nebyla by knížka, ze všech deseti, která by mě nudila či si v něčem nezasloužila můj obdiv. Díky, panu spisovateli s velkým S, protože podesáté a se čtenářskou pýchou dávám "pouhých" 5*.❤️
Acho jo, tohle jsem fakt nečekala. Od Cartera mám přečtené všechno a na Nenávist jsem se těšila nejvíc, protože měla mít pokračování s Lucienem. Bohužel mě kniha zklamala. Musela jsem hodně přeskakovat zbytečné a sáhodlouhé vysvětlování a popisování různých útvarů, skupin, pohnutek...Vůbec to nemělo šťávu, až poslední třetina knihy byla jakž takž, ale i tak slabota a pro mě je to nejhorší kniha od Cartera, kterou jsem zatím četla.
Ta kniha proste nema dej. Alespon ne v tom zanru, do ktereho je zarazena. Kdyz na 200 strankach popisu, co se deje s lidskym telem, kdyz na nej od nohou najizdi parni valec rychlosti 1 metr za minutu, tak to bude stajne. Krimi je bud o tom, ze mam hadat, kdo je vrah, nebo o tom, ze vysetrovani je napinave. Nenavist neni ani jedno. Napinavym je jedine to, jak autor popise hruzu umirani.
Štítky knihy
napětí psychoanalýza sérioví vrazi psychohry psychologické příběhy
Autorovy další knížky
2013 | Dvojitý kříž |
2016 | Zloba |
2015 | Jeden za druhým |
2013 | Noční lovec |
2016 | Já jsem smrt |
Oooo nový Carter, pokračování s Lucienem, na DK zase skvělé hodnocení - to bude jízda, říkám si. Byla jsem tak natěšená, že jsem ji přečetla během pár hodin, ale po dočtení poslední kapitoly, si říkám, co to sakra? Pardon, ale nemůžu si pomoct a půjdu proti proudu, tohle nebyl Carter, na kterého jsem zvyklá. Čte se to výborně, ALE něco tomu chybí. Jakoby to byl Carter a nebyl...