Prvorozené dítě
Jiřina Prekopová
Psychologické výzkumy ukazují, že pořadí, ve kterém se děti rodí, významně ovlivňuje rozvoj jejich osobnosti. Zvláště to platí o prvorozených pokud se narodí další sourozenci, musí se vzdát své role "jedináčka" a rozdělit se o přízeň a lásku rodičů. Pro mnoho z nich je to velmi bolestná zkušenost, která někdy negativně ovlivní jejich psychiku, zvláště když se jim nedostane emoční podpory od nejbližších. Autorka vychází ze své zkušenosti druhorozeného dítěte: v dětství trpěla prvorozenstvím své o čtyři roky starší sestry, teprve později dospěly k silnému vztahu. Prekopová během své praxe na základě terapie pevného objetí pochopila úzkosti, které prvorozené děti díky své dětské frustraci prožívají. J. Prekopová pracovala na dětské klinice ve Stuttgartu, k jejímu základnímu terapeutickému přístupu, terapii pevného objetí, ji inspirovalo dílo a působení americké psychoterapeutky M. Welchové.... celý text
Literatura česká Literatura naučná Rodina
Vydáno: 2009 , PortálOriginální název:
Erstgeborene
více info...
Přidat komentář
Kniha mi umožnila pohled na to, jak vnímají svého sourozence prvorozené děti. Sama jsem totiž druhorozená. V knize je plno příběhů, z nichž si lze odvodit některé tipy a návody pro vlastní výchovu. Určitě bych to doporučila každému rodiči k přečtení.
Výborná kniha, která vysvětlí hodně toho, co se děje v životě prvorozených dětí. Doporučuji přečíst všem prvorozeným i druhorozeným a všem, kdo plánují druhého potomka.
Strašně zajímavá kniha. Pomůže rozklíčovat vztahy v rodině a lépe pochopit naše chování i chování nejbližších lidí.
jakožto prvorozenému dítěti mi vysvětlila kniha zajímavé souvislosti, na mě to sedí stoprocentně, tedy nemohu dát míň než 5*
Zajímavé čtení nejen pro budoucí rodiče ale třeba i k vysledování tendencí a chování ve vlastní rodině. Za mě přínosná kniha.
Opravdu velice zajímavá kniha, u které si člověk uvědomí spoustu věcí. Rozhodně doporučuji přečíst každému rodiči, který plánuje nebo čeká druhé dítě.
Pani Prekopová napísala knihu, ktorá podľa mňa poslúži rovnako odborníkom ako aj laikom. Svoju teóriu vysvetľuje veľmi ľudským, primeraným jazykom a vďaka množstvu kazuistík je celá kniha ľahko uchopitelná.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Malý tyran |
| 2009 | Prvorozené dítě |
| 2003 | Děti jsou hosté, kteří hledají cestu |
| 2008 | Když dítě nechce spát |
| 2001 | Jak být dobrým rodičem |
Podle mě naprosto zbytečná kniha. Když si přečtete poslední kapitolu (7 stran), dozvíte se několik tipů a ušetříte si balast a omáčku.
První polovina je zpovědí a terapií samotné autorky a pro čtenáře nemá žádné poselství. Nechci její fňukání, chci fakta. I další části jsou jaksi bez obsahu. Chybí zde jasné zaměření - je to kniha pro rodiče, děti, laiky nebo odborníky? Nevěřím tomu, že na toto téma neexistuje literatura, když rodinná systematika je samostatný směr.
Ukázkové příklady jsou sice fajn, jen jsou velmi extrémní, žádný z nich se snad netýká normálního života a normální rodiny. Všude autorka nachází jen trauma a utrpení. Ale pořádný rozbor schází. Nedozvíme se jak do udělat správně, jak v daných sitacích reagovat a co dělat, aby se zmíněným traumatům předešlo. Většinou mi nebylo jasné, co mají jednotlivé přílady ilustrovat. Jednou je chování rodičů špatně, podruhé je to stejné chování hodnoceno kladně.
Ke konci už jsem ztratila zájem úplně, to když začala psát o rodinném vědomí a zastupování rolí cizích lidí. Systematika a hierarchie ještě jo, ale toto pro mě už bylo za hranou.
A taky chybí zdroje tvrzení a citace výzkumů.