Práh: Mezi půlnocí a ďáblem
Petr Urban
„Může pravda zmizet?“ Odpověď na tuhle otázku je schovaná líp než tělo luxusní šlapky, než nedopalek doutníku na večírku nekuřáků. A stojí o ni vůbec někdo? V ulicích Práhu, města, které přežilo válku, pravda zajímá málokoho. Prostí lidé tu žijí v bázni a pokoře, aby na sebe neupozornili všemocná evangelia, která rozhodují o životě a smrti. A v temných uličkách přežívají ti, kterým v žilách koluje probuzená moc. Jsou opovrhovaní a zatracovaní. Kvůli nim město nespí. Kvůli nim se umírá. Štěpán Kastner na tohle všechno zvysoka kašle. Za zadkem má vlivného otce a před sebou dráhu nicnedělání a obrážení prážských výčepů. Pak ale stačí docela nevinné rozhodnutí – a on zjistí, že za pozlátkem barů číhá ďábel. A ten si servítky nebere. Tak co, odvážíte se překročit práh?... celý text
Přidat komentář
Z Práhu mám těsně po dočtení dost smíšené pocity. Na jedné straně jde o klasické postapo připomínající třeba Kotletův Underground a na druhé straně to na mě působilo jako kdyby si autor ukousnul moc velké sousto a chtěl toho čtenáři předat strašně moc a tak sem naházel tisíc a dvě věci. To ale vede pouze k tomu že se skáče od postavy k postavě, z místa na místo a k ničemu co se tam děje sem si nedokázal vytvořit vztah a ke konci mi bylo úplně jedno co se stane a jestli nějaká z postav zemře a nebo přežije. Přitom mám tyhle mozaiky, kde si musím věci postupně pospojovat a v závěru dostanu větší celek, docela rád. Tady je to bohužel pro mě všechno tak nějak napůl…6/10
Příjemný překvapení. Spousta příběhů, spousta zdánlivě nesouvisející vláken, který se nakonec spojí v jedno. Čtenář postupně objevuje podstatu světa, ve kterým se kniha odehrává, nedostává to na zlatým podnose na začátku knihy, musí si to zasloužit. A s každým střípkem je příběh zajímavější a zajímavější.
Tím, že paralelně sledujeme hned několik postav, není zřejmý, kdo je zrovna tou hlavní - možná nikdo, možná všichni. Můžete se vžít do kterýkoli z nich a nebo budete z přemíry možností paralizovaní a pořádně se nevžijete do nikoho. To byl asi můj problém.
Nemám ráda knihy s náboženským fanatismem, vždycky mě dokážou akorát naštvat. Práh byl ale napsanej skvěle a náboženská linka mě vůbec netrápila.
Mám jen drobnou výtku - v poslední cca čtvrtině knihy si autor popletl Matoušovy a Markovy evangelia - celou dobu se vše odehrává v Matoušových, ale na konci se píše o Markových, ale to je detail, co na funkci nemá vliv.
Autorovy další knížky
2023 | Asterion: Úsvit nových bohů |
2024 | Práh: Mezi půlnocí a ďáblem |
2021 | Básně k pohlazení |
Kniha Práh: Mezi půlnocí a ďáblem je v
Právě čtených | 5x |
Přečtených | 9x |
Čtenářské výzvě | 1x |
Knihotéce | 32x |
Chystám se číst | 27x |
Chci si koupit | 5x |
dalších seznamech | 1x |
Z knihy přesně pocity, co píše M.i.k.e., hodně připomíná styl Kotletových knih, trochu uhlazenější bez vulgarismů, ale podle mě je v knize zhuštěné něco, co by se dalo rozepsat do několika dílů...