Poznej svůj cíl
Zdeňka Jordánová
Kniha vypráví o životních souvislostech a upozorňuje na základní úkol každého člověka – projevit se! Každý z vás je jedinečná a nádherná bytost, se svým jedinečným cílem. „Poznej svůj cíl“ je základní motivace každé bytosti, je projevením se a poznáním sebe sama. Zajímáte-li se opravdu o svůj život, zkoumáte-li další souvislosti a máte-li stále chuť „vědět více“, jste svým životem nadšeni a naplněni. Ponořte se proto i vy do knihy plných „neuvěřitelných“ příběhů, náhod a souvislostí, neboť touha poznat a naplnit svůj životní cíl je základní motivací k životu. Nelíbí-li se vám váš život, změňte ho, jen vy máte tu moc...... celý text
Přidat komentář
Utla knizecka, ktera nabizi mnoho k zamysleni. Ikdyz nevim, zda treba soucasna globalni situace, by sla vysvetlit tim, ze si to nekdo pritahl. Plaveme v tom vsichni spolecne.
Presto si z kbihy odnasim hodne (duraz na sebeuctu, zodpovednost za dobrou naladu, nutnost byt rozhodny a chranit si nejen dusevni hranice).
Jsem zvedava na dalsi kousky. A fandim kazdemu ceskemu autoru teto literatury.
Na knihu si již příliš nepamatuji, jen bych chtěl upozornit na anachronismus vyskytující se zřejmě ve více knihách paní Jordánové (viz třeba její kniha Muž nebo žena?), já si na něj pamatuji z této, že totiž levá, mužská hemisféra je špatná a pravá, ženská dobrá. Vychází z toho, že autorka nechápe, že se osvojování hemisfér vyvíjí, takže prvně levá je izolovaná, proto působí omezeně a když připojíme pravou, fungují obě, takže je pozitivních konotací mnohem více. Vychází jí z toho, že muži jsou špatní, což mě u jinak tak přemýšlivé autorky mrzí.
Jednoznačně souhlasím s tím, že často v životě sami sebe sabotujeme a něco "nejde" proto, že jsme si sami vytvořili podmínky, aby to nešlo. Stejně tak souhlasím s tím, že nemoc je zpráva našeho těla, že něco není v pořadku, něco není v rovnováze. Po knížce paní Jordánové jsem sáhla v době, kdy jsem ukončila léčbu rakoviny, chtěla jsem vědět, jak jsem si k té nemoci "dopomohla" a co mám dělat, aby se to neopakovalo.
Celá řada podnětů je zajímavá, ale celkově mi kniha přišla na jednu stranu příliš fatalistická - vše, co se nám v životě odehrává, pochází z našich myšlenek, náhoda ve světe paní Jordánové nemá místo. A zároveň nabízející až pohádková, zázračná řešení - chlapec má alergii na kočky a když si uvědomí, kde je v životě nespokojený, alergická reakce se nedostaví, dceru bolí v krku a když řekne mámě, že se bojí písemky, bolest přejde, paní, co chodí o berlích, se uzdraví tehdy, když navštíví místo, kam se vždy přála podívat. .... To jsou opravdu příběhy spíš k pousmání než k inspiraci.
A zásadně nesouhlasím s tvrzením, že učitel musí dovednost nejprve sám skvěle ovládat, aby ji mohl učit ostatní. Napadá mě v této souvislosti Sir Alex Ferguson, který dovedl tým Manchester United na vrchol slávy, i když sám jako fotbalista za moc nestál.
Knížku vnímám i jako součást životní cesty autorky. Možná už sama vidí dnes některé věci jinak, než v roce 2005, kdy knihu napsala.
Celkově za tři hvězdičky.
(SPOILER)
Velmi si paní Jordánové vážím. Všechno je to vlastně tak jednoduché! Proč si to tu prostě s radostí neužít? Momentálně v životě tápu, hledám, nevím...
A třeba na straně 142 nacházím: "Naše vztahy jsou odrazem našich vztahů k sobě samým a znamená to, že naše vztahy k druhým jsou funkční či nefunkční podle toho, jak si sami sebe vážíme, jaké mínění o sobě máme a jak rozumíme sami sobě. Ve vztazích dostáváme tolik lásky, kolik jsme ochotni dát sami sobě. ... Marně se proto snažíme dosáhnout ideálních vztahů ve svém životě, pokud máme zmatek sami v sobě."
A nebo prostě (str. 148): " Zjistěte si, co oba dva skutečně chcete, a začněte to tak dělat."
Co vlastně /od života/ chceme??
Usmevne, kdyz jsem se tam tak casto videla :D
Pouceni psane pribehovym stylem me bavi, je to ze zivota a spoji to autora se ctenarem. Kapitoly jsou kratke, dobre se ctou.
Clovek se opravdu musi zamyslet nad objednavkou "z vesmiru", kazda takovato kniha o tom hovori a uz to mohu z vlastni zkusenosti i potvrdit. :)
Tuto knihu mi darovala Martina (nick na DK: Mandalka74). Děkuji za darování knihy. Po dlouhé době jsem se pustil do knihy se zaměřením na osobní rozvoj. Knihu mám doma poměrně dlouho, ale až nyní přišla na řadu tato kniha. Jedná o první knihu (debut), kterou autorka napsala. Kniha se mi líbila. Má 22 kapitol, autorka v jednotlivých kapitolách uvádí také příklady z běžné praxe a na příkladech svých klientů odhaluje příčiny problémů a jejích řešení. V kapitole MŮJ PŘÍBĚH poodhaluje něco ze svého soukromí. Celkově s jejími názory souhlasím, i když s některými názory by se dalo polemizovat, například v otázkách rozvodu. Knihu hodnotím na 100 %.
V současnosti je rozvodů mnohem více než v minulosti (každé druhé manželství se v ČR rozvádí), partneři si nedokážou mnohdy v klidu sednout a naslouchat si, nedokážou řešit problémy s chladnou hlavou a často kvůli maličkostem se rozvádějí a podle mého názoru nejvíce trpí děti, protože když se jednou rodiče rozvedou, rodina je už neúplná a už to nikdy nebude takové, jako tomu bývalo s biologickými rodiči. Samozřejmě záleží to případ od případu. V některých situacích je rozvod na místě a je nezbytný (alkoholismus, domácí násilí, „zálety“, ztráta společných zájmů), v jiných situacích je třeba rozvod zbytečný a partneři si myslí, že naleznou štěstí v náručí někoho jiného. V některých případech se jim to podaří, v jiných případech zjistí po čase, že se to veze na stejné vlně jako u prvního partnera, anebo je to dokonce ještě horší. U každého je to individuální. Důležité je, abychom byli šťastní a mysleli také na děti, pokud žijí s námi a ptali se jich také na jejich názory. Táta s mámou budou příští rok slavit zlatou svatbu, tzn. 50 let budou spolu. Pokládám si otázku, kdo z dnešních manželů tak dlouho vydrží? Takto dlouho trvající manželství jsou v dnešní době ojedinělá. Pochopitelně během tak dlouhého období neprožili jen pěkné chvíle, ale všechno zvládli a jsou spolu dodnes. Mají společné zážitky z mládí, vzpomínky, jak se seznámili, první rande, nejdůležitější událostí v jejich životě bylo narození dětí (alespoň myslím, když píšu tyto řádky), a to jsou důležité hodnoty, na kterých by mělo být vystavěno soužití manželského páru. Říká se, že občasná hádka není také špatná. Je lépe si říci vše narovinu, třeba zvýšit hlas, tím se pročistí vzduch a bude se všem lépe dýchat. Je to určitě lepší, než udržovat vztek v sobě a nechat naše emoce zasunuty někde v pozadí.
V současné době je častým trendem, že partneři mají děti, ale žijí spolu „na hromádce“, neměli svatbu. V minulosti jsem zastával názor, že to není důležité, že nějaký papír není důležitý, když k sobě dva lidé cítí lásku. Ale dnes bych názor asi přehodnotil. Když někoho doopravdy miluji, proč to nestvrdit manželským slibem, v dobrém i ve zlém na celý život? Možná to je výhodnější pro muže, protože si myslím, že každá žena ve skrytu své duše by chtěla mít svatbu. Pro ženu to musí být jeden z nejkrásnějších dnů v jejím životě, na který bude vzpomínat po celý život. Netvrdím, že je správné, aby manželé zůstali po celý život spolu, pokud vztah nikam nevede a nejsou šťastní. To určitě dávám autorce za pravdu, to by nemělo žádný smysl. Každý má právo být šťastný a žít plnohodnotný život s tím, koho milujeme.
Mám pocit, že jsem se nechal unést tématem manželství, rozvodu a dětí. Samozřejmě se v této knize vyskytují další témata. Zajímavé bylo, že pokud máme nějaký problém ohledně zdraví, tak to může souviset s naším vnitřním nastavením. Zajímavá byla také kapitola Zvířata v našem životě.
Kniha se četla dobře. Musím říci, že mne kniha mile překvapila, jednotlivé rady dávaly smysl a jsou uplatitelné v praxi, pokud by se jimi člověk řídil. Myslím si, že autorka svým klientům dokáže pomoci a společnými silami mohou zvládnut jakékoliv problémy, které se v životech klientů objeví. Určitě to není jednoduché, změny nelze provést ze dne na den jako mávnutím kouzelného proutku, ale pokud intenzivně pracujeme na problému, tak je velká šance, že ho vyřešíme. A pokud se problém nepodaří vyřešit, alespoň si můžeme říci, že jsme pro to něco udělali. Autorka si uvědomila některé chyby, kterých se ve svém životě dopustila a otevřeně to přiznává a bilancuje nad svým životem. Líbilo se mi, že jsou v knize zvýrazněny tučně důležité části, které bychom si měli zapamatovat a řídit se jimi. V knize se nachází hodně myšlenek, které jsem si mohl vypsat, ale tentokrát jsem nic nevypisoval. Ke knize se mohu kdykoliv vrátit a pomocníkem jsou zvýrazněné pasáže. Od autorky mám ještě knihu ROZHODNUTÍ, kterou mi rovněž poslala Martina, takže někdy se do této knihy také začtu. :)
Souhlasím s názorem, že knížky jsou dobrá inspirace. Poté co jsem měla možnost absolvovat kurzy pí Jordánové, následovalo velké zklamání. Arogance, sobectví, zájem jen o peníze. Od té doby jsem na vše co se jí týká doslova alergická.
Velmi zajimavé a poučné čtení, srozumitelně formulované. Četba této knížky byla pro mne velmi přínosná, mnohému jsem porozuměla, dá se říci, že mi "otevřela oči" a přinesla nový pohled na mnohé záležitosti. Škoda, že jsem se s touto útlou knížkou s pozitivně laděnou žlutou obálku potkala až teď - mít tak možnost si tyto moudré rady přečíst na prahu dospělosti! Pro mladé lidi by tato knížka měla být snad povinnou četbou, třeba by se tak na své cestě životem vyhnuli některém chybným krokům. Určitě doporučuji a od autorky si přečtu se zájmem i další knížky.
Krásná knížka,že když chceme , cítíme to-změnit svůj život-tak to udělejme...Jen každý sám z nás má tu moc to udělat a nehledat výmluvy...Každý je jedinečný tak nač čekat...Dělejme to co chceme sami...Jinak se zbytečně utápíme a topíme ve ztraceném světě...
Paní spisovatelka Jordánová nám nabízí i jiný pohled na život,na to,jak ho uchopit a prožít,jak najít svůj cíl,aniž bychom slepě kopírovali všeobecné rady,které na nás číhají všude (např.z tv,časopisů).
Tahle kniha se mi moc líbila. Dostala se ke mě když jsem ještě byla mladší a nebyla jsem na ní ,,vyzrálá". Později jsem jí přečetla znovu a byla jsem ní nadšená. Zajímavé myšlenky jsem si podtrhávala a občas se k nim vracím. Mám doma i další knihy od této autorky a už se těším až si je přečtu :-)
... upřímně - Láska je mnohem lepší, poutavější, oduševnělejší ... tato knížka je spíše "informativní" ... víceméně podobná všem knihám o asertivitě ... občas se u ní člověk zamyslí, ale ... pokud máte dostatek sebevědomí není proč ji číst :)
Tato knížka je hodně naučná a pomáhá mi.Určitě si ji budu číst ješte víckrát. Je dobré vědět jak to vše funguje.
Od autorky jsem přečetla už několik knih a tahle mi připadá jako jedna z těch nejlepších. Většina příběhů se sice v dalších knihách opakuje, ale je tu spousta námětů k zamyšlení. Určitě stojí za to si ji přečíst.
i já mám tuto knihu přečtenu celou.Ale začnu tím jak to vše začlo. Knihu mi doporučila jedna paní a já ji koupila.Knihu jsem celou přečetla a rozhodla se vše změnit.Začla jsem tím nesnašším že to co chci říci řeknu nebo komu chci zavolat či napsat tak to udělám.A už po tomto mohu s klidem říci že je mi lépe mnohem lépe a a příjde mi že vše se začíná dařit. Vlastní skušenosti povím jednou mi přišla dcerka ráno že jí bolí bříško řekla jsem jí st se skusí zapřemýšlet nad tím když to žačlo na to myslela nebo chtěla říct a neřekla.Po chvilce povídá no mamí nechce se mi psát úkoly nežli sem dořekla svoji větu povídá jé mamí už to nebolí.A to není jediné.Ale rozepisovat to tu nebudu to by bylo na dlouho.
Mám naprosto stejnou zkušenost, pokaždé tam objevím ještě něco dalšího a dojde mi další souvislost.
Tato kniha mi moc pomohla a pomáhá,moc se mi líbí a pořád do ní nahlížím a snažím se získané znalosti dát do svého života,super.
Štítky knihy
sebepoznání, sebepoznávání rozvoj osobnosti, osobní rozvoj
Autorovy další knížky
| 2005 |  Poznej svůj cíl |
| 2016 | Tvoje dítě jako šance pro tebe |
| 2009 | Spratek |
| 2006 | Já řídím aneb Cesta životem ve svém vlastním autě |
| 2007 | Souvislosti |
Kniha Poznej svůj cíl je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 243x |
| Čtenářské výzvě | 15x |
| Doporučených | 22x |
| Knihotéce | 69x |
| Chystám se číst | 67x |
| Chci si koupit | 16x |
Tuto knížku jsem si koupila před několika lety, kdy mě tento směr osobního rozvoje hodně oslovil. Teď jsem se k ní v rámci Knižní výzvy vrátila. Brala jsem ji jako sázku na jistotu, protože tehdy se mi knihy od paní Jordánové moc dobře četly. Překvapilo mě, jak jsem ji nyní vnímala jinak. Už mě ani zdaleka tak neoslovila, spíš jsem s mnoha věcmi nesouhlasila. Přesto jsem tam i teď sem tam narazila na myšlenky, nad kterými se stojí zamyslet.