Poslední záblesk slunce
Guy Gavriel Kay
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423064/bmid_posledni-zablesk-slunce-r9d-423064.jpg
4
34
9
Na severu nepřežije nic jemného a měkkého. Muži i ženy zde čelí nepřízni přírody a země, se kterou jsou však po generace spojeni. Po staletí Earlové z Vinmarku drancovali na svých dračích lodích země Cyngaelů a Anglcynů. Ale časy se mění a brzy budou muset zástupci všech tří kultur spojit síly… Bern Thorkellson byl potrestán za hříchy vlastního otce. Hnán touhou po pomstě a zoufalstvím bude muset čelit v daleké zemi minulosti, před kterou chtěl navždy utéct. Král Aeldred se mezitím snaží pomocí diplomacie i ostrých mečů ochránit svou zemi, ale největší hrozbou jsou mu démoni jeho mysli a temné touhy, kterým nedokáže čelit. A v údolích a jemně zvlněných kopcích Cyngaelu dojde jedné noci k osudovému setkání, když Alun ab Owyn pronásleduje nájezdníky až k podivným světélkům nad lesním jezírkem…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2019 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Last Light of the Sun , 2004
více info...
Přidat komentář
Nad očekávání dobrá kniha plná nejen dobrodružství, plavby, bojů, nadpřirozených sil a vrtkavé štěstěny, ale taky chytrých žen, generačních výzev a sem tam i filozofických úvah. Autor hojně používá závorky (a já je mám také v oblibě) a k vybudování tohoto alternativního světa využil mnohé keltské, anglické a vikingské reálie. Díky za to, je to doporučení hodný počin.
Mně se to četlo dobře a líbilo se mi to. Jak se všechno pěkně propletlo a promíchalo, Bůh, bohové a bytosti... a lidi ze všech (tehdy) známých koutů světa. Jenom bych tak nějak uvítala mapu...
Tak tohle se mi nečetlo snadno..
Vikingskou tématiku mám rád a ještě prodchnutou mystičnem a fantasy navíc? To zní jako recept, který nelze zkazit, ale bohužel v tomto případě mi kniha vůbec nesedla. Přeskakování z postavy na postavu a putování semtam bez nějakého hlubšího smyslu mě prostě nebavilo, nedokázal jsem si vytvořit pouto k žadné z postav, snad možná jen trochu k Thorkellovi, protože jeho část příběhu byla jedinou dobrou částí..
Ale abych nebyl jen negativní, musím pochválit to, jak Kay knihu napsal, jak píše Aykiru pode mnou, obrazutvornost jeho slovy tu nechybí..
Tak snad někdy jindy u lepší knihy pane Kayi:)
Kay svými slovy maluje obrazy. Když začnete číst, máte pocit, že jste se propadli do bohatě ilustrované dětské knihy plné víl a starých bohů, odvážných princů a moudrých panen, ale nenechte se zmást, tento příběh není pohádka, ale spíše stará severská píseň.
Jazykově i melodicky dokonalá, příjemně melancholická, bolavě krásná, ale stále temná a nebezpečná jako svět na pokraji stínu. Jako rozbouřená hladina moře, kterou prosvětluje právě ten jediný příslovečný poslední záblesk slunce, vteřinu před tím než nastane tma.
Kniha se zabývá jen prostým převyprávěním děje, ale je i „příběhem o vzniku příběhu“ (legendy, pověsti, mýtu – chcete-li), zabývá se okolnostmi vzniku, tradicí i hranicemi. Otevřeně přiznává jiné příběhy, do kterých vstupuje, i jiné ze kterých pochází, nebo jsou s ním neodmyslitelně spjaty.
Jinak řečeno je tato kniha jakou kouzlo, při kterém kouzelník-autor poodhalí oponu a ukáže vám ozubená kolečka triku, vysvětlí vám dost, ale vždy jen tolik, aby výsledný dojem umocnil, nikoliv zkazil.
Poslední záblesk slunce je příběh o legendách vzniklých i vznikajících, o minulosti, která utváří přítomnost, o stínech, které doprovázejí světlo a o tom, co mají všichni lidé na zemi společné. O tom, že nic nekončí a vždy je tu něco dalšího.
A mě (stejně jako všechny knihy od tohoto autora) opravdu okouzlil.
...trochu připomíná Cornwella a jeho severskou ságu a navíc je vtipný...Obecně je za dobrého lékaře považován takový,který vás nezabije dříve,než by vás zabila příslušná nemoc..,.Člověk nemusí jíst hnůj,aby věděl,že mu nebude chutnat...
Kniha mi byla poskytnuta společností Euromedia Group, a. s.
Poslední záblesk slunce mě překvapil. Upřímně už si nepamatuju, co jsem od čtení očekávala, ale určitě to nebyla tahle hutná, pomalá historická fantasy.
Kay vypráví příběhy velkých lidí, kteří hýbou událostmi svých izolovaných světů, a nezapomíná na ty, co by mohli pod taktovkou jiného autora zůstat jen součástí komparzu. Ne každý den najdete někoho, kdo dokáže v odstavci vystihnout život člověka, aniž by to znělo… uspěchaně.
Rozhodně to není kniha, kterou bych doporučila každému, Kay, který se ostatně podílel na sestavování Tolkienovy literární pozůstalosti, mi právě Tolkienův hlas v mnohém připomínal – nikoli komplexností světa, vlastně ani postavami, ale jazykem. Nedokážu mu přiřadit lepší přízvisko, než hutný. /Na tomhle místě smekám pomyslnou poklonu Daniele Orlando za překlad, díky ketrému text neztratil nic ze svých skoro až básnických kvalit./
Pokud byste se do Posledního záblesku slunce hodlali pustit, nečekejte žádnou velkou akci. Kay sice popisuje události měnící tvář toho malého koutu světa, kam příběh situuje, ale dělá to tak květnatě, že si toho skoro až nevšimnete. Nedá se říct, že by to bylo na škodu, kniha má své zvláštní kouzlo. Ačkoli se na první pohled nezdá jako nějaká objemná bichle, ono těch 440 stran není na fantasy nic extra objemného, čte se, jako by byla dvakrát tak tlustá. Pokud chcete můj tip na dlouhé zimní večery, tady ho máte.
Za mě prostě velký dobrý.
Autor komentára predomnou dal tejto knihe nezaslúžený odpad. Pritom, dotyčný knihu neprečítal ani z polovice. Ten koment je dosť zavádzajúci a aj klame. Nebudem vysvetľovať v čom, musel by som spojlerovať. A to nechcem...
Takže, môj názor. Kayov príbeh z alternatívnej doby Alfréda Veľkého je protikladom k, napríklad, Cornwellovým Saským kronikám. Kniha sa číta pomerne ťažko. Jej dej by inému spisovateľovi vystačil na krátku akčnú poviedku. Kay ide na to inak. Zvláštne, špecificky. Rozoberajú sa vzťahy, minulosť postáv, príčiny či dôsledky ich konania. To všetko je zahalené oparom mystična, osudovosti a predurčenosti. Nemusí, vlastne ani nemôže, to sadnúť každému. Aj ja som s tým trochu bojoval. Stránky mi ubúdali jaksi pomalšie než inokedy. A stále som mal pocit, že mi niečo uniká. Ako, keď sa ráno zobudíte z príjemného sna a celý deň si ho potom snažíte udržať v hlave. A on uniká a uniká... V skratke, tu nejde o rýchloodsýpajúcu dobrodružku, ale o cestu. Cestu do hlubin duše příběhu. Ktorú si budem musieť zopakovať. Pre ten pocit. Že mi stále niečo......
Extrémní, zmatená nuda (skutečně originální zážitek, do teď jsem tento jev neznal) a jedno velké "Proč?". Jakožto fanda fantasy, historických románů, severské tématiky a Tolkiena (Kay je k němu často přirovnáván) mě tenhle autor a titul dost lákali. Nakonec jsem se nedostal ani na stranu 200. Nápad fantasy inspirovaného reálnou historií není špatný, pokulhává provedení, ...no spíš nemá nohy a jen tak se plazí pomocí rukou...chromých. Fantasy složka není příliš podstatná a když se objeví něco zajímavého (mladší princ, královna víla a duše zemřelého válečníka - princova bratra, kterou královna "unese" do svého honu pro zábavu?), tak je to hned zahozeno. Samotná "jako historie" je taktéž provedena bídně, kdy jsou "vymyšlena" království a postavy, jenže ty z 99% "kopírují" reálnou historii (odpovídají hlavní témata, jen je vše stereotypní a většinou jednostranné), takže je zbytečné je číst. Obecně styl vyprávění je podivný, kdy v prvních cca 180 stranách ke kterým jsem se dostal, je přeskakováno mezi cca 6 postavami, zatímco tato část popisuje několik let, většinu z toho útržkovitě (a to ještě stíhá odbíhat k snaze o "uzavření příběhu" náhodných vedlejších postav), takže většina z toho vyprávění/popisu se zdá být zbytečná. Velká část i zbytečná je, například popis činů krále Alfreda...tedy chci říct Aeldreda. Několik stránek povšechně popisující události, kdy se Aelfredred stal králem poté, co seveřané pobili Saskou armádu a šlechtu...číst to samé s pozměněnými jmény je zbytečné...natož když většinu spolkne popis Alfredových "horeček" a jak u nich trpí a omdlévá a jak ho během nich někdo objímá anebo utěšuje, aby pak byl král ráno zase OK a tak dokola( pokud budeme brát že toto měl být Alfred, jedná se možná o nejméně nápaditý popis jeho onemocnění, kteréžto bylo asi ulcerozní kolitida, to by byl totiž trošku větší "masakr", ale i prostor pro kreativitu - přesto číst asi 20x popis toho samého, s použitím stejných prostředků a vět, je téměř horší než toto onemocnění), mezi další utrpení patří, když po několika stále stejných popisech zjistíte, že to nemá žádný vliv na příběh a téměř ani postavu samotnou. Radši bych snad četl o tom jak se s invazí vikingů vyrovnávala populace žížal. Z originálních postav je zajímavých jen pár, kdy jeden z hlavních hrdinů je "Hloupý Honza", který má kdoví proč štěstí a nějakým zázračným způsobem přežívá svou smrt a hloupost (asi prvek kouzel) a poráží nepřátele kteří mají být mocní a schopní, ale při setkání s ním jednají a bojují jako kdyby utrpěli vážné poškození mozku. Kromě těchto neduhů jsem několikrát narazil i na nucené a komické vyobrazení sexu, asi ve snaze o "dospělejší literaturu", ale zatímco většina autorů při podobné snaze či pokusu nahnat laciné (Sex každej rád , no ne? To musí prodávat.) "body" tak nějak dosáhne efektu "meh", zde je to opět vyloženě otravné.
Jak již bylo zmíněno, nejzajímavější je linie o dvou princích (asi welšanů), která bohužel zabírá velmi málo prostoru a její mysteriozní složka je hned ušlapána.
Bohužel promarněný potenciál (a můj čas), při snaze nacpat na co nejmenší prostor co nejvíce věcí a stylů.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Letní strom |
| 2012 |  Pod nebesy |
| 2019 | Poslední záblesk slunce |
| 1999 | Tigana |
| 2011 | Nejtemnější cesta |
Kniha Poslední záblesk slunce je v
| Přečtených | 42x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 86x |
| Chystám se číst | 39x |
| Chci si koupit | 13x |
| dalších seznamech | 3x |
Táto kniha je pre mňa potvrdením, prečo som sa rozhodla prečítať viac autorových kníh. Všetky tie nedokonalo dokonalé postavy a ich poprepletané osudy, to som si vyslovene užívala. Čo na tom, že z hľadiska deja to bolo skôr epizódne. Ale sledovať všetky tie príbehové nitky, ktoré k tomu viedli, to bolo vyslovene fascinujúce. A vzhľadom na osudy niektorých zúčastnených aj smutné a drsné. Seversky mrazivé, no zároveň aj hrejivé.
Ten pocit, ktorý vo mne kniha zanechala, sa ťažko opisuje. Ale je to práve to precítenie všetkých, aj tých najmenších, detailov, vďaka čomu sa v mojich očiach táto kniha odlišuje od zástupu iných, podobne koncipovaných. Chcem viac.