Pojď sem, ať ti můžu dát pusu

Pojď sem, ať ti můžu dát pusu

Příběh plný humoru, jízlivosti a bezostyšné upřímnosti o tom, proč se stáváme tím, kým jsme Mona jako dítě, jako čtyřiadvacetiletá dívka a jako pětatřicetiletá žena. Román o dítěti, ale také o rodičovství. O zlomených lidech a o tom, jak neúmyslně ubližují ostatním. O tom, kde končí odpovědnost a začíná vina. O tajemst... celý text

Příběh plný humoru, jízlivosti a bezostyšné upřímnosti o tom, proč se stáváme tím, kým jsme

Mona jako dítě, jako čtyřiadvacetiletá dívka a jako pětatřicetiletá žena. Román o dítěti, ale také o rodičovství. O zlomených lidech a o tom, jak neúmyslně ubližují ostatním. O tom, kde končí odpovědnost a začíná vina. O tajemstvích a samotě. O nemoci a mlčení. O tom, jak je nebezpečné být silný. O zapomínání a neschopnosti zapomenout. O odvaze zachránit sama sebe. A samozřejmě také i o lásce. Protože ta je vše, co máme, nebo alespoň téměř vše. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/32_/324564/pojd-sem-at-ti-muzu-dat-pusu-kUy-324564.jpg 4.215
Žánr:
Literatura světová, Pro ženy
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (6)

Přidat komentář
MartinaF
14. dubna

Nejspíš jsem na knihu nebyla správně naladěná. Bylo to smutné, neveselé a necítila jsem u čtení dobře.

Márinka
12. dubna

Už, už jsem myslela, že knihu nedočtu. "Druhé období" mě neskonale nudilo/prudilo. Prostě to není můj styl života. V příběhu je však mnoho reálného, i když smutného. Bylo by dobré co nejdříve pochopit pochopit, že:
" Každý den vstaneme, děláme, co se od nás očekává, a pak jdeme zase spát, a tomu říkáme život. Sami sebe sabotujeme, aniž bychom si to uvědomovali, protože opakujeme, co nám kdysi ukázali, a pak si myslíme, že to tak má být. A mezi tím si zorganizujeme věci tak, že nemáme čas se zastavit u toho, co v hloubi cítíme. Zapomínáme, co si zasloužíme, a netroufáme si věřit, že si plně zasloužíme to správné. Připadá nám jednodušší smířit se s naším trápením, sami sebe utěšovat po bolesti, než abychom si vybrali to, co by nás udělalo opravdu šťastnými." str. 339

DominaCZ
22. března

Nějak jsem ani nepochopila, o co tam go.
Holka, která údajně rostla špatně, i když nerostla, viní ze své divnosti své rodiče... jenže jí nikdo nic nedělal a dementní byla jen sama díky sobě, takže co jsem jakože měla litovat, obdivovat nebo s čím se ztotožnit...?
Jakási nepovedená hra na city.
Patrně nejsem tolik omezená na to, abych se dojmula každým šplechtem o rádoby bolavém tématu.

hs777
19. března

Při čtení jsem měla pořád takový pocit úzkosti, že po přečtení jsem se musela přitulit a někoho obejmout. Je to čtení smutné, skličující, ale místy i vtipné. A připomene nám, že svůj život si máme žít jenom tak, jak chceme my.

Vlado84
13. března

Jedna z najnádhernejších kníh, aké som mal možnosť zatiaľ čítať.. úžasná v celej svojej neopísateľnosti, hutnosti a hĺbke. Úplne ako samotný život. A áno, je aj smutná a ťaživá. Ale aj vtipná! A plná otázok, ktoré nás nútia sa stále zamýšľať.. A aspoň mne len potvrdila, že hlas srdca nikdy neklame. ..a aké krásne je vidieť všetky tie (ne)obyčajné veci (ne)všedných dní..
Lásko, ďakujem ti, veď ty vieš..

IvetB
07. března

Silná kniha s nesmírně těžkým tématem. Měli bychom žít tak, jak se od nás očekává, nebo tak, jak chceme? A je nutné za každou cenu zůstat silný? Projevit emoce není znak slabosti..

Autor a jeho další knihy

Griet Op de Beeck

Griet Op de Beeck

belgická, 1973

Uživatelé mají knihu

v Přečtených18x
v Právě čtených2x
v Knihotéce17x
v Doporučených6x
v Chystám se číst53x
v Chci si koupit10x