Pojď sem, ať ti můžu dát pusu

Pojď sem, ať ti můžu dát pusu

Příběh plný humoru, jízlivosti a bezostyšné upřímnosti o tom, proč se stáváme tím, kým jsme Mona jako dítě, jako čtyřiadvacetiletá dívka a jako pětatřicetiletá žena. Román o dítěti, ale také o rodičovství. O zlomených lidech a o tom, jak neúmyslně ubližují ostatním. O tom, kde končí odpovědnost a začíná vina. O tajemst... celý text

Příběh plný humoru, jízlivosti a bezostyšné upřímnosti o tom, proč se stáváme tím, kým jsme

Mona jako dítě, jako čtyřiadvacetiletá dívka a jako pětatřicetiletá žena. Román o dítěti, ale také o rodičovství. O zlomených lidech a o tom, jak neúmyslně ubližují ostatním. O tom, kde končí odpovědnost a začíná vina. O tajemstvích a samotě. O nemoci a mlčení. O tom, jak je nebezpečné být silný. O zapomínání a neschopnosti zapomenout. O odvaze zachránit sama sebe. A samozřejmě také i o lásce. Protože ta je vše, co máme, nebo alespoň téměř vše. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/32_/324564/pojd-sem-at-ti-muzu-dat-pusu-kUy-324564.jpg 3.924
Originální název:

Kom hier dat ik u kus

Žánr:
Literatura světová, Pro ženy
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (9)

Přidat komentář
rottovat
04. června

Místy velmi smutné čtení, které vás nutí se zamýšlet nad sebou samým a životem, který žijete, nad svým chováním vůči ostatním, pokud už máte děti, tak i nad tím, jaký jste rodič, jak vás děti vidí a zda jim dáváte vše, po čem jejich srdce touží. První část odehrávající se v 70.letech mne bavila hodně, u druhé, kdy je Moně cca pětadvacet let, jsem měla místy problém s divadelním prostředím, ve kterém se pohybuje, tam jsem se nějak nedokázala vcítit do prostředí. Poslední část je smutná, na druhou stranu má v sobě na konci i příslib určitého optimismu.

Marcela52
05. května

Velmi dobře napsaný příběh o tom, jak není dobré být za každou cenu vstřícný. Každá rodina má své rituály i tajemství, a autorce se podařilo i v tomto svém druhém rodinném románu udržet laťku svého vypravěčského umění vysoko. Hodnotím zejména výbornou psychologii jednotlivých postav příběhu, který se může zdát někomu příliš smutný, ale takový je život. Tato mladá belgická autorka má úžasný vypravěčský dar. Čtenáře dokáže zaujmout nejen svou velkou otevřeností, ale i nevšedním smyslem pro humor v situacích, kdy by člověk na hlavní hrdinkou spíše zaplakal. Rozhodně doporučuji všem, kteří o svém životě přemýšlejí a mají sílu alespoň někdy vybočit ze zaběhaných stereotypů.

Blanka25164
30. dubna

To bylo náročné čtení. Těžké čtení o těžkém žití. Jak je tězké vyrůst a nechat vyrůst. A jak někdy zachrání až smrt.

MartinaF
14. dubna

Nejspíš jsem na knihu nebyla správně naladěná. Bylo to smutné, neveselé a necítila jsem u čtení dobře.

Márinka
12. dubna

Už, už jsem myslela, že knihu nedočtu. "Druhé období" mě neskonale nudilo/prudilo. Prostě to není můj styl života. V příběhu je však mnoho reálného, i když smutného. Bylo by dobré co nejdříve pochopit, že:
" Každý den vstaneme, děláme, co se od nás očekává, a pak jdeme zase spát, a tomu říkáme život. Sami sebe sabotujeme, aniž bychom si to uvědomovali, protože opakujeme, co nám kdysi ukázali, a pak si myslíme, že to tak má být. A mezi tím si zorganizujeme věci tak, že nemáme čas se zastavit u toho, co v hloubi cítíme. Zapomínáme, co si zasloužíme, a netroufáme si věřit, že si plně zasloužíme to správné. Připadá nám jednodušší smířit se s naším trápením, sami sebe utěšovat po bolesti, než abychom si vybrali to, co by nás udělalo opravdu šťastnými." str. 339

DominaCZ
22. března

Nějak jsem ani nepochopila, o co tam go.
Holka, která údajně rostla špatně, i když nerostla, viní ze své divnosti své rodiče... jenže jí nikdo nic nedělal a dementní byla jen sama díky sobě, takže co jsem jakože měla litovat, obdivovat nebo s čím se ztotožnit...?
Jakási nepovedená hra na city.
Patrně nejsem tolik omezená na to, abych se dojmula každým šplechtem o rádoby bolavém tématu.

hs777
19. března

Při čtení jsem měla pořád takový pocit úzkosti, že po přečtení jsem se musela přitulit a někoho obejmout. Je to čtení smutné, skličující, ale místy i vtipné. A připomene nám, že svůj život si máme žít jenom tak, jak chceme my.

Vlado84
13. března

Jedna z najnádhernejších kníh, aké som mal možnosť zatiaľ čítať.. úžasná v celej svojej neopísateľnosti, hutnosti a hĺbke. Úplne ako samotný život. A áno, je aj smutná a ťaživá. Ale aj vtipná! A plná otázok, ktoré nás nútia sa stále zamýšľať.. A aspoň mne len potvrdila, že hlas srdca nikdy neklame. ..a aké krásne je vidieť všetky tie (ne)obyčajné veci (ne)všedných dní..
Lásko, ďakujem ti, veď ty vieš..

IvetB
07. března

Silná kniha s nesmírně těžkým tématem. Měli bychom žít tak, jak se od nás očekává, nebo tak, jak chceme? A je nutné za každou cenu zůstat silný? Projevit emoce není znak slabosti..

Autor a jeho další knihy

Griet Op de Beeck

Griet Op de Beeck
belgická, 1973

Uživatelé mají knihu

v Přečtených28x
v Právě čtených2x
v Knihotéce22x
v Doporučených6x
v Chystám se číst71x
v Chci si koupit11x