O lidech a psech
* antologie
Nový soubor edice Česká povídka přináší příběhy, v nichž hraje hlavní roli vztah člověka a psa. Šabach, Petr a kolektiv: Petra Soukupová, Josef Moník, Kateřina Tučková, Marek Epstein, Irena Hejdová, Viola Fischerová a Magdaléna Stárková.
Přidat komentář
Mám rád povídkové knížky, opět jsem byl spokojen s obsazen, nejvíce se mi líbila povídka Marka Epsteina - ovce.
Někteří autoři mě neuchvátili, u jiných jsem naopak litovala, že povídka nebyla delší. Celkově hezký průměr.
Některé povídky jsem nedočetla, jiné jsem vůbec nečetla, pár jsem četla a ve finále se mi nelíbilo vůbec nic. Radši nebudu hodnotit. Já mám psy hodně ráda a u téhle knihy jsem je čekala a ono ne, to jsou více i v knížkách, kam nepatří.
i kdyz pominu to, ze vetsi cast nema dle meho nazoru s nazvem souboru povidek nic spolecneho, porad mi z toho vychazi jen malo povidek, ktere me oslovily, nektere me fakt znudily az otravily tak, ze jsem mela chut knihu vyhodit (je ale z knihovny, tak ji tam pokorne vratim)
Nejlepsi Petra Soukupova (jak jinak), dale Katerina Tuckova (byt se v jeji povidce pes vlastne nevyskytl), za zminku pak, myslim, stoji Irena Hejdova a Viola Fischerova
Takze trochu damska jizda :)
Opravdu nemám pocit, že by hlavní rolí příběhů byl vztah člověka a psa, jak avizuje popis knihy. Motiv psa byl v mnoha povídkách našroubován naopak naprosto nepřirozeně, jako když píšete ve škole slohovku a za každou cenu tam potřebujete dostat zadané téma.
No tuším, že každý milovník psů, který se nechá nalákat tímto slibným názvem bude dost zklamán. Třeba povídka Kateřiny Tučkové zcela nesplňuje, to na co kniha láká, že tématem je vztah člověka a psa. V první povídce přímo od Petra Šabacha je už pes zmíněn a zapojen do příběhu daleko více, ovšem hraje tam jen okrajovou roli. A tak tomu je i ve většině ostatních povídek. Prostě název i anotace tak nějak slibuje to co v obsahu není dodrženo. Nemůžu říct, že povídky by byly špatné, některé se mi líbily velmi třeba povídka Pes od Petry Soukupové, ta tedy ale i splnila zadání. Ani výše zmíněná povídka od Kateřiny Tučkové nebyla špatná a četla se velmi dobře. Každopádně čekala jsem něco jiného než se mi ve finále dostalo a to hodně ovlivnilo celkové vnímání čteného dílka.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
| 2009 |  Thriller |
| 2008 |  Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
Mám ráda antologie z nakladatelství Listen. A miluju psy :-)
Proto jsem byla zvědavá na sbírku povídek, která se k nim váže, a rozhodně nejsem zklamaná. Dokonce i na slzy došlo :-) Jen u některých povídek jsem si říkala, že by mohly být klidně i delší, neboť by svým námětem vydaly na román.
Bavilo mě sledovat, jak se s daným tématem autoři popasovali - u některých se mi však bohužel zazdálo, že snad ani psa neměli...
Celý výbor uvádí a končí svými dvěma povídkami Petr Šabach, což je sázka na jistotu. Opět v sobě nezapřel mistra krátké prózy /vždyť klidně a naprosto s přehledem dokázal napsat třeba i o hovně, které hoří :-)/ Líbí se mi, jak se mu povedlo na neskutečně malém pidiprostoru vykreslit tak úžasný obří obraz, plný lidí a lidiček, kteří klevetí, setkávají se a rozcházejí, a jejichž hovory jsou přitom kolikrát příběhy samy o sobě. Nebo jak neotřele zachytil osamělost cizince, k němuž se kdesi na cestě přidá potulný pes.
Petra Soukupová opět prokázala, že rozumí dětské duši. A jak je pro ni typické - i v této povídce nechá hrdinu konfrontovat s tvrdým světem dospělých. Nabízí nám zajímavý příběh o tom, co se může stát, když se dítě rozhodne najít "vraha" svého psa.
Josef Moník do svého krátkého příběhu neopomněl vtipně zamontovat aktuální problematiku ruské mafie.
Jen povídka od Kateřiny Tučkové se tématu psa pouze vzdáleně dotýká, nabízí však zajímavé téma rodinného tajemství.
Asi nejtěžší pro mě bylo loučení s hrdiny povídky "Ovce" od Marka Epsteina. Příběh postupného ochočování, kolorovaný bezútěšným prostředím dunajské delty, se nese v takové zvláštní, lehce melancholické atmosféře.
Irena Hejdová vsadila na atraktivní téma "převýchovy" zarputilého psího odpůrce, její hrdina si vůči nim rozhodně nebere servítky, ale...
Viola Fischerová zase pro změnu zvolila dětského hrdinu, jemuž nedá spát otázka, zda existuje i nebe pro psy a jiná zvířata.
Za nejlepší asi považuji povídku "Lajka" od Magdalény Stárkové. Ocitáme se v Moskvě, v místě, kde se setkávají turisté s prodejci suvenýrů, kde se rodí mnohá přátelství...