Verum
Courtney Cole
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/335053/bmid_verum-Np8-335053.jpg
3
149
43
Jmenuji se Calla Priceová a topím se. Můj nový svět je temný, temný oceán a všechna tajemství mě tlačí ke dnu. Můžu vůbec někomu věřit? Už nevím. Lži jsou jako spirály. Točí se a kroutí, oslepují mě svými trny a hadími jazyky. A když už si myslím, že jsem našla pravdu, všechno ze dna vystoupí. A obklopí mě temnota. Ale pravda mě osvobodí. Je jen kousek přede mnou, můžu se jí skoro dotknout. Ale i když září a třpytí se, vidím její blyštivé tesáky a vím, že mě rozerve. Zničí. Bojíte se? Já ano.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle bylo pro mě největší zklamání! Vlastně ani ne zklamání, spíš naštvání!!! Když jsem knížku dočetla a koukala na ni jako blázen, zeptal se mě můj přítel, jaké to bylo a o čem to bylo. Já mu odpověděla "Hmmmm"... Já vážně nevím, o čem to bylo. Já vážně nevím, co bylo skutečné, co byly představy, co byly halucinace... Pro mě ta kniha byla jedna velká halucinace. Zvlášť po tak skvělém prvním díle, jako bylo Nocte!
Nocte byla skvělá kniha, která mi místy přišla lehce nudná, ale na konci to vše vykompenzovala úžasným zvratem. Po něčem tak skvělém si autorka nejspíš řekla, že bude kout železo, dokud je žhavé, a napíše rychle druhý díl. No a aby čtenáři nevyšli ze zvyku, musí je přeci i v této knize šokovat. Podle mě už je to moc. Některé věci se v obou knížkách opakují a je to úplně zbytečné, zvlášť když ty knihy mají návaznost. Kdyby autorka napsala Nocte a poté Verum s jinými postavami a lepší zápletkou a využila tam tu hlavní myšlenku, co dělá mozek, když jsme v kómatu, a ty knihy by na sebe vůbec nenavazovaly - mohlo by to fungovat. Ale za 1. tolik špatných věcí se nemůže dít jedné a té samé postavě a za 2. nelze napsat knihu o tom, co se nám děje v hlavě, když to nemá vůbec žádný děj ani pointu... Chápu, že věci jako sny, kóma nebo halucinace jsou dobrou živnou půdou pro děj knihy, ale musí se to umět daleko lépe zpracovat.
První díl se mi líbil, ale tohle bylo jedno velké CO? Úplně všechno tu bylo špatně. Charaktery nijaké, Eleanor je upjatá, Sabine prostě divná, Calla jako hlavní hrdinka, kromě toho, že byla úplně vyšinutá, neskutečně plochá a Dare se celou dobu tajnůstkářsky a smutně kouká... "Ještě není čas, Callo...". Jediný, koho jsem jakžtakž vzala na milost, byl otec Thomas, a ten se mi taky úplně nelíbil. Styl psaní... neskutečně zmatený, asi to byl záměr, ale mě vůbec nesedl a nijak jsem se v tom neorientovala (a ta jedna líbací scéna... Proooč? Ta byla tak děsná, až jsem to tu musela zmínit :D) a děj? Jedno velké W-T-F. NIC nedává smysl. Splácanina všeho dohromady, neuvěřitelné. Konec byl naprosto zcestný, snažil se napodobit konec Nocte, který mě tehdy fakt dostal, tohle ale bylo k smíchu. Celou chatrně vybudovanou knihu takhle ještě víc zabít na pár stránkách, to jsem ještě neviděla. Na poslední stránce snaha nalákat čtenáře na další díl, která se ale nejmíň u mě absolutně minula účinkem.
Jediné, co bych pochválila, je obálka, ta je docela fajn. Všechno je prostě špatně, jsem znechucená, zklamaná. Je to k smíchu, a to je u knihy s takovýmto tématem k pláči.
Ta kniha byla tak neskutečně pomotaná, zamotaná a překombinovaná, až to nebylo zdravé! Ne čtenář, ale snad sama autorka by si měla vzít nějakej prášek.
Kniha byla překvapivě tenká. Musím přiznat, že stejně jako první díl měl neskutečnou čtivost, ať už se tam psalo cokoliv... Při posledních stránkách prvního dílu jsem málem vyskočila z kůže, a tak jsem se ihned pustila do dílu druhého. Trochu mě zarazilo, že hned na začátku při přesunu hlavní hrdinky přes oceán do Anglie nebylo nijak rozebráno - proč, kdy, jak, nač, zač. Prostě v jednom řádku byla doma v Americe, v druhém už seděla v letadle. Hotové vyřízené. Celkově se autorka nezdržovala ani v jiných situacích. Calla a Dare se rozhodli navečeřet ve městě. Za tři slova, už byli opět "doma" v zahradě. Co to, sakra, jako je?!
Bylo sice fajn, že příběh byl "šílený" a měl kouzlo tajemna, ale pak už mi vážně trochu lezlo krkem, když už jsem měla jakousi teorii, tak za dvě stránky bylo úplně všechno jinak. Teorie mi jedna za druhou zhasínala jako svíčka. A že jich bylo. Tentokrát v knize byl ještě větší zmatek než jsme měli tu čest doposud. A jestli je Dare to, co tam nebylo - jak jinak - jednoznačně napsáno, tak mě asi švihne.
Musím uznat, že jestli šlo autorce o to, aby ze čtenáře udělala cvoka, ve většině případů se jí to povede. Jenže já tím cvokem nechci být. Chci v tom mít jasno, takže ten cvok je momentálně sama autorka. Tečka! :D
Samozřejmě jsem vážně zvědavá na pokračování, protože tohle není jen tak. Chci vědět, jak to skutečně, reálně a pravdivě bylo! Protože mohu tvrdit, že po dvou knihách nevím pořádně nic!!! Tak snad se brzy dočkám. Dovolím si říct, že tohle je silnější šálek - čehokoliv. Jsem z toho rozporuplná. Nemohu tvrdit ani, že se mi to líbilo. Nejspíš ne, protože jsem z toho akorát zmatená - nic víc. Každý musí zvážit, zda se na tuhle cestu snůšek slov nemající logiku vydat.
Zavřela jsem knihu a
Aha?
Cože...?
Počkat....
Takže ona....?
Lidi, více zmatená už být nemůžu. Mám pocit, že kdybych knížku četla vzhůru nohama, pochopila bych toho úplně stejně.
Bylo to dost
zmatené
nejasné
popletené
matoucí
zvláštní
podivné.
Po dočtení jsem sama začala uvažovat, co je v mém životě skutečné a co ne.
Na otázku, co tahle kniha, bych nejspíše odpověděla 48.
Ta temnota, ta prázdnota a to ticho, to tíživé ticho. Ano o tohle všechno není v knize nouze. Během čtení jsem očekávala ono velké temné tajemství, co Callu zničí, ale ve skutečnosti si po přečtení nejsem jistá, co je realita a co jen sen nebo bludy, podobně jako sama Calla.
Po přečtení prvního dílu, jsem myslela, že už snad nenajdu, tak matoucí, ale přitom smysluplnou knížku. Druhý díl mě však přesvědčil o nemožném.
Z této knížky zešílíte. Snad nic jiného se říct nedá. Co je vlastně realita a co sen? Ztratíte se v tom. A když už vám připadá, že jste konečně přišli na to, jak to tedy je, ukáže se, že to všechno byl nejspíš jen sen...
Verum mě opět nechalo s otevřenou pusou. Znovu se sice točíte v kruhu, jenže tentokrát se aspoň na okrajích toho něco děje. Střídají se scény i postavy. Faktem ale zůstává, že ke konci to stání na místě trochu leze na nervy. Respektive něco sice poodhalíte, ale nakonec zůstává opět něco skryté. Měla jsem pocit, že mi z toho snad hrábne stejně jako hrdince. Na druhou stranu - nejde právě o tohle? Aby byla kniha psaná tak, že čtenář pocítí to, co hrdinové?
Ale samotný závěr mě už natolik zmátl, že fakt netuším, která bije. Alespoň v jistých ohledech. Co je sen a co realita? Trochu mě štve, že autorka nechala ten konec zrovna tam, kde je. Čtenář nemá pevnou půdu pod nohama. Jen domněnky, dojmy a zmatení... A čekat na další díl.
Mám z toho všeho takové smíšené pocity. Ačkoli to jedno rozuzlení bylo prostě brilantní. Uvidíme, co dál...
Jsem v šoku...
Delší pauza mezi díly vůbec nevadila. Knihu jsem si překvapivě pamatovala. Druhy díl mě ohromil. Sice jsem naprosto zmatená, co byla halucinace, co sen a co skutečnost... ale who cares :D?
Verum mě uchvátilo. I přes svojí podivnost byla kniha velmi čtivá.
A já stále jen lapala po dechu....
Dneska asi neusnu!
Už na prvních stránkách jsem si v hlavě sumírovala komentář, ve kterém bych knížku totálně zkritizovala. Děj se z ničeho nic přesune do absolutně jiného prostředí, hlavní postavy jsou najednou skoro příbuzné a nikomu to není ani trošku zvláštní, děj je nelogický, zamotaný, ale všichni se tváří, jako že se nic neděje. Bohužel ale všechnu tuhle kritiku musím po dočtení smazat. Díky jedné kapitole jsou tyto výtky najednou irelevantní a vše je tak jak autorka zamýšlela. Takže pokud jste na začátku a chcete s knížkou praštit, protože se autorka asi zbláznila a zapomněla, jak psát, nedělejte to. Zatněte zuby a dočtěte to do konce, protože pak zůstane koukat jenom s otevřenou pusou.
Kniha i když se mi dost líbila, tak byla celá o tom samém. " Má přede mnou tajemství." a tak podobně. A nakonec, když se to konečně rozhýbe, se zjistí, že celou dobu nebylo to co se jevilo realitou, ale dlouhodobým snem, ze kterého když se probudí má další noční můru. Doufám, že bude i třetí díl, protože je tam toho dost neobjasněného.
Po přečtení převážné kritiky jsem se do knihy pouštěla opatrně. Musím říct, že v polovině jsem si opravdu říkala, že je to takové ponuré a nudné, i přesto, že jsem stránku po stránce hltala (autorka má opravdu skvělý talent psát poutavě). Oproti Nocte to bylo vskutku jaksi taková míň zběsilá jízda, která nás poutala do své sítě, plné otázek a nepochopení. Bezmoc, tajemství a tentokrát i o dost temnější atmosféra, než s kterým šokoval první díl. Vůbec bych netvrdila, že autorka už nevěděla kudy kam a bylo to zbytečné, protože já osobně bych řekla, že věděla moc dobře co píše a měla to zapeklitě promyšlené. Nový příliv postav, nové prostředí, nové záhady a tajemství. Za mě to bylo skvělé dílo, avšak ovšem také jsem spíše toho názoru, že Nocte bylo o něco lepší.
Opět šokující závěr, těším se na další díl!
Oproti prvnímu dílu mi kniha přišla jakoby autorka ani nevěděla, co psát. Stále se opakuje to samé dokola a dokola.... a dokola... a kniha postrádá svižnost děje, pestrost i stále nová překvapení jako měl první díl. Rozuzlení pak laťku lehce zvedlo, ale bylo tak rychlé, jakoby ho autorka už chtěla mít za sebou a to mají být ještě další dva díly...
Tak tohle byla vážně zbytečnost. V nejlepším se má přestat. A tím mám na mysli, že Nocte a dost. Začátek vypadal slibně, pochmurná atmosféra, originální zápletka se dala čekat. Jenomže stránku po stránce jsem začala zjišťovat, že Calla jako bludná duše bloudí dobrých 150 stránek bezcílně po domě. Pořád se na něco ptá, nikdo jí neodpovídá nebo nechce odpovědět - a to mě začalo docela vytáčet. Ve finále je konec utknut tak, že netuším, co tím básník chtěl říci. Tohle bylo fakt zbytečný.
Ne, ne, ne a ne. Tohle se nepovedlo. První díl mě dostal, ale u Verum celou knihu čekáte na odhalení nějakého tajemství, ale prakticky se nic nestane.
Konec zamotaný, zmatený, nevysvětlený a jestli mě to mělo ohromit, tak bohužel.
Tak tohle už ne, první díl parádní, ale pokračovat v tom nebyla asi nejlepší volba...přijde mi to jako vycpávka mezi 1 a 3 díl. Až 3 díl vyjde tak si ho přečtu už jen ze zvědavosti, ale nemám pocit, že bych bez toho nedokázala žít jako u jiných sérií, kde člověk hltá knihu za knihou. Jinak musím autorce přiznat, že námět knihy není zcela obvyklý a potenciál nápadu využívá na maximum ...ale až moc.
Nocte byla skvela kniha. Tajemna, silena a zajimava s koncem, u ktereho jsem byla vzteky bez sebe, ze byl tak otevreny a byla jsem strasne natesena na dalsi dil. Kdyz jsem si koupila Verum, pro pripomenuti jsem si Nocte precetla jeste jednou a pustila jsem se do pokracovani. A bylo to neuveritelne zklamani. Od zacatku kniha nemela hlavu ani patu a to se neslo az do konce. Nic se v knize ve finale nevysvetlilo a co presne se teda vlastne stalo od zacatku do konce a kdo zije a nezije se ctenar proste nedozvedel. Nehlede na to, ze o spojeni Calliny rodiny s Darem v Nocte ani na zacatku Vera nepadla ani zminka a hlavni hrdinka se na tuhle cestu vydala bez mrknuti oka a ani ji ta skutecnost nijak neprekvapila. Tahle kniha se zkratka nepovedla, kdyz nepocitam nadherny prebal.
Kniha je podle mě skoro stejně dobrá jako Nocte. Opět je temná, zmatená, šílená... Autorka jako by chtěla, aby sám čtenář při čtení knihy tak trochu zešílel. Opravdu můžu knihu jen a jen chválit. A doufám, že u nás brzy vyjde i třetí díl.
Moji recenzi na tuhle knihu naleznete v záložkách.
Pokud sháníte knihu, která vaši mysl nenechá chvíli odpočinout a chcete, aby vás konec naprosto překvapil, neváhejte a sáhněte po téhle sérii! Mně tedy rozhodně nezklamala... :)
Štítky knihy
sourozenci pro dospívající mládež (young adult)
Kniha Verum je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 198x |
| Čtenářské výzvě | 11x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 150x |
| Chystám se číst | 125x |
| Chci si koupit | 49x |
| dalších seznamech | 4x |
tak tohle bylo taky docela matoucí, ale fakt že jsem knihu přečetla během pár hodin svědčí o tom že nebyla nudná (a taky že to tajemství mě strašně zajímalo a nedalo by mi spát ).No chvílemi byla kniha otravná , ale byla v pohodě