Noci běsů
Kateřina Šardická
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445520/bmid_noci-besu-I8p-445520.jpg
4
647
647
Před dvanácti lety v zapadlé vesnici v pohraničí, kde platí vlastní pravidla a lidé stále věří ve staré bohy, zmizely beze stopy čtyři děti. S jejich ztrátou se rodiny vyrovnaly po svém, nikdo však nedoufal, že se po letech tři ze čtyř ztracených vrátí. Astrid Mahlerová je jedním z nich, její bratr však tolik štěstí neměl, doposud k němu nevedou žádné stopy a nikdo nedokáže odpovědět na otázku, co se Maxovi stalo. Během podivných zimních nocí na přelomu roku, kdy se podle pověr stírá hranice mezi světem skutečným a magickým, kdy vesnicí po setmění kráčí stvoření, která do jejich světa nepatří, Astrid při pátrání po bratrovi čelí pohřbeným rodinným tajemstvím i stále děsivějším nočním můrám, které se stávají opravdovými...... celý text
Přidat komentář
Z téhle knihy mám dost smíšené pocity. Hlavně to asi bude kvůli tomu, že jsem se na ní strašně moc těšila. Bylo řečeno, že to nespadá moc pod YA literaturu, že je to spíše pro starší. Já si myslím, že cílová kategorie bude od těch 15 do 18 a víc (záleží na tom, jak kdo čte a hlavně, co čte normálně). Na můj seznam obvyklé literatury, co mám ráda se řadí klasika, thrillery a detektivky. A právě u těch thrillerů bych se zastavila. Většina těch, co jsem četla byly výborné tituly, takže mám tendenci to srovnávat.
Já tleskám autorce, jak hezky to napsala a knihu si doma nechám a určitě si ji znovu přečtu, ale jak bylo řečeno v předchozím komentáři, chtělo by to ještě alespoň 100/200 stránek navíc.
Atmosféra byla dobrá, na konci dost dobrá, ale nebyla výborná. Pořád mi tam chybělo to něco. Zdálo se mi, že se příběh drží moc zkrátka. Nevyužil totiž na 100% svůj potenciál a to je škoda.
To mě ale neodradí, dál čekat, co autorka napíše dál. Za mě 3,5*
Na úvod musím říct, že tato novinka naprosto ovládla celý bookstagram. Anotace a obálka mě hned oslovily. Nad koupí jsem neváhala.
.
Tato kniha vyzařuje skvělou ponurou, záhadnou a tajuplnou atmosféru. Naprosto se hodí k sychravému a chladnému podzimnímu počasí. Také musím zmínit, že se mi moc líbilo originální prostředí zapomenuté vesnice, kde lidé mají své rituály, řády, Bohy a strašáky.
.
Často se zmiňuje, že děj je moc uspěchaný a vše je hrozně moc rychlé. Mě to přišlo naprosto vyhovující a naopak to, jak se děj rychle vyvíjí jen zdůrazňuje naléhavost situace v příběhu.
.
Na konci mě bohužel chybělo nějaké vysvětlení, čekala jsem , že se dozvím víc o minulosti ztracených dětí. A zaskočila mě určitá nesrovnalost, kterou jsem musela číst víckrát jestli to dobře chápu. Nemůžu vysvětlit tak jak bych chtěla, protože nechci spoilerovat. Kniha mě tak nalákala, že jsem prostě čekala víc. Možná, že kdyby se tolik nevychvalovala tak by se mi líbila mnohem víc.
Z druhé knihy Kateřiny Šardické mám smíšené pocity. Stále nějak nevím, zda se mi to líbilo nebo ne. Tak si to hezky rozdělíme na plusy a mínusy.
Co bylo super? Atmosféra, prostředí a postavy.
Postav tam nebylo málo, ale ani jste se v nich neztráceli. A každá z nich byla úplně jiná. Víc se mi líbila ta starší generace rodičů. V každém domě na vesnici fungovala jiná pravidla a děti se také vychovávaly rozdílně. Ať už mě příběh zavedl do kteréhokoli obydlí, nikde nic nebylo stejné.
Vůbec mi nevadilo, že neznám přesné časové období. Ani jsem to při čtení vědět nepotřebovala. Naopak to knize přidává více toho tajemna.
Autorčin styl psaní mi neskutečně sedl a příběh se mi odehrával přímo před očima. Dokázala jsem si představit trhanou chůzi i pařáty, které se po mně natahují. Na druhou stranu mám pořád v hlavě obyčejný bubáky pod postelí. Z nich už jsem ale vyrostla.
Přesně tak. Dostáváme se k tomu, co mi už tak super nepřišlo.
Já bych ten námět ještě trošičku vyšperkovala. Já vím, že se to snadněji řekne, než udělá. Jen jsem chtěla, abych kvůli tomu nemohla spát, aby ve mně kniha vyvolala ten strach nechat nohu přes okraj postele. Bohužel se tak nestalo.
Závěr byl na můj vkus uspěchaný. Vůbec by mi nevadilo dalších 50 nebo 100 stran čtení navíc.
3,5 zaokrouhlím na 4. Přeci jenom Noci běsů stojí za přečtení.
Kniha mi byla poskytnuta jako recenzní výtisk společností Albatros Media, a. s.
Pocitů z Nocí běsů mám spoustu a jsou poměrně smíšené. Rozhodně se mi líbil námět i prostředí, skutečnost, že jsem po celou dobu četby a vlastně ani po dočtení netušila, v jakém časovém období se přesně nacházíme, si docela lichotil s podzimním deštivou až ponurou atmosférou.
Námět mi ale místy přišel nevyužitý, myslím, že knize by slušelo tak o sto až dvě stě stran víc, zvolnění tempa a krapet větší popisnost. Nedá se říct, že by se v knize nepopisovalo, popisovala se mytologie, řekněme, která sice byla fascinující, ovšem na některých stranách se četla spíš jako podklady pro přednášku, místy jako přepsaný seriál - což je příšerně špatnej způsob, jak ten pocit, co jsem při čtení měla vyjádřit, ale na lepší příměr se nevytáhnu.
Autorčin hlas jednoduše víc sedl k její první knize, které svěží tempo i "míra popisnosti" sedla jak prdel na hrnec, u Nočních běsů pro mě osobně bohužel moc rychlé.
O to víc myslím kniha sedne lidem, co mají radši svižnější příběhy. Koneckonců podle prvních reakcí to vypadá, že si kniha své publikum našla, čemuž plně rozumím, své kouzlo totiž má.
Jé tohle bylo dobré! Když jsem loni četla Zmizení Sáry Lindertové, tak jsem od autorky mnoho nečekala... A byla jsem neskutečně překvapená... Když jsem potom slyšela ukázku z autorčiny nové knihy Noci běsů, uviděla obálku a pár ilustrací, tak mi bylo jasné, že si tohle musím přečíst... Nebudu lhát, bylo to opět skvělé! Autorce se podařilo skvěle vystihnout atmosféru, což v tomto typu příběhu alfa a omega, zamilovala jsme si postavy a chtěla neustále vědět, co se bude dít dál... Pokud máte rádi čtivé, napínavé a nevšední příběhy, tak Noci běsů jsou pro vás!
Sára Lindertová mě velmi nebavila, a proto jsem překvapená, že tohle psal jeden a tentýž autor! Protože Noci běsů jsou pecka. Je to strašidelné, není to ani trochu hloupé a naivní a je to originální. Už jen tím, že autorka popisuje bez podrobností doby a místa českou vesnici s jejími tradicemi, používá zastaralý dialekt a příběh má spád. Možná mě trochu mrzí právě ta tajemnost vesnice, ráda bych se dozvěděla více o jejich separaci od okolí, apod.
Před dvanácti lety zmizely uprostřed dne ze školky čtyři děti a nikdo nikdy nepřišel na to, co se s nimi stalo. Teď se najednou tři z nich vrátily. Jsou o dvanáct let starší a nevzpomínají si na nic z toho, co se jim vlastně stalo. Jednou z nich je i Astrid, kterou po návratu čeká šok – její mladší bráška se stále pohřešuje. Astrid je proto odhodlaná přijít záhadě na kloub a přivést svého bratra zpátky, ať to stojí, co to stojí.
Noci běsů se odehrávají v zapadlé české vesnici, kde stále uctívají slovanské bohy a dodržují svátky a tradice, na které většina z nás už nejspíš dávno zapomněla. V knize přitom nikdy není specifikováno, v jaké době se děj odehrává. Existence některých moderních prvků napovídá, že to nejspíš nebude zas tak dávno, jak by se člověku mohlo zdát. Právě tohle je na knize naprosto fascinující. Pro příběh totiž dobové zasazení vlastně není nijak důležité a autorka se tak vyhnula riziku, že by jí někdo mohl případně vyčítat historické nepřesnosti.
Kniha přichází s ojedinělým námětem, který umocňuje především české prostředí. To je čtenáři zároveň známé, ale i neznámé – předpokládám totiž, že většina z nás už nezná slovanskou víru a tradice do takových detailů, v jakých se knize objevují. A to je upřímně řečeno naprosto skvělé. Při čtení se tak totiž taky něco nového dozvíte.
Autorka píše čtivě a jazyk přizpůsobuje době a mentalitě obyvatel vesnice, takže zde nechybí archaismy a výrazy spojené právě s mytologií. Po jazykové stránce to bylo vážně skvěle zpracované, jazyk byl opravdu bohatý a skvěle se četl. Nicméně občas jsem měla pocit, že je v knize trochu víc popisů, než by bylo nezbytně nutné.
Samotný příběh je zkraje pomalejší, ale jak se čtenář dozvídá více, kniha rychle nabere na napínavosti. Děj není ukvapený, ale udržuje si většinu času takové průměrné tempo, které čtenáře napíná k nevydržení. Občas bylo opravdu těžké nelistovat knihou napřed a nehledat odpovědi na všechny ty otázky, které příběh vzbuzuje.
Jak postupuje pátrání hlavních hrdinů, odkrývají se indicie a symboly, které vám mohou napovědět, co se vlastně stalo. Rozuzlení na konci pro mě ale i tak bylo velkým překvapením. Autorka se rozhodla uzavřít příběh poněkud otevřeně a některé otázky nechat nezodpovězené, což se v tomto případě k celkovému vyznění knihy vlastně docela dost hodí (i když jsem osobně fanouškem spíše uzavřenějších konců).
Noci běsů ve vás zároveň dokážou vyvolat spoustu emocí od napětí a zvědavosti přes vztek až po znepokojení a trochu toho strachu. Nicméně, s tím strachem to není zas tak horké – i když občas je atmosféra příběhu trochu děsivá, o horor opravdu nejde.
Postavy byly dobře propracované. Hlavními hrdinkami jsou především Aster, jejíž bratr Max zmizel, a její nejlepší kamarádka Dora, jediná z pětice kamarádů, která tehdy ze školky nezmizela. Obě se potýkají s nelehkou situací a mají toho spoustu, s čím se musí vyrovnat. Kniha tak není pouze o hledání ztraceného Maxe, ale také o hledání sama sebe.
Noci běsů jsou ve výsledku skvělá kniha s ještě lepší atmosférou. Autorka ví, co dělá a je patrné, že knize patrně věnovala spoustu úsilí a času, aby dokázala popsat historické zvyky a tradice a vystihnout jazyk. Příběh je originální, napínavý a lehce znepokojivý a rozhodně stojí za přečtení.
----
Kniha mi byla poskytnuta na recenzi společností Albatros Media.
Přečetl jsem to na dvě sezení, děj odsýpá, má atmosféru a nenudil mě i přes ty delší kapitoly. Osobně mám radši více krátkých kapitol, než méně dlouhých. Zařazení příběhu do slovanské mytologie je svěží nápad, protože jsem nic v tomto směru asi zatím nečetl. Co ale považuju za největší nedostatek příběhu, který mi bránil v tom se do toho víc vcítit, tak je to, že nevím kdy a kde se to odehrává. Předpokládám, že je to úmysl, protože to může přidat na tajemnu, a vlastně jedinou časovou indícií je to, že Dora jela domů vlakem, a byl to "motorák řady 801, který už v té době byl starý", což nás může umístit někam do počátku 80. let (řada 801 byla v Československu vyřazena z provozu v roce 1984). Ale osobně bych tam více ocenil, že se to odehrává např. "kdesi v horách na česko-polské hranici v roce 1982".
Tahle knížka je vážně něco! Je poznat, že to psala ta samá autorka jako Zmizení Sary Lindertové. Kateřina Šardická má takový svůj styl psaní, který jsem si vážně oblíbila! Skvělá slovní zásoba, skvělé popisování okolí a pocitů! Každopádně jsem ráda, že jsem první knížku autorky už četla a že to teď po přečtení té druhé můžu porovnávat. Musím říct, že se mi Noci běsů líbily víc než Zmizení, wohoo. Kapitoly jsou sice docela dlouhé, ale až na pár opravdu krátkých nudných chvílek mě to od začátku až do konce bavilo. Střídání pohledů tomu všemu přidává! Postavy mám vážně ráda. Noci běsů jsou sakra originální knížka! Všechny ty povídačky na strašení dětí, pověry, to nářečí a ta atmosféra...wow. A to myslím naprosto vážně! Nejen že je to originální, ale celé je to také zajímavé, napínavé a tak trochu děsivé! Líbí se mu, že je to pro změnu o vesnici a autorka to parádně vystihla, protože tak to na vesnicích (když vynechám to nadpřirozeno) opravdu někdy funguje. Vážně jsem s hlavními hrdiny soucítila. Pokud vás zaujala anotace nebo navnadila recenze, určitě neváhejte a do knížky se pusťte! Věřím že nebudete litovat!
Tuhle knihu z hlavy jen tak nedostanu. Nechápu... Prostě nedokážu teď po dočtení ani pořádně fungovat, jak kdyby ze mě příběh vysál všechny emoce a pocity... jak kdybych byla hlavní hrdinkou a prožívala všechno místo ní.
Jestli jste knihu ještě nečetli, tak to utíkejte napravit! Já si musela pustit feel-good písničky, abych se dala trochu dohromady.
Kniha mě chytla od první stránky, je opravdu výborná. Staré obyčeje, pověry, tradice zde čiší z každé stránky. Kapitoly jsou psány z pohledů různých osob, takže jsem si pěkně pomalu skládala a přicházela spolu s nimi na to, co se vlastně tehdy odehrálo. Je to tajemné, magické, depresivní, já jsem se nenudila ani minutu. Nebudu tvrdit, že bych se vysloveně bála, ale určitý tísnivý a nepříjemný pocit jsem místy opravdu pociťovala. K tomu mi také vydatně dopomáhaly úžasné ilustrace, které v knize jsou, ty tu ponurou a tajemnou atmosféru perfektně podtrhly. Za mě jedno velké doporučení.
Na Noci běsů jsem se nechala zlákat recenzemi, které slibovaly hrůzyplný prožitek. A byť ve mně příběh přímo hrůzu nevyvolal, atmosféra knihy se mi líbila a byla opředená tajemnem, nenechávala mě úplně klidnou, zvláště po nocích. Nicméně se mi v knize nelíbilo především propojení moderního a starého pojetí světa, přišlo mi velmi násilné a za mě osobně by autorka udělala lépe, kdyby se držela pouze světa starého a jeho tradic, kniha by pak působila jistě více pochmurně. Zážitek mi trochu kazily také časté překlepy, ale to už není autorčina vina a dokážu se nad ně povznést. Co ale musím vyzdvihnout, jsou postavy, se kterými autorka rozhodně umí pracovat. Ve většině případů se nejednalo jen o ploché "objekty" a výborně vykreslená venkovská mentalita charaktery pěkně dotvářela. Knihu můžu určitě doporučit každému, ale vystraší spíše mladší čtenáře. Já osobně knihu hodnotím 4*, protože mi dala téměř vše, co nabízela a moc si cením grafického zpracování.
Nemělo se to rovnou jmenovat jako cd Billie Eilish? Jedno vím jistě, další knihu si od této autorky nekoupím. Atmosféru vykouzlit umí, ale děj je natolik přehnaný, že knihu nejde zařadit jinam než do literatury pro děti a na to já už nejsem. Krom jiného mě začátek abnormálně nudil a musela jsem se do pokračování nutit. Jedna hvězda za kresby. Ty jsou na celé knize nejlepší...
V první řadě musím pochválit atmosféru - vykreslení zvyků inspirovaných slovanskou mytologií, pověr a charakteru obyvatel vesnice. Naprosto skvěle to doplnilo i nářečí, kterým zde postavy mluví.
Děj mě také zaujal, byla jsem zvědavá a napjatá, bavilo mě spolu s postavami zjišťovat, co se stalo. Příběh je vyprávěn z pohledu nekolika osob, což jsem také ocenila, i když zpočátku mě to trochu mátlo.
Rozjezd knížky byl táhlejší, ale touha dozvědět se, co bude dál, mě nutila číst a číst.
Vůbec jsem neměla tušení, jakým způsobem se všechno rozmotá, rozuzlení se mi fakt líbilo!
Kniha je originální a určitě stojí za přečtení.
Noci běsů jsou podle mne nejzajímavější tím, že nemůžete zcela uchopit dobu, ve které se odehrávají. Je to dávná minulost, kdy se věřilo v Polednici, v domech bydlely celé generace a dívky měly sotva nějaká práva nebo současnost, kdy se nosí mikiny, holky studují a může se normálně telefonovat? To ví jen Kateřina a já osobně jí za tohle smekám, protože to mne na příběhu bavilo moc.
Já osobně jsem se u téhle knížky (stejně jako u Zmizení Sáry Lindertové) nebála. Ale musím uznat, že nebyl příjemný pocit číst si před spaním o (view spoiler). Myslím si, že pokud máte velkou fantazii a snadno se bojíte, bude lepší, když knížku budete číst dopoledne-odpoledne, ale na večer raději nějakou fluffy contemporary, než tohle. Autorčiny knihy taky spojují motivy tajemna, otisků na kůži a především její styl psaní - takový, který vám dá pocit, že úplně vidíte scénu z filmu.
Oceňuju, že se Katka tentokrát vyvarovala romantické lince. Líbila se mi celková atmosféra knihy, nářečí, mytologie a můžu říct, že mne skutečně zajímalo, jak to bude dál a jak to dopadne.
K plnému počtu hvězd mi sice ještě něco málo chybělo, ale můžu rozhodně říct, že to bylo skvělé čtení a že jsem si ho užila více, než první autorčinu knihu.
No a musím vůbec zmiňovat, jak krásná je obálka a ilustrace? Jsem si jistá, že i zahraniční booktube by ji miloval, kdyby se knížka dostala "za hranice"!
Overall můžu knížku doporučit, já si její čtení užila. :)
A to jako mělo skončit takto? Já chci ještě, prosím pěkně, pár stránek navíc!
Skvělé čtení, kde autorka kladla důraz spíše na atmosféru zimního lesa, strašidelných nočních můr než na akci. A i když je titul určen spíše mladým čtenářům, trochu jsem se bála i já.
Je to příběh na pomezí hororu, tajemna, rodinného dramatu, ale především je to příběh, který vás nepustí a možná se trochu budete bát i usnout.
Před dvanácti lety se ztratily čtyři děti. Usnuly v mateřské škole a jako by se pod nimy slehla zem. Po dvanácti letech se tři z nich vrátily. Nic si nemapatují. Nevzpomínají si co se stalo, kdo je unesl ani kde celou tu dobu byly. Lidé z vesnice je neradi vidí. Vrátily se v noci běsů, to není dobré znamení. Astrid se pokouší najít svého bratra, který s nimi zmizel, ale nevrátil se. Začínají se dít podivné věci, které se nedají normálně vysvětlit.
.
.
Katce se nejspíš líbí motiv ztracení, jelikož je ústředním motivem a tématem i její druhé knihy (stejně jako u Zmizení Sáry Lindertové). V tomto příběhu však nehraje roli metro nebo něco podobného. Příčina je nadpřirozená, temnější a pro mě děsivější. Příběh je protkán všemi různými zvyky a pověrami. Objevuje se zde i nářečí. Celý příběh je ponořen do temnoty a mlhy. Musím přiznat, že jsem se občas bála a měla jsem husí kůži.
.
.
Jestli se vám líbilo Zmizení Sáry Lindertové, rozhodně sáhněte i po této knize. Je to výborné čtení na podzimní večery.
Minulý rok jsem si díky ambasadorství přečetla Zmizení Sáry Lindertové, letos Noci běsů a obojí jsem si zamilovala. Noci běsů ještě o krapet víc! Zbožňuju, jak dobře dokázala Katka popsat a navodit tajemnou atmosféru, která celou knihu provází. Absolutně obdivuju originalitu a nechápu, kam na to sakra někdo chodí. Tohle se prostě tutově vyrovná zahraniční tvorbě a rozhodně spoustu zahraniční tvorby překoná. Jde o takový mix fantasy, mystery, hororu… Nevím, čeho všeho, ale mám pocit, že skoro všech žánrů :D Každopádně to neskutečně dobře funguje a mám pocit, že si tam každý najde to svoje. Někdo třeba méně, někdo více, ale stopro najde. Je to trochu creepy, tajemný a občas celkem (hodně) drsný, takže se připravte, pokud na to moc nejste, ale stojí to za to.
Kniha je neskutečně čtivá a ručím za to, že se nebudete moci odtrhnout. A víte, co nechápu? Jak to ta Katka dělá, že vždy píše o nadpřirozených věcech, které by se zdárně neměly nikdy stát, ale já ji to nějakým způsobem neskutečně baštím a po nějaké době vážně začnu věřit, že se to stát může, nebo že se to dokonce už stalo.
Neskutečně dobrá práce, smekám a smekám i před autorkou té boží obálky!
Tohle bylo megaboží a metál si Katka zaslouží hlavně za tu atmosféru. Takové Žítkovské bohyně vibe a matrixovým bílým králíčkem... (Jop, já vím, že to nesnášíte, když něco k něčemu přirovnávám, ale peču na vás!) Nebudu vám to vůbec popisovat, neřeknu vám o té knížce ani ň, ať vám to nekazím, jen vám teda vysvětlím, proč 4 z 5. Je to kvůli žánru. Já jsem strašpytel. Nemůžu se dívat na strašidelné filmy a seriály, horor jsem neviděla od dob Blair Witch, na stezku odvahy by mě nedostali ani párem volů, lekám se vlastního stínu... Takže tohle bylo totálně mimo moji komfortní zónu. Jako mystery jsou Noci běsů na zlatou olympijskou, úplně to vidím jako HBO minisérii, kde bude hodně tmy a mlhy, fakt si myslím, že je to zatraceně dobrá kniha. Ale já jsem kvůli ní včera nespala! (Jo, abyste se zas nebáli to otevřít, ono to zas takový horor není, to je fakt spíš tím, že já jsem máčka....) A ještě 2 věci k tomu mám: 1. Až uvidíte obálku, tak padnete pod náporem úžasnosti, už teď vám říkám, že to bude HumbookAwards 2019 za nej cover, 2. Tohle je ještě míň YA než Sára Lindertová... vůbec to nestrkejme do škatulek a pojďme tomu říkat mystery-fantasy-lehce-horor-společenský-detektivní-román. Za mě je to čtení pro starší čtenáře a i ty, co young adult vůbec nečtou.
Štítky knihy
čarodějnice horory česká fantasy pohané, pohanství vesnice noční můry pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2019 |  Zmizení Sáry Lindertové |
| 2020 |  Noci běsů |
| 2022 | Technické památky českých zemí |
Líbil se mi námět Slovanské mytologie, ale konec byl strašně useknutý.. Taky bych přidala tak 100 stran :)