Nemilovaní
John Saul
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/125407/bmid_nemilovani-Nu2-125407.jpg
4
201
65
Kevin ze svého rodného města před lety utekl i proto, že se jmenovalo stejně jako on: Devereaux. Jeho předci je založili k velké slávě, ale město nakonec zpustlo stejně jako jeho rod. Spornou slávu připomíná už jen zchátralé rodové sídlo, které obývá poslední strážkyně tradic Helena Devereauxová: Kevinova zlá, sobecká a egoistická matka. Nyní však tato tvrdá žena umírá a ještě než opustí tento svět, chce vidět syna. A Kevin jede s celou svou rodinou zpátky na jih, skoro proti své vůli, jako by ho tam cosi táhlo. Proč se znovu a znovu sám sebe ptá, zda se odtamtud vrátí? Ihned po příjezdu shledá, že dům je stejně tajemný a zlověstný jako jeho obyvatelka. A nic se na té ponuré atmosféře nezmění ani po Helenině smrti. Jako by dům nasál všechny hrůzy a bolesti, které se v něm odehrály, a teď je předkládá pozůstalým. Starobylé zdi nastolují bolestné vzpomínky na nevyřešené vztahy, v nichž zoufale chybí láska. A Kevin má neodbytný pocit, jako by jeho matka stále žila...... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2012 , DominoOriginální název:
The Unloved , 1988
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Zlo a odhodlání čiší z matky Devereauxové. Dětský pokoj je místností, kterou netřeba navštěvovat. Kdysi byl Margueritin, pak Kevinův. Od té doby je neustále zamčený. Co se tam skrývá? Anne to tam neuvěřitelně táhne. Čím víc mu ostatní jakoby mimochodem, ale zároveň okatě, nevěnují pozornost, tím větší má k němu Anne nutkání. Je obtížné hodnotit situační jednání Anne a Kevina. Ale líbí se mi, je to takové tak akorát, bez přehánění. Věci, které se běžně stávají, situace, ke kterým běžně dochází. A horor po malých krůčcích přichází. To je ten nejlepší základ; netušeně, za zcela běžných situací a okolností, bez utkvělé pozornosti (kdy už to začne?).
Jsou zde vztahové propletence, které se zvláštně dějí a jsou popisovány tak, že jim rozumíte a věříte tomu, co se předkládá. Nebo jste ochotni tomu uvěřit. Vše ale může být jinak a zřejmá něčí potřeba může být potřebou někoho jiného. Všechny zvuky domu si začínají osvojovat a některé přichází jako nové.
Při četbě přemýšlím nad Marguerite, jak se na každého svěřence hrozně upíná. Téměř si myslím, že to zlo, zde zpočátku jakoby nechtěné, přináší ona. Marguerite potřebovala svoji matku, potřebovala své žákyně - baletky a potřebovala svého bratra Kevina. Upnula se na Julii, která jí je podobná a připomíná jí své dětství a promarněné schopnosti. Aby měl její život smysl a aby žila, podbízivě se upnula na každého. Tím dělala každému ze života peklo a každý, kdo s ní musel jednat, hledal cesty a východiska, jak s ní vyjít, aby naznal co nejmenší úhony.
Manipulovala.
Ovládala.
Žila životem jiných.
Parazit.
John Saul patří mezi zastánce klasického hororu a jeho knihy se dnes vyskytují již vzácně. Myslím, že Oko za oko: Panenka, je toho důkazem.
Kniha sa čítala veľmi dobre, nevedela som sa od nej odtrhnúť a musela som ju za jeden večer dočítať. Pravdou je, že príliš hororové to nebolo, no Nemilovaní priniesli potoky krvi, napätia a prekvapení. To,ako sa Kevinova sestra mení je fascinujúce a John Saul nesklamal. Tie staré sídla majú skrátka veľkú moc a dokonalý priestor na šialenstvo.
Příjemné překvapení. Za horor bych to neoznačila, spíše thriller. A to velmi dobrý. Vývoj hlavní postavy tetičky je strhující. Kevinova rodina mě trochu iritovala, nebo to spíše bylo překladem..? Až na Jeffa, ten byl akční, rozhodný, se mi ostatní zdáli tak nějak vláční, ukňouraní...Atmosféra izolovaného ostrova, spalujícího vedra a celkově tolik rozdílného, chudého jihu v kontrastu s bohatstvím kdysi otrokářského rodu skvěle příběh podbarvuje.
Hororů jsem se už docela přejedl, takže nijak tuto knihu neobdivuji. Cením si toho, že autor nesáhl po nějakých nadpřirozenostech, všechny činy a události jsou vysvětlitelné. Pro mne tedy nic moc, tím však neberu dalším radost z této hrůzy.
(SPOILER) Tato kniha byla super, sice trochu pomalejší rozjezd, ale pak to byla pecka. Tetička ve skrytu duše magorka, to prostě chceš :D chvilkama jsem si sice připadala jako u sledování GoT :D ten umře, ta umře a už jsem se lekla, že umřou všichni :D určitě vyhledání i jiné knihy autora :)
Johna Saula znám, mám jeho knihy ráda, v mnoha ohledech se podobá Kingovi a když se Nemilovaní objevili v akci, neváhala jsem. Kniha mě šíleně překvapila svým spádem. Jednoduše wow.... Velmi nečekané události, dost depresivní děj a celkově úžasné hororové počtení. Tahle knížka si zaslouží víc pozornosti než se jí dostává. Rozhodně doporučuji!
Od autora se mi líbila série The Blackstone Chronicles, proto jsem si chtěla přečíst i jiné dílo. A byla to síla! Příběh je zasazen do ospalého zapadlého jižanského městečka s otrokářskou minulostí, jehož hlavním bodem je staré rozlehlé sídlo zakladatelů rodiny, které stojí na ostrově ovlivňovaném živly - velmi vděčné místo pro zápletku. Děj se rozebíhá pomalu, autor důkladně představuje místo a buduje vztahy mezi postavami. Příležitostně je tam náznak něčeho nadpřirozeného, který je však velmi nejednoznačný. Zhruba od poloviny už čtenář ví, co se odehrává, a může jenom zírat. Rozhodně se nejedná o odpočinkovou četbu, kniha je dosti deprimující, a při jejím dočítání je vhodné připravit si k ruce něco sladkého na zklidnění nervů.
Tato kniha se mi dlouho povalovala doma a knihu jsem získal tím způsobem, že jsem v minulosti provedl výměnu knih. Myslím si, že jsem výměnu provedl s Ivou Dudekovou. Knihu hodnotím na 100 %.
Kniha patří do žánru horor, takže jsem měl trochu obavy, aby mne kniha bavila. V minulosti se stalo, že pokud jsem se začetl do tohoto žánru, tak mne kniha neoslovila a jednoduše řečeno jsem se ztrácel v ději, neporozuměl jsem hororovým prvkům, které se v knize vyskytovaly. Tato kniha se četla dobře, všemu jsem porozuměl, v knize se vyskytovalo napětí a strašidelná atmosféra. Když se kniha blížila k závěru, odhadl jsem správně, jakým směrem se bude příběh vyvíjet, což není vždy u mně pravidlem v tomto žánru. V závěru bylo všechno srozumitelně vysvětleno. Knize by se daly vytknout nějaké drobnosti, ale celkově se dá říci, že se mi příběh líbil.
Má druhá kniha od Johna Saula zakoupená po dobré zkušenosti s Utrpením neviňátek. Velmi čtivě psaná knížka, která mne vtáhla do děje a nenechávala přestat číst. Doslova jsem se stala součástí příběhu rodiny - manželů se dvěma dětmi, kteří přijeli navštívit svou velmi svéráznou a nepříliš pohostinnou babičku a milou tetu, navíc do téměř strašidelného domu. Již na začátku je jasné, že jejich pobyt na tomto místě bude velmi zajímavý a nelehký, což se postupně začne také ukazovat. Oceňuji čtivost, napínavost a v podstatě reálné hororové scény. Na rozdíl od Utrpení neviňátek je závěr sice otevřený, ale pro čtenáře daleko jasnější. Skvělé počtení.
Knihu jsem četla už dvakrát a pokaždé jsem chvilkami nedýchala. Má to děj, je to napínavé.
Příběh se moc hezky četl, měl takovou zvláštní strašidelnou atmosféru.. Jen jsem se bála, že autor nenechá nikoho naživu, ale naštěstí tomu tak není, ale nechci nic prozrazovat, přečtěte si knihu sami :) ... Dokážu si představit, že by byl příběh zfilmován jako horor :) ... Ráda dám 5 * a autora si dám do oblíbených autorů :) ....
Kniha se mi líbila. Četla jsem i jiné knihy od autora. všechny se mi četly výborně. Kdo má rád horory, tak vřele doporučuji.
Za mě super, přečetla jsem ani nevím jak. Nemohla jsem se odtrhnout. Jediné co mi na knize vadilo byly postavy co byly zavražděny. Jen tak bez žádné reakce. Ale jinak super. Stále jsem čekala co se nakonec z Marguerite vyklube a jak to dopadne. A trochu předvídatelný osud Julie.
Vrahovo šílenství bylo popsáno tak věrohodně, že mě z toho mrazilo. Ale rozčilovalo mě, že 8letý kluk byl jediný, kdo pochopil, co se děje (nebo že se vůbec něco podivného děje). Lidi tam mizeli a umírali jak na běžícím páse a nikomu to nebylo divný. U nejmenovaného počtu nezvěstných (a následně i mrtvých) puberťáků měla policie vždy vysvětlení stejné: zapomněli na čas, zůstali u kamaráda a určitě se co nevidět vrátěj domů. Vrahoun mluvil úplně z cesty, ale to bylo tím, že "nebyl ve své kůži". Odhalen byl vlastně až ve chvíli, kdy už pomalu nebylo koho zabít.
Velice mi to připomnělo film Psycho, takže nic moc nového a originálního. Napínavé to ale bylo až až. Dávám tři hvězdičky.
Tohle se dá popsat jen jedním slovem: Horor. Komu se nelíbí, že je to brutální, tak ať hledá v jiném žánru.
Příběh hezky běží, celé je to napínavé až hrůza a překvapení je tam také nespočítaně.
Štítky knihy
smrt napětí horory strašidelné domy
Autorovy další knížky
| 2012 |  Nemilovaní |
| 2011 | Utrpení neviňátek |
| 2012 |  Trest pro hříšné |
| 2008 | Noční můra |
| 1999 | Temnota |
Kniha mě bavila, příběh měl neskutečně dobře vykreslenou ponurou atmosféru. Velice napínavé čtení :-)