Někdo se dívá
Ira Levin
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26013/bmid_nekdo-se-diva-jdy-26013.jpg
3
98
10
Originální thriller o tom, že vševidoucí nemusí být v případě obyvatel jednoho přepychového manhattanského mrakodrapu jen Bůh, ale také někdo mnohem konkrétnější a možná nebezpečnější.
Přidat komentář
Jak ve většině případech bývá lepší kniha, tak tady se mi osobně víc líbí právě film. Kniha je psaná er-formě, styl mi upřímně moc nesedl, ale vzhledem k tomu, jak je stará, se vlastně ani nedivím. Chybělo mi větší napětí a ta mrazivá, jiskřivá atmosféra, kterou jsem cítila u filmu. Ale přečtení určitě nelituju.
Napínavý příběh z New Yorku, který má prvky hororu. Hlavní hrdinkou je devětatřicetiletá Kay Norrisová. Nedávno se rozešla se svým partnerem a chtěla za sebou nechat všechny vzpomínky na společný život. Rozhodla se přestěhovat do nového bytu, který se nacházel v supermoderním newyorském věžáku. Netušila, do čeho jde.
Maitelem domu byl mladý, pohledný 26-ti letý muž. Byl posedlý moderním kamerovým systémem, který zakoupil za závratnou cenu a instaloval jej do vedlejšího bytu, který prohlašoval za pronajatý člověkem, který v něm málokdy bydlel.
Tímto systémem sledoval všechny obyvatele 21 poschoďového věžáku.
Po odevzdání bytu nové majitelce Kay Norrisové, se zaměřil zvláště na ni. I když byla starší než on, moc se mu líbila a připomínala mu známou herečku They Marshallovou, která zemřela ve čtyřiceti letech.
Příběh pokračuje romantickým vzplanutím lásky mezi ním a Kay. Odkrývá hluboké tajemství psychiky člověka. Občas má až charakter hororu.
Dobře se četl. Závěr byl dost otřesný, ale dal se předpokládat, že romantická láska založená na podvodu a tak otřesném porušení soukromí člověka, vlastně všech obyvatel 41 bytů, nemůže skončit dobře. Nehodnotím ho plným počtem hvězdiček, ale tři až čtyři si zaslouží.
Musim říct, že mi to vůbec nebavilo a ač je knížka poměrně útlá, tak 150 stran se tam nic nedělo a jakš takš něco se začlo dít až na posledních 30 stranách.
Možná i díky krátkosti knihy jsem se nedokázal sžít nebo soucítit s jakoukoliv z postav a jejich osud mi byl vcelku lhostejnej.
Na knížku jsem se moc těšila, protože Rosemary i Paničky se mi moc líbily, ale ať se snažím sebevíc, nedokážu se začíst. Řekla bych, že je to hlavně chyba překladu, který vypadá jako od stroje. Je velká škoda, že se překladu neujal někdo, kdo umí lépe pracovat s jazykem. Nejvíce ze všeho mi vadilo "Jsem srdce New Yorku.", protože předpokládám, že v původně verzi to bylo "I ♥ New York." Dám knížce šanci ještě v angličtině.
Teď odložím veškeré mé amatérské pokusy o literární kritiku i mé čtenářské nároky. Já chci ten byt! Samozřejmě bez kamer a úchylných sledovacích systémů.. S černě obloženou koupelnou a výhledem na Manhattan.. A klidně tam na mě může ve sprše čekat i modrooký Pete.
Někdo se dívá je rozhodně nejhorší kniha od Levina, kterou jsem četla. Přesto jsem ráda, že jsem si ji přečetla..
Naprostá příšernost. Je placený od slova? Nedokáži se tím prokousat, sem se z toho málem osypala.
Kniha Někdo se dívá mě přesvědčila, abych se podívala na film (nebo to bylo naopak...to je jedno). Nicméně s lítostí musím uznat, že ačkoli ve filmu hrála Sharon Stone s jedním z bratrů Baldwinů (což automaticky filmu moc bodů nezískává) a většinu času byli nazí (a body už se načítají), tak byl nejspíš o chlup lepší než celá kniha (což je hrůza! vzhledem k výše uvedenému).
Pan Levin to uměl mnohem lépe, takové plýtvání potenciálem...smutné...na druhou stranu, kniha jistě stojí za přečtení, i když mě teď zrovna nenapadá proč...pardon!
Štítky knihy
sexuální úchylky zfilmováno pronásledování mrakodrapy Manhattan (New York)
Autorovy další knížky
| 1976 |  Rosemary má děťátko |
| 2010 | Stepfordské paničky |
| 1997 |  Rosemary a její syn |
| 1994 | Ten báječný den |
| 1982 | Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky |
Další kniha od autora, který měl zajímavé nápady ve smyslu námětů, leč ne vždy se mu povedlo je přetavit ve skvělé romány. V mých očích se mu to povedlo vlastně jen v jediném případě dílku o Rosemary, zbytek přečtených jsem shledal tak nějak v průměru nebo lepším průměru. Ke Sliveru jsem proto přistupoval bez větších očekávání i vzhledem k shlédnutí ( už teda zaprášenému ) stejnojmennému filmu, kde si veškerou pozornost pro sebe strhává hanbatě okouzlující Sharon. Výsledek šmíráckého thrilleru opět vidím v lepším průměru, Ira mohl z námětu vytřískat víc se smyslu krvavější konfrontace, závěrečné kočičí zúčtování s voayérem beru s pousmáním - 65 %