Návrat odnikud
Libor Hörbe
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/121925/navrat-odnikud-121925.jpg
5
9
9
Soubor desíti povídek je charakterizován faktem, že ve všech se napínavý příběh „na poslední chvíli“ nějakým zásadním způsobem obrací k nečekanému závěrečnému rozuzlení. První a předposlední povídka mají detektivní charakter. Pro všechny příběhy je příznačné, že se odehrávají sice v současnosti, ale v blíže neurčeném prostředí. ... celý text
Přidat komentář
Milé překvapení. Autor opravdu umí psát. Povídky čtivé, napínavé a často překvapující. Výhrady bych našla, ale jsou to drobnosti. Plus jsem asi ne vše pochopila- více viz diskuse.
Nejvíc se mi líbil Poslední dobrý skutek a Návrat odnikud. U obou jsem měla své teorie, které se měnily, ale stejně nakonec bylo vše jinak :)
Velmi vydařené povídky. Každá jiná, každá s překvapivým koncem. O lidech, jejich činech a jejich svědomí. Ještě mám slzy v očích.
Musím dát plný počet.Každá povídka originál,každá mne bavila.A ještě navíc pojmenování osob a míst,kde se příběhy odehrávají.To bylo také velmi neotřelé.Kdy bude mít autor nějakou novou knihu.
Povídky nečtu - považuji je za něco podřadného, pouze o stupinek lepší než články v bulváru. Tuto knihu jsem vyhledala záměrně, poté co jsem objevila prvního českého spisovatele, ze kterého jsem upřímně nadšená. Náhodou jsem narazila na Dvanáct šancí na nevěru, která se mi mooc líbila a měla jsem potřebu přečíst si něco dalšího. Návrat odnikud mne rozhodně nezklamal. Autor je skvělý vypraveč a rovněž témata mi přijdou hodně opravdová, hlavně ze života, žádná přehnaná romantika, hrdinové obdaření téměř nadpřirozenými schopnostmi apod. Povídky na sebe nenavazují, dvě mají detektivní charakter a podle nejdelší, je celá kniha nazvána. Mně se nejvíce líbila povídka o stopaři, ale v knize není žádná slabá, všechny jsou výborné. Kniha ve mně zanechala " obtisk" ( i několik dní po přečtení se mi vrací na mysl a přemýšlím si o nich) a tak poznám skvělý kousek. Jediné co doopravdy nechápu - proč jsou u nás vynášení spisovatelé (Třeštíková, Hartl, Viewegh), kteří si to podle mě nezaslouží, a tento kvalitní autor je leta opomíjen.
A do třetice pan Hörbe a je mi moc líto, že zatím nic dalšího nenapsal, protože jeho vyprávění fakt nemá chybu! Dokladuje to i tato kniha deseti povídek. Podle mě je napsat dobrou povídku neskutečný kumšt. Na omezeném prostoru nesmí nic chybět ani přebývat - a přesně tak to tady je. Malinkaté nesrovnalosti by se našly třeba v povídce Schovka, trochu komplikovaná je zápletka v povídce Údolí. Vychytaná je povídka Sen, povídky Cesta za otcem a Kamarádi mě rozsekaly. Příběh Kamarádů je přitom poměrně často zmiňovaný, frakventovaný, ale ten vypravěčský um, ta síla podání z toho dělá úplně jiný zážitek.
Odhadla jsem závěr jen jedné jediné povídky, předposlední. To už jsem tak trochu autora "prokoukla" a tušila jsem, kudy se to bude ubírat. Jinak opravdu překvapivé, nevšední a nepředpokládané závěry.
Zkrátka super. A škoda, že mi už žádný Hörbe teď neleží na nočním stolku :-((