Náboženství pro ateisty
Alain De Botton
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/108539/bmid_nabozenstvi-pro-ateisty-mpK-108539.jpg
4
20
3
V roce 2006 se na anglosaském knižním trhu nečekaně rozhořela válka o náboženství: známý evoluční biolog Richard Dawkins ve svém bestselleru Boží blud napadl jménem vědy a racionality víru v jakoukoli vyšší moc a strhl lavinu publikací, v nichž si vědečtí racionalisté ostře vyměňovali názory s obránci náboženství a jeho společenské role. V České republice, kde role víry, zvlášť organizované, zůstává slabá, mohla Dawkinsova kniha sotva vzbudit podobný rozruch; Alain de Botton nahlíží problém z odlišné, pro ateistu provokativnější pozice a ptá se, co může náboženství přinést těm, kdo odmítají přijmout jeho doktrínu. V deseti kapitolách se autor zabývá architekturou, uměním i mezilidskými vztahy a dokládá, že nedogmaticky vnímaná náboženská tradice nám může i v sekulární společnosti pomoci k plnějšímu a lidštějšímu životu.... celý text
Fejetony, eseje Náboženství Literatura naučná
Vydáno: 2011 , Kniha ZlínOriginální název:
Religion for Atheists: A non-believer , 2012
více info...
Přidat komentář
Taková trochu zbytečná kniha. Ne že by autor správně nediagnostikoval problémy současného člověka, ale nevím úplně přesně, jaká je cílová skupina. Věřící, jak už z titulu plyne, to nebudou, stejně jako lidé, kteří vnímají to, že je něco přesahuje, ale nepotřebují k tomu být někde organizovaní. Jenže, upřímně řečeno, ateistu tato knížka o užitečnosti "náboženství bez Boha" taky těžko přesvědčí.
Ale jako analýza docela slušné.
Knížka plná zajímavých myšlenek, která rozhodně stojí za přečtení! Místy ovšem autor dává příliš mnoho příkladů a trochu mi to zavání onanií nad vlastními vědomostmi. Proto za mě o jendu hvězdičku méně. Jinak ale doporučuji všem. Dalo by se říct - nejen přečíst :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2010 |  Architektura štěstí |
| 2008 |  Lekce z lásky |
| 2010 | Umění cestovat |
| 2010 | Útěcha z filozofie |
| 2011 | Náboženství pro ateisty |
(SPOILER) Náboženství, přestože ho moderní doba zavrhuje jako zastaralý přežitek, má v sobě tisíce let osvědčenou metodologii, kterou můžeme jako ateisté zkoumat a oceňovat. Jde o setkávání blízkých lidí, sdílení rituálů, studium materiálů k prospěchu v praktickém životě, nikoli pouhé bezbřehá a nahodilá četba. Vnímání náboženských uměleckých děl skrze prožitek a cit, ne jen jako exponáty z nějakého století. Je paradoxní, že křesťanství je mnohem přízemnější v nárocích na člověka a uplatňuje na něj přísná a jasná pravidla. Kdežto sekulární člověk žije v iluzi, jak mu věda a výzkum zajistí spokojenost. Je zajímavé srovnání protestantských a katolických měst. Obklopení dobrou architekturou má pozitivní vliv na člověka. Církev jako instituce také ukazuje, jak je možné zasáhnout masy lidí, přesahuje síly romantického jednotlivého myslitele. Autor této knihy píše moc hezky a snaží se skloubit antipatie k nadpřirozené stránce náboženství. Protože my ateisté jsme také lidé a protože máme také mozek, můžeme pojmout náboženství jako něco svým způsobem dobrého.