Na dně
Helle Helle (p)
Příběh nového románu úspěšné dánské prozaičky začíná na opuštěné autobusové zastávce na jednom z dánských ostrovů, kam se nazdařbůh vydá hlavní hrdinka knihy, dvaačtyřicetiletá spisovatelka, v touze po místě, „kde by si mohla pěkně poplakat“. Před blížící se vichřicí ji zachrání John a Půťa, svérázná dvojice místních obyvatel, nerozpakující se nejen přijmout ženu pod vlastní střechu, ale rovněž ji po svém začlenit do rutiny vlastního každodenního života. Ve svém charakteristicky úsporném, ale přesném ohledávání současných mezilidských vztahů vytváří i tentokrát Helle Helle na malé ploše komorně pojatého příběhu mnohovrstevné drama provázené řadou otázek, jejichž zodpovězení ponechává na čtenáři: říkáme sami sobě o vlastním životě a jeho prohrách celou pravdu? Lze zapřít to, kým jsme doposud byli, a začít skutečně znovu? A uvědomujeme si ve svém trápení, že naši bližní mohou být stejně zranitelní jako my sami?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2012 , PasekaOriginální název:
Ned til hundene , 2008
více info...
Přidat komentář
Neznámá žena s kufrem ve sněhové vánici na konečné autobusu, kde se jí ujímá milá manželská dvojice a během týdne ji naprosto nenásilně včlení do všedního běhu své malé tamější komunity. Skok do paralelního života, zapletení se do cizích vztahů...až k (pro mne) trochu ujetému, neukončenému konci.
Současný děj, naplněný lakonickými popisy a všedními, povrchními hovory postav "o ničem" střídají odstavce se stejně lakonickými náznaky minulosti, vedoucí ženu k útěku ze svého života. Lehce tajemná atmosféra, humor suchý a hořký, bezemoční komentáře, za kterými lze o to silněji cítit apatii, smutek, vyhoření, prázdnotu, zoufalství... Nejzajímavější na knize je, co v ní vlastně není:)
Zvláštní, ale vůbec ne špatné. 3,5*
Z knížky jsem byla nadšená. Atmosféra malého dánského města skvěle vystižena i všední starosti místních lidí. Chystám se číst další knihy této autorky. Bohužel jsou těžko k sehnání.
Autorka mi je velmi sympatická a je nadaná!
Autorka píše typicky skandinávsky úsporným stylem, což někomu nemusí vyhovovat, ale já jsem to jako nevýhodu rozhodně nebrala. Děj vypráví o úplně obyčejných věcech, což je pro literaturu skoro až neobyčejné. I přesto se v díle dá najít spousta skrytých symbolů, které člověk třeba hned nepochytí. Já za největší symbol považuji ostrov, na který se hlavní postava snaží dostat. Považuji ho za symbol toho, že jsme si izolování a navzájem si vzdáleni i přes fyzickou blízkost.
Opět u mě tato autorka zabodovala. Cizí žena vstoupí do života jednoho páru... a co se stane dál? Zdánlivě strohý popis běžného každodenního dění, jídla, procházek, venčení psů, lelkování, rozhovorů o ničem vygraduje ve finále, ze kterého mrazí. Hlavní hrdinka se cítí být "na dně", a i když se vlastně "nic neděje", z jejích úvah sálá tíseň, která se přenese i na její hostitele. Tato autorka píše zvláštně, aniž by o emocích psala, dokáže je u čtenáře vyvolat. Připadá mi, že každý čtenář si může vyložit po svém, jaká je hlavní myšlenka příběhu. Já tuším mezi řádky vzkaz, že rovnováha našich životů je velmi křehká, a nelze schovávat kostlivce ve skříni navždy. Níže někteří píší, že je to "o ničem". Jenže ono jde ve skutečnosti o hodně, jen nesmíte čekat, že vám všechno autorka naservíruje, je třeba číst mezi řádky.
Zajímava kniha, která překonala očekávání. Pokud si chcete uvědomovat jak křehcí mohou být lidé kolem vás a jak zranitelní jste vy samy, mohu jen doporučit. Navíc se kniha dá přečist za jedno odpoledne či večer.
Já to neumím popsat, je to kniha o ničem,a přesto se mi pěkně četla, uklidňovala mě a na konci jsem měla divný pocit, jako při hororu...
Na to, že severská literatura je mi ze všech nejbližší, tady nějak nevím......pro mě 120 stran prakticky o ničem.
Štítky knihy
přátelství deprese dánská literatura osamělost
Autorovy další knížky
| 2017 |  Tohle jsem měla napsat v přítomném čase |
| 2021 | Ony |
| 2016 | Jestli chceš |
| 2012 | Na dně |
| 2008 | Ženy bez mužů |
Kniha Na dně je v
| Přečtených | 81x |
| Čtenářské výzvě | 20x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 12x |
| Chystám se číst | 30x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 2x |
120 stran o ničem. Styl psaní.....hrůza; ale je to jen můj názor, věřím, že si i tato kniha svého čtenáře najde. Mnohdy je to taky o načasování, kdy po jaké knize sáhneme. A já asi na tuto knihu nebyla zrovna naladěná. Řekla bych, že to zkusím znovu, abych nepopírala předchozí větu; ale....nezkusím.