Můj policista
Bethan Roberts
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486389/bmid_muj-policista-Yeo-486389.jpg
4
172
40
Marion a Tom se poznají v 50. letech v Brightonu. Učí ji plavat, jemně ji ve vodě nadnáší ve stínu slavného městského mola a Marion se zamiluje. Je přesvědčená, že pro fungování jejich vztahu to bude stačit. O několik let později potkává Tom poblíž brightonského muzea Patricka. Patrick je okouzlen a otevírá Tomovi bránu do nového, okouzlujícího, sofistikovaného světa umění, cestování a krásy. Tom je policista a v této době je pro něj bezpečnější oženit se s Marion a s Patrickem se setkávat tajně. Oba milenci se o něj musí dělit, dokud to jednoho z nich nezlomí. V tomto sugestivním portrétu Anglie 50. let Bethan Roberts znovu představuje skutečný milostný trojúhelník policisty Boba Buckinghama, jeho ženy a spisovatele E. M. Forstera. Je to hluboce procítěný příběh o vášnivé vytrvalosti lásky a o zkáze, kterou způsobuje represivní společnost.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , Ikar (ČR)Originální název:
My Policeman , 2012
více info...
Přidat komentář
Marion se zamiluje do Toma, ale jeho sestra jí nastíní, že jejich vztah asi nebude fungovat. Tom se stále hledá...Důležité je připomenout, že tento děj začíná v 50. letech minulého století v Británii. Nejen tam o homosexuální orientaci se nesmělo mluvit. Tom je zaměstnán u policie, Marion ve školství, protože již pracují, mohou se vzít. Do života jim vstoupí starší muž Patrick a Marion se "musí " s nim dělit o Tomovu lásku. Patrick je za "své chování" zatčen a ve vězení pracuje jako knihovník. Kniha je psaná jako deník všech tří osob. Jak dopadne tento milostný trojúhelník nebudu prozrazovat. Bylo mi ve finále líto všech tří, možná kdyby žili v jiné době, dopadlo by to úplně jinak. Kniha byla pro mě zajímavá, i když toto téma nevyhledávám.
Podle anotace jsem se těšila na emotivní příběh, ale ve finále byla knížka taková nemastná neslaná. Velká část příběhu je z pohledu Marion, která mi už od první chvíle byla nesympatická. Začátek knihy se rozvlekle věnuje jejímu dospívání a neustálému přemítání nad jejím vyvoleným. Právě s postavou Toma mám největší problém, protože ačkoliv na něj nahlížíme z pohledu dvou osob, ve finále jsem měla pocit, že toho o něm vlastně moc nevíme. Marion i Patrick vykreslili Toma každý podle sebe, ale skutečný Tom a jeho pocity a myšlenky nám úplně unikají. Myslím, že právě kvůli tomu jsem příběhem jenom tak proplouvala a ve finále mě osudy postav zanechaly chladnou.
Kniha mě zaujala. Pohled dvou lidí na jednoho muže. Pohled ženy a muže. Oba milují toho samého. Je otázkou, co by s knihou udělal pohled osoby, o kterou usilují dva lidé. Tímto zůstávají určité věci nevyřčené a musí si je čtenář domýšlet. Knihu jsem s přestávkami četl docela dlouho. Ale když už jsem se do ní nakonec začetl, příběh svištěl ke svému konci, který by možná nemusel být tak moc otevřený,--- ale zároveň chápu záměr autora knihy...
Je to silný příběh o zakázané lásce dvou mužů, který se odehrává v Británii 50. let. Kniha byla zajímavá, ale znovu jí číst nebudu.
Trošku mi chyběl pohled Toma, jeho city a pocity by mi přišly nejzajímavější. Ale i tak zajímavá a napínavá kniha.
"for a policeman, you're very romantic"
"for an artist, you're very afraid"
Nevím, zda někdy tvůrcům filmového zpracování odpustím vypuštění druhé části tohoto citátu, protože se, dle mého, jedná o jednu z nejkrásnějších pasáží celého díla. Díla o zakázané lásce v nelehké době a také díla, na které jsem si poprvé troufla celé psáno anglicky.
Ocitáme se v Brightonu 50. let při setkání učitelky na základní škole, Marion, a policisty Toma.
Marion má pro bratra své nejlepší přítelkyně oči už několik let a konečně se jí dostává příležitosti, aby s ním trávila svůj volný čas, protože se scházejí na lekcích plavání, které jí vysportovaný Tom ochotně poskytuje. A Marion mu podléhá čím dál tím víc. Je přesvědčená, že je ten pravý a musí se za něj vdát, aby byla šťastná.
V této době se Tom shodou okolností setkává s pracovníkem brightonského muzea, Patrickem. Patrick je jím naprosto okouzlen a ukazuje mu úplně nový, okouzlující, sofitistikovaný svět umění, cestování a krásy. Ale také něčeho, za co ještě do nedávna hrozilo vězení.
Pro Toma je bezpečnější oženit se s Marion a schůzky s Patrickem se konají tajně. Ale jako žádný milostný trojúhelník, ani tento nemůže vydržet a Marion postupně zjišťuje, jak je to s jejich rodinným přítelem doopravdy.
V 342 stranách se seznamujeme s upřímnou zpovědí Marion, která se prolíná vzpomínkami jak jí, tak Patricka. Vidíme rozkvět mladé lásky a stejně tak i její strmý úpadek, stejně jako bolestnou skutečnost, která se odehrává v uličkách za bary po setmění.
V tomto sugestivním portrétu Anglie 50. let Bethan Roberts znovu představuje skutečný milostný trojúhelník policisty Boba Buckinghama, jeho ženy a spisovatele E. M. Forstera.
Tohle bylo bolestně nádherné. Počáteční vyprávění z pohledu Marion bylo trochu o ničem, ale jakmile přišel na scénu Patrick, celé se to rozjelo. Je ale pravdou, že postava Marion mi byla trnem v oku celý příběh.. Za mě nejvíc negativní postava.
No tuto knihu jsem dočetla ,zrovna když bulvár plní titulky o odhalení sparťanského fotbalisty.Takže o tom víc přemýšlím(i on si pořídil ženu a dítě).Není to pořád stejné?.Knihu jsem dost louskala ,a trochu se do toho nutila.Chtěla jsem to dočíst,ale zase mě to trochu nudilo a rozčilovalo.Takže asi fajn ,když vás to nutí přemýšlet?
Jsem plná protichůdných pocitů. Ale musím dát plný počet hvězdiček. Autorka zpracovala s velkým citem ne zrovna lehké téma. V podstatě jsem nevěděla, koho více litovat. Nejvíce zápornou postavou mi přišlo, že je Tom. Ale i on se choval a jednal tak, jak mu doba dovolila.
Bylo to čtivé a plné emocí. Chyběl mi pohled Toma a také co se stalo mezi koncem vyprávění Patrika a začátkem vyprávění Marion. Za mne teda je nejhorší z nich Tom.
Z knihy mám trochu rozporuplné pocity. První část popisována z pohledu Marion se mi četla dost obtížně - byla zdlouhavá, nezáživná. Pak ale přišla část druhá z pohledu Patrika a ta mě naopak dost chytla a zaujala - hlavně život homosexuálů v té době, kde se scházeli a jak se museli skrývat. Žádná postava v knize není ani černá ani bílá, každý má nějaký škraloup a dělají chyby. To na knize ocenuji. I když bych mohl odsoudit čin Marion, svým způsobem ji chápu.
Tak tohle bylo překrásné a opravdu hodně dojemné.
Knihu Můj policista, nebýt obrovského doporučení, bych nejspíš přehlédla. To by ale byla velká chyba!
Příběh se odehrává v 50.letech minulého století a sledujeme trošku netradiční milostný trojúhelník.
Styl psaní je čtivý, vše je napěchované emocemi a fandila jsem naprosto všem postavám!
Za mě prostě výborné čtení.
Nechápu nadšení nad knihou, vážně ne. Příběh byl tak rozvleklý, že jsem se silou vůle dotlačila do půlky a dál to vážně nešlo. Nejen rozplizlý příběh, ale i styl a jazyk tak vágní, že to bylo prakticky utrpení a vážně nechápu, co je na knize tak chválené. Hlavní postava i celý policista mi byly tak srdečně ukradení, že když jsem našla odvahu knihu nakonec odložit, spadl alespoň dvoutunový kámen ze srdce.
Od knihy jsem měla velké očekávání, jelikož ho mnoho lidí velmi chválilo. Bohužel se příběh dost vlekl a nedočkali jsme se žádného překvapivého okamžiku. Konec byl předvídatelný. Znovu bych si ji nekoupila, ale i přesto hodnotím 4 hvězdičkami, protože se kniha četla dobře a líbilo se mi střídání časových období.
Hlemýždím tempem se posouvá tento příběh milostného trojúhelníku, aniž by mne čímkoliv zaujal. Trojúhelníku v literatuře, a věřím ještě méně ve skutečném životě, nekonvenčního, neboť přítomní muži, nic proti nim, tak docela hetero nejsou, spíše naopak, jeden zcela. Takže moderní román, který se obvykle píše buď z blbosti, nebo za peníze. Nevím jak je to v tomto případě, ale pro mne naprostá bezobsažná minela, ostatním přeji hodně zábavy.
Väčšinou sa knihám obsahujúcich milostný trojuholník vyhýbam. Zväčša bývajú písané z pohľadu zmäteného naivného dievčaťa, ktoré sa nevie rozhodnúť medzi dobrým chlapcom a „bad boyom“ a už na strane sedem viem ako to dopadne. Anotácia knihy od Bethany Roberts však sľubovala niečo netradičné. A ono naozaj, námet knihy je veľmi dobrý, žiaľ spracovanie už menej. Kniha je rozdelená na päť častí, pričom tri sú rozprávané z pohľadu Marion a dve z pohľadu Patricka. Časti s Marion sú síce autentické, plné hnevu, ale túto postavu som si nedokázal obľúbiť. Je to veľmi nepríjemná, hysterická a panovačná ženská a síce jej emócie boli na mieste, nedokázal som s ňou súcitiť. Časti s Patrickom boli výrazne lepšie a aspoň trochu zvýšili knihe hodnotenie. Plusové body za vykreslenie atmosféry 50. rokov v Anglicku a silnú scénu vo väznici. Celkovo mi ale ten príbeh prišiel mdlý. Chýbalo tomu niečo, čo by človeka hnalo čítať ďalej. Erotické scény sa autorke tiež extra nevydarili. Snáď bude pripravovaný film lepší. Ak vás kniha láka, povedal by som, že za pokus to stojí, ale nečakajte zázraky.
(SPOILER)
Knihu jsem letmo zaznamenala na sociálních sítích a zaujala mne hlavně svojí anotací. Přiznám se, že byť je to poněkud povrchní, tak kvůli nic moc obálce a dost neurčitému názvu bych knihu jinak přešla. A přitom by to byla celkem škoda.
Obsahově i atmosférou je kniha jaksi ponurá, neutěšená a nabízí příběh, v němž vlastně nikdo nemůže vzhledem k okolnostem vyhrát. Je to určitě ale zajímavou sondou do nepřejícné doby a nepřejícných poměrů. Jelikož se autorka nejen inspirovala skutečnými událostmi skutečného milostného trojúhelníku, ale nastudovala si k tématu a době i další literaturu, může se čtenář i v něčem poučit. Zároveň je vidět, jak se doba od dob 50. let posunula kupředu (byť i dnes by se našly věci, které se dají zlepšit). V tom byla kniha pro mne zajímavá.
Postav mi bylo vlastně svým způsobem dost líto, protože se dostaly do patové situace, z níž zdánlivě nebylo úniku. Zároveň přiznávám, že mi trochu chyběl "třetí" pohled. Z milostného trojúhelníku k nám celou dobu promlouvají jen dva zúčastnění, což samozřejmě nemusí být pro většinu lidí problém. Ale sama za sebe musím říct, že právě z toho třetího chybějícího "článku" tohoto lidského řetězce jsem byla nejvíc zmatená a nevěděla, co si o jeho počínání myslet.
Autorka tu nicméně vytvořila kolem postav celkem zajímavé napětí, které mne udržovalo ve střehu a v potřebě pokračovat ve čtení dále. Chemie mezi mužskými postavami tu byla pro mne hodně uvěřitelná. Mezi Tomem a jeho manželkou byla chemie pro mne naopak chybějící, ale podle mne to jen dobře podtrhovalo to, že si Tom k manželce prostě ze své podstaty neuměl a ani nemohl najít bližší, intimnější cestu, která by se do toho jejich manželství promítla.
Důvod, proč nehodnotím naplno, je ten styl psaní. Nevím, do jaké míry je to dané originálem a do jaké míry překladem, ale faktem je, že se mi kniha zpočátku četla docela těžko - přišlo mi to trochu kostrbaté a chvíli mi trvalo, než jsem se do příběhu dokázala ponořit. Zároveň mi tu připadalo jako dost rušivý faktor to, jak moc často autorka používala spojení "můj policista" a "můj strážník". Ale to je prostě jen můj problém, někomu jinému by to samozřejmě vadit nemuselo.
Každopádně asi doporučit mohu, pokud je tohle typ literatury, který by vás lákal. Nevím, do jaké míry je tohle přelomové či hluboké dílo, ale pokud hledáte vztahovky a zajímá vás téma LGBT+ odehrávající se v dobách dřívějších, asi by vás to mohlo zaujmout.
Netradiční milostný trojúhelník. Pro mě letošní knižní objev, nemohla jsem knihu odložit, velké emoce a krásně napsáno. Doporučuji
Štítky knihy
Můj policistaKniha Můj policista je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 209x |
| Čtenářské výzvě | 40x |
| Doporučených | 12x |
| Knihotéce | 139x |
| Chystám se číst | 166x |
| Chci si koupit | 41x |
| dalších seznamech | 1x |
Je to stejně silné čtení jako stejnojmenná filmová adaptace. Výstižné vykreslení doby, vztahů, pomsty a prosby o odpuštění. Bethan Roberts si vybrala hodně těžké téma, protože milostný trojúhelník na první signální zavání laciným melodramatem, ale Můj policista naštěstí překračuje žánrové hranice a je tak uměleckým svědectvím o době, která nepřála lásce dvou dospělých svépravných lidí - jenom proto, že ony páry byly stejného pohlaví. A bohužel nejde jen o padesátá léta, jelikož i dnes se najdou jedinci, kteří jsou schopni veřejně tvrdit o queer lidech nehorázné nesmysly. Historické romány by měly vždy hovořit k dnešku a to se Mému policistovi daří více než skvěle.