Matky, které neumí milovat

Matky, které neumí milovat https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/505379/bmid_matky-ktere-neumi-milovat-oMQ-505379.png 5 10 1
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Šance na uzdravení pro zraněné dcery Pokud jste žila s nemilující matkou, její odkaz se dnes a denně odráží v problémech, na něž narážíte, ve vašich citových vztazích i v tom, jak si zkoušíte vybudovat sebedůvěru a sebeúctu. Většina společností matky vynáší do nebes, jako kdyby je už jen pouhý akt porodu nějak předurčoval ke schopnosti pečovat o děti. To ale prostě není pravda. Váháte, zda vás matka miluje – a stydíte se za to, že možná ne? Cítíte zodpovědnost za štěstí všech ostatních kromě sebe? Myslíte si, že potřeby, přání a očekávání vaší matky jsou důležitější než vaše vlastní? Domníváte se, že lásku si musíte zasloužit? Máte pocit, že ať pro matku uděláte cokoliv, nestačí to? Jste přesvědčená, že svoji matku musíte chránit, a to dokonce i před skutečností, že vám ubližuje? Cítíte se provinile a domníváte se, že jste špatný člověk, když nevyhovíte přáním druhých, zejména své matky? Skrýváte před matkou podrobnosti o svém životě a pocitech, protože víte, že si najde způsob, jak tyto informace použít proti vám? Neustále se snažíte získat uznání? Bez ohledu na to, kolik toho dokážete, se cítíte vyděšená, máte pocity viny a připadáte si neschopná? Napadá vás, že je s vámi něco v nepořádku a kvůli tomu si nebudete schopná najít partnera, který vás bude milovat? Bojíte se mít děti (pokud je chcete), protože se z nich mohou stát „stejní blázni, jako jsem já“? Dovolila jste si stěžovat si na svou matku a vyslechla si: "Musíš se snažit, aby byla šťastná, ona to tak nemyslí. Víš, ona je s tvým otcem strašně nešťastná a kdyby nebylo tebe, už dávno by ho opustila. Dlužíš jí to. Nebuď tak přecitlivělá..."? Nebo: "Všechny matky milují svoje děti – a když ne, musí k tomu mít dobrý důvod."? Pokud s vámi něco z výše uvedeného silně rezonuje, pak je tato kniha pro vás ta pravá! Ty z vás, jejichž matky již zemřely, si možná budou klást otázku, jestli vůbec má smysl se tomuto tématu věnovat. Odpověď zní: „Ano!“ Ve vaší hlavě je totiž matka stále velmi živá. Během své pětatřicetileté praxe se doktorka Susan Forward setkala s velkým počtem žen, které si nesou následky traumat a týrání z dětství a snaží se s ním v dospělosti nějak vypořádat. Na skutečných případech ze své praxe nám představuje pět typů tyranských matek, které své dcery léta kritizovaly, soupeřily s nimi, manipulovaly s nimi, zanedbávaly je, týraly či dopustily, aby je týral a zneužíval někdo jiný. Týrané dcery se pak v dospělosti potýkají s nemalými problémy ve vztazích, v práci, ve výchově vlastních dětí či ve finančních záležitostech. Autorka nás provádí jednotlivými příběhy, s laskavostí a moudrostí pak nabízí postupy a techniky, které pomohou překonat bolesti a traumata z dětství, získat zpět sebedůvěru a sebeúctu a přerušit kruh citové destruktivity pro další generace. Kniha není určena pouze zraněným a týraným ženám, její přečtení doporučujeme všem.... celý text

Osobní rozvoj a styl Psychologie a pedagogika
Vydáno: , Má Luna
Originální název:

Mother Who Cant Love


více info...

Komentáře 1

Recenze 0

Hvězdičky 10

Přidat komentář
Inugoya
09.01.2023 5 z 5
Inugoya

"Přelomová kniha" píše se na zadní straně obálky a mně nezbývá nic jiného, než s tím beze zbytku souhlasit.

Jako jedna z prvních vlaštovek dosud tabuizovaného tématu toxických matek, Susan ve svém díle srozumitelně a jasně ukazuje nejen, že tomu hluboce rozumí, ale dává i zcela konkrétní návody, jak s tím pracovat.

V mnoha modelových příkladech žen jsem jasně viděla i střípky svého vlastního příběhu, z něhož se - zatím - marně snažím uzdravit pomocí klasických i alternativných způsobů již po mnoho let.

Smutnou pravdou zůstává, že v ČR s tímto typem traumatu neumí příliš pracovat ani klasická terapie ani ezo směry. Vlastně dost často spíš škodí, protože vás tlačí do odpuštění, případně do toho, aby to celé přehodili na vás : Vybrala sis to sama! dobrovolně! před narozením = tak si nestěžuj.
Toto vše ale jen prohlubuje pocity už tak bezedné viny, sebeodmítání a sebenenávisti, které má dcera toxické matky hluboce implantované a kultivované už od dětství.

Susan je naopak první a možná zatím jediná, kdo nejenže přitaká vašemu zranění, ale pomáhá vám uvědomit si v samé podstatě vašeho bytí, že nic z toho, co se vám stalo, jste si rozhodně nezasloužila a NEBYLA to vaše vina.

Při čtení nejspíš budete prožívat spoustu emocí: od hlubokého smutku a pláče až po zuřivý hněv. Kniha vás ale nenechá, aby vás tyhle pocity pohltily. Naopak. Dává jim právoplatné uznání, normálnost a návody, jak s nimi pracovat tak, aby pro vás jejich prožívání bylo osvobozující, ale ne zničující.

Skvělé jsou taky strategie na komunikaci s toxickou matkou a laskavý, místy až laskavě nekompromisní přístup, který vás posouvá na cestě vpřed k vašemu uzdravení.

Knihu jsem právé dočetla, ale její čtení pro mě znova začíná: budu kráčet po cestě nabídnuté praktickou částí a uvidím, kam dojdu.

Děkuju Susan, že mi můj příběh věříte, i když jsme se nikdy nepotkaly.
Děkuju, že ho nezlehčujete ani mě nenutíte odpouštět.
Děkuju, že jste na mé straně.
Už jen tím mě léčíte. Kéž by i u nás byli běžní terapeuti, kteří rozumí tématu dcer toxických matek tak jako vy. (Existují, ale je jich zoufale málo.)

Ale aspoň už máme k dispozici knihy.

Dílo vřele doporučuji všem, kteří si něčím podobným prošli a dosud se jim nepodařilo se z okovů minulosti zcela osvobodit.
Jestli by kniha něco přinesla i synům toxických matek, to si netroufám odhadnout, ale pokud pro muže podobná literatura zatím dostupná není, zkuste tuhle a uvidíte, jestli vám něco dá. Mně po těch dlouhých, zoufalých letech dala naději, že světlo na konci tunelu existuje.

Ano, bylo to strašné.
Ne, nic z toho nebyla moje vina.
Ne, nemohla jsem udělat nic, aby mě máma měla ráda a chovala se ke mně hezky.
Ne, neudělala jsem nic, čím jsem si tohle zacházení zasloužila.

A ne, nemusím být a nejsem stejné monstrum, jako byla ona.

Kéž tahle kniha pomůže ke svobodě i vám.