Líp už bylo
Jiří Sivok
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/502260/bmid_lip-uz-bylo-eND-502260.png
4
94
94
Dvanáct let po atomové sprše. Osm let po všudypřítomné temnotě jaderné zimy. Šest dlouhých roků od doby, kdy lidé zjistili, že z nitra planety Země uniká plyn hubící plody v tělech matek. A pak je tu Cappy. Jako jeden z mála přežije útok ruských nájezdníků na Temelín a chce se dostat zpět do Českých Budějovic. Cesta je však nebezpečnější, než si dokáže přestavit. Neuvědomil si totiž, že… LÍP UŽ BYLO.... celý text
Přidat komentář
Tenhle příběh je o ztrácení naděje tam, kde žádná nebyla. Na začátku si to nechcete připustit, protože ústřední postavy jsou sympatické, ale bude už jen hůř. V příběhu není nikdo "hrdinou", všichni jsou ve vleku událostí větších než oni sami. Citlivější povahy varuji před zvýšeným obsahem nechutností. Nezapomeňte, že čtete dystopii.
Čtěte jen, jestli jste připraveni na depku následovanou depkou. Protože Líp už bylo.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie české sci-fi České Budějovice postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
| 2020 |  Smrt bývá nehezká |
| 2022 | Líp už bylo |
| 2022 | Pár zbytků pro krysy |
| 2010 |  Příběhy noci |
Brzké ranní vstávání. Ponurá cesta na vlakové nádraží napříč temně hustou mlhou. Před nástupem na vlak pohled na knihu s nápisem…Líp už bylo. Ano, vzhledem k tomu, že mi následný mezispoj ujel, tak líp už opravdu bylo.
Nemohl jsem si vybrat ponuřejší moment na tuto knihu. Neměl jsem náladu a Jirka Sivok to do mě ještě navalil pod tlakem. Během čtení mi bylo ouha a nevypadalo to, že po něm by mi mělo být líp. No…a opravdu nebylo.
Líp už bylo je jedna z novel ze série Zrnka temnoty, kterých v rámci nakladatelství Golden Dog již pár vyšlo. Autor mě vpravil do dystopického světa, kde je po jaderné válce a všechno už je tu nadobro špatně. Lidé se už nechovají jako lidi, nýbrž jako zrůdy. Prostředí je zdevadestované, polorozpadlé. Všechno je tu takové smrdutě depresivní. No a v tomto světě náš nechtěný hlavní hrdina Cappy, tedy ten, co měl rád ty pitíčka, potká tátu s dětmi, který cestuje pošmournou krajinou, snažíc se je jakkoliv ochránit. Po jejich setkání ale bohužel už nic nebude jako dřív.
Čte se to dobře, je to úderné, poměrně rychlé, má to takové ty správně filmové motivy dobrého katastrofického snímku, no a je to prostě natolik depresivní, že Vám to nevytvoří ani úsměv na rtech, když Vám ujede vlak. Prostě přesně to, co potřebujete, když Vám je na hovno. Za mě tedy solidní počin.