Lidé od vody
Jan Morávek
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/141114/bmid_lide-od-vody-gjM-141114.jpg
5
7
7
Oblíbený autor Jan Morávek, v poslední době stále více a více vyhledávaný, je čtenářské obci znám především svými romány, jejichž děj se odehrává většinou v Posázaví. Tentokrát přivádí autor své čtenáře rovněž k vodě, nikoliv však k Sázavě, ale k povodí Vltavy, k libeňským rybářům. "Lidé od vody" je knížka příběhů, napsaných přitažlivě, zábavnou formou. Vystihuje dokonale prostředí, záliby, vášně a osudy lidí, žijících u vltavského břehu, vykresluje poutavě a přitom pravdivě zajímavé figurky, hrdiny příběhů, milovníky a doslovné zajatce krásy vod a jejich břehů. Ať rybář, ať ctitel přírody, ať čtenář - všichni naleznou v knížce mnoho půvabů a rádi se k ní budou vracet.... celý text
Přidat komentář
Na Morávka trochu netradiční kniha, která se neodehrává na dolním toku Sázavy, ale v Praze v blízkosti Vltavy. Opět zde líčí příběhy místních obyvatel, hlavně rybářů z Libně. Nádherně popisuje prostředí, ve kterém žili a jejich životní osudy. Morávek krásně vystihnul atmosféru tehdejší doby
Kniha "ukořistěná" v nádražní knihovně v Č. Budějovicích, vydání z roku 1970 s ilustracemi V. Plocka. Upoutal mě na obálce obrázek šmele okoličnatého (mokřadní rostlina s krásnými růžovými květy), a tak jsem si knihu vzala na přečtení, i když děj povídek se odehrává převážně v Praze na Vltavě i jinde ve středních Čechách, tedy ne v mých milovaných vodách jihočeských (byť i o nich se kniha místy zmiňuje). Jsou to příběhy vlastně úplně obyčejné, ale právě tím pohladí po duši. Lidé v nich mohou leckomu připadat jako blázni - ano, ale krásní! Dnes je o rybářích a rybaření záplava nových knih, které líčí daleké cesty, lovy na všechny možné ryby, ale líčení prostých přírodních krás se leckdy příliš prostoru nevěnuje. Tady je to naopak. Dopuručuji pro rybáře - ale nejen pro ně - jako návrat ke kořenům, do dob bez technických vymožeností, kdy se k řece chodilo pěšky a s obyčejným bambusovým prutem.
Povídky této knihy se odehrávají v části Prahy, která je mně osobně snad nejmilejší. Kousek od Palmovky, pod Libeňským zámkem tam, kde se Rokytka vlévá do starého ramene Vltavy, je dle knihy nejkrásnější alej, začátek Thomayerových sadů. Autor přibližuje historii těchto míst, která měla význam při plavení lodí a byl tam přívoz. Co se nezměnilo dodnes, to jsou rybáři, kteří lemují břeh až k mostu Barikádníků. Tito lidé od vody jsou hrdinové povídek a jejich předobrazy byli jistě skuteční lidé, které autor v Libni poznal. Příběhy o rybářích jsou tak milé a lidské, že musí pohladit, potěšit, obveselit i dojmout snad každého. A mě to zasáhlo celkově.
Povídky o vášnivých rybářích odehrávající se po okupaci, ale některé i před i při ní, ale moc toto období autor nerozebírá. Jelikož nejsem rybář, tak jsem některé jejich lovy přelítla jen letmo očima a spíš mě zajímají životní osudy lidí, kterých je zde sice poskrovnu, ale jsou.
Štítky knihy
řeky, říčky, potoky voda Sázava rybolov, rybářství, rybaření Posázaví
Část díla
Autorovy další knížky
| 1965 |  Plavci na Sázavě |
| 1988 |  Formani – vandrovníci – voraři |
| 1988 | Byl na Sázavě přívoz |
| 1977 | Zpáteční voda |
| 1970 | Lidé od vody |
nalezena v knihobudce...naprosto úžasná, laskavá, odpočinková knížka...nemusíte vůbec být rybáři, ani trávit volno u řeky...ale pokud potřebujete u kafíčka pohladit po duši, je to ten správný tip...