Les v domě
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532042/bmid_les-v-dome-65c9dafa7c2c6.png
4
3868
3868
Dětská hrdinka nového románu Aleny Mornštajnové se zdá být všem na obtíž. Otec se vypařil během povodní, matka raději tráví čas se svými amanty a dědeček s babičkou, kterým zůstala viset na krku, pro ni nemají jediné vlídné slovo. Mlčenlivá cácora, jak jí nedůtklivá babička přezdívá, tak vede hodně osamělou existenci, jen s nástupem do školy vymění svou imaginární kamarádku Moniku za přátelství s živelnou a upovídanou spolužačkou Ester, v jejímž stínu pak tráví nelehká léta dospívání. Stále se však nemůže zbavit hluboce zakořeněného strachu z lesa, který v ní probouzí děsivé vzpomínky. Ale o takových věcech se v jejich domě nikdy nemluví Dosud nejtemnější příběh z pera oblíbené české autorky, o jehož protagonistku se až do poslední stránky nepřestanete strachovat.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Celou dobu, co čtete, víte, že to je velký pru.er, ale poslední strana vás úplně dorazí.
Pořád přemýšlím nad babi. Matka už byla rozbitá, té nebylo pomoci a nedalo se od ní mnoho čekat, ale babi?? Tak strašný člověk proč?
Přečtete to za den, protože nejde přestat, ale pak musí odeznívat šok delší dobu.
Musela jsem si na ni najít vhodný čas. Jako milující mámou ve mě kniha dlouho rezonovala. Když si uvědomím, že se toto opravdu v reálném životě děje, je mi těžko na duši.
"Surovost" jakou je kniha psaná mě uchvátila. Hledala jsem alespoň drobné světlo naděje, že vše dobře dopadne...Bohužel
Vzhledem k mediální aféře, která doprovázela vydání knihy i "profláknuté" zápletce, mne čtení knihy moc nelákalo, ale po roce jsem jí dala šanci a nelituji. Přečteno jedním dechem, za půl dne, nedalo se od knihy odtrhnout. Ač jde o velmi choulostivé téma, autorka je pojala citlivě, bez explicitních obrazů, je zřejmé, že rešerším a studiu problematiky zneužívání věnovala hodně času a v psychologii postav je to vidět. Opravdu smutný příběh, ale pro mne není úplně depresivní, když hlavní hrdinka v závěru vyleze ze své ulity a vezme osud někoho jiného do svých rukou, je tam i naděje....
Má další kniha od mé oblíbené autorky má opět velmi silné téma. Tato kniha je prohnilá od začátku až do konce. Tolik temnoty, bolesti, bezpráví, že vás bude srdce a duše bolet ještě pěkně dlouho.
Les v domě mi zlomila srdce a duši vedví. Zhruba od poloviny knihy jsem skoro nonstop brečela. Když jsem dočetla poslední slova, slzy mi tekly proudem. Ihned jsem musela vzít do náruče svého syna, a kdybych mohla, vzala bych do náruče všechny děti. To, co si dětská duše na stránkách Lesu v domě prožila, to by si nemělo prožít žádné dítě, nikdy.
Les v domě je rozhodně nejdepresivnější příběh od autorky, a společně s Vranami se mi zapsal do srdce, jelikož tyto dvě knihy ve mně vyvolávají naprosto stejné zoufalství a pocit stažených rukou, kdy mám neustále potřebu něco udělat, zasáhnout. Ale jsem bezmocná. Zároveň musím ale podotknout, že kniha není opravdu pro slabé povahy. Dnes po dočtení opravdu nevím, jak budu spát. Stále mám husí kůži a pláču. Tato kniha ve vás nenechá ani ždibec naděje. Vlastně nic nedopadne dobře.
Četli se to dobře i když téma tedy bylo hodně moc těžké a představa, že tak někdo opravdu žije ,je šílená. A konec opravdu překvapivý.
Tohle není čtení pro mě. Zjištěno hned po pár stránkách, každopádně jsem román dočetla. Nepříjemná atmosféra, těžké téma. Napsané ale výborně, úplně se to zažírá pod kůži. Pro mne je to první román autorky a asi i poslední.
Kniha mne zaujala tématem zneužívání dětí a způsobem vyjádření, jak se s tím vyrovnává postižený a jeho okolí. Popírání, odmítání, zavržení jsou bohužel časté reakce. Co mne zaujalo na knize nejvíce, je jak autorka citlivě vykreslila nitro malé holčičky, ta část knihy je hlubší a propracovanější, závěr knihy mi přišel uspěchaný a možná jakoby navíc.
Jedním slovem - masakr. Touhle knihou mě Mornštajnová dostala a takový příběh jsem od ní nečekala. Ač jsem knihu přelouskala hned, budu ji rozdýchávat ještě dlouho. Téma je hodně bolestivé a mrazivé, les je tady ztotožněním všeho zla, prvopočátek neštěstí, rozvratu životů. Celý příběh je napínavý, tajemný, nepředvídatelný, má spád a hodně ostrý závěr. Zároveň je líčený realisticky a dokresluje ho řada detailů, takže čtenáře naprosto pohltí. Kniha je neuvěřitelně čtivá a kdybych mohla, dám mnohem více hvězdiček.
Moja prvá kniha od Mornštajnovej a bolo to super. Nebola to oddychová kniha, bola dosť smutná a niesla ťažkú tému. Štýl písania sa mi veľmi páčil, akurát s koncom nie som úplne stotožnená.
Dobře se kniha četla. Byla napínavá a chtěla jsem vědět víc a víc. Téma bylo (řekla bych) citlivě pojaté. Trochu mě zklamal konec, ale ne vždy vás konec dokáže uspokojit.
Kniha se mi četla dobře, dej pěkně ubíhal, přečteno jsem měla za pár dní. Nicméně celý děj byla čirá beznaděj a deprese, což úplně nebylo to, co bych teď zrovna potřebovala. Po posledních dvou počinech autorky - dle mého soudu - zlepšení.
Tak to bylo hustý!!! Skoro jsem se to bála dočíst.. mrazivý román, který z hlavy dlouho nedostanu..moc hezky napsáno
(SPOILER) Dávám pět hvězdiček, protože kniha byla napsaná bravurně, ostatně jako všechny autorčiny. Téma ale bylo tak bolestivé! V momentě, kdy jsem začala tušit, oč běží, mi bylo fyzicky zle, a nepříjemný pocit jsem nemohla setřást po celou dobu čtení. Někteří uživatelé ve svých recenzích zmiňují, že jim kniha neubíhala a do čtení se museli nutit. S tímto názorem se vůbec neztotožňuji, knihu jsem měla přečtenou za dvě odpoledne. Vydýchávat ji ale budu ještě dlouho, všechny ty "co kdyby" mě ničí, hlavní hrdinka mohla mít úplně jiný životní příběh, kdyby všichni nepřehlíželi, co se jí odmalička dělo. Poslední řádky mě šokovaly a vyvolaly další otázky!
Román Aleny Mornštajnové
"Les v domě" jsem přečetla jedním dechem a hluboce mě zasáhl. Temné a silné drama plné beznaděje prožíváme společně s cácorkou nechtěnou a nemilovanou holčičkou vězící ve spárech nevraživé babičky a dům obklopujícího zlého lesa...
"Les v domě" od Aleny Mornštajnové je napínavý a mrazivý román, který vás přenese do světa tajemství a temných zvratů. Příběh sleduje osud dívky přezdívané "cácora," která čelí tragické ztrátě otce během povodní a úpadku matky do alkoholu. Její tajemství osud je svěřena do rukou nevraživé babičky, ale, která skrývá les obklopující její domov, mění vše, co dívka zná.
Mornštajnová vytváří atmosféru plné napětí a nejistoty, a to prostřednictvím detailního popisu postavy a prostředí. Les se stává metaforou pro skrytá tajemství a temné aspekty lidského života, což dodává knize zvláštní hloubku a napínavost. Každý zvrat přináší nové otázky a odhaluje složitost lidských emocí. "Les v domě" vás udrží na okraji sedadla až do poslední stránky a přinutí vás zamyslet se nad tím, jak tajemství a vztahy mohou ovlivnit naše životy. Tento román je perfektní volbou pro milovníky napínavých a psychologických příběhů.
Tak tohle bylo hodně temné, vtíravé, beznadějné, dusivé a bůh ví co všechno, jen ne milé a pozitivní. Autorka nám nevykreslila hlavní postavy, ale jejich duše. Obnažila zákoutí, která by si každý přál mít nadosmrti skryta. Protože když se o tom nemluví, neexistuje to...
A já za to děkuji, opravdu skvělé, jak jen v rámci tématu může býti.
Velmi silný příběh malé holčičky, která žije s rodiči u svých prarodičů. Jenže celý její život je jedna velká tragédie.
Kniha je plná bolesti, lží a tajemství.
Kniha se čte rychle, vyvolává hodně emocí.
Já jen doufala, že ten konec bude trochu jiný.
Tak tohle nebyl můj šálek! Tohle byla má první kniha od autorky.
Téma bylo opravdu hnusné, ale styl kterým byla kniha psaná mi nic neříkal. Přesto že je tu mnohokrát psáno, že kniha je čtivá - pro mě nebyla. Prokousávala jsem se tím (a nebylo to tématem, ale tím jak je kniha napsána), nutila se číst dál, protože jsem si to v sobě chtěla zhodnotit, jako celek.
Příběh je hrůzný, přesto zajímavý, ale kniha jako celek pro mě byla velkým zklamáním a určitě se nestanu fanouškem AM.
Štítky knihy
zneužívání zrada tajemství pedofilie samota mateřství historické romány
Velice poutavě napsaná kniha s temným bolavým příběhem. O životě a trápení malé holčičky, později dospívající dívky, která nemá nikoho, kdo by ji měl skutečně rád, kdo by jí pochopil či jí pomohl. O tom, co se neříká, o strašných vzorcích chování v nefunkční rodině ukrývající hrozné tajemství.
To si tak čtete a říkáte si hmmm, to je docela blbý, co se v té rodině děje, čtete si dál a tak nějak tušíte, že to asi moc lepší nebude a ono je to najednou úplně hrozný. Bolí z toho u srdce. Ale i tak se pozná výborná kniha. Taková, která v nás vyvolá spoustu emocí a ještě dlouho po dočtení na ni nejde zapomenout.