Kosmonaut z Čech
Jaroslav Kalfař
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/341712/bmid_kosmounaut-z-cech-d61-341712.jpg
3
728
728
Jakub Procházka jako malý chlapec osiřel a vyrůstal na venkově u prarodičů. Jeho dětské sny o hrdinství se zcela nečekaně naplnily, když byl vyvolen jako muž, který bude tvořit jednočlennou posádku rakety, již vyšle na nebezpečnou misi k Venuši nevelká země uprostřed Evropy. Ale jak se Jakub noří do hlubin neprozkoumaného vesmíru, postupně ztrácí kontakt se svou ženou Lenkou, kterou opustil na Zemi, a až příliš pozdě mu začne docházet, že její lásku obětoval své vlastní ambici. Osamělý v nesmírnosti kosmu pohlíží Jakub na řadu věcí jinak než dřív, až se v raketě jako jeho nepravděpodobný společník objeví (snad jen imaginární) mimozemský pavouk. Zatímco spolu vedou filosofické debaty o povaze lásky, života a smrti, ale také lahodné chuti špeku, vytvoří se mezi nimi silné emocionální pouto. Bude to ale stačit, až se Jakub dostane do střetu s utajenými ruskými rivaly ve vesmírném závodu na cestě k Venuši? Podaří se mu vrátit zpátky na Zem, aby dostal druhou šanci a zkusil si znovu získat Lenčinu lásku? Kosmonaut z Čech je hluboce originální kniha, plná lidské vřelosti a humoru. Čtivý a napínavý příběh skýtá řadu překvapení a zvratů. A kdo se spolu s ním vydá na cestu do hlubin kosmonautovy duše, možná se ani nebude chtít vracet. Jaroslav Kalfař v patnácti letech emigroval do USA, nyní se díky knize, která patří mezi nejočekávanější události letošního roku, do Česka vrací.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno: 2017 , PlusOriginální název:
Spaceman of Bohemia , 2017
více info...
Přidat komentář
Knížka se mi líbí. Čtivé, vtipné, zajímavé, někdy hluboké... Zvláště jsem netrpělivě čekala, kdy se zase objeví Hanuš. Oddychovka, s místy k přemýšlení, pobavení i dojetí. Určitě se k ní ještě vrátím. A hlavně ze srdce přeji krajanům úspěch!!!
Dlouho jsem váhala, zda dát dvě, nebo tři hvězdičky. Nakonec dávám tři a vlastně ani nevím proč, protože z knihy moc nadšená nejsem.
Prvně nechápu označení sci-fi. Mělo to k tomu daleko. A když tu vidím v podobných knihách Marťana, tak se musím smát. Pro mě Kosmonaut sci-fi vážně není.
Dějově to možná začalo napínavě, ale asi tak v polovině se to zadrhlo a poslední stránky mi daly zabrat.
Trochu se mi zdá, že je mnoho povyku pro obyčejnou knihu. Chápu, že v USA kniha zaujala... a když to zaujalo tam, tak se to přeci musí líbit i v ČR... Z knihy mám pocit, že to primárně není určená kniha pro českého čtenáře.
Hvězdy dávám za čtivost, která se upřít nedá, polovina knihy se četla dobře, za obálku a za pár zajímavých úvah. A za dobře provedený marketing v českém prostředí.
O knize jsem četl pár článků včetně rozhovoru s autorem. Kniha mě bavila od začátku do konce. Proti cestě do vesmíru k růžové hmotě střídané s vyprávěním Jakubova dětství, které protrpěl díky svému zemřelému otci, neříkám ani ň. Myslím si, že na debut to je skvělá kniha a těším se co ještě jiného si od autora přečtu.
Pro Američany je Kosmonaut z Čech skutečnou lahůdkou, ale pro Čecha už tolik ne. A, promiňte mi to, ale je to pravda, v nezanedbatelném množství je knížka "paskvil" právě proto, že nějaký Čech to v zahraničí dotáhl tak daleko. Česká závist je totiž pojem...
Mně osobně se knížka celkem líbila, snadno jsem si v ní našla "to své". Zejména rozhovory Jakuba Procházky, hlavního hrdiny, s Hanušem, pavoukovi podobném mimozemšťanovi/výmyslu hlavního hrdiny, mě neskutečně bavily a moc mě mrzelo, když tahle linie příběhu skončila. A to jsem, prosím, arachnafobik! Ocenila jsem však i citlivé spojení příběhů z české historie (i té mytologické) s (ne)obyčejným životem Jakuba Procházky nebo některé zajímavé filosofické úvahy, které Jaroslav Kalfař do textu ve vhodných chvílích umístil.
Celkově na mě působila knížka, možná překvapivě, jako taková magická pohádka pro dospělé. Zajímavá a neobyčejná a také v lecčems poučná, ale nikoliv pro opakované čtení. Bohužel.
Upřímně bych si tento titul sama nekoupila, ale jelikož jsem ho dostala dárkem k narozeninám, pustila jsem se do čtení (mám ráda nové výzvy)... Četlo se lehce, přítomnost z kosmu střídaly vzpomínky z dětství až po dospělost... otec a jeho činnost pro režim, nevědomost malého dítěte, smrt rodičů v lanovce, pobyt u srdečných prarodičů v chalupě... muž s botou a jeho pomsta za ohyzdné činy komunistického režimu, kde figuroval otec... pocit viny z toho, jaký otec byl... smutný osud rodiny, stěhování do Prahy, smrt dědečka... a potom Lenka a láska, naděje v potomka a beznaděj, že nelze touhu uskutečnit... odlet do kosmu a ztráta Lenky... Hanuš - kosmické stvoření, pavouk, halucinace? Ten co chce pochopit lidství a chutná mu oříšková pomazánka... No a záchrana v podobě ruské kosmické lodi - jen tak náhodou, to už bylo zase až moc překombinované, o přistání ani nemluvím.
Mám ráda šťastné konce, takže jsem alespoň malinko doufala, už kvůli tomu, že celá knížka byla tak trošku depresivní, že světlo zase svitne. Svitlo jenom trošku, takže pro mě málo...
Nikdy jsem nic takového nečetla ale přečetla,ale že byl takový boom okolí tak nevím nevím....
Kniha je bezesporu čtivá. Alespoň ze začátku. Ale jinak je to nesmyslná parodie na sci-fi. Občas se mihne zajímavá a téměř filosofická úvaha o člověčenství, místy okořeněná špetkou humoru, ale čeho je moc, toho je příliš. Opakování se rozboru vztahu s manželkou a popisy zážitků z dětství místy sklouzává k trapnosti a jako celek kniha působí absurdně. Srovnávání s panem Kunderou mi přijde naprosto bizarní. Asi jako kdyby majora Zemana měl hrát Bruce Willis.
Jinak výborně zvládnutý marketing, zase jsem naletěl.
Začala bychtím, co mě zaujalo a co se mi líbilo: žánr, české reálie, neotřelá zápletka na lodi, prostřihy mezi současností odehrávající se na lodi a vzpomínkami na minulost, a také pěkný přebal.
Zhruba do třetiny knihy jsem se opravdu bavila a byla napnutá, jak to bude pokračovat. Bohužel ze mě nadšení čím dál více opadalo, až jsem začala přeskakovat jednotlivé odstavce, abych už byla konečně na konci, věděla, jak to celé dopadlo a mohla knihu odložit. K přečtení mě nalákala řada kladných recenzí a líčení čtenářů, jak se u knihy úžasně bavili. Já ne. Nemohu zároveň říci, že by mi tato kniha přišla špatná, jak jsem psala, měla pro mě řadu plusů, ale kdyby byla o polovnu kratší, byla bych raději.
Jednoduše mě nebavila, zejména prostřihy do minulosti mě čím dál více nudily. Věřím, že si své čtenáře jistě najde, ale já nemám v plánu se k její četbě znovu vrátit.
Oceňuji Kotletův komentář v magazínu Neoluxoru. Ta šťavnatá ironická poznámka byla určitě mířená na Kalfaře a já mu za ni děkuji. Mediální svět dostal amok a ČT1, Alza a jiní zoufale touží urvat trochu pozornosti, byť by opět měli udělat z braku zlatý prase. Tentokrát jsem kritická, protože mě vyloženě s*re mediální masáž. Fajn. At si kniha zaslouží pozornost. A ať si ji taky obhájí! První co zjištuju, je potvrzení několika výborných komentářů zde. (téměř všechny s hodnocením odpad nebo 1*). Druhé, co si potvrzuju, je nepřítomnost jakékoli scifi zápletky. Toto není scifi. Toto je nějaké filozofování člověka, který se příliš díval na Pelíšky. Třetí, co okamžitě zjišťuji, je vědomí, že mě kniha nebaví snad od první věty. Nemohu si pomoct, ale příběh na mě působí jako nějaká příšerná reklama na Českou republiku, po které budeme mít ve světě ještě horší reputaci, než už máme. Popis, vyjadřování, obsah...to vše jakoby opravdu ustrnulo v roce 1989. Světový bestseller. A chudáček emigrant se ted vrací s velkou pompou domů a česko mu prostírá červený kobereček. K lidem co "utíkají" ze své země mám až na výjimky celkem vyhraněný názor.
Zacatek pribehu me velice bavil, ke konci jsem se musela ke cteni dost nutit. A co vic, hrdina mi zacal lezt na nervy a s nim i samotny autor.
S tim me smirilo az Podekovani na konci knihy (a uleva, ze jsem to nevzdala a docetla do konce, vzdyt co je horsi, nez nedoctena kniha...)
Ke knize jsem se dostala přes pozitivní recenze, říkám si, sci-fi napsané Čechem, hodně opěvované... Tak nějak mě to prostě lákalo.
Ale do rukou se mi dostala kniha, jejíž děj by se dal popsat jako dort pejska a kočičky, téměř žádné to sci-fi, samé vzpomínání na život kosmonauta, jenž nám o sobě vše odhalil a tudíž už není tak tajemný.
Neustálé se honění za minulostí. Neschopnost člověka posunout se dál.
V knize je naznačeno nějaké filosofování, ale kvůli tomu, že zde autor chtěl mít od všeho co nejvíce, tak na mě pak působí dost povrchně a jednoduše. Posledních pár stránek jsem četla jen abych to dočetla. Také by mě zajímalo, kde se nacházela ta humorná část.
Srovnání s Marťanem mě pak trošku provokuje a to samé pak přirovnání k Čapkovi a jiným.
Jelikož se ale jedná o prvotinu, na druhou stranu pak asi chápu, že je takové jaké je. Kniha byla čtivá, to se musí nechat a doufám, že si příště autor vybere jen jedno téma, ať už sebevíc obsáhlejší, a tomu se bude věnovat více.
Pro mne moc zajímavá kniha. Je to taková kombinace Exupéryho a Coelhea. Kdo hledá druhého Marťana, bude zklamán. Kdo hledá příběh o odloučení, odcizení, vině a odpuštění, bude spokojen...
Mně se líbila. Četlo se to dobře líbily se mi i všechny ty časové roviny, které tu lidi kritizují. Není to kniha, ze které si sednu na zadek, ale příjemné čtení s pár zajímavými myšlenkami, určitě ano. Těším se na další autorovu práci.
Ještě poznámka - scifi to opravdu není a humor jsem tam taky nenalezla, pokud chcete knihu ala Marťan, tak po téhle nesahejte.
Houstone, máme problém!
Nečekejte klasický sci-fi příběh o kosmické cestě do vesmíru, jde spíše o filozofování nad nesmrtelností pavouka (určitě ne chrousta), spousta politiky, pár slz nad rodinou a další bizarní témata. Prostě zbytečnosti, které v klasickém sci-fi nenajdete, protože tam nepatří. Posledních padesát stran se táhne jak pořádný chlapský hlen.
Předpokládám, že autor původně ani nechtěl napsat sci-fi román, ale pouze účtuje se svým vlastním životem, ve kterém má několik kostlivců dobře zavřených ve své skříni.
Petřínská rozhledna, raketoplán Jan Hus, bramborové pole, atd – to vše se rovná holému zoufalství, které se ani nedá více pojmenovat.
Jarine, nehul už tu trávu – je na tebe moc silná!!!
Srovnávat tuto knihu s Marťanem, nebo Solarisem vymyslel asi absolutní laik sci-fi, nebo pravidelně požívá Alpu - Francovku.
Velký boom, velký úspěch v Americe, Čech píšící v angličtině, který musí být přeložen do češtiny. Dobře, řekl jsem si jako fanda scifi, tohle zkusím. Ne vždy se podaří prorazit českému autorovi ve scifi ve světě. Ale pár stránek a nevěřím vlastním očím. Tahle slátanina má být scifi? Jasně, letí raketou...ale proto to má být scifi ? To snad ne. Dobře, vzpomínky, popis české krajiny...ale tak to měl být cestopis pro Američany nebo jiné sluníčkové národy. Ale povídání s pavoukem a jiné uchýlky...to už fakt ne. Navíc z logiky věci...na takovou misi by letěl jen jeden astronaut ? Asi ne...
Jedna z mála knih, které mě rychle znechutily a které jsem nedočetl.
Český kosmonaut ve vesmíru na jedinečné vědecké misi k záhadnému oblaku prachu. Začátek příběhu perfektní. První třetina, dokonce spíš polovina knihy mě opravdu bavila. Zaujaly mě postavy a bavil mě i jazyk. Svižný. Barvitý. Četlo se to samo a já se těšila, kam mě ten příběh zavede, co se z toho všeho vyklube. Jakubova minulost, vztah s manželkou, setkání ve vesmíru, politické pozadí. To všechno nabízelo tolik možností...! Bohužel druhá polovina, zejména poslední třetina, už mě zdaleka tak netěšila.
POZOR MOŽNÝ SPOILER
Příběh se postupně vytratil, zápletky se nerozuzlily, ale spíš jakoby se rozpadly samy od sebe (včetně toho oblaku prachu). A svižný jazyk z počátku knihy se chvílemi změnil na těžkopádné filosofování. Pasáž v Karlových Varech mi přišla úplně nadbytečná. Škoda. Přesto dávám čtyři hvězdy, protože tahle kniha z mnoha obecně známých důvodů stojí za přečtení. A taky proto, že bych si přála, aby to tenhle autor nezabalil tak jako jeho první románový hrdina, ale aby o svoje místo na slunci ještě zabojoval dalším pokusem.
Nevím jak začít. Kalfař umí psát, v jednotlivých pasážích a scénách sdělí to důležité (a kolikrát je to i dost zábavné). Nemůžu se ale ubránit dojmu, že v knize chtěl mít prostě všechno. Všechno – co ho v dané chvíli zajímalo a inspirovalo. Výsledkem je směs, ve které je: sci-fi, Emil Hácha, komunismus, kapitalismus, svatý Václav, husiti, Karel IV., ruští kosmonauti a spousta dalších věcí. Problémem je, že historický a kulturní exkurz (cílený zřejmě na zahraniční čtenáře), je podáván dost křečovitě a jakoby násilně naroubován na relativně jednoduchý příběh. Já tomu prostě nevěřil, nevěřil jsem historce o otci hlavního hrdiny, nevěřil jsem postavám, atd. (nechci prozrazovat…). Postavy se chovají… proč to neříci – hloupě! Jakub a Lenka se po dočtení vykreslují jako jednoduší lidé, jejichž jediným problémem je, že spolu nekomunikují. To je vše? Ano, čte se to dobře, rychle, a když už by jedno téma nudilo, tak je nadhozeno jiné. Nemůžu říct, že už jsem to někdy někde viděl nebo četl. Neříkám, že je to špatné (na prvotinu je to asi i dost dobré), nicméně můj problém může být, že to není můj šálek kávy… Příště, prosím, méně protlačených Husů a estebáků a více promyšleného děje. I když – třeba tomu jen nerozumím. :-)
P.S. Bohužel, viděl jsem seriál Kosmo, takže jsem knihu nedokázal brát vážně (i když jsem se snažil).
Kosmonaut na kraji města, Ordinace v růžové raketě, .. Pozor, nejedná se o sci-fi ani o humorné sci-fi. České reálie potěší jen na první dojem, později se přemění v klišoidní Potěmkinovu vesnici s prvky známými pro zahraniční čtenáře (Staropramen, Orloj, Vltava, Václavák, Pražská Hrad, Karlovy Vary..) Kniha působí neuvěřitelně, bohužel jinak než autor plánoval. Pasáže z vesmíru jsou čtivé, i když technické stránky kosmických letů jsou odbyté. Hrdina není ztracen v kosmu, ale v řešení nějakého vykonstruovaného patetického vztahu.. Pokud máte rádi realismus 19. století, Jane Austenovou a ságu Stmívání budete nadšení. Kdo očekává nového Čapka, Kunderu, Bradburyho, Lema či variaci na Moon podlehl mediální masáži a může si raději znovu pustit Kosmo nebo Červeného trpaslíka.
Nemuselo to být tak špatné (kdyby to nebylo ještě horší). Snad z toho mohl být jakýsi směšnohrdinský román, zde navíc aktualizovaný o sci-fi prvky, to by ale Kalfař musel mít mnohem větší – literární – odstup od své hlavní postavy (a vypravěče v jednom) Jakuba Procházky, žánrově ukázkového prosťáčka nejprostšího (co pokus o moudro či interpretaci českých dějin/současnosti, to nedozírný žvást). Ten je však naprosto minimální, ne-li žádný; poté, co jsem si vypěstoval jako guilty pleasure čtení mnoha autorových nedávných mediálních výstupů, měl jsem problém rozlišit jeho patetické bludy o národní velikosti od těch Procházkových: literární kosmonaut chce proslavit a pozvednout Česko svou kosmickou činností, autorský mimozemšťan Kalfař tou literární (literatura pro něj evidentně znamená především marketing, nikoliv umění, což není zrovna nesnadné z jeho díla dešifrovat). Proboha, odkud sem spadl, z dob národního obrození?
Zhruba v těchto mimozemských intencích působí i kupříkladu Kalfařovy (resp. Procházkovy) rozvahy o kapitalismu v Čechách (v jednom rozhovoru se mj. pochlubil, že se jím v knize zabývá) – ty jsou dovedeny tak daleko, že na Václaváku objevil stánky s klobásami. V obdobné míře jsou zpracovány i náměty z alternativní historie: Jan Hus nebyl upálen, ale v tajnosti utekl se svou ošetřovatelkou za hranice, kde spokojeně vymřel. Aby z toho ale Kalfař vyvodil jakoukoliv invenční pointu (ať už třeba narativní, nebo esejistickou), to zas ne; vlastně celá kniha se nese v duchu nahodilého vršení vět, kteréžto by se chtělo považovat za literaturu. Za vydařené žerty také pokládám vskutku žurnalistické srovnávání s Kunderou nebo Kafkou. Na základě pečlivé komparativní textové analýzy jsem nakonec došel k tomu, že blíže má Kalfař přece jenom ke Kafkovi: první dvě hlásky jejich příjmení jsou zcela shodné! Abych však všem dokázal, že jsem ukázkový vlastenec (a nikoliv nepřející Čecháček), udělím hezkou jednu hvězdičku za snahu, přestože celkově vzato nemá kniha daleko k (vesmírnému) odpadu – přinejmenším za ten poněkud těžkopádný, nesourodý, tu přízemní, tu urputně výstřední, tu neobratně klišovitý styl. #MakeCzechiaGreatAgain #omg
Štítky knihy
prvotina láska zfilmováno česká literatura hledání smyslu života Čechy úvahy a zamyšlení české sci-fi život ve vesmíru
Kosmonaut z Čech
Kniha se mi líbila příběh je hluboký, po přečtení jsem se nad knížkou pozastavila a zamyslela se ...