Kopa sonetů : první, druhý, třetí, čtvrtý mandel sonetů
Miloň Čepelka
Soudě dle čtenářské obliby a krásy, kterou do nich tvůrce zasadil, jsou sonety Miloně Čepelky trvalky. V původních vydáních rozkvétaly bez ohledu na roční dobu, povětrnostní podmínky a svět za plotem libosadu. A protože jednotlivé okrsky o patnácti záhoncích a čtrnácti řádcích - zůstaneme-li metaforicky ve světě flory - dostaly bez výjimky své majitele a hlásí se o ně další, připravili jsme pro vás znovu celou zahradu. Ač rozsahem nevelká, můžete v ní zabloudit do básníkova rodného Podorlicka či třeba až do Středomoří, potěšit se pohledem na květenu domovskou i exotickou, nasávat celou paletu vůní od nejsladší po sytě hořkou, pít lektvary léčivé i povzbuzující, dotýkat se hebkých listů a vábivých pastí, které smělce vzápětí pohltí v masožravém lůně, cítit větřík, jenž ohýbá stonky, a slyšet šepot okvětních lístků. Nakladatelská anotace. Kráceno.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2013 | Míjím se s měsícem |
2016 | Nedělňátko aneb S Cimrmanem v zádech |
2009 | Deník haiku |
2012 | Deník haiku 2 |
2008 | Příliš mnoho pohřbů aneb Když květiny promluví |
Kniha Kopa sonetů : první, druhý, třetí, čtvrtý mandel sonetů je v
Právě čtených | 1x |
Přečtených | 6x |
Čtenářské výzvě | 2x |
Doporučených | 2x |
Knihotéce | 1x |
Chystám se číst | 1x |
Chci si koupit | 1x |
dalších seznamech | 1x |
Miloňkovým básním neodolám.
A Pepson to shrnul dokonale, takže netřeba cokoli dodávat.