Kde jsi, když nejsi
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/514753/bmid_kde-jsi-kdyz-nejsi-Rk5-514753.jpg
4
1062
1062
Bouřlivé, syrové a vášnivé vyprávění o rozchodu. Toto je příběh o svobodě, závislosti, zbabělosti a statečnosti. O poslušnosti, laskavosti i lhostejnosti. O těch nejlepších a nejhorších rozhodnutích. O naději a beznaději. O zraňování a zraňování se. O tom, co se stane, když s něčím tak strašně moc škubneš. Toto je příběh bez pravidel. Je to jenom hra, anebo jde o život?... celý text
Přidat komentář
Dala jsem čtyři hvězdičky primárně za čtivost, ale celkový dojem nějak ani nevím. Příběh odsýpá, to ano, překvapení na konci, o kterém jsem tolik četla, se aspoň u mě nekonalo, dalo se tušit, kam příběh směřuje. Vulgarismy, sex apod...přijde mi, že pokud toto dnešní autor nezahrne, kniha jakoby nebyla... V tomto případě toto byla nutnost, jinak by zmizela podstata dějové linky. Sleduju RT na instagramu a hned mi splynula s Daisy. Zda je to dobře nebo špatně... Ani si nejsem jistá, zda kniha stojí za přečtení, zda obohatí nebo jen prosvištíte jedním neautobiografickým příběhem.
S Radkou Třeštíkovou jsem se seznámila prostřednictvím knihy Bábovky, která je pro mě doposud jednou z nejlepších, které jsem kdy četla, a neuvěřitelně živě si ji pamatuji i po několika letech. Poté následovalo Veselí, které přineslo lehké zklamání, ale pořád patřilo k mým oblíbeným knihám. No a dnes jsem se dostala k novince Kde jsi, když nejsi.
Radka Třeštíková rozděluje společnost českých čtenářů na dva tábory a já rozhodně patřím k tomu, který ji doporučuje kudy chodí. Za mě je to mimořádně skvělá spisovatelka, která do svých knih dokáže promítnout emoce, malebný jazyk, správná témata a osobitost, bez které by to prostě nebylo ono.
A právě v tom mě utvrdila tato novinka. Surový, vášnivý a zarážející příběh o rozvodu a toxickém vztahu. Ano, i tyto témata je potřeba trochu rozvířit, tak buďme rádi, že jsme se jich dočkali.
Specifická je ovšem kniha především svým zpracováním. Na několika set stránkách vás čeká třináct kapitol, které ale nejdou popořadě a jsou důmyslně poskládány na přeskáčku. Děj je tedy nesouvislý, ale postupně jsou čtenáři odhalovány zásadní informace a i přes někdy obtížné zorientování to působí velmi efektivně a promyšleně.
V druhé řadě musím zmínit komunikaci se čtenářem. Tu autorka zvládla na jedničku s hvězdičkou. Monology a promluvy hlavní hrdinky směřují přímo na čtenáře, jsou mu kladeny otázky a vy se tak stáváte jakýmsi konzultantem některých činů. Samozřejmě to výrazně přispívá i k vžití se do příběhu.
Tou nejcharakterističtější věcí pro Třeštíkovou je ale jazyk. Obdivuhodná slovní zásoba, neotřelá nová přirovnání, úžasné metafory a dlouhá souvětí. Osobně její styl, který dodává příběhu tu správnou jiskru, miluji.
Určitě se najdou tací, kterým nesedne, musejí se jím prokousat a bude to pro ně časově náročné, ale
zvyknout se na něj dá především díky čtivosti.
V důsledku mi čtení utíkalo závratným tempem, sprosté výrazy, které jsou nyní dost diskutované, mi bezvadně zapadly do vytvořeného prostředí a ve svižném tempu jsem prožívala intenzivní pocity.
Přesto jsem ale na závěr nucena hodnotit čtyřmi hvězdičkami, jelikož jsem si pro Radku Třeštíkovou vytvořila měřítko podle již zmíněných Bábovek a v tomto případě jsem si někdy v textu připadala zmatená a zcela vedle. Nic to ovšem nemění na tom, že tuto českou autorku byste měli alespoň zkusit, klidně na mou zodpovědnost.
Dokonalá! Syrová, surová, vášnivá, chladná, svazující,dusivá, povznášející a sílu dodávající...láska má mnoho podob. Kniha je psaná velmi čtivě. Velmi reálný příběh. Bylo mi moc líto Dagmar, přála bych jí lepší konec. A horší konec Markovi. Prolistovala jsem ji a nakonec jsem zvolila čtení od jedničky popořadě. Nelituji a listování mi nevadilo.
Myslím si, že Tomáš Třeštík lituje, že si s Vámi vůbec něco začal, ještě můžete v další knize zpracovat rozvod a co nabídnete pak? Budete mít o čem psát?? Úcta k blízkým lidem a jejich soukromí Vám asi nic neříká, je mi Vás líto... Eva Lhotská
Zatím nejlepší kniha, co jsem od autorky četla. Smála jsem se u ní, přemýšlela a kupodivu zase přemýšlela, chvilku jsem je všechny nenáviděla, bylo mi jich strašně líto, pak zase milovala a litovala.
A teď z vtipnějšího koutku. Mám úchylku, že při čtení mi hlava dosadí do rolí i obličeje. Tentokrát: Dáša - sama autorka Radka, Jakub - Jakub Štáfek, Marek - Michal Isteník. Nu a začal se mi odvíjet před očima při čtení skvělý film , při kterém jsem se dost nasmála - hlavně u Jakuba Štáfka. No představte si ho tam, vždyť by to nikdo jiný ani hrát nemohl.....
Autorce děkuji za opravdu pěknou zajímavou knihu, bavila mě po všech stránkách.
Za mě jedna z mála knih, která si na nic nehraje. Způsob psaní a chování všech postav dle mého názoru ukazuje realitu života, tak jak je skutečně kolem nás.
Za mě je to hlavně kniha k zamyšlení.
Třeštíková nikde nebude spisovatelkou mainstreamu, proto nechápu, proč ji tihle čtenáři čtou a pak označují za odpad. Já její styl vyprávění miluju. Obdivuji, jak si umí hrát s jazykem (českým). Bavilo mě i jak se příběh poodhaloval ve zpřeházeném pořadí kapitol. Celý ten svět mi byl tak nějak blízký, i když nežiju ve světě drog nebo alkoholových dýchánků. Pro spoustu lidí to ale není. Nepochopí to. Sama marně přemýšlím, zda je v mém okolí někdo, komu bych knihu doporučila. Za mě ale super četba.
Knížka jako skládačka. Od prostředku, pak úplný začátek, pak konec a pak na přeskáčku zbytek a ono to funguje a baví.
Kdo by se chtěl vzepřít autořčině
nechronologii a přečíst si to od1 do 13 kapitoly podle obsahu,dostane stejně od autorky spoiler v 6 kapitole na str.186 poslední odstavec na konec příběhu .
Za mě- nejlepší Knížka R.T.
Rozhodně zajímavá kniha. Přiznám se, že sama bych si ji nevybrala. Ale vzhledem k tomu, jak moc se o ní mluvilo a recenze byly takové rozporuplné, jsem si nakonec řekla, že si budu muset udělat vlastní názor.
Od autorky jsem nikdy nic nečetla, ani ji nesleduji na sociálních sítích apod.
Četla jsem od začátku do konce, tak jak je kniha napsaná, tedy vlastně jednotlivé kapitoly byly přeházené.
Po přečtení první kapitoly jsem si upřímně myslela, že to snad vzdám. Vulgarismy mně osobně tolik nevadí. Ale hrozně moc mě štval Jakub, jeho chování a ta postava celkově. A taky mi zpočátku přišlo, že autorka odbíhá od tématu, zmiňovala věci, které s příběhem zdánlivě nesouvisely... ale potom v dalších kapitolách to do sebe nakonec zapadlo.
Další kapitoly se mi už četly lépe. Možná jsem si jen zvykla na autorky styl, nebo to zkrátka bylo tím příběhem, který pro mě byl zajímavý a celkem jsem se dokázala do hlavní hrdinky i vcítit.
Změněné pořadí kapitol mi nevadilo. I tak jsem měla pocit, že to navazuje a dává smysl. Taky se mi líbilo, že jedna z kapitol je psána
z pohledu manžela Marka.
Nakonec tedy knihu, o které jsem si zpočátku myslela, že se nebude dát číst, hodnotím poměrně kladně.
Tohle byla jízda! Celá kniha je přesně taková jako autorka sama! Dokonale svá, inspirativní žena. Mě humor a styl Radky baví, a tak stejně jak její posty a stories na IG, jsem si užila i její knihu.
Obálka překrásná, krásně fotogenická, uvnitř čtivá, stylová a moderní, co víc si autor pro své písmenka může přát. Já měla to štěstí, že jsem dostala knihu i s překrásnou stuhou bylo mi docela líto, když jsem ji musela na čtení sundat. Nebudu popisovat příběh, v anotaci toho je dost a jen se tu vypíšu, jaké pocity ve mně zanechala a vlastně zanechávají všechny její knihy :-) Jsou prostě jiné, a né pro každéhoale to je asi stejné u všech knih, takže nic nového jsem tímto prohlášením nepřinesla :D
Příběh jsem četla, jak kniha šla tedy po přeházených kapitolách. Vůbec jsem se neztrácela, ani jsem neměla pocit, že bych něco nechápala. Knihu jsem tak hltala, že jsem si kolikrát nevšimla, že má jiné číslo kapitoly než by klasicky mněla mít. Ale jsem tak nadšená, že si jednou s odstupem času knihu přečtu ještě postupně podle kapitol Věřím, že i takto bude mít své kouzlo a zase v ní najdu plno nových vět na přemýšlení. Možná to bude povýšeno na ještě větší naturalistickou vulgární upřímnost. :-)
Radka má celkově všechny knihy vymazlené a její nápady na stylizaci knih mi berou dech, Bábovky byly jiné tím, že příběh byl psán z pohledu více žen OSM bylo pozpátku a teď máme přeházené kapitoly. Jsem moc zvědavá, jaká bude další kniha autorky. Dá se ještě něco vůbec vymyslet? Já věřím, že nás určitě ještě nějak překvapí a opět z toho budu PAF.
Krásné, děkuji.
(SPOILER)
Ke knize sem nejprve byla skeptická, jelikož sem četla recenze a dost se lišily a zrovna v tom období přišlo asi více recenzí od lidí, kterým kniha nesedla.
I přes recenze, se mi moc líbila obálka knihy a čekala sem na ni v knihovně a jakmile přišlo upozornění, že si knihu mohu vyzvednout, tak sem běžela.
V knize sem zalistovala a zaujalo mě, že jde číst na více způsobů, jelikož kapitoly jsou přeházené. Buď člověk může číst postupně a bude v knize přelistovávat a nebo běžně, ale život hlavní hrdinky bude na přeskáčku, což pro některé může být matoucí.
Příběh byl z běžného života plný detailů a zvláštnostní, některé vulgarismy nebo situace mi byly nepříjemné, ale i přesto musím knihu ohodnotit kladně. Jen osud hrdinky mě zamrzel.
Kniha mě velmi bavila. Zajímavosti je, jak jsou kapitoly řazeny různě a čtenář má možnost vybrat si, zda bude listovat a číst popořadě nebo tak, jak sama autorka kapitoly poskladala. Za mě je druhá varianta mnohem lepší, protože udržuje čtenáře ve střehu a nutí vás to přemýšlet.
Vulgarismy, které se v knize občas objeví, nevadí. Vždy se vztahují ke konkrétní osobě a pro tu je to image.
Za sebe knihu určitě doporučuji.
Námět dobry knížka řekla bych ta z těch lepších od autorky , ale vadily mi vulgarismy a musím říct, že konec jsem moc nepochopila .
Nevadily mi vulgarismy ani přeházené kapitoly. Do této knihy, tohoto příběhu to prostě sedne. Jedna z lepších knih RT.
Asi, že mi je toto téma aktuálně blízké nebo pro tu krásnou obálku, knihu jsem si jednoduše zamilovala a nemohla se od ní odtrhnout. Vše jsem tak živě viděla a cítila, jako film. Taková sonda do duše ženy/manželky/matky, která se cítí už jen jako další kus nábytku v kuchyni. Myslím, že takto se může cítit plno žen. Není to ničí vina, může to být období, které pomine a nebo taky ne.
"Jsou dny, kdy se jako manželka a máma připadám úplně prázdná, odtržená, vzdálená těm dvěma rolím, které mi dřív přišly nejpřirozenější na světě, děsí mě, jak je mi to občas úplně jedno a že mě to vlastně přestalo děsit."
"Ale já nejdu. V tuhle chvíli nás od sebe dělí jen pár desítek metrů a celý jeden svět, ve kterém už nemluvíme stejnou řečí a vůbec na ničem se neshodneme, kromě toho jediného, co je zároveň důvodem našich největších rozepří - na prvním místě jsou děti. Vždycky byly, ačkoliv by mi nejspíš někdo vyčetl, že byly chvíle, kdy nebyly. Když jsem já nebyla. Smazala jsem si tím všechny svoje za dlouhá léta pečlivě nasbírané mateřské plusy. Za každou probdělou noc. Za chomáče vypadaných vlasů, rozdrolenou stoličku, rozkousané bradavky a strie na břiše. Za zpívání ukolébavek. Za tu nekonečnou chůzi sem a tam s Marinkou v náručí, protože se probouzela, kdykoliv jsem si sedla."
"To bylo nějaký jiný, vydechne, když se ze mě svalí. Jiný? Lepší. Aha. Bude všechno lepší, když se budu od teď chovat jako k**** ? Budu škobrtat, ale půjdu jako voják co poslušně plní všechny úkoly, které má plnit, protože představit si, že bych to najednou vůbec nedělala, to stejně neumím, nesmím, to je mimo společensky vyžadované správno. Budu dělat, jako že nic. Budu chvíli tady a chvíli tam. Budu pokračovat. Skákat kolem těch tří neúplná a nedokonalá, jako Noha po třech. Posté se sehnu pro věci odhozené po domě, hračky, trenýrky, pastelky, obaly od bonbonů."
Určitě knihu doporučuji, otevřít a číst. Žádné listování a hledání kapitol, jak by měly číselně jít za sebou. Vulgární slovník mi přišel normální, když tím byla vykreslena postava. Nic dramatického co by bránilo číst dál.
Jen poznámka pro ty, kteří nad tím třeba přemýšlí: Četla jsem od 1. kapitoly do 13., hezky jsem knížkou listovala tam a zpátky a - rozhodně doporučuji. Nemám ráda zpřeházené časy, kazí mi to zážitek z četby.
Za mě nejlepší kniha autorky. Kniha se četla svižně a byla jsem zvědavá na její konec. Bavila mě i nepravidelnost kapitol. Vizuálně i obsahově super kniha.
Za mě jednoznačně nejlepší kniha autorky. Četbu jsem si opravdu užila, i přes přeházené kapitoly, naopak bych řekla, že se tím kniha zajímavě ozvláštnila. Kniha nutí k zamyšlení o manželství, vztazích, kdo za co vlastně "může" a proč. Myslím, že negativa, která čtu na knihu často souvisí a osobními antipatiemi vůči autorce.
Na úvod musím napsat, že mám ráda styl paní Třeštíkové, její vyjadřování, obdivuji její slovní zásobu a způsob psaní. Ale její poslední kniha ve mě zanechala rozpačitý pocit. Všechno fajn, příběh divoký, kapku nepravděpodobný, vyprávění svižné.
Měla jsem problém se srovnat s přehozenými kapitolami. V polovině jsem si vyčítala, že jsem nečetla popořadě. Knihu jsem dočetla, ale zůstal mi v hlavě jen chaos. Škoda.
Štítky knihy
sex nevěra partnerské vztahy česká literatura rodina rozvod psychologické romány milostné vztahy vášeň
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 | Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Ze začátku jsem byla zmatená z pořadí kapitol.Jakub byl pro jen obyčejný fetak, do té doby, než se objevil Marek. Pak jsem se přistihla, že mu i fandím. A ten konec. Doporučuji přečíst.