Hliněný život
Osip Mandelštam (p)
Osip Mandelštam (1891–1938) patřil k básníkům, k nimž se Jan Zábrana po celý život, od chvíle, kdy se s nimi setkal poprvé, neustále vracel, a hnán touhou po postižení jejich podstaty své překlady jejich básní, které tu a tam vyšly časopisecky nebo byly vyrobené, jak sám přiznal, když „překladateli hořel termín a které nelze publikovat“, neustále přepracovával. Zábrana v Mandelštamovi, jednom z největších ruských a přinejmenším evropských básníků 20. století, který dožíval ve vyhnanství a zahynul ve sběrném lágru u Ochotského moře – jeho vlastními slovy v básníkovi, jehož zabili –, nacházel „svět, kterému rozumím“ a v němž „úděsnost historie bez šťastného konce mi připomíná klima mého života“ (citováno ze Zábranových deníků, které vyšly pod názvem Celý život). A v pozůstalosti tohoto českého básníka zůstal konvolut definitivních překladů, jimiž se mu podle našeho mínění podařilo postihnout onu podstatu „spřízněného“ básníka natolik, že bytostný Rus Mandelštam se stal součástí moderní české poezie.... celý text
Přidat komentář
Z Ruska přišla spousta věcí krutých a zlotřilých (holomrazy, bolševici, voskové mumie a nezřízené pití vodky), ale stejné množství darů nadpozemských až božských. Literatura rostoucí jako choroše na onom východním dubisku zklame málokdy. Osip Mandelštam je jedním z nejlepších příkladů její krásy.
Tento reprezentativní výběr jeho veršů je rozdělen do tří oddílů. Do první části (verše z let 1909 - 1920) sice prosakují některé nápady a motivy z budoucích básní, je to však spíše vlažnější rozjezd s verši zatím spíše obyčejnějšími a lehkou hnátou psanými.
Žádný strach. Druhá část s sebou přináší rozmáchlost, vážnější tóny, a dokonce jistou velkolepost. Některé básně, zejména ty kavkazské, na mě působily nádherně orientálně. Ale pozor, Orient nejsou jen Arabové - tady vás uchvátí spodní proudy stepí a suchých trav, pohanské divokosti a hlíny a touhy po životě.
A jako správný heroj, který prošel ohněm, aby se znovuzrodil, se Osip Mandelštam ve svém posledním údobí (1930 - 1937) po krátké zastávce v Arménii vrací ke svým starým tématům, motivům lehce ironickým a bytostně ruským. Pod humorem a ironií se v této části nicméně skrývá umělecká síla tak děsivá, že si by si snad zasloužila pobronzovat a vyvýšit na tyč. Mandelštam je pro mě básníkem pravdy - málokdo ji umí zachytit tak, jako on.
Mohu vám zaručit, že z Osipa se rozhodně neosypete!
Autorovy další knížky
| 1976 |  Pieseň lásky |
| 1985 |  Ústa slunce |
| 1970 | Kameny, smutky, sny |
| 2003 | Hliněný život |
| 1992 | Prózy |
Kniha Hliněný život je v
| Přečtených | 6x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 4x |
| Chystám se číst | 4x |
Vůbec tomu nerozumím.