Noční hlídka
Sergej Lukjaněnko
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499/bmid_nocni-hlidka-nIZ-499.png
4
1036
120
První díl fantasy série Sergeje Lukjaněnka. Ani na okamžik neustávající boj mezi silami Světla a Tmy – takový je její hlavní motiv. Romány, zasazené do Moskvy let 90., popisují trvalé soupeření sil Dobra a Zla. Na problematickou regulérnost tohoto zápasu dohlížejí protagonisté z Noční hlídky, reprezentující Světlo, a Denní hlídky, která naopak ochraňuje zájmy Tmy. Hrdiny těchto próz jsou Jiní – bývalí lidé, v nichž obě soupeřící strany rozpoznaly nadpřirozené schopnosti a snaží se je získat na svou stranu… Po světě se tato série proslavila nejen díky bravurnímu literárnímu ztvárnění, ale také díky filmu, který byl natočen podle prvního dílu Noční hlídka, a co je pro Čechy zvláště zajímavé, byl natočen v Praze. Příznivci tohoto žánru si tedy jistě přijdou na své.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2005 , Argo , TritonOriginální název:
Ночной дозор , 1998
více info...
Přidat komentář
Je to klasika žánru - tak jsem od knihy čekala možná až trochu moc. Jako úvod do prostředí série dobré, ale přece jen trochu překombinované, přečteno za pár dní jen proto, že jsou svátky a na čtení je víc času. Velmi oceňuji autorovy popisy Moskvy, jsou tak živé, jako bych tam byla. Překvapilo mě, že souboj Světla a Tmy je vlastně v jeho pojetí tak trochu souboj Sparty a Slávie, čtenář po chvíli zjistí, že černý a bílý je spíš dres než Jiný, který v něm vězí. Naopak snaha nesmířit se s nějakou předurčeností je velmi sympaticky lidská, byť často marná. V prvním díle Lukjaněnko možná filozofuje a vysvětluje až trochu moc, na úkor spádu knihy, ale bezpečně chytne drápkem a zajistí si čtenáře i pro další díly. A Denní hlídka je o dost lepší!
Chystal jsem se na Noční Hlídku už dlouho, tak trochu z povinnosti, kvůli Pražské Hlídce, kterou knížky inspirovaly. Naprosto mě pohltila, až jsem si při svitu lampičky četl do časných ranních hodin. A ačkoliv člověk sdílí a chápe Antonovu naprostou bezmoc být něčím víc něž zrnkem písku v přesýpacích hodinách, kolečkem v soustrojí, co se, ať se vzpouzí, jak chce, stejně točí podle plánů vyšší moci, tak člověk čte dál, protože ty plány vyšší moci (čti Geser) a naděje toho, že člověk může jakkoliv vzdor nim ovládat svoji budoucnost, jsou prostě příliš poutavé.
První díl pojednávající o seznámení se Světlanou a reáliemi považuji za brilantní. Autor nenechá čtenáře vydechnout, když ho zasypává zákonitostmi magického světa a dobrý nápad najdeme téměř v každém odstavci. Lehký a čtivý styl psaní podtrhuje možnosti, které toto různorodé prostředí nabízí.
Rozuzlení ke konci nemá chybu, nechybí dobrá pointa ani prvek překvapení.
Laťka byla nasazena zřejmě příliš vysoko a zbytek svazku na ni už nedosáhl. Jakoby první část příběhu ležela autorovi v hlavě dlouho, zatímco zbytek musel vymyslet nahonem. Sem tam nudné a do celku nezapadající dialogy by mi nevadily, ale překombinované finále postrádající smysl, nepřirozené závěry postav a logické trhliny příběhu mi rychle vzaly vítr z plachet.
Jinými slovy, na konci knihy bych si měl říci:
„Ahá, tak takhle to tedy je!” Jenže já si řekl: „Cože? Vždyť to nedává smysl...” A to je škoda.
Kniha první: 5/5
Knihy ostatní: 3/5
Hodnocení: 4/5
Verdikt: Bylo by chybou nečíst, nebylo dočíst.
Opravdu originální. Začátek neměl chybu a já si říkala, to je ono. Po dlouhé době jsem natrefila na něco fakt dobrého. Ale od půlky to nějak ztratilo šťávu a já se začala nudit a počítat stránky do konce.
Originální, promyšlený a zábavný koncept s filozofickými přesahy do reálného světa, který mě v první třetině knihy zcela strhl. Ale původní tempo a napětí postupně z knihy vyprchává jako síla z Antona v druhé hladině šera. Bohužel mě nakonec zcela opustila zvědavost, jak třetí příběh dopadne, neboť bylo zřejmé, že opět půjde o komplikovaný konstrukt, který nedokáže předvídat nikdo kromě Gessera. A to je únavné.
„Cpát se někam výš a plýtvat životem na luxusnější auto, pozvánky na velkosvětské rauty nebo na byt, který by měl o pokoj víc – k čemu to? Život je přece příjemný sám o sobě, a ne díky rozkoším, na něž se nám nakonec podaří dosáhnout. V tomhle ohledu je život přímým protikladem peněz, které samy o sobě neznamenají nic. (...) Jednou ze zvláštností lidí, kteří v životě dokážou najít přesně to místo, na které patří, je, že to berou jako samozřejmost. Všechno běží, jak má. A když se někdo toho svého nedopracuje, je to výhradně jeho vina. Znamená to, že prokázal přílišnou lenost a hloupost. Anebo jevil zvýšené nároky.“
Hloubavé pozvolné fantasy. Je příjemné číst pro jednou o hrdinovi, který přemýšlí, spekuluje, nechápe, pochybuje, trápí se... Celý příběh tak působí nějak až moc lidsky... Super je taky všudypřítomná nejistota okolo dobra a zla a přesná sonda do naši historie.
Myšlenka velmi zajímavá, prostředí i postavy také. Nicméně opravdu zdlouhavě se vleče a na můj vkus dost filozofických úvah.
Noční hlídka byla svým způsobem sázka na jistotu a vyplatilo se. Knihu jsem měla už delší dobu doma a čekala až se k ní konečně dostanu. Všechny tři příběhy byly skvělé. Rozhodně je to to nejlepší, co jsem četla z urban fantasy. Příběh o dobru a zlu, o bílé a černé, který vlastně není vůbec černobílý.
Knihu jsem si koupil na doporučení od známých. Doporučení znělo na celou sérii. Ale koupil jsem do začátku jen první knihu. Večer před spaním jsem to otevřel s tím, že přečtu pár stránek. Když jsem to o pul druhé ráno a o 100 stránek více než byl úmysl zavíral, bylo vše jasné, co se bude číst v následujících měsících. Hned ráno jsem objednal další díly série.
Možná to je tím, že už jsem dlouho nečetla pořádnou čtivou a akční urban fantasy, ale jestli je toto jedna ze slabších autorových knih (jak naznačují recenze), tak bych chtěla vidět ty lepší :-) Opravdu doporučuji, čte se to samo.
Super! Má první kniha od PANA Autora. Na noční hlídce se mi nejvíce líbí, že je to celé velmi syrové. Lukjaněnko se s tím zkrátka nemaže, veškeré vyhrocené situace dokáže popsat pěkně naturalisticky. Celému příběhu to potom dodává ten správně špinavý šmrnc prohnilého Ruska. Co ještě musím vyzdvihnout jsou autorovo všudypřítomné filozofické úvahy. Dýchnou na vás skoro na každé stránce, ale ne tak, že by vás nutili odtrhnout od příběhu. Naopak je hezky lehce a mírným zamyšlením přejedete jako něco, co do příběhu přirozeně patří. To je na Lukjaněnkovi krom jeho bujaré fantazie to nejlepší.
Myšlenka rozhodně dobrá, ale zpracování mi příliš nesedlo. Místy mi to přišlo dost těžkopádné a hůře jsem se prokousával textem, místy jsem se dokonce i nudil. Nicméně neodložil jsem to a prokousal se na konec. Hodnotím, jako lehce nadprůměrné, ale další díly číst nebudu.
Jedna z trochu více filosofických autorových knih, přesto ale celkem strhující čtení.
Naprosto nový svět, uvěřitelný a posazeny do nádherné vykresleneho soudobého prostředí Moskvy i zbytku světa.
Serie od Lukjanenka se v nasi rodine 'traduje' jako velmi oblibena. Je kreativni a originalni, chvilemi desiva, chvilemi smutna. Urban fantasy je malo probadany zanr a autor si s nim velmi hezky pohral. Jeho schopnost popisu je uzasna. Dokaze vytvorit skvelou atmosferu. Doporucuji!
Zábavností a potrhlostí děje mě Noční hlídka hodně připomněla Noční klub. Podobné, i když citelně plošší postavy, pomatený děj a strašidla v normálním světě. Prostě paráda. Ovšem Hlídka má na rozdíl od Klubu drobátko filozofičtější přesah charakterů a jejich uvažování. To mě na příběhu bavilo asi nejvíc. Ty nejistoty rozdílu mezi dobrem a zlem a následků rozhodnutí byla výborná. Netvrdím, že poučná, nebo nedejbože navádějící, to ani omylem, ale jednoduše zábavná. Po troše fyziky v rámci odpočinku od fantaskního příběhu Noční hlídky se pustím do jejího pokračování.
Riadne dobre, ziadne tuctové fantasy, ale poctivé fantasy s nádychom 90- tych rokov. Velmo, veľmo sa mi paci predstava upírov, vlkodlakov a čarodejníkov čo, ked nebojuju medzi sebou, tak chlascu vodku a diskutujú o etickych princípoch a hodnotách oboch svetov.
Štítky knihy
zlo Rusko zfilmováno Moskva nadpřirozené bytosti čarodějové dobro městská (urban) fantasy
Autorovy další knížky
| 2005 |  Noční hlídka |
| 2005 | Denní hlídka |
| 2007 | Bludiště odrazů |
| 2005 | Šerá hlídka |
| 2006 | Poslední hlídka |
Kniha Noční hlídka je v
| Právě čtených | 17x |
| Přečtených | 1 637x |
| Čtenářské výzvě | 55x |
| Doporučených | 117x |
| Knihotéce | 444x |
| Chystám se číst | 361x |
| Chci si koupit | 90x |
| dalších seznamech | 11x |
Já teda nevim... Lukjaněnkův lehký styl se velmi dobře čte a i oči tak slabého čtenáře, jakým jsem já, tančí po řádcích, jak Vlastimil Harapes v dobách své největší slávy. Nápady zde jsou také - některé, pravda, tvrdší kliška, ale jiné celkem povedené. Tak kde je problém? Přijde klimax, respektive tři, a všechny jsou natolik antiklimaktické, že se člověk táže sám sebe, zda má zapotřebí nechat se znovu trápit tímto nedostatkem katarze a číst dál. Ale protože je to čtivé, tak čte. A zas nic. A zas. A pak je konec. Velké filosofování, o němž se tu v komentářích mluví, se také nekoná. Vážení, pokud chcete filosofovat, vezměte si do ruky Hegela! Takže co zbývá? Průměrná záležitost, říkám, která dokáže na několik hodin ulehčit hlavě. A víc nic.