Na poště
Charles Bukowski
Henry Chinaski série
1. díl >
Zcela první Bukowského román z roku 1971, v němž se poprvé v celé své kocovinové kráse představuje autorův neblaze proslulý antihrdina a alkoholické alter ego Hank Chinaski. Román je jedinečnou kronikou autorových osudů z padesátých a šedesátých let, kdy se pouze kurvil, chlastal, sázel na dostizích a kazil si zdraví coby poštovní doručovatel a úředník. Jeho tehdejší pracovní a milenecké peripetie říznuté vysokoprocentním cynismem a sardonickým humorem vycházejí v novém překladu Boba Hýska.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem přečetla za jedno odpoledne. Moje první od Bukowskiho a určitě ne poslední.. Tohle mě fakt bavilo!
(SPOILER) Tak nějak čtu Bukowskiho a říkám si: Středobod lidského žití je jebání a chlast. A právě proto jej mám rád za tu autentičnost.
Ke knize jsem se dlouho odhodlávala, protože Bukowski. Jeho styl žití není nic pro mě, ale jsem velmi mile překvapena. Průměrný (možná i podprůměrný) běžný život. Příběh, co si na nic nehraje. Zasmála jsem se, i když s trochou hořkosti a ve vší té bídě to bylo vlastně velmi surově krásné a k zamyšlení. Jeden si hned více váží toho co má a hlavně - že nemusí pracovat na poště.
Meh. Občas vtipné takovým tím stylem ala "jo tohle znám", sprosté, absurdní. Jinak mě to ale vůbec nebavilo číst. Alkoholikův roztržitý deník. Bukowski půjde asi mimo mě.
Klasická Bukowina, u které se pobavíte, trochu zastydíte a dá Vám to pár myšlenek do života.
Tak jsem si koupil Bukowského. Má první kniha od něj. A musím říct, že to byla zajímavá a poučná jízda. Bohužel i přes všechny vulgarismy, nechutnosti jsem čekal o trošku víc. Chinaski má ale nápaditý životní styl, který vůbec nekoresponduje s tím, kterým praktikuji já. A proto jsem neplul na stejné opilecké vlně jako Hank. Klobouk dolů před výkony, které hlavní postava a autor díla zvládal. Levou zadní vypije flašu nějaké whisky, tomu já říkám debilita, ne úspěch. Možná kdybych byl mladší, jel podobný lifestyle, tak by mě kniha oslavila a mohl bych číst další a další Bukowského neromány. Knihu jsem vrátil do mé skromné knihovničky a vzal si něco románovějšího.
Kerouac se potkal s Millerem. Je to sprostý a občas nechutný? Jasně! Ale je to o životě? 100% Bez příkras podaná zpráva o životě a o tom, že někdy se můžete rozkrájet a je vám to stejně prd platný.
Opět Bukowski. Ucelená forma. Ne totálně ujetá. A hned se to dá číst. Klasicky bizár, v něčem se Bukowski i krotí, ale jinak to konečně něco větší, ucelenějšího a záživného. Z pošty a její bizarnosti toho nakonec nevidíme tolik, ale i tak se to čte plyně a záživně. Takže není moc co namítat.
Klasickej Chuck, na Poštovní úřad jsem se chystal dlouho a po jeho přečtení určitě nejsem zklamanej, přestože kvalit Bukowského nejlepšího románu (Faktótum) určitě nedosahuje. Ale narozdíl od takového Hollywoodu anebo Kapitán odešel na oběd... tu je Henry Chinaski ještě ve formě, i když prací na poště skoro polomrtvej :-) Psát o obyčejných věcech tak zábavně umí asi fakt jenom ten Bukowski...
tak tohle se četlo samo tříhodinová záležitost a jako vždy skvělé Chinaského postřehy lidských charakterů, ,,ve dveřích stál vedoucí a tvářil se jako bych byl hromada lidského hnoje, přitom přišel stejnými dveřmi jako já , pečlivě vybraný zmrd,, taky jsem se potkal v životě s pár pečlivě vybranými z..dy.
Skvělá knížka. Čtivá, upřímná, konečně oproti jiným, co jsem od Bukowského zatím četl, i míň vulgární. A příběhová. Doporučuji. Je třeba akceptovat alkohol, ženy a dostihy. Kdo čeká velkou zápletku je blázen. Prostě zápisky normálního člověka. A opět bych rád napsal, že šedesátá léta (i když v LA) byla dost podobná tomu, co můžeme zažívat dnes.
Očekávala jsem asi víc, sem tam jsem se zasmála, ale jinak nic. Průměrný zápisky průměrnýho alkoholika.
k Bukowskimu se vracím po 10letech zasekl sem se na komixech a nemohl se do žádné knihy začíst tak zkusím Poštu. Kniha se fuck dobře čte krátké kapitolky no a Henry.trošku sem ze začátku habroval ale po 30stranach se to zlomilo a vyloženě sem se těšil až zapíchnu zrak do písmenek. Jako poštu sem taky brigadně roznašel ale taková jizda to u mě nebyla spíš pochodák po kopcích.Závěrem děkuji Carle že zas držím v ruce knížku a ne vobrázky.
tohle mě bavilo, takový voddechový příběhy průměrnýho americkýho pošťáka, klasika u tohohle autora je že občas jsem se smála nahlas, občas jsem brečela, občas se mi chtělo zvracet a většinu času jsem se o hlavního hrdinu docela bála díky tomu jaký dělá píčoviny, a samozřejmě v popisech dnů doručovatele listovních zásilek nechybí pro bukowskiho typickej chlast a šukání a popisy sraní ale s tim se člověk musí smířit no
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1995 | Šunkový nářez |
2013 | Všechny řitě světa i ta má |
1996 | Poštovní úřad |
2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
2005 | Zápisky starého prasáka |
Kniha Na poště je v
Právě čtených | 10x |
Přečtených | 1 588x |
Čtenářské výzvě | 63x |
Doporučených | 68x |
Knihotéce | 281x |
Chystám se číst | 175x |
Chci si koupit | 33x |
dalších seznamech | 6x |
"Poštovní úřad" je třetí kniha, kterou jsem od Bukowskiho četl. Vždycky mi připadá úsměvné, že během pauzy mezi jeho knihami zapomenu, jaké používá vulgarismy a jakým způsobem se dívá na život. Není to můj nejoblíbenější spisovatel, protože z jeho životního stylu na mě doléhá tíseň, nicméně musím uznat, že - jakožto autor - má originální, nezaměnitelný styl psaní a vždycky se divím nad tím, jak rychle (a bezbolestně) se dostanu na konec. Popisy práce mě bavily, hádám, že každý, kdo (alespoň chvíli) pracoval v profesi, kde musíte neustále komunikovat s cizími lidmi a chovat se profesionálně (Chinaski si zrovna s tímhle hlavu nelámal :D), se v tom trochu najde.