Ódinovo dítě
Siri Pettersen
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/278987/bmid_odinovo-dite-boK-278987.jpg
4
1035
1035
Havraní kruhy série
1. díl >
První díl fantasy trilogie Havraní kruhy. Představ si, že ti chybí něco, co všichni ostatní mají. Něco, co dokazuje, že patříš do jejich světa. Něco tak důležitého, že bez toho jsi nikdo. Nákaza. Pouhý mýtus. Hirka se v den svých patnáctých narozenin dozvídá, že je Ódinovo dítě – bezocasá zrůda z jiného světa. Opovrhovaná, obávaná a pronásledovaná. Člověk. Někdo si však nepřeje, aby její tajemství vyplulo na povrch, a hodlá to zajistit všemi prostředky. Zmatená Hirka musí uprchnout, protože jí jde o život. Existují však nebezpečnější stvoření než Ódinovy děti a Hirka není jediná, kdo prošel bránou mezi světy Úspěšná norská trilogie Havraní kruhy se inspiruje severskou mytologií, ale přitom vytváří vlastní svébytný svět, kde být člověkem znamená ocitnout se ve zcela nezvyklé roli vyvržence. Hlavní hrdinka není „vyvolená“, dokonce nemá žádné zvláštní schopnosti. To, co ji odlišuje od ostatních, je děsivý fakt, že postrádá něco, co všichni ostatní mají.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Odinsbarn , 2013
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi hrozně moc líbila, přečetla jsem ji během dvou dní a rozhodně to byla jedna z těch knih, u kterých mi byla líto každá stránka, kterou jsem přečetla, protože byl konec blíž a blíž. Tato knížka je taky propletená kritikou, která by se dala považovat, že je směrovaná na náš svět. Jde hlavně o xenofobii. Hirka je totiž jiná a už od začátku se jí buď posmívají, nebo se jí bojí a považují ji za bytost z nočních můr. Už se hrozně moc těším až si přečtu další díl, který už i se třetím dílem dávno vyšel, ale do Česka se ještě nedostal. Dokonce jsem se dočetla, že bude Ódinovo dítě zfilmováno a jestli je to pravda, tak se na film rozhodně podívám.
No tak já nevím. Na knížku jsem slyšela spoustu chvály, jak je to příběh o síle vůle a že je to něco, co si navždy vryji do paměti a na co nezapomenu. Možná nebyla správná doba, kdy jsem to četla, nebo to ještě nemůžu chápat, ale nic takového jsem necítila. Co se ale postav a prostředí týče - kouzelné. Přesně tenhle styl zbožňuji. Popis krajiny, ztvárnění osob, emoce... To všechno bylo tak dobře popsané, že jsem měla celý příběh před očima.
Na tuto knihu jsem slyšela spoustu chvály, tak jsem se nechala zlákat. Bohužel, čekalo mě zklamání. Například Hirčino rozhodování ohledně Obřadu se velmi táhlo a nakonec se nerozhodla zrovna nejlíp. Navíc slovo ,,havran" se vyskytovalo snad na každé stránce a to mě dost iritovalo. Příběh mi taky přišel dost inspirovaný Hrou o trůny. Ale abych jen nekritizovala: Líbil se mi nápad ætlingů, neboli bytostí s ocásky. I Rimeho postava mě dost oslovila, zvláště jeho vlčí oči. Celkově knihu hodnotím jako průměrnou, ale další díly si přečtu, protože jsem zvědavá jak se soudy hrdinů budou dál vyvíjet.
Při hledání oddechové literatury jsem v knihovně narazila na Ódinovo dítě a nevěda, co mne čeká (kniha se honosila titulem "nejlepší norské fantasy roku 2014") jsem si knihu půjčila. Záhy jsem zjistila, že se jedná o Young Adult dílko, tedy čtení pro náctileté (a žánr, který není zrovna můj šálek kávy).
Svůj účel ovšem splnila, děj byl zajímavý, měl celkem spád a většinu času nenudil, ovšem místy byl trošku naivní jako hlavní hrdinka. Velkou část děje jsem přečetla vcelku rychle a zaujatě, ale ke konci začal drhnout a bezradně se plácat (hlavně posledních cca 50 stran).
Hlavní hrdinka už tak moc originalitou nesršela a její osud mi připadal místy vyhnaný do extrému. Její sebestřednost pobavila, neustálé "sebemrskačství" poněkud lezlo na nervy.
Docela mne zklamal i jazyk, jednoduchý a repetitivní (myslím, že po slově síla vedla v počtu použití plíseň).
Celkově shrnuto knihu určitě doporučuji fanouškům žánru Young Adult Fantasy. Já osobně se již bez dalších dílů obejdu.
Opravdu netradiční fantasy. Trochu mi to připomnělo sérii "Pod nekonečnou oblohou", ale opravdu jen trochu a to hlavně co se týče poměrů mezi hlavními hrdiny. Severská mytologie mě láká a to hodně. Dnešní fantasy už jen málokdy přinese něco opravdu nového a nečekaného a severská mytologie je dosud nevyčerpaným tématem.
Ze začátku jsem měla rozporuplné dojmy. Autorka vhodila čtenáře pod kola svého světa a jen postupně se o tomto světě něco dozvídáme. Po zhruba 15% se ale konečně "ryba chytí na udičku a už nepustí". Prostě nemůžete přestat číst dokud nezjistíte jak to s tou bezocasou vlastně dopadlo. Opravdu barvitě vylíčený bájný svět s bytostmi s ocasem co ovládají neznámou sílu. Hlavní hrdinka Hirka působí vyloženě vyzrálým dojmem, občas ale autorka připomene, že je dívce přeci jen 15. Rozhodně si mě ale získala. Z hlavního hrdiny jsem malinko rozpačitá, co ale musím autorce přičíst k dobru, že nepoužila klišé milostného trojúhelníku. Příběh funguje skvěle a jde hlavně o akci. Romantika se ke slovu dostává opravdu jen zřídka. Ke konci knihy člověk pomalu nedýchá. Líbil se mi i styl vyprávění a střídání různých pohledů. Dýchala z toho hutná severská atmosféra. To asi ta zima a dlouhé období bez slunečních paprsků...
Severská krimi už si mě stihla získat, fantasy pro mě bylo milou novinkou. Snad těch knih ze severu bude u nás přibývat přibývat.
Ódinovo dítě se mi velmi líbilo. Ani bych neřekla, že to patří do YA žánru. Nicméně autorka nás vhodila přímo do děje plného neznámých názvů a všeho možného, že jsem opravdu měla problém ze začátku se do toho naplno vžít. Jednoduše, vy, co jste četli Kostičas, tak co se týče názvů, apod. je Ódinovo dítě asi tak 2x horší. Tedy alespoň pro mě. Ale postupem jsem se do toho dostala a kniha byla přečtena neskutečně rychle.
Jinak romantika mezi hlavními hrdiny je popsána opravdu decentně, žádné klišé, takže nemáte pocit, že se vše točí jen okolo hlavních hrdinů.
Celkově hodnotím pozitivně, kniha se mi líbila, ale pátou hvězdičku si schovávám pro další díly, na které se neskutečně těším :-)
Ze začátku to bylo těžké čtení. Autorka nic nevysvětluje, čtenář je hozený jakoby doprostřed příběhu ve světě kouzel, zvláštních jmen i vztahů. Jakmile jsem se trochu zorientovala, už mě kniha bavila a přečetla jsem ji velice rychle. Úplné nadšení jsem po přečtení necítila, ale myslím, že se příběh ještě v dalších dílech hezky rozvine.
Musím říct, že mě to mírně zklamalo... jako, ono je to opravdu dost propracované dílo a autorka si na něm dala záležet - hlavně proto, jaká je autorka sympatická, se mi to nehodnotí zrovna lehce... po pravdě nemám nejmenší tušení, co si myslet o Hirce, která byla jednou taková a jednou maková.
Oblíbila jsem si ji, ale to, co udělala na konci, mi na ni zkazilo pohled a nevím, no... Rime byl pořád stejný, i když se tedy občas vymykal klasickým young adult klukům, kde svou milovanou (asi každému dojde, o koho jde), vzal na poměrně nebezpečnou výpravu...
Nebylo to špatné, to rozhodně ne! Ze začátku mi trvalo se začíst, navyknout na severská jména a kulturu, i proto mi to připadalo oproti Jiskře v popelu slabší. Navíc se přiznám, že s tímto komentářem jsem čekala celý den a stále ještě nevím, co si myslet... ještě pár stránek bych potřebovala!
Jakkoli mi Jiskra připadala uzavřeně neuzavřená v pořádku, tady mi ten otevřený konec opravdu dost vadí. Pokračování si v každém případě přečtu, třeba si sérii i koupím, prostě chci vědět, jak to bude p pokračovat, i když si určitě do vydání druhého dílu v češtině dám re-reading. Jako u Jiskry. Jako u Naslouchače.
A stále jsem #tymjiskra! :)
Kniha se zajímavým příběhem ze světa fantasy od severského autora. Četla se mi moc dobře, trochu mi vadili severské názvy, na což není můj jazyk dělaný ;-) Určitě si přečtu i další díly.
Skvěle zpracovaná fantasy, která chytne a nepustí. Hirka i Rime jsou jako hlavní ústřední dvojice uvěřitelní a nelze je nemít rád. Svět, který si autorka vymyslela, se mi moc líbil, další díl si určitě pohlídám, abych si ho mohla přečíst. Za mě plný počet bodů, hodně povedené!
Konečně po dlouhé době knížka, kterou jsem četla jedním dechem. Už se nemůžu dočkat pokračování!!!
Kniha má hodně zdlouhavý začátek příběhu, kdy dlouho nevíte jakým směrem se příběh bude ubírat. Zato konec je dle mého názoru dobrý.Určitě si přečtu další dvě pokračování trilogie Havraní kruhy. Jen těch myšlenek postav bych tam snesl méně.
Konečně kniha, která docela dostála své popularitě. Po zklamáních, jako byla Selekce a Skleněný trůn, kniha, která si svou chválu i zaslouží. Asi bych dala i 4,5*, kdyby to šlo. 5* dát nemůžu, protože jsou i lepší fantasy :)
Ještě bych dodala, že se mi velmi líbilo, jak v knize byla pojata romantika. Oproti Selekci nebo Skleněnému trůnu byla poměrně realistická a nepřeslazená. I když člověk věděl od začátku, kdo se s kým bude mít rád, nebylo tam moc takové to "bláznění" typické pro puberťačky.
Tahle kniha nemá hluchého místa. Vypravěčské nadání autorky je neuvěřitelné a kniha mě na tři dny totálně pohltila. Jak těžký je návrat do reality...
Zcela nový svět vznikl pod perem norské spisovatelky a překvapivě se do něj brzy dostanete, s novými reáliemi se sžijete a vychutnáte si neuvěřitelné dobrodružství mladé Hirky.
Propracované postavy, vypjaté situace, ale i politické záchvěvy světem - to vše buduje neuvěřitelnou atmosféru, která čtenáře pohltí.
Kniha je výborná. Začátek je trochu pomalejší, ale nemyslím si, že nudný.
Na celé věci se mi nelíbila asi jediná věc. A to, že Hirku pořád někdo musí zachraňovat. Ale to je spíš můj problém než problém knihy. Jsem trochu feministka :D
Ale za mě rozhodně plný počet bodů. :)
Kniha je psána ve stylu klasických epických fantasy románů, takže v ní nechybí jak politické intriky, tak boje, mytologie a vše, co k tomu patří. Začátek může někomu přijít mírně zmatečný, neboť autorka čtenáře vhodí rovnou do děje a spoustu termínů vysvětluje až během příběhu. Toto však osobně považuji za pozitivum, protože se ze začátku nemusíme zdržovat načítáním slovníčků a vysvětlivek, ale vše je nenásilně vysvětleno přímo při čtení. Za další pozitivum považuji fakt, že ačkoli se jedná o knihu zařazenou do kategorie young adult a její hrdinové jsou mladí (jak už bylo řečeno výše), nedochází ke klasické zápletce, kdy se hrdinovi řekne, aby něco nedělal, on to udělá a pak celou knihu napravuje svou chybu. Naopak Hirka je na svůj věk vyspělá a je vhozena do víru událostí, kterým stěží rozumí. I přesto se snaží z nastalých problémů vybruslit a vydat se cestou nejmenšího odporu. Autorce se u svých postav podařilo vykreslit zdařilou psychologii a motivaci, takže má čtenář pocit, že čte o osudech někoho staršího, ale najednou se objeví scéna, díky níž si uvědomí, že Hirce je teprve patnáct. Tyto scény jsou naštěstí nenásilné a lidsky napsané, takže kniha jako celek působí velmi příjemným a vyzrálým dojmem. K její komplexnosti přispívá i závěr, díky kterému se Ódinovo dítě dá číst i jako samostatný román s uzavřeným příběhem (ačkoli některé otázky zůstávají nezodpovězené a čtenář se může těšit na pokračování).
Štítky knihy
norská literatura fantasy pro děti severská mytologie pro dospívající mládež (young adult) fantasy
Ódinovo dítě
Už při otevření knihy mě dostalo věnování. Říkala jsem si, že je to kniha přímo pro mě, a měla jsem pravdu. I přesto, že autorka hodila čtenáře přímo do děje bylo to super. Dovedla bych to číst znovu a znovu dokola. Nemůžu se dočkat až vyjde druhý díl.