Guláš pro Masaryka
Milena Štráfeldová
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/194999/gulas-pro-masaryka-194999.jpg
4
67
18
Guláš pro Masaryka je zčásti fiktivní rodinnou kronikou vyhlášené hostinské z jihomoravských Židlochovic, která skutečně vařila guláš pro prezidenta T. G. Masaryka. Kuchařka Poldinka je ale jen jednou z těch obyčejných ženských, které dokáží své blízké pokaždé chránit tím nejprostším způsobem – i uprostřed nejhorší válečné bídy, za epidemií a požárů postaví na stůl mísu s gulášem. A na pozadí této kroniky „bouří" velké dějiny, probíhá národní obrození se svými spory, obě války, Osvětim. V Blouzněních o Vlasti, o Divadle, O Republice a Lepších Zítřcích, které román prolínají, se autorka také kriticky dívá na nedotknutelné národní mýty a idoly naší novodobé historie. Ptá se, jak jinak by se třeba naše dějiny vyvíjely, kdyby věc národního obrození nevzala za svou jakási kávová společnost básníků, kteří si národ vysnili jako literární postavu? Proč horliví vlastenci raději uvěřili padělkům, i když je před podvrženými Rukopisy varoval už sám Josef Dobrovský? A proč se celá desetiletí hádali nad Národním divadlem? Proč studenti uspořádali za hilsneriády štvanici na svého profesora T. G. Masaryka a titíž studenti ho pak nadšeně vítali jako Presidenta Osvoboditele? A zaplatil skutečně Masaryk z peněz, které byly určeny pro Čs. legie, atentát na Lenina? Byl Edvard Beneš agentem NKVD? Nebyl nakonec vznik samostatného Československa historickým omylem? A umíme se dnes, po sto letech, vyrovnat s tak provokativními otázkou?... celý text
Přidat komentář
Dle hodnocení jsem neočekávala nic závratného. Ale svým zvláštním způsobem mě kniha dokázala zaujmout.
Možná bych změnila název knihy. Příběhy obyčejných lidí na pozadí důležitých historických událostí naší země mě upoutaly. Ale musím se přiklonit k ostatním, že tato kniha měla být spíše rozdělena na dvě knihy nebo dvě samostatné části.
Příběh Poldinky, její mámy a posléze rodiny Poldinky mě chytl za srdce. Je pravda, že konec knihy mi přijde už uspěchaný a najednou se přeskočí x let jako nic.
Ale je tam tolik zajímavých informací...
I když jsem měla v úmyslu knihu poslat dál, nakonec si ji nechávám ve své knihovně, abych se opět časem mohla pohroužit do pohnuté historie.
Rozhodovala jsem se mezi 2 a 3 hvězdičkami, nakonec jsem dala 3 z úcty k práci, které musela kniha paní Štráfeldovou stát. Mně se to ale nečetlo dobře.
Celá knížka mi tak trošku připomíná pověstný dort, který pekli pejsek s kočičkou. I když do něj dali samé dobré ingredience, tak dohromady to neladilo a nedalo se to jíst.
Podle mého názoru je kniha prostě překombinovaná. Celým dílem nás provází příběh Poldinky a její rodiny. Bohužel ale bylo ho tam málo a byl takový letem světem, protože většinu prostoru zabíraly různé vsuvky a odbočky, které popisovaly historické okamžiky našich a evropských dějin. Často jsem se v tom ztrácela. Jen se člověk dostal do nějakého děje nebo příběhu, tak bum, konec a najednou se zase píše o něčem úplně jiném. Skákalo se v čase, řada informací se naťukla dopředu, dopověděla se někde úplně jinde. Bylo by lepší, kdyby autorka prostě pořádně zpracovala příběh Poldinky a své vzdělávací ambice přetavila v samostatnou knihu pojednávající o historii českého národa. Neboť ty pasáže o hisorických souvislostech umí paní Štráfeldová napsat moc hezky.
Celá kniha se táhne a ke konci najednou jako by spisovatelce došlo, že má omezený počet stran. Takže frk frk frk, na jedné stránce najednou přejeme od konce války až po vraždu Milady Horákové a the end.
Měla bych si pořádně číst popisy knih. Protože teď jsem čekala něco o životě Masaryka či jeho předků. Nejsem zklamaná, protože kniha i tak byla zajímavá, ale strašně smutná. Vlastně nikomu se v ní nedařilo. Plno smrti, násilí, nemocí, neštěstí a hlavně válka.
Osudy sirotka Anny a její dcery Poldinky v období před první světovou až do padesátých let.Poslouchala jsem audioknihu namluvenou Valerií Zawadskou a Igorem Barešem.Příběh je prokládán receptem na guláš i popisem historických událostí.
Doma jsme nad touto knihou diskutovali, ale já přesto dávám 5*. Ať už je to pravda-nepravda, celá kniha ukazuje na naši ryze českou povahu- na jednu stranu naši hrdinskou povahu, ale běda, jak se někde něco mele, je hned po hrdinství , na druhou stranu, když nám jde všem společně o krk, tak jsme na chvilku schopní jít "Proti všem". Škoda, že nám to dlouho nevydrží a bojovná povaha s prvními nástrahami klesá na dno všech bouřlivých myšlenek.
Myslím, že to za mně vyjádřila LuciLux velmi dobře. Takže ano čtivé, ale trochu dějinný guláš. Požár ND a důvody, které k tomu vedly super.
Milena Štráfeldová má velmi osobitý způsob psaní. Jednotlivé kratší kapitolky, myšlenkové vsuvky, či citace, se na sebe halabala kupí, aby se z nich postupně vyloupnul čtivý a skutečně líbivým jazykem psaný příběh. V Trestankyni, příběhu o Růženě Vackové, o kterém jsem se tu již zmiňovala, to na mě jednoznačně fungovalo. V Guláši po Masaryka to pro mě bylo značným zklamáním, neboť výsledek guláš vskutku připomínál. Vezměme si jako kostru dějiný českých zemí od Prusko-rakouské války a pořádně to zabalme do všeho možného - kýčovitě psaného příběhu o Ance a Poldince, jakoby mimochodem zastavení u mnoha význačných osob českých dějin, sem tam to proložme úvahami o národu a vlastenectví. Abych té kritice trochu odlehčila, kniha se mi četla jedním dechem a s mnohými postřehy a hodnoceními bez výhrad souhlasím. Ale celkový dojem, pomoci si nemohu, připomínal guláš víc než by bylo zdrávo.
Dějiny jednotlivce v dějinách společnosti či naopak ... ono to vlastně vždy nějak souvisí. Dobře napsáno, ale mě osobně chvílemi vadila ta roztříštěnost.
Dávám čtyři hvězdičky, protože se přiznám, že jsem hltala příběh a ty části literatury faktu mě nudily. Ale knížku jsem přečetla rychle a obohatila mě.
Ke starým časům dejme si guláš
Hlavními postavami v knize jsou dvě ženy, matka a dcera, které žijí zdánlivě obyčejné životy na pozadí velkých dějinných zvratů, ale tyto životy přece jenom tak obyčejné nejsou. Naopak jsou neobyčejně krásně znázorněny v této neobyčejné knize. Když už píšu o postavách, tak je vlastně obecně musím pochválit a jako celek jsou myslím dobře zvládnuté. Dobře zvládnutý je i samotný děj knihy. Líbila se mi samotná proměnlivost děje. Místy je takový nahuštěný, dramatický a místy zase takový umírněnější, povolnější. Nikdy však nenudí a i za to si autorka zaslouží pochvalu. Chválit musím i jazyk, kterým je kniha napsaná. Ten je zde opravdu krásný a je vidět, že si s ním autorka dala hodně práce a hlavně do celého příběhu opravdu pasuje. Dočkáte se tak starší, krásné a zajímavé češtiny, ale překvapí vás i plno starších a kouzelných rýmovaček, písniček. Oceňuji i jakýsi soulad a vyváženost dvou částí knihy. Tou první částí jsou již zmíněné životy hlavních hrdinek a druhou částí mám na mysli autorčiny popisy skutečných událostí a pak tzv. „blouznění“ Konkrétně pak blouznění o Vlasti, o Divadle, O Republice a Lepších Zítřcích. Díky těmto tzv. „blouzněních“ se sama autorka ptá, jak jinak by se naše dějiny vyvíjely, kdyby věc národního obrození nevzala za svou jakási kávová společnost básníků, kteří si národ vysnili jako literární postavu? Proč horliví vlastenci raději uvěřili padělkům, i když je před podvrženými rukopisy varoval už sám Josef Dobrovský? A proč se celá desetiletí hádali nad Národním divadlem? Proč studenti uspořádali za hilsneriády štvanici na svého profesora T. G. Masaryka a titíž studenti ho pak nadšeně vítali jako prezidenta osvoboditele? A zaplatil skutečně Masaryk z peněz, které byly určeny pro Čs. legie, atentát na Lenina? Byl Edvard Beneš agentem NKVD? Nebyl nakonec vznik samostatného Československa historickým omylem? A umíme se dnes, po sto letech, vyrovnat s tak provokativními otázkami? Obě části se navzájem skvěle doplňují a prostě k sobě patří. Plusem je i taková nenásilná vzdělávací forma a je vidět, že člověk se nemusí například jen suše učit z učebnice, když se chce dozvědět něco nového. Plusové body si zaslouží i onen guláš. Za a) se dozvíme zajímavý recept na guláš a za b) funguje jako další dobrý spojovník určitých částí v knize. Dodám i informaci k rozsahu knihy. Kniha má 376 stran, tudíž se dá říci, že se opět jedná o vcelku klasický rozsah.
Guláš pro Masaryka je důkazem, že i domácí literární tvorba má své zajímavé a krásné tituly, jejímž čtením rozhodně nebudete zbytečně ztrácet čas a ještě se třeba dozvíte i něco nového. Já se u čtení nenudil, dozvěděl se něco nového a kniha se mi jako celek hodně líbila. Proto jí uděluji 95 %.
Velice zdařilý exkurz do českých dějin druhé poloviny 19. století a do zásadních událostí 20. století pomocí životního příběhu Poldinky, mravně silné ženy, která se dokáže vzchopit a začít znovu po prožitých katastrofách.... ;-) Oceňuji vložené autorčiny pohledy na českou historii, které jsou leckdy humoristické, jindy sarkastické, ale většinou trefné.... :-) Vřele doporučuji... :-)
Parádní recept, parádní guláš z naší historie. Některých ingrediencí bylo hodně, některých málo (no jako v guláši) a dohromady to moc chutnalo. Mám bohužel podezření, že čtenář, který toho o historii moc neví, by se mohl v knize ztrácet. "Zapisovatelka" zkrátka počítala s poučeným čtenářem.
Zajímavý pohled na dobu první republiky. Z dějových linek se mi líbil příběh Poldinky. Líbil by se mi samostatně, víc rozvitý, bez té politiky okolo.
Z téhle knihy mám velkou radost . Skoro bych doporučila jako povinnou četbu všem, kdo se chtějí podívat na české dějiny trochu jinýma očima, než jsme zvyklí (a než známe ze školy). Příběh je poutavý, skvěle napsán, dozvíte se mnoho nového a ještě Vás spisovatelka donutí klást si otázky po smyslu dejinných událostí a jejích dopadu na život obyčejných lidí.
Tak nevím - román, moderní učebnice dějepisu nebo ironický pohled na české vlastenectví? A dohromady v jedné knize a máme z toho guláš.
Příběh Anny a Poldinky se mi líbil. Ale nějak si neumím představit na začátku července zahradu plnou třešní, švestek a dozrávajících jablek. A takových perel najdete víc. A Hermína? Citlivě popsáno, ale nevěřím. A těch osudových náhod bylo přes míru.
Žena - nositelka i ochránkyně života, základní kámen přežití lidstva v dobách klidných i neklidných. Muž - mnohdy snílek, vizionář, pobuda, sobec, preferující "vyšší" myšlenky. Jejich soužití. Jedni vytvářejí politické klima, které vyúsťuje v historické dění - od obrození až po 2. světovou válku. Druzí, především ženy, se obětují v zázemí. Kniha ukazuje obojí. Rodinný život několika generací kuchařek i politické dění. Milovníci dějin jistě ocení obsáhlé pasáže o českém obrození, národním divadle, vzniku republiky, o T. G. Masarykovi . Zamyšlení nad českou povahou a smyslem toho všeho. A ty ostatní určitě zaujme alespoň příběh Poldinky, její matky, babičky i její dcery. Do života moc nedostaly - jen sílu, slušnost a rodinné recepty. Vařily guláš pro ty nejubožejší i pro prezidenta.
Doporučuji k přečtení.
Autorovy další knížky
| 2021 |  To je on!: O té, co si říkala Toyen |
| 2016 | Trestankyně: Příběh Růženy Vackové |
| 2022 | Krycí jméno Studentka |
| 2016 | Sestry B. |
| 2014 |  Guláš pro Masaryka |
Kniha Guláš pro Masaryka je v
| Přečtených | 93x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 37x |
| Chystám se číst | 62x |
| Chci si koupit | 5x |
Pěkná práce. Příběhy malých lidí ve velkých dějinách od bitvy u Hradce Králové (1866) po soud s Miladou Horákovou. Koláž/ guláš informací, kabaretních výstupů, dramatickych scén, dopisů, novinových článků a hlavně životů kuchařky Anny, vojáčka Leopolda, sestry Hermíny, doktora Pittermanna, šikovné Poldinky, kavárníka Vojtěcha, pilné Běly, vidoucí Pavlínky a mnoha dalších. A taky Prahy, Vyškova, Židlochovic... S osobními komentáři autorky/ zapisovatelky, s odstupem a přemýšlením nad "pravdami" toho téměř sta let. Je to takové popové čtení- díky za ně.