Trnitá řeč
Leigh Bardugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387958/bmid_trnita-rec-kU0-387958.jpg
4
549
132
Šest příběhů s úžasnými ilustracemi z temného světa fantasy sérií Griša a Šest vran. Vydejte se do krajiny kouzel, kde vládne temná magie. Protéká tudy neposlušná řeka a minout vás může poslušná bouře. Přihlížejte pokoutním obchodům sjednaným pod rouškou noci. Vstupte do měst, ve kterých straší, a do lesů, ze kterých nevede cesta ven. Přečtěte si příběhy o mluvících zvířatech a oživlých figurkách z perníku. V temných pohádkách je totiž možné úplně všechno. Za každým rohem číhá zrada, pomsta, obětování, ale i láska...... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , Fragment (ČR)Originální název:
The Language of Thorns: Midnight Tales and Dangerous Magic , 2017
více info...
Přidat komentář
Co chci vyzdvihnout je naprosto dokonalý zpracování, ilustrace a obálka. Ale obsahově to tak super není. Jako jo, jsou to prostě pohádky, některé lepší, některé horší, ale já mám prostě radši normální knihy a styl vyprávění v jednom kuse.
Dvě hvězdičky za příběhy
Plus jedna za ilustrace a zpracování
Víc dát nedokážu.
Tak tohle je hodně zajímavá kniha. Na první pohled zaujme krásná obálka a naprosto skvělé mi přišlo rozvíjení ilustrací podle rozvíjení příběhu. To je opravdu super nápad. Samotné příběhy jsou inspirované známými klasickými pohádkami (například Perníková chaloupka, Malá mořská víla,...), ale jsou mnohem temnější. Určitě nejde o příběhy pro děti, místy jsou totiž celkem děsivé a některé pasáže byly na čtení až nepříjemné. Přesto měly ale hloubku a donutily i k zamyšlení. Dávám 3 a půl hvězdičky.
Za mě úplně skvělá odpočinková kniha, do které jsem se začetl a zhltl ji za 2 dny. Příběhy chytlavé, krásně napsané a občas s ponaučením na konci, upřímně bych je četl jednou dětem jako pohádky. A hlavně ilustrace, ty jsou vážně nádherné. Byla radost sledovat jak stránku po stránce rostou a nakonec končí velkou ilustrací.
Musím říct že tento svět vážně zbožňuji, a že tato kniha mě chytila asi nejvíce.
Musím přiznat, že mi trvalo strašně dlouho, než jsem se začetla a proto jsem knihu taky několikrát odložila, než jsem se do ní pustila naplno. Kdyby se nejednalo o doplňkovou knížku k mé oblíbené sérii, asi bych knihu ani nepořizovala. První pohádka za mě nejslabší, dlouho se vlekla a konec nepřekvapil.
Všechny pohádky jsou vesměs známé světové pohádky, které autorka přeformulovala do svého převyprávění, dodala tomu více morbidnosti a zasadila je do světa grisaverse.
Nejvíce se mi líbil příběh o Ulle a Čarodějnicích z Duvy.
Vyzdvihnout taky musím grafickou část protože ta byla opravdu úžasná.
První, co opravdu musím zmínit je ta grafická vymazlenost. V tomto ohledu jsem si užívala každou stránku a sledovala ty narůstající vzory při okraji. V tomto ohledu by kniha mohla být jasných pět z pěti, ale
Na to, že to je soubor pohádek, tak se mi jednotlivé příběhy četli hrozně pomalu a nemůžu si pomoct, ale každá další povídka po té první šla kvalitou dolu, kdy to završil neskutečně a zbytečně dlouhý rádoby prequel na Malou mořskou vílu.
Sami o sobě jsou příběhy i zajímavé, protože nabízí dost jedinečný a občas až svým způsobem zvrácený pohled na klasický formát pohádek, kdy je vždy dobro krásné a milé a zlo škaredé. Určitě je plusem knihy, že autorka ukazuje charaktery různorodé nejen na duši, bez ohledu na vzhled, ale krásně do toho zakomponovává i prostředí a celkovou společnost, takže mnohdy ten lepší člověk je ve výsledku za zlého jen shodou okolností a obrovského zklamání.
Nemůžu říct, že by byla kniha špatná, ale mě osobně se Bardugo prostě špatně čte a dost příběhů mi přišla hodně vyplněná ničím a tudíž je to za mě spíš průměrné čtení i přes svůj námět. Myslím, že tuto knihu mohou číst i lidé, co svět Grishavers vůbec neznají, protože ke čtení pohádek většinou není tolik potřeba znát krajinu, ze které jsou.
Celkově se mi autorčin styl líbil a kniha mě bavila. Pohádky jsou hodně neobvyklé a hodně napínavé a vždy v sobě nesou nějaké poznání a ponaučení, jak už to v pohádkách bývá, i když sdělené poměrně drsným způsobem. Trochu jsem si musela zvykat, rozhodně pro malé děti by byly podle mě noční můrou... Pohádky jsem hodnotila i každou zvlášť, nejvíce se mi líbila Ayma s netvorem a pohádka o lišákovi. Celkově 4,5*
(9/23)
Kniha má krásné ilustrace, ale mě se nelíbil vnitřek.. Pohádky nebo co to bylo, byly takové divné.. Prostě ani jednu jsem nepochopila. Za mě zklamani a to je škoda, byla by to krásná kniha... Škoda.
Tato kniha je krásná jak zevnitř, tak zvenku. Ilustrace se dokonale hodí k pohádkové atmosféře. Moc se mi líbilo, jak se vyvíjejí společně s příběhy na stránkách. Samotné příběhy, i když vycházejí z klasických pohádek, jsou mnohem temnější a hlubší. Zabývají se krutou stránkou lidské povahy, která je obalená magickými prvky a překvapivými zvraty. (Kam se hrabou bratři Grimmové).
Ačkoli je většina příběhů krátká, mají silnou emocionální sílu. Ale jak se říká, to co je na konci, má vliv na to s čím budeme odcházet. A já jako poslední dvě povídky četla Princ vojáček a Když voda zpívá oheň, které mi přišly nejslabší. "Princ vojáček" nevyužil potenciál po dějové ani po charakterové stránce. A příběh "Když voda zpívá oheň" se mi zdál až příliš natahovaný a zdlouhavý.
Každopádně jako celek je to sbírka zajímavých, temných pohádek.
Moc krásná knížka pohádek :) Věřím, že je poučná pro děti i dospělé. A ty ilustrace..
No, zajímavé. Tento svět mi sice není nejbližší, ale uznávám kvality - drobné mezi-závěry, které někde byly a někde ne:
Ayama a trnitý les - slušnost, poctivost, pravdomluvnost přináší plody;
Příliš chytrý lišák - ani chytrý nemůže věřit tomu, co vidí, a všem;
Čarodějnice z Duvy - dost podobné předešlému (vlastně nejčastější motiv), příliš kruté;
Malá kudlička - skoro jako od Wericha (ale ten byl vtipnější) o rybáři a zlaté rybce;
Princ vojáček - nejslabší, ale přežil jsem;
Když voda zpívá oheň - moderní Malá mořská víla.
Knihu jsem četla před pár lety - tedy když vyšla v překladu - ale nějak jsem si na ni nedávno vzpomněla. Až teď si vlastně plně uvědomuji význam jednotlivých povídek a to, čím byly inspirovány.
Pokud máte rádi již vydané knihy ze světa Leigh Bardugo, pak je toto příjemným a ladným doplněním. Nemusíte se bát - výjimečně zastávám názor, že není akutně nutné číst předtím její jiné knihy, protože toto se vlastně nedotýká událostí v SoC, S&B či KoS.
Doporučuji, pokud máte rádi i třeba "melancholičtější" či brutálnější povídky a pohádky:)
Bratři Grimmové pod taktovkou Bardugo..
Jakože WOW! Pohádky pro děti oděné v hávu pro dospělé. Nádhera. Upřímně už se těším až je jednou budu číst svým dětem.
Od Leigh Bardugo mám přečtenou sérii Šest vran a první díl Griši, žádná z jejích knih mě ale nijak zvlášť neoslovila. Myslím, že svět i jeho historii má autorka vymyšlený perfektně a musím uznat i to, že píše zajímavé a silné postavy. Mně ale vůbec nesedí její styl, knížky se mi nečtou dobře a musím se do nich hodně nutit. Trnitá řeč se ale většinou líbila i těm, co mají s Leigh Bardugo podobně komplikovaný vztah jako já, tak jsem si řekla, že to zkusím. A bohužel, ani tady jsem neuspěla.
Kdybych četla jen první půlku knihy, hodnotila bych bez debat plným počtem hvězd. Tyto první tři pohádky byly opravdu poutavé, originální a se skvělým námětem. Nejvíce se mi líbila Čarodějnice z Duvy, ale i pohádky Ayama a trnitý les a Příliš chytrý lišák byly perfektní. Ve druhé polovině knihy šlo ale všechno z kopce. Malá kudlička byla divná, nějak jsem nepochopila, co tím autorka chtěla říct. Princ vojáček mě nebavil vůbec, byla to jednoznačně nejslabší pohádka ze všech. A Když voda zpívá oheň zas byla příšerně dlouhá, námět jako takový nebyl špatný, ale pohádce chyběl spád a nelíbilo se mi, jak skončila.
Nakonec tedy Trnitou řeč hodnotím průměrně a myslím, že tohle byla opravdu ta poslední šance, kterou jsem autorce chtěla dát. Do dalších knih Leigh Bardugo už se nejspíš pouštět nebudu.
Hodnocení pohádek:
Ayama a trnitý les 4*
Příliš chytrý lišák 4*
Čarodějnice z Duvy 5*
Malá kudlička 2*
Princ vojáček 1*
Když voda zpívá oheň 3*
Některé povídky se mi samozřejmě líbily více (Čarodějnice z Duvy, Když voda zpívá ohěň, Příliš chytrý lišák) a některé méně (Ayama a trnitý les, Malá kudlička, Princ vojáček). Určitě jsem ale ráda, že jsem si je přečetla.
Trnitá řeč, šest pohádkově laděných příběhů z temného a podmanivého světa, je poslední knihou, která mi ještě zbývala přečíst a bylo to skvělé.
Vzpomínáte si na Perníkovou chaloupku, Červenou Karkulku či Sněhurku? Tak tyhle pohádky jsou mnohem temnější, plné krve a podlosti. Ale i laskavosti, touze a lásce.
Díky příběhům se ocitnete v temném lese, kudy protéká neposlušná řeka a kde se mezi stromy pohybuje netvor. V moři, kde o své místo bojují strašidelnější verze mořských pannen. Ve skříni, kde po skutečném životě touží dřevěný panáček.
Líbily se mi bohužel jen asi 3 povídky. Nejlepší byla Ayama a trnitý les pak Čarodějnice z Duvy a Malá Kudlička. Zbytek se nedal číst :(
Knížka plná krásných, ale hlavně silně znepokojivých pohádek z Grishaverse. I když pohádky obecně nejsou zrovna můj šálek čaje, tahle knížka velmi příjemně překvapila :)
Jazyk pohádek je poměrně odlišný od toho, jakým stylem Bardugo normálně píše. Ovšem během několika stránek si člověk zvykne a je to už jen velký zážitek, krásné popisy, neotřelé metafory a přirovnání. Nejvíc se mi asi líbily pohádky o Trnitém lese, Čarodějnici z Duvy a Když voda zpívá oheň. Autorka se inspirovala vlastními pocity, které v ní vyvolávaly klasické pohádky, které možná končily šťastně, ale stejně měly jakousi pachuť. U některých inspiraci poznáte, ale příběh je tak jiný, z tak odlišného úhlu, v tak jiném prostředí a s jinými postavami, že je to příběh úplně nový. Avšak poukazuje v nich na koncepty klasických pohádek, které jsou temné, ošklivé. Člověk si uvědomí tu šedou zónu, která obíhá kolem hlavních i vedlejších postav. Konce jsou bez výjimky překvapivé.
Doporučím jen neprohlížet ilustrace před čtením, jelikož ty velké dvoustránkové odhalují konec každého příběhu, takže se připravíte o ten překvapivý závěr.
„Kima měla hlas jemný a konejšivý jako déšť, zato když promluvila Ayama, jako by zaplálo prudké, ostré polední světlo, v němž sebou člověk škubne a odvrátí se.“
„Když vlk sešel do údolí, pak jedině na lov, a to se pak kradl tiše, jako když dým proniká větvemi stromů.“
„Měl dílnu ve Wijnstraat, kde se kanál lomil jako prst zvoucí vás blíž...“
„Mluvil hlasem jemným jako máslo.“
Štítky knihy
vraždy láska magie čarodějnice zrada nenávist pomsta izraelská literatura fantasy
Část díla
Autorovy další knížky
| 2017 |  Šest vran |
| 2017 | Světlo a stíny |
| 2018 | Prohnilé město |
| 2019 | Zjizvený král |
| 2017 |  Bouře a vzdor |
Kniha Trnitá řeč je v
| Právě čtených | 27x |
| Přečtených | 715x |
| Čtenářské výzvě | 156x |
| Doporučených | 68x |
| Knihotéce | 427x |
| Chystám se číst | 437x |
| Chci si koupit | 178x |
| dalších seznamech | 4x |
V knížce se mi nejvíce líbily povídky Amaya a trnitý les a čarodějnice z Duvy. Také mě velice příjemně překvapilo těch pár easter eggů v poslední povídce jako například zatmění slunce v ilustraci, když se objeví "věštcův učedník" s černými vlasy a očima šedýma jako acháty :)