Série
John Lutz
Frank Quinn série
< 6. díl >
Měla v ústech roubík, byla sadisticky zneuctěna, umučena. A vrah dal najevo, že hodlá ve svém hrůzném počínání pokračovat. V takové situaci potlačí hrdost i ambiciózní důstojník newyorské policie a přivolá k vyšetřování soukromého detektiva Franka Quinna. Quinn dříve pracoval na oddělení vražd, takže podobně zmasakrovaných obětí už viděl celou řadu. Tentokrát je to však jiné: tuto dívku znal, kdysi jí zachránil život. Ale nejen z tohoto důvodu cítí Quinn nebývalé znepokojení. Zatímco zavražděných žen přibývá, Quinn a jeho tým se marně snaží rozluštit podivný klíč, který pachatel užívá při volbě svých obětí. Jaký význam má pro jeho chorou mysl onen děsivý rituál, který vraždy provází? A jaký vražedný nástroj vlastně používá? K nalezení odpovědí bude muset Quinn využít veškeré své zkušenosti a um. Možná se až doposud domníval, že ho už nemůže nic překvapit. Tato vražedná série ho přesvědčí, že se mýlil…... celý text
Přidat komentář
Více brutality a krve než v minule. Bohužel, další knihy z této série k dispozici nemám, takže tímto zdařilým a krvavým výstupem pro mě Frank Quinn uzavřel své případy.
První kapitola byla tak nechutná, že jsem si na okamžik myslela, že jsem sáhla po knize jiného spisovatele.
Když se začala objevovat druhá dějová linka, očekávala jsem, že se z toho vyklube něco úplně jiného, ale velmi mě překvapilo, kam to všechno vedlo. Sice jsem se občas nudila a nutila ke čtení, ale ten konec byl naprosto špičkový a vysvětlený do nejmenších detailů. Snad jen kvůli tomu konci se ke knize ještě vrátím. Bylo to skvělé, ale chtělo by to ještě vylepšit
Celkem slušná detektivka s nezbytným Lutzovým sadismem a brutalitou. Jenom tomu chybí trochu víc hloubky, která je zde nahrazena již zmiňovanými prvky, které mají šokovat. Tady je jasně vidět, jak se dnes těžké pro spisovatele thrillerů hledat stále nové cesty, a že to, co stačilo před dvaceti - třiceti lety, dnes již nestačí.
Dobře napsané, postavy promyšlené, opět kniha rozdělena na 2 části - současnost a dobu o několik let zpět, ve které se má čtenář dozvědět, nebo spíš má lépe pochopit důvody, které vedli vraha/vražedkyni ke spáchání daných činů.
Jinak klasika Johna Lutze!
Opět Frank Quinn a jeho tým. Ti lidé jsou prostě supr! Opět jsem napětím nedýchala.
Knížka je hodně brutální, ale podle mě ji to na čtivosti neubírá, spíše naopak. Děj vás žene rychlým tempem kupředu a vy už chcete vědět, kdo je tím šíleným vrahem, který tuhle hrůzu páchá. Dávám čtyři hvězdičky za čtivost a napětí.
Jako vždy skvělý příběh s Quinnem a jeho společníky. Cením si na Quinnovi asi nejvíce to, že když dopadnou pachatele, ale on se domnívá, že mu něco nesedí na tom, tak prostě pátrá dál. A toho si hodně cením, protože on se opravdu dokáže dostat k pravé pravdě.
Zde je ukázána krutost, ale také beznaděj nad zničenými osudy nevinně obviněných mužů ze znásilnění. Přesto krutost na zabitých ženách je alarmující.
Takže opětovně skvělé napětí až do posledních stran. Těším se na další díl. Doporučuji.
Myslím si, že už je toho dost, takovýchto "příběhů". Jen samé násilí, sadismus, až nepředstavitelná muka obětí … je pisatel vůbec normální? Nemá nějakou úchylku, kterou ventiluje skrze své knihy? Přesně jak bylo řečeno, detektiv chodí okolo a pak najednou z ničeho vyhmátne vraha. A to pár stránek před koncem, když si říkáte, tak jo, už ho má, tak nakonec zjistíte, že ho nemá a že vraha odhalí ještě dál, tedy skoro na té předposlední - poslední stránce. Čtu třetí ze čtyř z mé knihovny a pak pošlu dál, protože vracet se k Lutzovi nehodlám. Z jeho knížek mám dojem, že jeden narušený magor bez povšimnutí kohokoliv vyvraždí celý svět. Hlavu mám toho plnou ještě pár dní po přečtení. Za tak silnou brutalitu dávám dolů tři hvězdičky.
U Lutze se vždy dočkáme sadistického pachatele, který se neštítí ničeho. Řezání kůže obětí na cáry, které následně nechá pachatel viset a pokračuje v mučení bylo už i na mě celkem dost brutální. Každopádně jsem vypozorovala, že mi s každou další knihou začínají lézt na nervy vyšetřovatelské postupy. Nebo spíš to, jak se vůbec neřeší forenzní stránka důkazů. A že vyšetřovatelé vždy dopadnou vraha i když nemají v podstatě nic v rukou. Možná si dám od Lutze na pár měsíců pauzu.
Absolutně mě nebavil tým soukromých vyšetřovatelů. Tyto postavy se panu autorovi moc nepovedly.
No detektivní žánr asi nebude můj šálek kávy, alespoň ne v podání Johna Lutze. Kniha má 447 stran a kdyby se celý děj vešel do 200, tak by to bohatě stačilo. První půlka naprosto zbytečně roztahaná. Kapitoly, kde typu: A zašel na snídani, kde si dal dobrý sendvič, pak palačinku s borůvkovou marmeládou, k tomu vypil pomerančový džus ... - se v knize jen hemží. Sice spisovatel je to dobrý, ale obsahově asi slabší. Spoustukrát jsem si říkal proč hlavní hrdina postupuje ve vyšetřování tak nelogicky a úplně mě dostal závěr. Jestli se takto zatýkají zločinci v Americe, tak potěš - kam se hrabou u nás zásahové jednotky - úplně stačí americký superhrdina. Až příliš je z knihy cítit, že je psaná horkou jehlou - rychle ji dopsat, aby byly peníze z prodeje.
3 a to jsem chtel jeste niz, opet vykradacka predchozich dilu, Lutz se toci porad v kruhu, Quinn by si nenasel hovno v kniru ani s hrebenem, ztrata casu
Tento autor je velice dobrým vypravěčem, avšak někdy celkem čitelným, co do dějové linky.
Rozhodně jedna z nejlepších Lutzových knih. Sice se opět opakuje skoro vše z předchozích případů, ale přesto to tentokrát mělo hlavu a patu a i závěr byl promyšlenější a ne tak předvídatelný. Lutz ve svých knihách vždy používá vyprávění z minulosti staré pár let (nejčastěji Ohio, Missouri, Minnesota) a kupodivu mě tyto části příběhu vždy baví při čtení víc než kapitoly ze současnosti. Co je pro mě však matoucí, to je fakt, že ve všech Lutzových knihách má sériový vrah přezdívku Řezník - i když nevím, jestli je to jen českým překladem, nebo je jméno vždy stejné i v originále.
Poučení: bacha na to, koho označíte za násilníka a dostanete ho do vězení!
Lutzovy knížky čtu na přeskáčku, jsou si mnohdy dost podobné, tahle ovšem patří k těm lepším. Jako obvykle mě bavily pasáže ze současnosti (jako u všech s Quinnem), ale bavily mě i ty z minulosti, což není pravidlem.
Knížka se dobře četla, měla spád, napětí s počtem stránek stoupalo, drsnější scény nechyběly.. Já můžu jen doporučit.
V New Yorku už zase řádí sériový vrah žen. Kdo jiný by ho měl chytit, než (bývalý) kapitán Quin a jeho tým. Knížka je napínavá, ale konec, to je opět lahůdka. Tentokrát se mi také moc líbilo, co prováděl Federman. Vřele doporučuji.
Kniha se mi líbila o hodně méně než Noční Pavouk. Vraždy jsou tam jako na běžícím pásu, nulová snaha policie ochránit případné oběti (i když nemají policisty nazbyt, mohli jim alespoň zavolat, varovat je, dát jim šanci ozbrojit se...). Hlavně že mají detektivové čas běhat po železářstvích a shánět vražednou zbraň.
Ještě horší kapitolou jsou postavy a jejich motivace. Pan spisovatel by měl trošku uvažovat, než něco napíše. Třeba kde jeho hrdina vezme prostředky na každotýdenní výlety do velkoměsta?
Nicméně je zajímavé, kolik falešných obvinění mohly odhalit testy DNA. Snaha dostat násilníka za každou cenu do vězení může napáchat plno justičních omylů.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány thrillery
Jako dost dobrá bichla, akorát postav tam bylo jak nadrbanéch, gdo si to má pamatovat. Quinn tentokrát neklátil žádnó havaj, ale začínám bét alergické na autorovu slovní zásobu (nebo překladatelovu). V každý bichli sou "područky" - tady 7x a "blejzr" - tady 5x. Spočítám to i v předešléch dílech zpětně. Navzdory područkám doporučuju!