Fraktální šum
Christopher Paolini
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/521813/bmid_fraktalni-sum-64ee03c45fce6.jpg
3
61
22
Spát v moři hvězd série
Strhující román z univerza bestsellerové série Spát v moři hvězd. Píše se 25. července roku 2234: Posádka lodi Adamura objevuje Anomálii. Na zdánlivě neobydlené planetě Talos VII se nachází kruhová jáma o průměru 50 kilometrů. Její pravidelný tvar není dílem náhody. Kdo ji vyhloubil a proč? Po tom pátrá malý tým výzkumníků. Pro některé z nich je mise životním snem, pro jiné nesmyslným rizikem a pro další zoufalým pokusem najít v chladném a lhostejném vesmíru smysl. Každý krok k tajemné propasti je náročnější než ten předešlý. A v jejich stopách jdou duchové minulosti.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2023 , Fragment (ČR)Originální název:
Fractal Noise , 2023
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem dostala v rámci spolupráce u @humbook @humbook_blogeři a chci ještě jednou poděkovat.
Vzhledem k tomu, že Spát v moři hvězd je ze stejného světa a já čekala knihu v podobném duchu, byla jsem mile překvapena, že se jedná víc o román než o scifi. Navíc jsou tu prvky psychologického románu s mnoha filozofickými otázkami.
Postav je tu výrazně méně a je to za mě jedině dobře, to se týká i délky knihy, méně je tady opravdu více. Příběh je velmi dobře propracovaný, dotýká se důležitých témat, jakými jsou víra, společenské rozdíly, psychické i fyzické vyčerpání.
Nesourodá čtveřice lidí pátrá po původu jedné anomálie, není tedy překvapením, že dochází k tzv.ponorce a samozřejmě se situace vyostří.
Velmi mě bavily pohledy z minulosti, které krásně doplňovaly děj a braly za srdce. Pro Alexe muselo být velmi těžké se se smrtí nejbližšího člověka vyrovnat.
Závěr mi přišel mimořádně vyostřený a skvěle jsem se bavila. Knihu Vám tedy doporučuji a dejte mi vědět, jak se Vám líbí Paoliniho scifi svět.
Jen upozornění přečtěte si nejdřív Spát v moři hvězd, protože Fraktální šum obsahuje spoiler.
Tak tohle bylo opravdu zvláštní čtení. Zkraje jsem se vůbec nemohla začíst a nudila jsem se, protože jsem si nedokázala oblíbit jedinou postavu, potom jsem najednou hltala jednu stránku za druhou, protože jsem byla napnutá jak kšandy, co že teda ti naši hrdinové naleznou na konci své cesty, a v závěru totálně frustrovaná, protože tohle všechno kvůli... kvůli čemu vlastně?
I přes nízké hodnocení ale musím uznat, že kniha ve mně nějakým nepochopitelným způsobem rezonuje. Vlastně jsem asi vůbec nečekala, že to bude až tak temné, ale ta tíživá atmosféra cizí nehostinné planety se autorovi povedla na jedničku. Jen škoda toho závěru.
Paoliny si udělal dobré jméno Odkazem dračích jezdů a prostě člověka zajímá co dalšího napsal, jako oddechovka budiž, ale ať se raději vrátí k osvědčenému XD.
Po "Spát v moři hvězd" jsem k Fraktalnímu šumu přistupovala s velkým očekáváním. Přeci jen "Spát v moři hvězd" byla napínavá smršť plná skvělých postav s vývojem, úžasným i když vražedným prostředím a především zajímavým tématem. Škoda, že Fraktální šum na to nenavázal. Kniha je o vyrovnávání se se ztrátou, o vnitřním boji se sebou sama, depresi a ztrátě motivace dělat cokoliv. I když se autor snažil zakončit pozitivně (nebo aspoň good enough), nevím, jestli mi to stačí. Pořád jsem četla dál a dál, nemohla jsem přestat, protože jsem doufala, že konec za to bude stát. Bylo to pro mě ale těžký, nedokázala jsem se sžít s jedinou postavou. Ve "Spát v moři hvezd" jste se zamilovali do kolektivu, do posádky Šneka, jejich soudržnosti a přátelství přesahující překážky. Ve Fraktálním šumu není sympatická ani hlavní, ani vedlejší postavy, kolektiv neexistuje, každý jede sám za sebe. Všichni byli na pěst a to se vlastně skoro nezměnilo za celou knihu. Věřím ale tomu, že lidem procházejícím podobnou situací jako Alex, jeho cesta, nitrozpyt a následný rozuzlení může pomoct.
Co můžu rozhodně ocenit je ale obálka, ta je opět perfektní.
Kniha je survival sci-fi. Přežít a žít další den, posunout se kupředu. Hrdinové a motivace. Víra, nerozhodnost, sláva... Temná zákoutí duše členů výpravy.
Putování za objasněním záhady kruhové jámy na neobydlené planetě. Čtyři vybraní členové posádky se snaží dostat co nejblíže k okraji propasti.
Cesta je to velmi náročná, trochu jako Scottova výprava k jižnímu pólu, i když bez poníků. V postupu jim brání nejen setrvalý protivítr, ale i neustálé rozpory mezi jednotlivými členy expedice. Hlavní hrdina se nemůže vyrovnat se svou minulostí, další dva staví proti sobě víra a ateismus. Zjistí kdo jámu vyhloubil, jak a proč?
Průzkumná výprava na cizí neobyvatelné planetě, kdy ještě větší obtíže než nehostinná planeta si dělají jednotliví členové výpravy navzájem. Pozorujeme, jak se v nepohodě zhoršují vzájemné animozity a že to asi nedopadne úplně dobře. V závěru se sice některé věci podaří, ale od výsledků výpravy si jistě před vydáním na cestu všichni zúčastnění slibovali více...
-Severní pól je dobyt! Dobyt! Dobyt...no, nic moc.
-Když to srovnám s výletem na Kokořín...
Bohužel tento úvod do nové série od Christophera Paoliniho byl pro mě obrovským zklamáním. Já si v knížkách obecně dost zakládám na postavách. Když tedy v příběhu nenajdu aspoň jednu, která mi je sympatická mám potom problém s celým dějem. Nečte se mi to prostě tak dobře. Čekala jsem také, že tam bude více akce, ale příběh je spíše zaměřený na jednotlivce. Jeho vyrovnávání se s minulostí, emoční a fyzické vypětí při cestě do neznáma. Opravdu jsem asi čekala něco jiného. Jediné co jsem na knížce ocenila, byla tajemná atmosféra vesmíru a expedice na nehostinou planetu a objevování něčeho nového. Bohužel, to ale bylo napsáno pro mě ne dost čtivou formou. Samotné zaměření na jedince také v zásadě bylo zajímavé, ale jak jsem již zmiňovala s tím, že tam pro mě nebyla sympatická postava, měla jsem značné problémy knížku číst a vícekrát jsem se spíše musela nutit.
Moc děkuji @humbook_blogeri za poskytnutí knížky k recenzi.
Libi se mi zahadnost planety. Takto si predstavuji scifi pribeh. Zadne boje s mimozemstany, pouze objevovani nepochopitelneho a bezutesneho sveta. Pripomelo mi to knihu Osada. Kazdopadne jsem si cteni uzila.
Fraktální šum je překvapivě drsným psychologickým thrillerem, který rozhodně není nějakým příjemným a oddychovým čtením s happy endem. Nabízí morálně nejednoznačné postavy, kdy zejména k hlavnímu hrdinovi budete pro jeho citové rozpoložení a otupělost mnohem snáze cítit soucit, než nějaké velké sympatie. Ostatní postavy mají sice jasně odlišené charaktery a mezi řádky prosvítají i jejich rozdílné motivace a mnohdy dost smutné a temné příběhové pozadí (leccos se dá domyslet i díky obsáhlým dodatkům v závěru knihy), ale převládají u nich spíš i vlivem situace vyhrocené negativní rysy. Paolini sympaticky vyplňuje prázdné místo ve velké mozaice svého fikčního světa, zároveň ale nechává mnohé otázky nezodpovězené.
Po předchozích velkolepých událostech zde předestírá vlastně, vcelku komorní příběh, který je zaměřený na jednotlivce, jenž přišel o všechno, a přece v sobě nachází vůli pokračovat. Alexe Crichtona si možná nezamilujete tolik jako Paoliniho jiné hrdiny, ale fandit mu na (vlastně doslova) nadpozemsky náročné expedici budete rovněž. Žánrové fanoušky pak potěší množství narážek a odkazů na jiná díla (jedním z nich je ostatně příjmení hlavního hrdiny), které je v textu vyloženě potměšilá radost nacházet. Mne nejvíc pobavil název fiktivní kapely „Todash and the Boys,“ odkazující na ságu Temná věž od Stephena Kinga. Kniha pak obstojí jak coby samostatný román, uvádějící neznalé čtenáře do rozsáhlého universa, tak jako vítaný bonus těm, co s ním již měli tu čest.
Kniha byla úžasná, krásně se četla a příběh se mi líbil o kousek víc než celé hvězdy .
Za mě moc pěkné uvedení série. ano, pokud to budete brát jako samostatný román, tak nic moc, ale když si to spojíte se Spát v moři hvězd, je to super představení celého příběhu. Postavy jsem si příliš neoblíbila, ale jejich cesta mě bavila - bylo to temnější, než jak jsem čekala, ale moc fajn. Klidně by to sneslo i propracovanější závěr. Ale byla jsem spokojená.
Bohužel tahle knížka mě hodně zklamala. Jedná se o prequel k dvoudílné sérii Spát v moři hvězd, která je za mě moc dobře napsaná a čtivá (a to sci-fi moc nemusím). Fraktální šum mě však vůbec neoslovil. Hlavní postava mi byla dost nesympatická a přišlo mi, že se děj za celou knížku neposunul vůbec nikam. Musela jsem se nutit knížku dočíst Abych nebyla jenom negativní, tak musím říct, že tam byla hezky popsána lidská mysl a jak se někteří lidé vyrovnávají se ztrátou někoho blízkého. Pořád mi ale připadá, že vůbec nechápu pointu celé knihy.
Knížku jsem dostala v rámci #spoluprace od @humbook @humbook_blogeri #humbookblogeri
Po dlouhé době jsem se vrhla po hlavě zase do jiného tématu. Musím říct, že to bylo zajímavě pojato.
Je důležité říct, že tohle je prequel k sérii Spát v moři hvězd, který je skvěle napsaný. Takže komu chyběl svět ze série, tak se mohl vrátit zpátky a opět objevovat s expedicí.
Možná jsem měla až moc vysoké nároky na knihu, ale i tak to za to stálo. Pro mě od autora je prostě topka Dračí jezdi. Takže tady nebyla pro mě laťka nasazená tak vysoko.
Příběh ve vás zanechá hodně pocitů a zapřemýšlíte nad spoustou témat, které vám Vesmír nabízí.
Zavítáte na vesmírnou výpravu, která vás drží napjaté a čekáte, co se stane dál. Tajemná planeta, na kterou je první expedice a snaží objevit věci, co nebyly ještě objeveny. Hezky pojato. Jen nečekejte žádné mega vzrůšo.
Za knihu děkuju @humbook #humbookblogeri
Musím říct, že se jedná o velmi zajímavou knihu. Spíše než na nějakou velkou akci se připravte na putování po neznámé planetě a psychologii postav. Autorovu sérii Dračí jezdci zbožňuju, proto jsem se nadšeně vrhla i do této jeho knihy. Bohužel, čekala jsem trošku víc. Ne že by mě to nebavilo, to naopak - bylo to čtivé, během pár dní jsem knihu přečetla, a příběh mě zaujal. Ale nějaká ta jiskra tomu prostě chyběla. Alex byl fajn, stejně tak ze začátku i Talia. Oproti nim mi Puškin celou dobu lezl na nervy a jeho chování mě vytáčelo. Konec jsem doslova hltala a jsem lehce zklamaná, že se žádné velké boom nestalo. Bylo to ale zajímavé na zamyšlení a po dočtení jsem ještě nějakou dobu cítila melancholii. Na Spát v moři hvězd jsem se těšila, ale asi dám zatím přednost jiným knihám.
Moc děkuji @endlessbibliophile a @humbook za poskytnutí knihy k recenzi #humbookblogeri
Knížka má být prequelem k románu Spát v moři hvězd a myslím, že jako úvod do Paoliniho vesmíru funguje velmi dobře. Ovšem nečekejte žádné mezihvězdné bitky s odpornými emzáky!
Píše se rok 2234 a je objeven první mimozemský artefakt a vyslána vědecká expedice o čtyřech členech. Tak a tady se to přesune do trochu jiné roviny, než byste čekali. S ubývajícími kilometry k artefaktu se nejen zvětšuje náročnost samotné cesty, ale přiostřuje se i napjatá atmosféra v této nesourodé skupince vědců.
Děj se pozvolna mění v komorní introspektivní drama zabalené do sci-fi hávu. Je to příběh o duchovním, emočním i fyzickém vypětí a nastavuje filozofické i psychologické otázky a vjemy. Je o aroganci lidstva, důležitosti náboženství respektive víry, hlubších významech života a i o vyrovnání se s minulostí.... Každopádně já si knížku užila, ohodnotila bych 4,5 hvězdičkami. Knížku jsem přečetla v rámci spolupráce s #humbook #humbookblogeri
Fraktální šum by byl přesně to, co bych si přála, aby jako prequel Paolini napsal. Takže toto byl skvělý návrat do jeho sci-fi vesmíru!
Rozhodně dobré je, že se celý děj točí kolem 4 postav a pak pár lidí na lodi. To už se člověku dobře pamatuje. Taky slovníček pojmů hodně pomohl.
Líbí se mi, že Paolini využívá tajemnou atmosféru vesmíru a propojuje ji s těžšími tématy jako smysl bytí, filozofie apod.
Nehostiná planeta, první expedice k tajemné prohlubni a velká dávka napětí.super! Doporučuju!
A moc dekuju #humbookblogeři za knihu na recenzi, čtení jsem si fakt užila.
Fraktální šum je kniha pro všechny milovníky opravdové, promyšlené, starosvětské sci-fi. Vzdáleně mi připomíná Lemovu Solaris a ačkoli génia tohoto spisovatele nedosahuje, klidně ji zařadím mezi pět nejlepších románů znovuzrozené vědecké fantastiky posledních let. Dle mého názoru jsou to tyto: Mise Saturn Johna Sandforda, Spasitel Andy Weira, trilogie Problém tří těles Liou Cch'-sina, Bariéra Peter F. Hamiltona (1. díl) a Anomálie Hervé Le Telliera. Výprava k artefaktu cizí, velmi vyspělé civilizace není sice téma nijak nové (Solaris, Vesmírná odysea, Transport ledu a mnoho dalších), ale jde o způsob jakým je napsáno. A to se Christopheru Paolinimu povedlo velmi dobře. Mohu jen litovat, že nadání kterým Paolini evidentně disponuje plýtvá na pokleslou fantasy. I když román Fraktální šum nepovažuji za úplně dokonalý, vzhledem k velmi malému hodnocení zde na databázi knih dávám plný počet hvězd.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Eragon |
| 2012 | Inheritance |
| 2006 | Eldest |
| 2020 |  Spát v moři hvězd. Kniha I. |
| 2009 | Brisingr |
Kniha Fraktální šum je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 71x |
| Čtenářské výzvě | 19x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 80x |
| Chystám se číst | 65x |
| Chci si koupit | 38x |
| dalších seznamech | 2x |
Paolini opět zabrousil do světa scifi a tentokrát jde o prequel (před díl nevím jak lépe to nazvat česky) jeho série Spát v moři hvězd. Posádka vesmírné lodi objeví na neobydlené planetě obří díru. A jak tomu tak bývá kapitán rozhodne tam vyslat výzkumný tým. Nebudu lhát ze začátku mě příběh moc nebavil, strašně se to táhlo, ale jakmile se děj začal odehrávat na cizí planetě kniha nabrala zajímavé tempo. Alex se stává členem výzkumného týmu a spolu s ostatními členy čelí nejen nepříznivým vlivům planety ale také své vlastní minulosti. Kniha neurazí a zvlášť putování po cizí planetě bylo hodně zajímavé čtení.
Doporučuji ale nejdříve si přečíst Spát v moři hvězd.