Dům v blankytně modrém moři
TJ Klune (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496263/bmid_dum-v-blankytne-modrem-mori-ly0-496263.png
5
577
577
Magický ostrov. Tajný úkol. Nebezpečné tajemství. Linus Baker vede tichý, osamělý život. Je mu čtyřicet a žije v malinkatém domečku s ďábelskou kočkou a sbírkou starých elpíček. Jako sociální pracovník na oddělení péče o magickou mládež se celé dny stará o dobro dětí ve vládních sirotčincích. Když si Linuse nečekaně předvolá nejvrcholovější management, obdrží velmi zvláštní a přísně tajný úkol – odcestovat do sirotčince na ostrově Marsyas, kde žije šest nebezpečných dětí: zahradní trpaslice, lesní víla, vyvern, neidentifikovatelný zelený sliz, špicodlak a Antikrist. Linus musí překonat strach a zjistit, jak pravděpodobné je, že by mohly přivodit konec světa. Jenže děti nejsou jedinou záhadou na ostrově. Jejich opatrovatelem je totiž šarmantní a tajemný Arthur Parnassus, který udělá cokoli, aby své svěřence ochránil. Když se Arthur a Linus začnou sbližovat, vyplují na povrch dávná tajemství a Linus se musí rozhodnout, zda má dětem i Arthurovi zničit domov, nebo přihlížet, jak se svět ocitá v plamenech. Dům v blankytně modrém moři je okouzlující, mistrně vystavěný příběh o cestě a hlubokém prožitku, jakým je nalezení neobvyklé rodiny na nečekaném místě – a poznání, že do té rodiny také patříte.... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno: 2022 , Fantom Print , conQueerOriginální název:
The House in the Cerulean Sea , 2020
více info...
Přidat komentář
Dom na azúrovom pobreží som zaregistroval dlhú dobu predtým, než vyšlo slovenské vydanie. Je to kniha, ktorá v zahraničí zožala veľký úspech a bola spájaná s množstvom superlatívov. Na začiatku čítania som mal trochu obavu či som sa zase nenechal strhnúť ošiaľom a krásnou obálkou. Úvod knihy sa mi zdal trošku zdĺhavý. Našťastie, tento pocit pomerne rýchlo pominul a ja som sa ponoril do tohto krásneho, optimistického príbehu. Autorov štýl písania sa veľmi dobre číta. Text nezaťažuje zbytočne dlhými statickými opismi prostredia. Zameriava sa skôr na pocity a psychiku postáv. Hlavná postava Linusa Bakera mi veľmi sadla. V mnohých jeho myšlienkových pochodoch a konaní som sa videl. Ostatné postavy boli tiež veľmi sympatické. Najviac som si obľúbil Lucyho. Čo sa deja týka, kniha nie je nabitá akciou, ale ak nerátam prvé kapitoly, plynie celkom príjemným tempom. Je to kniha pri ktorej si môžete oddýchnuť, spomaliť a užiť si tento krásny príbeh a myšlienky v ňom obsiahnuté. Nechýbajú vtipné situácie. Naozaj zaujímavo poňaté fantasy, ktoré tak trochu nastavuje zrkadlo dnešnej spoločnosti. Kniha sa určite umiestni v top 10 knihách tohto roka. Odporúčam !
Krásně optimistická kniha, která člověku pozvedne náladu. Popsala bych ji jako Sirotčinec slečny Peregrinové, ale jakoby pestrobarevnější a plnou světla.
Tak taková fantasy pohádka, která mne moc neokouzlila, kdybych jí četl v mém mládí možná bych si ji užil více. Dovedu si ji představit jako námět a předlohu pro nějaký animovaný film, který poběží v pátek večer na Nova Cinema :-D.
Recenze
Po měsíci jsem dočetla knihu a jaké to bylo?
Kladu si stejnou otázku, ten příběh mě oslovil hodně a zároveň mě naplnil dojmů.
Hledala jsem slova a jdeme na to. Moje oblíbená část všechna pozitiva.
+ Nové fantasy prvky, které jsou neobvyklé a neotřelé
+ Ukázka rasové diskriminace
+ Krásné myšlenky, naprosto poeticky poskládané
+ Nádherná obálka
+Originální rozloučení s čtenáři
+Krásná slow born romantika
Mínusy jsem nehledala, protože kniha mě uchvátila. Co bylo mým problémem, že jsem to četla extrémě pomalu.
Myšlenek v knize bylo opravdu hodně. Bohužel jsem si vypsala pouze tři.
Nejoblíbený citát
Když se nedokážeme smát sami sobě, děláme něco špatně.
Knížka bude letos asi patřit do nejoblíbenějších knih. Letos mám hold dobrý výběr.
Jsem ohromená. Něco takového jsem ještě nikdy nečetla. Bylo to něco tak jiného, než jsem zvyklá číst. Vlastně jsem si jí koupila jenom proto, že jsem o ní slyšela ze všech stran a nechtěla jsem být zaostalá v knižním rozhledu, ale skutečně jsem nic moc nečekala.
Nebudu tu popisovat dlouhosáhle děj, na to je anotace, ani rozebírat dialogy, nebo postavy, na to jsou kritici, ale pokusím se popsat pocity, které po přečtení knihy mám.
Je tak barvitá, vtipná i něžná a při čtení jsem ztrácela pojem o okolním světě, což už se mi hodně dlouho nestalo.
A i když nejsem žádný snílek, věřím, že kdybych četla víc takových knížek, byla bych uvnitř lepší.
Takže, pokud si chcete alespoň na chvilku uklidnit mysl, přečtěte si tuto knížku a položte si otázku: “Nechtěl bys být tady?”
Jsem z toho taková rozpačitá. Na jednu stranu čtyři hvězdičky, protože to mělo nádhernou hloubku, milovala jsem ty magický děti a metafory skrytý ve všem. Milovala jsem tu myšlenku tý pospolitosti, toho záchrannýho ostrova. Milovala jsem tu sílu v boji za to, že jsme každej jinej a že je to tak fajn.
Na druhou stranu tam všechno bylo omílaný pořád a pořád dokola. Ty stejný myšlenky, slova, věty. A vytáčel mě neskutečně Linus i Arthur. V tomhle souhlasím se Zoe - dospělí chlapi už by mohli mít trochu rozum a sílu se podívat pravdě do očí. A upřímně, i když vím, že to bylo jedno z hlavních témat, mi tam vůbec neseděla ta LGBT linka. Tahle kniha by za mě byla lepší bez tý partnerský lásky.
A půjdu proti proudu ještě jedním názorem - z týhle knížky nejsem vůbec smutná. Naopak. Tahle knížka ukazuje, že věci můžeme změnit. I my sami. A hlavně ukazuje lásku mezi lidma - protože i když ty děti na ostrově byly odloučený, přesto měli lásky víc než většina ostatních. A to mě pohladilo po duši víc než cokoli jinýho - že to jde.
Tohle je bezkonkurenčně nejlepší kniha roku 2022! Alespoň z toho, co jsem četl já. Ta knížka má zkrátka všechno. Zdánlivě obyčejný svět, který je ale plný neobyčejných postav. Nechybí ani humor, nostalgie a věřím, že slabší povahy užijí při čtení i nějaký ten papírový kapesníček. A je to správně. Kniha má zanechat emoce s přesně to se TJ Kluneovi v Domě v blankytně modrém moři podařilo. A nové nakladatelství ConQueer nemohlo svou tvorbu odstartovat lépe než jak se jim to právě podařilo s touhle knihou.
Nemohla jsem se nějak začíst do příběhu, ač ho tady ostatní chválí, tak já za sebe říkám jednou mi stačilo, knihu bych si nekoupila, ještě že ji mám půjčenou z knihovny, nicméně jsem příběh dočetla a poučení...nepodléhejte předsudkům, buďte tolerantní a laskaví...nejen k magickým tvorům, ale i sami k sobě, což všichni myslím víme, tady to příběh do všech hustí, použila bych tedy přísloví..čeho je moc, toho je příliš...
Na tuhle knihu jsem slyšela/četla jen samé superlativy a teď už naprosto chápu, proč jsou lidé tak nadšení. Protože já jsem nadšená také.
Myslím si, že "Dům" má šanci oslovit širší publikum bez ohledu na to, jestli člověk je nebo není pravidelným čtenářem fantasy, protože ten fantasy žánr tu je spíše okrajový. Obsahuje tu samozřejmě magické prvky - hlavně tedy v podobě magických postav ve vztahu k nemagické společnosti, ale magie jako taková tu nehraje zas takovou roli, řekla bych. Podle mne tu magické postavy hrají především roli metaforickou. Celý ten příběh vlastně vnímám jako jednu velkou metaforu, v níž se autor snaží poukazovat na téma přijetí odlišností většinovou společností. A v tom je podle mne síla této knihy, která mne osobně tolik uchvátila.
Celé vyprávění je protknuto krásnými myšlenkami o tom, jak obohacující může být vidět mimo svoji bublinu. Jak rozmanitý svět může být, když budeme ochotni ho vnímat i z jiného úhlu pohledu. A že to, co je odlišné od nás nebo našeho světa, nemusí být hned špatné nebo nebezpečné. Zároveň se tu ukazuje, jak snadné je vytvořit si předsudky vůči něčemu, co neznáme. A jak naopak toto může být nebezpečné.
Kniha je neuvěřitelně čtivá, doslova mi prolítla před očima. A mně se jen těžko loučilo od tohoto světa a od těch postav, protože mi všichni přirostli k srdci. Knihou se táhne otázka "Nechtěl bys být tady?", která dost odráží můj vztah ke knize. Já bych v té knize a mezi těmi postavami být určitě chtěla.
Za mne určitě doporučení. Nakonec dávám 4,5 hvězdy - půlhvězdu odebírám za ten začátek, kdy mi chvilku trvalo, než jsem si zvykla na styl psaní. Ale to je jen marginálie, u které je dost možné, že ji přehodnotím a časem možná své hodnocení upravím na plný počet. Každopádně tohle je jedna z nejlepších knih letošního roku, co jsem četla. Hodně jsem se u toho dojímala, po dlouhé době jsem zas lepíkovala zajímavé pasáže. A je to jedna z těch knih, u které mám chuť se k ní zase časem vrátit.
Táto kniha v posledných mesiacoch obletela slovenský i český bookstagram a všade ju chválili, takže keď vyšla aj v slovenčine, rozhodla som sa, že si ju prečítam aj ja. Priznám sa, že som ani poriadne nevedela, čo mám od nej čakať, keďže podobne knihy často nečítam, no nakoniec som rada, že som sa do nej pustila, pretože to bol krásny príbeh, ktorý si ma hneď získal a ja som si čítanie nesmierne užívala. Je tu množstvo hlbokých myšlienok, ktoré človeka prinútia zamyslieť sa nad životom a získať iný pohľad na niektoré veci.
Autor vytvoril originálny svet, postavy, zápletku. Deti s magickými schopnosťami boli naozaj úžasné a postupne si ma všetky získali. Mojím obľúbencom bol Lucy, zbožňovala som jeho zmysel pre humor a na jeho hláškach som sa dobre bavila. Veľmi sa mi páčil ich vzťah s Arthurom i spôsob, ako ich výchovával, podporoval, prejavoval im lásku, chválil ich. I deti navzájom medzi sebou mali blízke vzťahy a hoci sa často doberali, keď išlo do tuhého, stáli pri sebe. Tiež som si užívala, ako si postupne hľadali cestu k Linusovi, vždy ma zahrialo pri srdci.
Linus bol pre mňa zo začiatku taký "ťuťko", nebol zlý, ale v niektorých veciach bol zaslepený. Niekedy som mala chuť s ním zatriasť a povedať mu, aby si nenechal skákať po hlave a toľko sa nepodceňoval. Deti mu však otvorili oči a ukázali mu, že nie vždy je všetko také, ako sa nám na prvý pohľad zdá. Postupne prestal byť taký ustráchaný, prestal sa tak striktne pridržal pravidiel a vedel sa v prípade potreby postaviť za seba i svojich blízkych.
Príbeh sa mi čítal ľahko a rýchlo, otáčala som jednu stránku za druhou a ani chvíľu som sa nenudila. Takmer celý čas som sa usmievala ako slniečko na hnoji. Niekedy mi však aj pukalo srdce kvôli osudom detí a bola som nahnevaná na ľudí, ktorí sa dokážu takto kruto správať k malým deťom.
Tento príbeh vám rozhodne odporúčam.
Moc krásný příběh z (trochu magického) života, s hromadou naděje na jeho konci.
Ani náhodou jsem v knize pro mládež nečekala tolik životních mouder, nevadilo mi to a k příběhu se to hodilo. Konec byl hezký, až na jednu věc, u které jsem převracela oči, přišlo mi to přehnané,ale to bych vyzradila děj, takže si ji nechám pro sebe :-) Co ale musím vytknout, chtělo to více akce, chvílemi jsem se musela do čtení nutit...
Tohle je příběhově vlastně totéž, co Procitnutí slečny Primové - s jedním rozdílem: zatímco Slečna je absolutní odpad, Domu se nedá v podstatě nic vytknout. Trochu jsem se obávala, že to bude přeslazené, ale nakonec to bylo tak akorát. Tu sladkost totiž vyvažovala dávka tesknosti zosobněná Linusem. Jasně, že je to naivní, ale vadí to snad něčemu?
Když úplně opominu (důležité) téma LGBTQ, jehož se toto rozkošné dílko nejen alegoricky dotýká, musím knize přiznat magické kouzlo. Úplně chápu, proč se byrokratickou prací a všedním dnem znavený sociální pracovník do toho úžasného 'domu' zamiloval. Proč vyměnil šedivé město za barevný ráj. Asi bychom takový dům v blankytně modrém moři potřebovali všichni. Tak si ho můžeme užít alespoň prostřednictvím této milé knížky plné laskavosti a pochopení. Za mě velmi povedené dílko, napsané velmi příjemným a lehce čitelným způsobem.
Tohle byla moderní magická pohádka ....
" V domě v blankytně modrém moři si můžete vybrat život, jaký chcete ....
A někdy, když máte fakt velké štěstí, si ten život vybere vás .... "
To je asi ve zkratce obsah laskavého příběhu o osamělém Lindusovi a záhadných dětech na ostrově Marsyas ....
Najdi svoji cestu k dětem - a ony ji najdou k tobě .... a budeš patřit mezi ně ....
Je to čtení povzbudivé - jen pochopit jinakost druhých ....
Klad by byl jeden - krásná obálka. Jinak budu už jen nadávat. Ale očividně jsem v tomto názoru v menšině, protože všechny internety padly při četbě Domu v blankytně modrém moři do kolen. Jak já se díky recenzím na tuhle knihu těšil!
Ale ve finále... To nejhezčí, co můžu říct, je, že jsem se extrémně nudil. Autor si totiž o svých čtenářích myslí, že jsou imbecilové a že svoje myšlenky jim musí tlouct do hlavy na každé stránce. A znovu. A znovu. A pak ještě do třetice jednou. Jenže já těmhle postavám nefandím, jedna je protivnější než druhá.Hlavní téma knihy zní: "každý jsme jiný, a je to tak v pořádku." A já naprosto souhlasím, ale musíme to řešit furt a furt? A ano, pane Klune, já rozumím, že jde o alegorii na LGBTQ+, že doopravdy neřešíme vlkodlaky a víly, ale DOST! O tomhle přece nemůže být celá kniha, nejde o dostatečně nosné téma, abychom se něm plácali na 315 stranách z 320.
Vše je zde strašně povrchní a hloupé. Hlavní hrdina pracuje s magickou mládeží, ale pak zděšeně zírá na víly? Navíc je gay a bude měsíc na ostrově se stejně starým mužem. Jak to asi dopadne? Jo, úplně přesně tak. Šestiletí rozebírají Kantův imperativ (asi mám tedy opožděnou, stejně starou, dceru). Děti ze sirotčince se nikam neposunou, nijak se jako postavy nevyvinou. Kus populace umí kouzlit, ale nepoužívá to? Svatý Sirotčinec slečny Peregrinnové. Nula akce, nula života, jen trapně skrytá a povrchní kritika naší společnosti.
Knihu jsem dočetl se skřípotem zubů, s absolutním sebezapřením a odporem. Ano, jsem jeden z těch magorů, co dočítá ze zásady vše. Takhle namyšlený text jsem četl naposledy na vysoké v etice, kde si každý myslel, že jeho prdy jsou skvostným parfémem.
Něco mezi Sirotčincem paní Peregrinové a Pratchettem, vtipné a zároveň tématicky hutné, přitom laskavé. O jinakosti a sounáležitosti, lásce, domově a ohnivých křídlech. Čtením jsem se prousmívala a na konci si musela několikrát důrazně připomenout, že už jsem velká a hned tak něco mě nedojme ;-)
Občas se stane, že kniha přijde ve správný čas. Pro mě to byl právě Dům v blankytně modrém moři. Vyvolá ve vás spoustu emocí, štěstí, smutek, naštvání, smích, pocit nespravedlnosti, ale i přesto všechno ve vás zanechá naprosto krásný pocit plný naděje, že všechno dobře dopadlo. A to jsem přesně teď potřebovala.
Přes všechny těžké části mi u ní bylo strašné dobře a neskutečně se mě dotkla. A i proto se stává mojí comfort book ️
Štítky knihy
magie rodina konec světa romantika sirotčince pro dospívající mládež (young adult) nadpřirozené schopnosti LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2022 |  Dům v blankytně modrém moři |
| 2022 | Pod šeptajícími dveřmi |
| 2023 | V životech loutek |
| 2024 | Vlčí píseň |
Krásná, silná kniha. Plakala jsem...