Dialogy o etickém vegetariánství

Dialogy o etickém vegetariánství https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483808/bmid_dialogy-o-etickem-vegetarianstvi-SMl-483808.jpg 3 5 3

Počty zvířat držených v nelidských podmínkách ve velkochovech a zabitých pro lidskou potřebu dosahují desítek miliard ročně. Už tento prostý fakt přirozeně vyvolává jednu ze základních filosofických otázek: Je naše jednání správné? Dvojice studentů se na to v této krátké knize snaží najít odpověď formou čtyř sokratovských dialogů. Autor jejich ústy artikuluje nejen své vlastní názory na tuto problematiku, ale i názory jiných, od vlivných filosofů, jakým je on sám, po běžné lidi v kavárně či v restauraci, kteří si během hovorů snaží tříbit svůj pohled na svět kolem nás. A právě jim může tato kniha výrazně pomoci. V nakladatelství Routledge také vyšla placená verze knihy, opatřená předmluvou jiného slavného filosofa a celoživotního bojovníka za práva zvířat, Petera Singera. Nechává se v ní slyšet, že je-li tázán na základní literaturu k tématu, od nynějška s čistým svědomím doporučuje právě Dialogy. Nám zde nezbývá, než s ním beze zbytku souhlasit.... celý text

Fejetony, eseje Filozofie Příroda, zvířata
Vydáno: ekniha , Liberální institut
Originální název:

Dialogues on Ethical Vegetarianism , 2018


více info...

Přidat komentář

whack
10.09.2022 4 z 5

Štyri zaujímavé rozhovory, no neprišli mi moc pravdepodobné – karnisti málokedy majú ochotu baviť sa o týchto veciach. Taký Joey Carbstrong alebo napr Earthling Ed by to určite vyargumentovali lepšie, čekni ich na YT.

Štangla
09.12.2021 5 z 5

Podle mého názoru se jedná o nejlepší shrnutí veganské etické pozice, jaké se dá v rozumném rozsahu najít. Abych adresoval některé časté námitky:
Jedna z postav, M, původně odpůrce veganství, často nepůsobí zrovna bystře. Je to pravda, ale autor těžko mohl dialogy postavit jinak. Kdo četl některý z platónských dialogů, ví, že i tam zpravidla jedna z postav hraje tuto roli (a Platón se navíc často uchyluje i ke skutečně pochybným úskokům). Důvod je ten, že ústy "hloupější" postavy je třeba artikulovat víceméně všechny námitky, které se ve veřejném prostoru objevují a to i ty absurdní.

Dále častá námitka, že Huemer se mýlí a hmyz nejspíše bolest cítí sice může být pravdivá, ale v kontextu příslušného dialogu zcela nepodstatná.

V odpověď na komentář JulianyH bych ještě uvedl, že o utrpení rostlin není známo nic. Schopnost trpět je totiž něco zcela jiného, než reakce na externí podnět.

A dále "Nepravdivé a alibistické zůstává prohlášení, že nemůžeme žít tak, abychom hmyzu neubližovali" je něco, co Huemer netvrdí.

"Co je mlž?" holt zní v češtině opravdu pitomě, uznávám, ale co se dalo dělat? Původní "bivalve" je zřejmě v angličtině ne úplně známé slovo a přímý překlad "škeble" by nezněl lépe.

Disclaimer: Knihu jsem přeložil.


JulianaH.
08.11.2021 3 z 5

„Odhad počtu lidí, kteří kdy žili na Zemi, se pohybuje okolo 108 miliard. Masný průmysl tedy pozabíjí za pouhé dva roky více zvířat [72 miliard x 2], než kolik kdy žilo lidí. Většina z nich před smrtí značně trpí. Je možné, že pár let průmyslových chovů způsobí více utrpení, než zažilo lidstvo za celou svoji historii.“

Čtyři rozhovory mezi studenty, vegetariánem a karnistou, o tom, jestli lze eticky obhájit konzumaci masa z velkochovů (spoiler: nelze :D). K formě: dialog je fajn a v současné filosofii mi chybí. Jenže ne každý text členěný do replik je eo ipso platónský dialog, stejně jako ne každý text členěný do veršů je báseň. Aktéři v tomhle dílku nemají žádné osobnosti, které by se projevovaly v jejich komunikačním stylu. Na studenty filosofie znějí nevěrohodně laicky a nevzdělaně („Co je mlž?“). Autorovi se moc nepovedlo ani nastínit prostředí a okolnosti, za kterých se rozpravy odehrávají.

K obsahu: mám silné podezření, že Huemerovo žonglování s procenty na str. 23 a dál je argumentační faul. Ještě horší jsou nesmysly o tom, že rostliny a hmyz necítí bolest, přičemž se zaštiťuje jedním článkem z 80. let. U rostlin schopnost trpět popsal Džagadíščandra Bose už v 1. polovině 20. století, u bezobratlých je prokázaná teprve odnedávna (Robert Elwood a jeho výzkum na krevetách, 2020), ale i pouhá laická autopsie, myslím, stačí, abychom si všimli, že hmyz bolest cítí. Nepravdivé a alibistické zůstává prohlášení, že nemůžeme žít tak, abychom hmyzu neubližovali (co džinisté?). A hmyz MÁ nocireceptory! Ale ano, uznávám, že jsou tu palčivější problémy než bezobratlí.

Líbí se mi téma čtvrtého dialogu, kde V. a M. řeší vegetariánství/veganství jako misijní fenomén — a sociální nesnáze, které nám naše etika působí. Závěr, že lidé v současnosti nejsou vegetariáni prostě proto, že nečelí dostatečným společenským restrikcím (jako u otrokářství nebo jiných forem násilí), bude nejspíš pravdivý. Což by mimochodem mohlo naznačovat zbytečnost akademické etiky a diskusí s karnisty. (Osobně si myslím, že zvířecí životy musí garantovat státní moc, jako to bylo v Indii krále Haršavardhany.) Nicméně jestli je Huemer stejně nesmlouvavý jako „V.“, jeho masožraví přátelé to s ním musejí mít pořádně těžké. :)