Děvčata
Lori Lansens
Siamská dvojčata. Příběh Rose a Ruby, siamských dvojčat, která jsou spojena hlavami. Dívky přicházejí na svět v malém městečku nedaleko Toronta právě v okamžiku, kdy na obec udeří tornádo, a jejich svobodná matka je záhy opouští. O dvojčata se od té doby stará teta Lovey, zdravotní sestra, která odmítá pohlížet na ně jako na znetvořené či postižené děti. V devětadvaceti letech jazykově obratnější a sečtělejší Rose začíná psát autobiografii, vzniká tak příběh o touze po nezávislosti, ale současně o umění kompromisu a výjimečné lásce.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2008 , BB artOriginální název:
The Girls , 2006
více info...
Přidat komentář
Pro mě je vždy potěšením číst beletrii, protože se k ní tolik nedostanu (když nepočítám Star Trek). A autorka zařadila do vyprávění oživující prvky. Např. to, že knihu píší obě dívky, je pochopitelně dobrý tah. Nebo takové možná naturalistické detaily, jako že jedné z nich se při cestování dělá špatně. A pochopitelně „pikantní“ je, že jejich adoptivní otec je Slovák. Problémy jsem měl dva. Jednak jsem měl čas od času pocit anachronismů a nevím, jestli se mi to zdálo, jestli jsem měl nějaký pocit, že příběh o spojených dvojčatech mi nesedí do moderní doby, ale ztrácel jsem se v čase. Dívky se narodily v roce 1974 a knihu píší v roce 2004, ale někdy jsem měl z popisu minulých událostí dojem, že předbíhají dobu. Např. že by už kolem roku 1992 Rose psala na notebooku. Druhá věc je, že čím dále kniha ubíhá, tím ztrácí na věrohodnosti. Od epizody se Slovenskem už se přerodila v Akta X. A já jsem si přál, aby už skončila, a autorka možná taky.
PS: Není fér knihu odsuzovat proto, že je „vymyšlená“. To bychom si nemohli číst Harryho Pottera. Je to beletrie, ne literatura faktu. Autorka naopak život dívek podává velmi věrohodně a do běžných detailů. Je znát, že si dala práci s přípravou a studiem materiálů, které v knize i uvádí.
Krásný příběh, neskutečně dobře napsaný. Vůbec nevadí, že se nejedná o příběh podle skutečnosti, uvěříte mu každé slovo. Je jemný, blízký a plyne jako voda. Vzrušení nečekejte, ale přesto se nudit nebudete, najdete domov.
Rozhodně zajímavě napsaná kniha, které body ovšem ubírá to, že není podle skutečnosti, že autorka si příběh o dvou srostlých siamských dvojčat představila pouze ve své mysli, a když dva dělají totéž není to totéž. Nikdy nemůže vystihnout maličkosti každodenního života, které prožívají dvě dospívající dívky srostlé hlavou ...
Navíc mě občas v příběhu rušily takové maličkosti typu, že autorka něco nakousla a později se už k tomu nevrátila, a většinou to byly věci, které mě opravdu zajímaly, určité detaily, dokončení něčeho prostě.
Naopak jí dávám pomyslné plusové body za vykreslení zajímavé atmosféry Slovenska a tamějších zvyků. : )
Ve výsledku se pro mě tedy tato kniha stává lepším průměrem, ovšem velmi dobře a lehce čteným průměrem.
Děvčata
Vyřazená kniha z knihovny za symbolickou 1,- Kč. Začátek byl překvapivý, střed se trochu zvrtnul, ale chápu, že pro Kanaďany je Slovensko ohromná exotika, takže rádi věří, že tam v devadesátých letech věřili v upíry, čarodějnice a svítili petrolejkama. Našinec se asi buď směje, nebo nase.e. ;) Já se smála, a tak jsem nevěřila, že by došlo k lynči. Přišlo mi, že od té chvíle úroveň knihy už jen klesala. Dočetla jsem, ale dojetí se nekonalo. Celkově dvě a půl hvězdy a pošlu knihu dál.