Hra na schovávanou
Jan-Erik Fjell
Detektiv Anton Brekke série
< 6. díl
Anton Brekke se vrací se sedmým případem, z něhož opět tuhne krev v žilách. Všechno nasvědčuje tomu, že uprchlý sériový vrah Stig Hellum se po dvou letech vrátil a začal opět zabíjet. K první oběti se brzy přidá druhá, jenže detektiv Anton Brekke s parťákem Magnusem Torpem nemají jedinou indicii, která by je k dopadení vraha přiblížila. Místo odpovědí přibývají jen další otazníky a jména na seznamu podezřelých. Při pátrání po tom, kde se Hellum celé dva roky skrýval a kdo mu pomohl k útěku, se ukazuje, že v předchozím vyšetřování jsou značné nedostatky. Že by do všeho byl zapleten někdo od policie? Nebo snad spisovatel, který tvrdí, že sériový vrah je jeho přítelem, a právě o něm vydal knihu? A jak k rozluštění případu přispějí záhadné pohlednice z norských výletních lodí, které dostaly rodiny obou obětí?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2024 , OmegaOriginální název:
Gjemsel , 2019
více info...
Přidat komentář
Velice dobře propracovaná zápletka, kdy čtenář nemá možnost zjistit "odkud vítr vane", se postupně při rozplétávání více "zamotává", často se mění směr pátrání- a nedává mi to šanci přerušit čtení. Pěkný styl baví, krátké kapitoly umožňují přeskakování v prostoru a času, snad jedině Antonova choroba by mi trochu vadila, že je tam navíc. Prvotřídní odpočinkové čtení!
Moc dobře napsaný thriller, děj rychle ubíhá a časové linie drží čtenáře v napětí, jak to do sebe vlastně zapadne.
81%
"...Stiga Helluma rajcuje, když je vládcem nad životem a smrtí. Když kontroluje strach ostatních, jako by byl kolečko, kterým se nastavuje hlasitost. "
___________________________________________________________________________
Skvělý thriller! Má spád, je napínavý, obsahuje nečekané zvraty, má dokonale promyšlenou zápletku a velké množství opravdu velkých překvapení, která na nás postupně vyskakují až do dramatického závěru. Navíc tady nechybí humor.
Přečetla jsem na jeden zátah jen s nutnými přestávkami, knížka totiž nejde odložit.
Milovníkům thrillerů bez váhání doporučím. Řekla bych, že je ještě lepší než předešlý díl.
Po bouřlivém výletu do Las Vegas se Jan-Erik Fjell rozhodl pro poněkud komornější námět, který však opět oplývá neskutečnou čtivostí a brilantně vystavěnou zápletkou. Vedle vražd a klasického vyšetřování dojde i na špionážní linku jako vystřiženou z nějakého amerického akčního thrilleru. Anton Brekke, Magnus Torp a jejich kolegové z Kriposu se pokoušejí nalézt vraha, který své oběti z řad něžného pohlaví vystavuje vždy stejným podmínkám v názvu zmíněné hry, jež však v tomto případě připomíná spíš hru na kočku a myš. Přitom vyšetřovatelé jakoby mimochodem rozplétají nitky minulosti, které se současnými vraždami bezprostředně souvisí. Opět je vše nesmírně zhuštěné a zamotané. To však spisovateli nebrání psát s nebývalou lehkostí, připomínající filmový způsob vyprávění s častými „střihy“ a cliffhangery na konci kapitol. Celý příběh je navíc vystavěn velmi uvěřitelně.
Ačkoli jsem laik, nemám pocit, že by události a nalézání stop byly neuvěřitelné, naopak za ním vždy stojí píle a bystrost detektivů, mnohdy okořeněná patřičnou dávkou štěstí. Anton ani Magnus nejsou žádní Supermani, občas udělají chybu a pomáhá jim jen pečlivost a cit pro detail. V případě Antona je zde i přítomna dějová odbočka, během které má velmi specifické „pánské potíže“ a tráví čas hospitalizovaný v nemocnici, což jen podtrhává jeho lidskost (podobně jako opiové dýchánky jistého Sherlocka Holmese). Autor pak na konci knihy v poděkování uvádí seznam lidí, s nimiž při psaní spolupracoval. A tradičně mezi nimi jsou i kriminalisté a další odborníci, což nasvědčuje tomu, že důležité rešerše za jeho psaním zajisté budou. Jedná se zkrátka o výtečnou detektivku, kterou mohu tradičně s radostí doporučit.
Kniha Hra na schovávanou je v
Právě čtených | 1x |
Přečtených | 37x |
Čtenářské výzvě | 8x |
Doporučených | 2x |
Knihotéce | 69x |
Chystám se číst | 46x |
Chci si koupit | 12x |
Opět neskutečně propracovaný příběh, prolíná se několik dějů a vše se vším souvisí, do poslední chvíle není jasno. Anton je prostě borec.