Co mě naučil tučňák
Tom Michell
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/281830/bmid_co-me-naucil-tucnak-9Nq-281830.jpg
4
766
245
Jedinečný, silný životní příběh o nevídaném vztahu mezi mladým učitelem a tučňákem. Pro všechny, kteří kdy snili o tom rozumět řeči zvířat. Dvacetiletý Tom Michell, toužící po dobrodružství, přijme místo učitele na prestižní argentinské internátní škole. Během svého výletu do Uruguaye zachrání tučňáka uvězněného v ropné skvrně. Ten den se jeho život navždy změní. Pták, který dostane jméno Juan Salvador, odmítá mladého učitele opustit a jemu tak nezbývá nic jiného, než svého nového „domácího mazlíčka“ propašovat přes hranice a vrátit se s ním zpět do školy. Tučňák se samozřejmě brzy dostává do centra pozornosti. Stane se z něj nejen maskot ragbyového týmu, důvěrník paní domácí, spoluhostitel Tomových party, ale také nejokázalejší plavecký trenér ve světových dějinách. Navzdory těžkým časům peronistické vlády, hrozivé ekonomice a politickým bojům Juan Salvador všechny kolem sebe rozveseluje.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , NoxiOriginální název:
The Penguin Lessons , 2015
více info...
Přidat komentář
Nebýt účasti tučňáka, šlo by o obyčejný cestopis či spíše reportáž z Jižní Ameriky. Netvrdím, že špatný, ale nijak zvlášť nevybočující z řady podobných. Proto by mě zajímalo, jak to s tím tučňákem opravdu bylo – jestli se jedná o skutečnou, žijící postavu (či spíše postavičku), nebo si ho autor vymyslel jen pro zvýšení atraktivity svého příběhu. Pravda je, že mu poskytnul prostor k rozehrání řady vtipných situací a příběhu, zejména v první půli, dodal šťávu. Nicméně v některých ohledech se mi knize nechtělo věřit – například tučňákovo vzorné chování a trpělivost v řadě pro něj bezpochyby nepříjemných situací (třeba v síťovce při cestování) se mi jevily značně nepravděpodobné. Možná si ale jen autor svůj příběh trochu uhladil a zjednodušil. Kromě toho na mě – hlavně v závěru – byla kniha příliš patetická. Jak už někdo v komentářích napsal, vlastně je to vyprávění přirovnatelné k těm z pera Geralda Durrella. Pro mě je ovšem Durrellův střízlivý, věcný, a přesto nevtíravě laskavý styl přitažlivější než styl Michellův. Ten čtvrtý bod je za tučňáka, jinak bych dal jen tři.
PS: Mezitím jsem dostal informaci, že Juan Salvado(r) byl skutečnou historickou postavou. Nicméně jinak platí vše, co jsem napsal.
[audiokniha]
Mile lidská vyprávěnka ve stylu Durrella, řekla bych klidně pro starší děcka. Z příběhu čiší příjemná naivita mládí a empatie k lidem i zvířeti. Nejvíc mě zaujala příhoda s bolivijským míšencem, kterého tučňák vytáhl z šera na výsluní.
Poslouchala jsem hlas Kryštofa Hádka a na uspávání to bylo fajn. Podepisuji komentář SBH na poslední/první stránce :o)
3/3
U knihy mě bavila hlavně první polovina. Pak už jsem dočetla tak nějak setrvačností a zvědavostí, kdy přijde ten "úchvatný, příběh, který dojal celý svět". No, asi jsem chladná, ale nějak se to nedostavilo. Každopádně se mi líbila část seznamování s tučňákem a pak celkově popis života v Argentině.
Milé čtení, u kterého mě ale zklamalo, jakým stylem byl napsán závěr. Nicméně doporučuji pro všechny milovníky zvířat :-)
Moc krásný příběh z Jižní Ameriky, příběh o přátelství mezi člověkem a tučňákem. Autor popisuje i své cesty po Argentině a Uruguay, krásné popisy přírody, lidí i místních zvyků. Název knihy je trefný, hodně věcí, tento Juan Salvador, své okolí naučil...
Kniha nejen o přátelství mezi člověkem a tučňákem, ale zároveň také o kultuře, politice i hodnotách lidí v Argentině v 70. letech.
"Juan Salvador byl tučňák, který okouzlil a potěšil každého, kdo ho poznal v těch temných a nebezpečných dobách..."
" Cítil jsem, jak si mi opírá hlavu o nohu. Pak se na mě ještě jednou podíval a zatřásl hlavou tím svým nenapodobitelným způsobem, při němž se mu zachvělo celé tělo až k zadečku, a znovu se mi uvelebil na noze ke spánku."
Moc milé a odpočinkové čtení. Jen ten konec jsem si přála jiný .......ale autor měl jiné plány :-)
No, už je to dlouho, co jsem četla takhle nádhernou knihu. Autor se vrací do časů divoké Latinské Ameriky 70. let, kde mu protne život jeden tučňák. V knize se snoubí divoká příroda a cestovatelské zážitky, které už se dnes jen tak někomu nepoštěstí, spolu s životem muže a tučňáka.
Člověk se cítí jejich soužitím obohacen, moc milá knížka.
Někdy si knížky vybírám podle obálky. A, přestože občas sáhnu vedle, tady jsem se trefila. Tučňák je moc milé a neuvěřitelně pohodové a odpočinkové čtení.
Příběh moc krásný, ale někdy popis tak květnatý a najednou jiná (podle mě důležitá) informace jen ve dvou větách. Čteno v rámci čtenářské výzvy.
Tahle kniha mi sedla. Smála jsem se, plakala, žasla, dojímala se. Možná tím spíš, že je lockdown jsem si ráda užila dobrodružství, která Tom Michelle ve své knize popisuje. Navíc ráda poslouchám vyprávění o tom, jaké to na světě bylo generaci nebo dvě zpátky. Rozhodně doporučuji, nejen pro ta dobrodružství, ale pro tu hloubku tučňákova učení.
Ropná skvrna, která málem připravila Juana Salvadora o život, je také skvrnou na našem lidském svědomí. Pokud nepochopíme všichni (a to nebude nikdy), že všechny živé bytosti mají stejnou nájemní smlouvu s naši planetou, tak to bude pořád : zmizelé deštní pralesy, vyhynulí živočichové, až zbydou pouze člověčí artefakty, například panenka...
Čtivá knížka, ve které autor vzpomíná nejenom na svůj zážitek s tučňákem, ale na Argentinu 70-tych let z pohledu současnosti (knížka vyšla 2015), byl bonus navíc.
Ráda bych doporučila i velmi působivý a půvabný film : Moje učitelka chobotnice (je na Netflixu). Film asi byl trošku „sestříhaný“, ale přesto, stejně jako knížka, velmi nenásilně volá o respekt a úctu k přírodě a životu.
Krásné, plynulé čtení. Může být cestopisem, pohádkou, popisem politické situace, stejně jako knížkou o vztazích. Po přečtení mi bylo fakt hezky. Tak trochu renovovaný Malý princ.
Tenhle příběh o úža-čňákovi jménem Juan Salvador chytí za srdce nejen milovníky zvířat. Strašně se mi líbilo, jak si člověk, který má vlastně jiné zájmy než posedlost zvířaty vybuduje vztah s němou tváří. Celkově i cestovatelské zážitky toho klučiny jsou parádní a popisuje je tak skvěle, že si to dokážete představit, jako byste tam byli.
Jediné mínus vidím v tom, jak dlouho jsem knihu četla. I přes tom, že se neřadí počtem stránek mezi obry, trvalo mi bezmála 2 týdny ji přečíst a do toho jsem stihla přečíst dvě jiné knížky. Chybělo mi tam to něco, co Vás nutí to dočíst, taková ta touha po tom zjistit jak to skončí.
p.s. vážně bych chtěla vidět to video!
Pobavila mě tak, že si ji musel přečíst i manžel, který mě slyšel, jak se směju. Tomu se tolik nelíbila. Ale pochopil moje slzy na konci.
Štítky knihy
vzpomínky ochrana zvířat člověk a zvíře životní styl tučňáci britská literatura
Autorovy další knížky
| 2016 |  Co mě naučil tučňák |
| 2017 |  Zářivý anděl / Dívka, kterou jsi opustil / Druhý život / Co mě naučil tučňák |
Kniha Co mě naučil tučňák je v
| Právě čtených | 21x |
| Přečtených | 1 002x |
| Čtenářské výzvě | 382x |
| Doporučených | 86x |
| Knihotéce | 301x |
| Chystám se číst | 326x |
| Chci si koupit | 53x |
| dalších seznamech | 3x |
Po téhle knize jsme v Levných knihách sáhli díky doporučení kamarádky, která nám o ní vlastně ani nechtěla moc říct, ale byla nadšená, tak proč ne. Pak jsme pochopili. Je to úžasná oddychovka. Ale ne ve smyslu bezduché četby, u které sice vypnete hlavu, ale nic vám nedá.
Naopak. Dvousetstránkový příběh o tom, jak britský dobrodruh v Jižní Americe zachránil jednoho tučňáka před smrtí, nese poselství. Nutí vás zamýšlet se nad nejrůznějšími věcmi, proč se lidé občas spíš svěří s problémem němé tváři než člověku, nebo jak bezelstnost a přirozenost zvířete obohatí lidskou osobnost. A ještě se mimoděk dozvíte něco o argentinské historii, fauně i flóře.