Co by můj syn měl vědět o světě
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/332476/bmid_co-by-muj-syn-mel-vedet-o-svete-sXU-332476.jpg
4
892
273
Fredrik Backman vtipně stírá všechny úzkosti a nedostatky rodičů jednadvacátého století v půvabné knize plné upřímných obav a nepodmíněných vyznání lásky, která zasáhnou čtenářovo srdce. Mému synovi. Už teď se ti omlouvám. Za všechno, co udělám špatně. Za všechno, k čemu se nedostanu. Za minibus. Za kraťasy. Za tričko s nápisem „Správní chlapi váží přes 90 kilo“. Za snahu dát si „high five“ s tvými kamarády. Za tuto knihu. Knihu o věcech, které bys měl podle mě vědět o světě. O fotbalu, IKEA, o tom, jaké to je být mužem, o Bohu a smažené snickersové zmrzlině. O tom, jaké to je ztratit klíčky od auta a proč musel táta zabít zpívající plastovou žirafu. Tato kniha je především o snaze být dobrým rodičem. Protože chci, abys věděl, že jsem se vážně snažil úplně nejvíc, jak jsem uměl. Nikdo negooglil tolik jako já.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje Humor
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
Saker min son behöver veta om världen , 2012
více info...
Přidat komentář
Jaaaj, veru už dlho som sa pri čítaní knižky takto nenasmiala. Backmanov typický láskavý humor a jeho typicky dojemné slová. V krátkych vetách povedané tak veľa, na pár stranách vyjadrenej toľkej lásky. V budúcom živote by som asi chcela byť jeho dcéra :)). Až raz civilizácia zanikne v tej obludnej apokalypse kvôli viete čomu :)).
"Co by můj syn měl vědět o světě" jsem nejprve viděla zinscenované jako Listování, před nedávnem jsem viděla "Deníček moderního fotra" a teď se dostala i k této knize kvůli žluté obálce do Čtenářské výzvy.
Chápu to jako oslavnou ódu na narození syna a zážitky s ním spojené od 0 do 2 let, ale stejně mi přijde že hlavní úlohu hraje tatíček a jeho vzpomínky a zážitky na svůj život.
Svoje děti už mám malinko odrostlejší, ale i tak jsem si zavzpomínala na plínky, lahvičky a kupu krámů, které člověk "potřebuje" k dítěti a zabírá mi ještě místo doma.
Nejvíc se mi líbila kapitolka "Co bys měl vědět o IKEA" a "Co bys měl vědět o fotbale" a ten úryvek z knihy v příspěvku od Andulino je prostě nejlepší :) :) :)
Za mě asi nejslabší kniha od Backmana. Trochu to sklouzávalo do takových klišé, genderu a dalších poznámek, až jsem přecházela k porovnávání a zařazení do stylu Deníčku moderního fotra.
Velmi příjemná oddechovka od mého oblíbeného autora. Samozřejmě nemůže být srovnávána s jeho ostatními příběhovými knihami, zde se přece jen jedná o krátké úsměvné příběhy a eseje. Bavily mě, některé byly dojemné, některé plné odkazů na současný svět, ale všechny měly jedno společné: pověstný Backmanův laskavý homor a jasně viditelnou obrovskou lásku ke svému synovi.
Připojuji mou nejoblíbenější část knihy, u které jsem se nemohla přestat smát:
"Takže krámy. Všude. Brutální většina z nich nejsou ani kvalitní krámy. Jsou to krámy na hovno. A jakmile má člověk děti, potřebuje krámy na všechno. Potřebuje speciální krámy, aby byly kompatibilní s krámy, které už má. Krámy do auta. Krámy na kuchyňský stůl. Krámy do koupelny. Kdybys jenom věděl, jaké nepochopitelné množství krámů je potřeba na hovínka. Tehdy poprvé jsem přišel domů a tvoje máma povídá "koupil jsi plínky?" a já na to "jasně že jsem koupil plínky" a ona je vyndala z tašky, zatvářila se šíleně skepticky a přečetla z obalu: "pro děti od 6 do 9 měsíců?" A já na to "ále, to je jenom takový doporučení.." a ona na to "je mu devět dní!" a já na to "myslíš, že to nevím!?" a ona na to "no zjevně ne!!!". A podívala se zase do tašky a povídá "ty vlhčený ubrousky jsou parfémovaný" a já na to "nejsou" a ona na to "ale jsou" a já na to "nejsou" a ona na to "vždyť je tady napsaný parfémované" a já na to "přesně to CHTĚJÍ, aby sis myslela!". A ona se zase podívala do tašky a povídá "co je tohle?" a já na to "myslím, že plachta na kulatý gril". A ona na to "proč jsi sakra koupil plachtu na kulatý gr..." a já na to "PROTOŽE JSEM ZPANIKAŘIL!!! JASNÝ???".
A ona na to "áááha..." a obrátila oči v sloup a já na to "jen si obracej oči v sloup! Ty nechápeš, jaký to tam venku je! Jenom pitomejch plínek je pět set druhů! Dětský oddělení je velký jako letištní hangár, já jsem hledal ten druh, cos chtěla, ale je jich úplně nekonečno! Parfémovaný, neparfémovaný, s medvídkem Pú, bez medvídka Pú, na suchej zip, s gumičkou, kalhotový, nekalhotový, nějaký proti alergiím, nějaký, ke kterým dávají počítačovou hru, nějaký, ke kterým dávají bonusy na lety s SAS... KURVA!!". A ona na to "uklidni se" a já na to "TY se uklidni" a ona na. to "proč se tak vztekáš?" a já na to "protože tam byla spousta dalších tatínků! A všichni jenom chmát-chmát-chmát, přesně věděli, který vzít. Buch s tím do košíku! A já jsem tam stál jako šašek a váhal a váhal a váhal a cítila jsem, jak se na mě všichni koukají, tak jsem nakonec prostě NĚCO VZAL!".
Tvoje máma neví, jaké to je. Ta sedí doma na kojícím polštáři jako byrokrat a udílí rozkazy, ale venku v terénu jde o kejhák! V džungli máš na správný rozhodnutí jenom pár vteřin!
Úžasná kniha! Pan Backman prostě umí psát a mi nezbývá, než obdivovat. Možná bych snesla trochu méně o fekáliích, ale asi to k dětem prostě patří.
Tato kniha spolu s kombinací návštěvy známých s dvěma malými dětmi či i obecně rodinami s malými dětmi v okolí, poslouží jako velmi dobrá antikoncepce. A až/jestli budu jednou děti chtít, tak si knihu přečtu znovu. Pokud i po přečtení budu toužit po vlastním potomkovi, tak si jej s klidným srdcem pořídím, neb v takovém případě rodičovství pravděpodobně zvládnu.
Naprosto pohodové čtení na dovolenou, pokud nechcete číst nic, nad čím si budete lámat hlavu a v tomto případě to není vůbec špatné. Délka je k žánru knihy akorát. Delší už by mě to ale nejspíš nebavilo. Často jsem se u knihy musela nahlas smát a myslím si, že daleko víc ji ocení ti, co už mají děti. Naprosto to splnilo mé očekávání!
(Audiokniha)
No ale toto je výborné dílko! Bavila jsem se od začátku do konce, Lukáš Hejlík naprosto skvěle tuto knihu načetl a opravdu doporučuji všem rodičům :-)
Miluji Backmana, všechny jeho knihy, jeho humor i hloubku myšlenek. Ale tahle mi prostě nesedi. Asi to bude ťím, že nejsem muž a mám dceru :-)
Tohle mi vyloženě nesedlo. Backmana mám ráda, ale být tohle první kniha, která se mi od autora dostala do ruky, byla by rozhodně poslední.
Přestože to bylo krátké a možná místy úsměvné, měla jsem s knihou problém a vyloženě mě nebavila, nic mi nedala. Doposloucháno jako audiokniha.
Celé to na mě působilo strašně komerčně, uměle a nesympaticky. Za mě ne, ani jako oddechovka, přestože mám Backmana mezi oblíbenými autory.
Krátké, ale prďácké, spousta čtenářů neoceni poznámky ke sportům, filmům.. , kterým to nic nebude říkat a jen to přejdou pohledem,ale např zjistíte, že Backman je fanoušek Man Utd.
Kniha, která potěší rodiče bez rozdílu, zda doma mají syna nebo dceru. Milé, vtipné, místy až dojemné čtení, kde se leckterý rodič najde.
Už první omluva synovi v úvodu knížky mi ukázala holý rodičovský fakt, že se za nás bude naše dcera během jejího dospívání mnohokrát stydět, bude na nás naštvaná, bude se cítit nepochopená, bude naše chování považovat za trapné…ano, jsem si toho již teď naplno vědoma. Ale současně, stejně jako autor, za tím vším stojí naše snaha být ten nejlepší rodič.
Rady otce doprovázené vtipnými historkami ukáží, že ne vždy je rodičovství růžové. Ale ten pocit, kdy stejné nesnáze mají rodiče na celém světě, povzbudí i ty, kteří jsou v některých momentech zrovna na dně svých sil. I proto jsem mnoho pasáží četla současně nahlas svému partnerovi.
Kniha je prošpikována milými moudry, je jich tam mnoho, abych je tady všechny vypisovala, ale jedno si v tomto příspěvku uložím.
„Protože, jednoho krásného dne se podívám na dvě vteřiny jinam, a až se otočím zpátky, budeš dospělý.“
Nesedlo mi to. Nedařilo se mi to dlouho dokončit. Humor je hodně o povaze a věku čtenáře. Nemohu doporučit.
Life is game of inches.
Kruciální kniha pro mileniály, kteří se chystají nebo už dokonce nějakým omylem přistoupili k reprodukci. Plná popkulturních narážek, odkazů a pomrknutí a typických backmanovských přepálených přirovnání, ale také krásných vět a myšlenek, vyznání lásky a strachu a naděje. Za mne je to lepší než Muž jménem Ove i Medvědín, nic jiného jsem zatím nečetl (neposlouchal). Lukáš Hejlík to namluvil s chutí a necuknul ani před občasným vulgarismem. Určitě stojí za přečtení a asi ji svému synovi (13) dám k Vánocům.
PS: Pokud je to autobiografie, tak už víme, kde se v Muži jménem Ove vzala Íránka
Parvaneh a proč Soňa milovala tanec.
PS2: Na knize je nejsmutnější, že až syn vyroste, nebude jí rozumět nebo mu bude připadat trapná. Narážky na CS, WOW, filmy, komiksy a další mu už za deset let budou připadat uncool. Takže spíš kniha pro vnuka. To už by mohlo být zase retro v kurzu.
Mít děti, ocením tuhle knížku možná mnohem víc. Takhle můžu jen říct, že se mi skvěle četla. A jsem rád, že ji mám doma v knihovně.
Výborné oddechové čtení se stopou humoru. Asi víc ocení lidé, kteří mají doma taky malého kluka, dá se do toho hezky stilizovat.
Moudrost a humor, který je autorovi vlastní, v útlé knížečce věnovaný synovi. Pěkné, oddechové.
Takové pohodové čtení, pro mě ale o ničem. Nic moc nového, překvapivého, zajímavého a že bych se zasmála? Taky ne. Je to prostě průměr průměru. Ani nevím, co bych k tomu řekla.
Hodnotím to se zpožděním asi týdne a už teď pořádně nevím, o čem to bylo.
Je to za mě, jako projíždět děsně "vtipná" videa o rodičovství. Meh... Nuda, raději kočky, jak padaj.
Prima knížka na nedělní den. Vrátila mě do vzpomínek, kdy byla děcka ještě malá :)
Štítky knihy
eseje švédská literatura výchova
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Kniha Co by můj syn měl vědět o světě je v
| Právě čtených | 15x |
| Přečtených | 1 194x |
| Čtenářské výzvě | 192x |
| Doporučených | 52x |
| Knihotéce | 321x |
| Chystám se číst | 319x |
| Chci si koupit | 77x |
| dalších seznamech | 11x |
Původně jsem si chtěla koupit audioknihu, po poslechu (s Lukášem Hejlíkem) jsem se ale rozhodla, že si koupím knihu. Přišlo mi to zábavné!
Musím říct, že Backman je u mě celkově tak na 4*, jednou dobrý, jednou nic moc.. ale tohle dílko se mi prostě líbilo. Krátké,výstižné a všeříkající kapitoly, kdy jsem se vlastně pořád smála, jsem si opravdu užila. Nejvíc se mi samozřejmě líbila kapitola o IKEE a pak taky o skladování a kupování krámů :D
Knihu už jsem samozřejmě stihla doporučit kamarádce mamince, snad se u toho bude bavit taky. :)
A samozřejmě, že jsem si to celou knihu "předčítala" s Hejlíkovým hlasem, jsem fakt nemožná! Takže si možná koupim i tu audioknihu.. :D