Chesapeake II.
James Albert Michener
Slavný Michenerův román pokračuje ve druhé části líčením historie oblasti kolem zálivu Chesapeake na území státu Maryland a Virgínie, počínaje 19. stoletím až do 70. let století dvacátého.
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1994 , Knižní klubOriginální název:
Chesapeake , 1991
více info...
Přidat komentář
Velmi dobře napsaný román, příjemné střípky ze života rodin od Chesapeakské zátoky. Velmi dobře napsané pokračování prvního dílu. Nenašel jsem tady jediného hlavního hrdinu, v prvním jsem měl své favority, oblíbenější rodiny - tady ve druhém díle více vynikla řeka, záliv a vše kolem. Autor skvěle napsal proměny času, pomíjivost lidí...
Rozhodně všem doporučuju.
Úžasná kniha, stejně jako první díl. Krásně a nevtíravě sepsané dějiny USA na příbězích několika rodin, které se usídlily u zálivu Chesapeake. Určitě vřele doporučuji všem, kteří mají rádi historii a rodové ságy.
Opět dávám plný počet hvězdiček. Knihy tohoto spisovatele by si měl přečíst každý. Jsou velmi poučné a zajímavé. Už se těším na další, škoda, že do češtiny je jich přeloženo příliš málo.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2002 |  Pramen |
| 1994 | Havaj I. - II. |
| 1993 | Chesapeake I. |
| 1996 | Zatoulaná generace 1. díl |
| 2008 | Most ke svobodě - Krvavé události revolučního roku 1956 v Maďarsku |
Kniha Chesapeake II. je v
| Přečtených | 19x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 9x |
| Chystám se číst | 3x |
| Chci si koupit | 1x |
Fantastické, stejně jako první díl. Takhle podle mého názoru vypadá mistrovský historický román. Žádná zátěž sentimentálními milostnými romancemi (jako např. u Johna Jakese), ale reálné, ničím nepřikrášlené lidské osudy a detailní vylíčení historických souvislostí.
Osudy plantážníků, kvakerských stavitelů lodí a dobrodruhů z „bílé chátry“ plynou 19. a 20. stoletím. Z příběhu mizí Indiáni, stejně jako z východního pobřeží zmizeli ve skutečnosti, přichází otroci a jejich potomci i nová dynastie irských katolíků. Moře, záliv a nádherná příroda zůstávají, i když se vlivem člověka proměňují (k horšímu, jak jinak).
Michener dokáže do děje přirozeně vtáhnout nové lidské i zvířecí hrdiny (Cudjo, Onkor, Jimmy) a vplést je nenásilně do dosavadní linie příběhu, aby odvyprávěl to, o co mu jde. Celý román mi tak připomínal tok řeky, živený všemi svými přítoky a potůčky. Silný environmentální kontext v závěru mě mile překvapil. Wow, fakt super.