Cesty na Sibiř
Martin Ryšavý
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397351/bmid_cesty-na-sibir-SKb-397351.jpg
4
26
8
V první části vypráví autor o společenské atmosféře v Československu v osmdesátých letech, popisuje nadšení z listopadové revoluce a nových poměrů, které řadě mladých umožnily dříve nemyslitelná dobrodružství. Většina knihy pak líčí první cestu do Jakutska a pobyt ve vesnici pastevců sobů ve společnosti mladé, stejně nadšené české etnoložky, která ho provázela. Oficiálním důvodem jeho cesty je natočení dokumentu o životě a tradicích Evenků. Výprava je pro oba směsicí fascinujících zážitků a rozčarování z rozdílu mezi představami o životě přírodních lidí a realitou, poznamenanou zásahem civilizace a hlavně všudypřítomným alkoholismem. Ve druhém dílu se autor daleko více rozepisuje o osobních problémech, dojmech a pocitech, zpovídá se ze složitého milostného vztahu s nekonvenční ženou z Žigansku, města, které je jedním z posledních větších center jeho sibiřské cesty. Komplikovaný vztah provází hrdinu i v letech, která tráví v Praze nad výsledky své první cesty. Do tundry nyní odchází sám, plný pochybností o smyslu své práce a jen postupně překonává propastné kulturní bariéry a pomalu proniká do všedního života chovatelů sobů. Cizí prostředí a citová osamělost hrdinu nutí k úvahám o sobě samém, o smyslu života i své práce. (mlp.cz)... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha má pozvolný rozjezd. Možná až moc pozvolný, že jsem to i na poprvé vzdal. Naštěstí mi to nedalo a dal jsem jí druhou šanci. A nakonec jsem po přečtení druhého dílu několik měsíců zoufale hledal knihu, která by mě podobně chytla. Můžete ji číst dost podobně jako čtete cestopisy ziburů a dalších. O setkání s podivnými individui a co veselého se vám přitom přihodilo. Ale můžete ji číst také jako knihu o duchovní přeměně, o hledání šamana a média (v obou významech toho slova). A konečně ji můžete číst i jako milostný příběh napříč světadíly.
Jedná se z mého pohledu o určitý slepenec autorových životních peripetií při útěku od životních zklamání do daleko socialne náročnějšího prostředí /je předem jasné, že když se vrátíte z ruského venkova, budete mít spolehlivě 100 % potom kdekoli západně doma pocit, že žijete v raji/ a hledání odpovědí na své duchovní potřeby vědeckým zkoumanim pozůstatků samanske tradice. Autor často v knize zdůrazňuje že nemá rád lidi. Způsob jeho vztahu k ženám je zde mírně řečeno otřesný. Ovšem čtení je to poutavé, uprimne líčení jeho cest poměrně s ničím jiným doposud nesrovnatelné a možnost porovnávání a prolínání s filmem Duše v muzeu bezva nebo dokonce klíčové. Je humorne zajímavé, že existují lidé jako autor, kteří na místo, aby našli nějakého šamana a podrobili se zmenenemu stavu vědomí nebo čemukoliv podobnému zážitku přímo, okolo tohoto vědecky léta opatrně krouží jako kolem horké kaše. Překvapivě je v tomto případě, zřejmě díky autorově citu pro detail, dosaženo pro čtenáře asi nakonec nějak srovnatelne nebo více.
Poslouchala jsem audiknihu ČR. Asi jsem čekala víc tajemna a dobrodrůža, ale jako poslech při činnostech v domácnosti příjemné. :)
[Četba ČRo]
Barvité, autentické, rozervané - touto výstižnou větou, končí svůj komentář Miloš333, kterému děkuji za souhrn toho, co v rozhlasové četbě nebylo.
Jde vskutku o neotřelý počin.
Snoopi díky za ocenění autorova cestovatelského odhodlání. Sdílím ho jen částečně. Vážím si informací o realitě života Evenků, převedených do románové podoby, která hodnotu cestopisu lehce rozmělňuje? Je mi lidsky smutno s jakou lehkostí často měníme osobní život a zralé partnerství za touhu po dobrodružství?
Ovšem netvrdím, že pokud by byla možnost, nedoposlechla bych až do konce - Martin Stránský konečně (po nekonečné řadě thrilerů) dostal práci na úrovni jeho hereckých i hlasových schopnosti - luxusní četba!
"Hlavní není co zažiješ, ale co o tom pak doma vyprávíš!'
5/3
Tato kniha se v sérii současných moderních cestopisů možná trochu ztrácí, ale Magnesii Literu získala určitě právem.
Můžeme ji chápat různými způsoby - a každý bude správný. Je v ní totiž od všeho kousek: deník, cestopis, studie ze života národů, žijících na Sibiři, milostný příběh, reportáž... Občas se do textu vkrade interview se zajímavým člověkem. Mísí se zde fakta s prožitky a mýty, najdeme zde i pasáže, týkající se různých vědních oborů: od historie přes zeměpis až po lingvistiku či fonetiku.
Tak trochu jde o "vývojový román": hlavní hrdina, autorovo alter-ego, pořád cestuje - a možná že jen to samotné cestování mu přináší pocit určitého naplnění.
Kniha nemá klasicky románovou strukturu, i když se za román považuje. Jsou to střípky vzpomínek, autentických záznamů a svědectví o životě různých pozoruhodných lidí a lidiček, s nimiž se hrdina setkává.
První díl je více dokumentující, ve druhém díle se autor více angažuje a stává se součástí dění - téměř doslova "bere sekeru do vlastních rukou, aby si proklestil cestu životem".
Docela obdivuji jeho odvahu a ztřeštěnost, s níž se do projektu "natočit dokumentární film o životě Evenků tam kdesi na Sibiři" pustil.
V době, kdy se všichni obraceli na západ, vydal se na východ - a jeho putování ho zcela pohltilo. Dnes je už běžné, že lidé cestují jen pro ten pocit cesty, kvůli sobě - vydávají se na vlastní pěst do cizích zemí a nebojí se překážek a problémů. Nadšeně dokumentují každý svůj krok a "vykřikují" do světa, jak si sahají na dno svých sil. Autor knihy se na svou pouť vydal v době, kdy se o takovém způsobu cestování dalo jen snít. Navíc neexistoval internet, mobily si ještě "čůraly do plenek" a navigace byla možná jen pomocí tištěných map.
O to větší působivost jeho román má. Někoho může odradit počet stran - ale čte se rychle: s nadšením pak sjíždíme další stránky, zvědavi na další a další dobrodružství a osudy lidí, kteří se náhle v textu vynořují. Jako by tahle cesta neměla nikdy skončit. Autor zcela propadl kouzlu té druhé země, která ho přivítala s otevřenou náručí, i když mu odkryla i svou krutou tvář. Zdá se mi, jako by ho očarovala - a to natolik silně, že ho nutí se k ní stále vracet. Když ne fyzicky, tak aspoň v myšlenkách - a proto o ní píše.
Knihu mohu jen doporučit, právě pro její široký záběr - tedy nejen lidem, kteří se o problematiku národnostních menšin v Rusku zajímají.
(SPOILER)
Pozoruhodný literární počin českého dokumentaristy. Působí v Praze jako biolog-laborant a provádí pokusy na myších a krysách.
Má přítele Nosáka, který se zajímá o alternativní záležitosti.
Společně odjíždějí v prosinci 1989 s humanitární pomocí do Rumunska.
Nosák pak začne působit jako duchovní guru a Martin se seznamuje s Jévočkou, s níž odjíždí poprvé na Sibiř, do zapadlé osady Mutoraj. Doma zanechává katolickou snoubenku Karolínu a zástup divých žen, se kterými se tu a tam stýká.
Na Sibiři poznává naprostou bídu a zmar. Každý tamní chlap se motá kolem Jévočky a jejích zrzavých vlasů. M. snáší útoky všech opilců, Rusů i chlapů z dalších národností.
V osadě Mutoraj potkává lovce s mongolskými rysy Bagdana, alkoholika, a jeho krásnou ženu. Bagdan píše verše a předá je Martinovi. Martin si zapisuje legendu o duši zavřené v muzeu.
Při další cestě na Sibiř se M. zamiluje do Jévočky. Poznává medvědobijce a další polopsychopaty na Sibiři. Po návratu do Prahy se potácí mezi Karolinou a Jévočkou, ale oba vztahy promrhá.
Třetí cestu absolvuje sám, má za sebou rozvod, pokažené a bezdětné manželství. V Moskvě poznává filmařku Jelenu, která mu zařídí potřebné věci.
Navštíví osadu Žigansk, kde potkává Anželu, mladou Jakutskou vdovu, které se po M. příjezdu utopí v Leně syn. Pendluje mezi Ž. a Jakutskem, kde pozná Naďu, další filmařku, Jakutku. Pátrá po muzeích, natáčí, účastní se velké konference o šamanismu, kde je proklet vnučkou slavného šamana, je přítomen otevření trojchrámu křesťanů, Evenků (čum) a Jakutů v Žigansku. Putuje několik desítek kilometrů bažinami s ožralými Rusy, Jakuty a Evenky, účastní se pátrání po sobech zatoulaných v lesích spolu s Evenky, v TV sleduje hry asijské mládeže v Jakutsku atd., atd.
Barvité, autentické, rozervané.
Štítky knihy
cestopisné příběhy Sibiř přírodní národy tundra pastevectví Magnesia Litera české romány Jakutsko
Autorovy další knížky
| 2008 |  Cesty na Sibiř - 1. díl |
| 2010 | Vrač |
| 2011 |  Cesty na Sibiř |
| 2001 | Lesní chodci |
| 2021 | Tundra a smrt |
Kniha Cesty na Sibiř je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 35x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 9x |
| Chystám se číst | 25x |
| Chci si koupit | 4x |
| dalších seznamech | 2x |
Nejprve jsem si musel zvyknout na to pomalé plynutí příběhu, pak na to, že se tam vlastně "nic" neděje. Ale nakonec jsem z ní byl nadšený a mrzelo mě, že skončila. Ten pomalý vývoj vlastně dává smysl a to co se v knize událo taky.